Výrok označujeme za pravdivý na základě získaných dat ze zpravodajských článků, paperu CEC Government Relations a především odborné analýzy Víta Dostála z Asociace pro mezinárodní otázky.

Vláda Davida Camerona ve Velké Británii funguje od 11. května 2010, vláda Petra Nečase vykonávala funkci od 13. července 2010 do 10. července 2013. Z důvodu ideologické blízkosti největších vládních politických stran – české ODS a britských konzervativců – byly v určitých oblastech české a britské postoje shodné. Patrně nejvýrazněji se tato blízkost projevila v postojích ohledně Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (tzv. fiskální pakt).

Z tehdejších členských států Evropské unie se tento pakt rozhodla nepodepsat právě Velká Británie a Česká republika. Blízkost dokazuje také založení společné frakce v Evropském parlamentu – Evropských konzervativců a reformistů (ECR) v červnu 2009. To se ovšem stalo ještě za vedení předsedy Mirka Topolánka. V podobném duchu hovoří také paper (.pdf, angl.) CEC Government Relations.

Podle odborné analýzy (.pdf) Víta Dostála z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) lze na identifikaci partnerů a spojenců České republiky v Evropské unii nahlížet několika způsoby – podle koncepčních materiálů, dle evropských elit, podle zájmových koalic a míry integrace nebo hlasování v Radě EU. Z hlediska participace na zájmových koalicích a postoje k zapojování do integračních projektů se skutečně Velká Británie prokázala v analýze jako nejbližší spojenec (ČR se nacházela společně s Británií v sedmi z devíti sledovaných koalicích).

Na druhou stranu se v případě hlasování v Radě EU nachází Velká Británie na opačném pólu (na tato data je ale podle zmínky Víta Dostála potřeba nahlížet rezervovaně) a v dalších způsobech jsou pro ČR nejdůležitější její geografičtí sousedé, i když Británie mezi blízké spojence patří také.

Vzhledem k tomu, že alespoň v jednom ohledu se potvrzuje výrok Richarda Falbra, označujeme jej za pravdivý, neboť není jednoznačně jasné, v jakém ohledu toto napojení myslel.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, je v souladu s informacemi uvedenými ve studii (.pdf) s názvem Spotřební daň z pohonných hmot v České republice, kterou vypracoval doc. Ing. Miroslav Ševčík. CSc. a Ing. Aleš Rod.

Konkrétně je zde uvedeno následující:

" Plošné snížení sazeb daně je administrativně jednodušší varianta.(...)Nabízí se tak prostor pro úpravu přes 100 EUR na 1000 litrů, tj. až 2,50 Kč na jeden litr paliva(...) Dopady tohoto řešení není snadné odhadovat. Nezbytné je využít informace o spotřebním chování stěžejních cílových skupin, v tomto případě je tou nejdůležitější z nich skupina dopravců a podnikatelských subjektů používajících motorovou naftu k podnikatelským účelům. Jejich jednání lze kvantifikovat pomocí evidence reakcí na historické změny cen způsobené změnami spotřebních daní v některém ze států Evropské unie, jež evidují provozovatelé palivových karet. Z uvedených čísel vyplývá, že za uvažovaných okolností se bod zlomu pro státní rozpočet nachází zhruba kolem2,00 Kč snížení sazby daně z motorové nafty (...).Při tomto snížení dojde jednak k vyššímu tankování tuzemských dopravců v České republice (vyjma těch, co mají možnost tankovat v Belgii a Španělsku), a také k zahájení návratu tankování importujících, exportujících a tranzitujících zahraničních dopravců. Modelové výpočty ukazují, že z pohledu daňového výnosu ze spotřební daně se jako optimální jeví snížení o 2,50 Kč na litr paliva, které by státnímu rozpočtu přineslo navíc (dle konzervativního odhadu) 1,64 miliardy Kč. "

Výrok pochází z relace Hyde Park, odvysíláno 16. 1. 2014 (čas 47:40).

