Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť z veřejných zdrojů není možné doložit ani vyvrátit všechny aspekty, které Pavel Bělobrádek zmiňuje.

Co se týká výborů, o nichž je řeč, jde o následující 2:

a) Personální výbor - tento výbor by měl posuzovat nominace do dozorčích rad podniků se státní majetkovou účastí, což by znamenalo, že by pravomoc nominovat členy dozorčích rad nezůstala v gesci příslušného ministra.

b) Výbor pro církevní restituce - výbor by měl zastávat monitorovací funkci při provádění církevních restitucí a následným způsobem používání získaného majetku církvemi. Náplň tohoto výboru by se dala shrnout následovně: „Základním cílem je sumarizovat pro vládu informace, které se týkají naturálních restitucí, a informace, které se týkají možných soudních sporů, které mohou ještě souviset s požadavky církví na vracení majetku nad rámec toho, co bylo dohodnuto v rámci zákona o narovnání s církvemi“.

V rámci výboru by měl zasedat premiér Sobotka (ČSSD), ministr financí Andrej Babiš (ANO), ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) a ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Systém eKLEP, o němž Bělobrádek mluví v souvislostí se svými připomínkami, není však veřejně přístupný a tudíž nelze přesně popsat, nakolik v něm Bělobrádek a KDU-ČSL připomínali návrhy ke zmíněným výborům.

Co se týká části vyjádření, kde vicepremiér mluví o dotazu směrem k Legislativní radě vlády, tak Demagog.cz kontaktoval tento orgán s žádostí o potvrzení zmíněné informace. Po obdržení odpovědi na náš dotaz bude odůvodnění výroku doplněno.

Nepodařilo se nám ověřit, jestli byla česká pozice k jednotlivým směrnicím ve volebním období od roku 2004 formulována, nebo nikoli. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

V české Poslanecké sněmovně skutečně může navrhnout pozměňovací zákon kterýkoliv poslanec přímo Poslanecké sněmovně. Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť jsme nenalezli jinou zemi se stejnou praxí. Naopak uvádíme případy států převzaté ze studie Parlamentního institutu (.pdf, str. 4–7, 10), kde je tato možnost omezena.

V mnoha zemích má právo podat pozměňovací návrh pouze více poslanců. V Estonsku se sněmovna zabývá pouze pozměňovacími návrhy, které byly předloženy přinejmenším 2 poslanci, v Belgii 5, v Litvě 10, na Slovensku 15 poslanci a v Německu 5 % členů Bundestagu. I maďarští, polští a rakouští poslanci musí předem pro své pozměňovací návrhy získat širší podporu.

Více zemí také projednává pozměňovací návrhy (alespoň v některých případech) ve výborech. Tak tomu je i v Belgii, Francii, Litvě, Lotyšsku, Maďarsku, Polsku, Španělsku a Itálii.

Švýcarsko ve světové studii (strana 22) zabývající se spokojeností lidí skončilo třetí za Dánskem a Norskem (Česká republika skončila na 39. místě ze 156 sledovaných zemí).

Výrok jsme zhodnotili jako pravdivý na základě četných mediálních vyjádření členů ODS k problematice vnitrostranické komunikace.

Například bývalý místopředseda Ivan Langer hovořil o nutnosti „změny ve způsobu komunikace dovnitř členské základny i směrem k veřejnosti.“
I bývalý předseda ODS Nečas poukázal na to, že: „... musíme změnit způsob svého chování a způsob své komunikace.“

Poslankyně Fisherová snažící se o zlepšení stavu v ODS navrhovala již na loňském kongresu strany mimo jiné toto: „MUSÍME uvnitř ODS důkladně komunikovat jednotlivé problémy, neřešit problémy přes média, nikdy nám to nic dobrého nepřineslo. MUSÍME navenek působit jednotně.“
Členka a bývalá poslankyně ODS Weberová dokonce popsala situaci jako „dlouhodobou absenci komunikace uvnitř strany.“
Vzhledem k těmto vyjádřením hodnotíme výrok jako pravdivý.