Co se týče poslaneckých a ministerských platů, jejich souběh vylučuje zákon č. 236/1995 Sb. v §34 odstavci druhém, kde stojí, že „přisoučasném výkonu dvou funkcí představitele náleží představiteli plat stanovený tímto zákonem, který je vyšší." V souladu s §3a tohoto zákona činí platová základna pro výpočet platů představitelů v letech 2011-2014 51 731,- Kč. Nejvyšší možný plat poslance či senátora (v případě, že zastává funkci předsedy komory) se dle §8 písm. f téhož zákona vypočítává koeficientem 1,82 z platového základu, zatímco řadovému ministru pak podle §11 písm. a koeficientem 2,06. Poslanec-ministr tedy pobírá pouze ministerský plat.

Funkci hejtmana však upravuje Zákon o krajích, který ale rovněž nevylučuje platové ohodnocení hejtmana v případě souběžného výkonu jiné veřejné funkce. Jeho plat upravuje nařízení vlády, které na toto téma také mlčí. Není tedy důvod, aby hejtman nemohl zároveň pobírat další plat.

Proto potvrzujeme výrok Jana Hamáčka jako pravdivý.

Pravomoci prezidenta, o nichž mluví Miloš Zeman, upravují v Ústavě České republiky články 62 a 64. Na základě jejich obsahu je pak jeho výrok hodnocen jako pravdivý.

Prezidentovi skutečně Ústava ČR umožňuje projednávat s členy vlády otázky patřící do jejich působnosti, což by se dalo jinak označit jazykem Miloše Zemana za "pravidelné konzultování".

Čl. 62
Prezident republiky
a) jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi,
...

Čl. 64
...
(2) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti.

Paragraf, který zrušil povinnost nakupovat vojenský materiál přes prostředníka, skutečně zapracoval v roce 2011 tehdejší ministr obrany Alexandr Vondra do novely zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, který byl následně schválen v létě roku 2011.

Návrh novely zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem společně předkládali ministr průmyslu, ministr zahraničních věcí, ministr vnitra a ministr obrany a byl vládou byl schválen (.pdf) 30. března 2011.

Součástí tohoto zákona byl i kromě nové evropské směrnice i paragraf, který rušil povinnost ministerstva obrany nakupovat zbraně v zahraničí přes české prostředníky.

Legislativním procesem tato novela prošla v létě 2011 a upravený zákon byl vyhlášen 30. 8. 2011 ve Sbírce zákonů.

Na základě faktů dohledaných na webu Poslanecké sněmovny a vlády potvrzujeme pravdivost výroku Martina Stropnického.

Evropský parlament (pdf.) měl v minulosti v legislativním procesu poradní úlohu, nicméně v současné době je společně s Radou rovnocenným zákonodárným orgánem v převážné většině oblastí.

Lisabonská smlouva (ke stažení zde) výrazně posiluje pravomoci Evropského parlamentu. Ten díky ní mj. rozhoduje o valné většině legislativy EU, a zároveň pod postup spolurozhodování Parlamentu a Rady ministrů spadá vice než 40 nových oblastí.

Při přijímání legislativních aktů se rozlišuje řádný legislativní postup (spolurozhodování), při kterém mají Parlament a Rada rovnocenné postavení, a zvláštní legislativní postupy, jež se uplatňují pouze ve specifických případech, kdy má Parlament pouze konzultační roli.

I přes posílení EP ve valné většině legislativních postupů stále existují procesy, ve kterých je EP pouze nezávazně konzultován a jeho názor není nikterak závazný pro Radu nebo Komisi.

Evropská komise má skutečně jediná právo legislativního podnětu.

Na základě výše uvedených skutečností hodnotíme výrok jako pravdivý.

Kateřina Konečná se narodila 20.1.1981, v samotném vedení ÚV KSČM není nikdo, kdo by byl mladší než ona, nicméně vzhledem ke skutečnosti, že se nám nepodařilo dohledat seznam členů celého ÚV KSČM (na stránkách KSČM nejsou tito členové uvedeni), hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Pro představu níže uvádíme přehled roků narození jednotlivých členů vedení ÚV KSČM:

1. JUDr. Vojtěch Filip: narozen 1955
2. Petr Šimůnek: narozen 1965
3. Ing. Miloslava Vostrá: narozena 1965
4. Ing. Jiří Dolejš: narozen 1961
5. Zdeněk Levý: narozen 1951
6. JUDr. Zdeňka Lišková: narozena 1954
7. Ing. Pavel Kováčik: narozen 1955

Zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, nabyl účinnosti 1. srpna 2013.

Jiří Pospíšil obdržel za přípravu tohoto zákona cenu Anděl od Bílého kruhu bezpečí - organizace, která se zabývá pomocí obětem trestných činů. Šéfka této organizace, Petra Vitoušová, tento zákon ocenila s tím, že pamatuje na všechny orgány a subjekty činné v trestním řízení.

Zákon pochválili také Helena Válková, místopředsedkyně České kriminologické společnosti, a Tomáš Gřivna, docent na katedře trestního práva Právnické fakulty UK, kteří o novém zákoně napsali článek Nový zákon o obětech trestných činů a jeho význam pro aplikační praxi pro odborný časopis Trestněprávní revue. V článku uvedli:

" Nový zákon o obětech znamená nepochybně správný krok vpřed, který významně zlepšuje postavení obětí trestných činů, rozšiřuje okruh jejich práv a zavádí korespondující povinnosti subjektům poskytujícím jim pomoc. "

Ohlasy občanů na tento nový zákon se nám bohužel nepodařilo dohledat. Pozitivní ohlasy odborné veřejnosti jsou však nesporné a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Na základě výročních veřejných zpráv BIS hodnotíme výrok jako pravdivý.

Například v kapitole 1.6 Organizovaný zločin výroční zprávy z r. 2006 se hovoří takto: „Vlivové skupiny regionálního i celostátního formátu zesílily v roce 2006 tlak na orgány státu a samosprávy zaměřený na získání výhod v soutěžích a výběrových řízeních o zakázky, majetek, dotace apod. S cílem získat určité výhody se rozvětvené klientelistické struktury se silným finančním zázemím snažily ovlivňovat rozhodování některých orgánů veřejné správy, legislativních orgánů i orgánů činných v trestním řízení."
V kapitole 3.2 výroční zprávy z r. 2012 se BIS vyjadřuje takto: „BIS zaznamenala aktivity skupin působících nelegitimními metodami na rozhodování nejvyšších orgánů státní správy, samosprávy a legislativní proces v ČR způsobem, který negativně ovlivňoval výkon základních funkcí státu.

Struktury organizovaného zločinu nejen nadále systematicky vyváděly prostředky z veřejných rozpočtů (např. prostřednictvím dotací, veřejných zakázek, outsourcingu veřejných služeb), ale zejména byly schopny ovlivnit důležitá rozhodnutí orgánů státu a samosprávy, která se týkala infrastrukturních projektů, dotačních programů, veřejných zakázek souvisejících s poskytováním veřejných služeb, či samotný legislativní proces."
Že prorůstání organizovaného zločinu do státní správy a samosprávy je dlouhodobým fenoménem, dokazuje další úryvek z již zmíněné kapitoly 3.2 o organizovaném zločinu: „Přestože tato zpráva popisuje zjištění, k nimž BIS dospěla v roce 2012, je třeba připomenout, že popisované jevy nelze v žádném případě považovat za „fenomén roku 2012“. Takové zjednodušení by bylo mylné a zavádějící, protože celá řada uváděných negativních jevů je v různých formách a podobách ve společnosti přítomna již minimálně od posledních let minulého století."

O záměru vicepremiéra Andreje Babiše odvolat šéfa Finančního analytického útvaru Milana Cícera informovala začátkem února Mladá fronta Dnes. Faktem ovšem je, že toto Andrej Babiš nikdy veřejně neprohlásil. Český rozhlas následně informoval o tom, že Cícer odchází na vlastní žádost a nebyl odvolán, nýbrž přeložen. Cícer to sám potvrdil.

Babiš se rovněž vyjádřil, že je rád, že Milan Cícer ve strukturách resortu zůstává.

Co se týče druhé části výroku, Andrej Babiš skutečně v České televizi prohlásil směrem k Miroslavu Kalouskovi: „Měl nějaké zájmy proti ministrovi ODS Vondrovi a kmotrovi Rittigovi, tak používal pana Cícera na tyto věci ". Uvedly to shodně servery Idnes.cz a Aktuálně.cz.

Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.