Nepodařilo se nám dohledat relevantní data k tomu, zda se určitá sociální vrstva opravdu snaží na zimu dostat do vězení a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný. Počtu vězňů v zimě se věnujeme v rámci jiného výroku z této diskuze a proto jej zde nehodnotíme.

Ministr Marian Jurečka provedl jako první krok po svém nástupu na ministerstvo personální změny ve vedení resortu, jmenoval nového mluvčího a náměstky. Zároveň ale "pozastavil vypisování a přidělování veškerých veřejných zakázek a výběrových řízení, stejně jako uzavírání nových smluv, které přesahují částku 500 tisíc korun". Mělo se jednat o zakázky za stovky milionů korun, zejména výběrová řízení na marketingové a IT zakázky. (Pavel Bělobrádek sice původně řekl "desítky až stovky miliard", dále v diskusi se ale opravuje na stovky milionů.)

Dnes, 24. února 2014, pak ministr zastavil výběrová řízení na zakázky nad 5 milionů korun u ministerstvu podřízených organizací.

Ministr měl v plánu výběrová řízení prozkoumat a posoudit jejich účelnost, jak řekl již po svém nástupu v rozhovoru pro server aktuálně.cz: "Několik takových věcí tento týden řešíme, analyzujeme s právníky, která výběrová řízení zastavíme a úplně zrušíme. Protože některé finanční prostředky v řádu milionů korun nebo dokonce desítek milionů korun nehodlám vyhazovat za zbytečné projekty."

Jiří Pospíšil se ministrem spravedlnosti stal poprvé v roce 2006. Již v průběhu roku 2007 vyšla zpráva o zvýšení zaměstnanosti vězňů o více než 15 %.

V rozhovoru pro zpravodaj České vězeňství (str. 2) exministr Pospíšil skutečně vyslovil záměr investovat do rozšíření výrobních kapacit. Uskutečnění tohoto záměru potvrzuje výroční zpráva za rok 2007 (str. 27).

Ač je pojem "působení" poměrně relativní, funkci ministra spravedlnosti vykonával necelých 5 let, počítaje i čtvrtrok, kdy byl ministrem v demisi.

Pokud porovnáme procentuální zaměstnanost vězňů v roce 2006, kdy Jiří Pospíšil poprvé do funkce nastoupil, a v roce 2012, ze kterého jsou poslední údaje, zvýšila se zaměstnanost vězňů z 46,87 % na 58,83 %, tedy dokonce o 25 procent proti původnímu stavu

Bohužel se nám nepovedlo dohledat informaci o evropském průměru zaměstnanosti vězňů. Média ale hovoří o hranici kolem 60%. I na základě této informace hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože není pravda, že všech Žákem uváděných 1500 lidí zůstalo v ČD Cargo. 400 lidí podle vyjádření z této společnosti na konci roku svá místa opustilo.

Pro ověření tohoto výroku jsme oslovili tiskové oddělení ČD Cargo a dostali jsme tuto odpověď:
"Přeji dobrý den.
Původně se skutečně počítalo s propuštěním cca 1600 zaměstnanců ke konci roku 2013. Díky aktivní obchodní politice se ale společnosti daří získávat nové zakázky a nahradit jimi dříve ztracené přepravy. To se samozřejmě projevilo i výrazně menším propouštěním. Na konci roku tak odešlo jen cca 400 zaměstnanců.
V tuto chvíli má ČD Cargo již zasmluvněno a podepsáno cca 95 % plánovaných tržeb z vlastní přepravy na rok 2014 a schválený podnikatelský plán na rok 2014 počítá s provozním ziskem 2 miliony korun.
S přátelským pozdravem

Mgr. Radek Joklík
GŘ KGŘ | 2. oddělení tiskové
T: 420 972 232 532, M: 420 724 845 091
E: joklik@gr.cd.cz"

Dle údajů Českého statistického úřadu je k 31.12. nezaměstnanost na našem území 8,2 %.