Dle údajů Českého statistického úřadu je k 31.12. nezaměstnanost na našem území 8,2 %.

Jiří Paroubek použil toto tvrzení ve svém blogu na serveru Vaše Věc. Na zmíněné prohlášení Františka Tomáška se ale odkazoval již dříve, například ve svém projevu ve sněmovně a prohlášení je hojně citováno v diskusích, nezdá se však, že by se zakládalo na pravdě.

Arcibiskup František Tomášek měl tento výrok údajně pronést v srpnu 1991 poté, co byla díky výčtovým zákonům z roku 1990 a 1991 církvi vrácena část majetku. To však jednoznačně popírá Dominik Duka, který ve svém dopise papeži píše: „Kardinál Tomášek ve skutečnosti nikdy žádná jednání o církevních restitucích nevedl a ani se k této problematice veřejně nevyjadřoval.“

Nesedí ani časová souslednost, František Tomášek byl totiž 27. března 1991 zproštěn úřadu arcibiskupa, nemohl se tedy následně v srpnu téhož roku vyjadřovat k restitucím jménem katolické církve.

Tvrzení Jiřího Paroubka na základě výše uvedeného hodnotíme jako nepravdivé.

Agrofert holding měl podle údajů k roku 2012 (.xls, záložka "největší zaměstnavatelé") 28 008 zaměstnanců. Počet pracovníků Ministerstva obrany se pak rovněž pohybuje okolo 30 000 osob.

Mezi "firmami" a dalšími subjekty vázanými na resort obrany můžeme například jmenovat Armádu ČR, Vojenské zpravodajství, Vojenskou policii, Vojenský historický ústav, Ústřední vojenskou nemocnici atd.
Další podniky a příspěvkové organizace vázané na MO jsou k nalezení například zde.

Tento stav tedy odpovídá Stropnického výroku a i přes nepřesnost ve srovnávání počtu zaměstnanců hodnotíme výrok, vzhledem k užití slova "kolem", jako pravdivý.

Poradní expertní sbor, zvaný také první Bezděkova komise, ve své závěrečné zprávě (.pdf) představil šest variant vývoje důchodového systému v ČR. Tzv. základní varianta, tedy průběžný systém dle legislativní úpravy z r. 2004, se měla (dle zprávy, str. 16) udržet s přibližně vyrovnaným rozpočtem do r. 2030 a poté se měla propadnout do závratných dluhů.

Jednou z dalších variant byla tzv. varianta ČSSD, spočívající v zásadní úpravě průběžného systému a zavedení tzv. pomyslných individuálních účtů (str. 17). Rozpočet důchodového systému (str. 20) se dle této varianty měl propadnout do deficitu až kolem r. 2040 a v r. 2070 měl být znovu vyrovnaný.

Vojtěch Filip tedy pravdivě tvrdí, že první Bezděkova komise představila udržitelnou variantu průběžného důchodového systému. Nepřesné je pouze jeho vymezení doby, kdy komise fungovala. Ve skutečnosti šlo o roky 2004 a 2005 (str. 4).

Dodejme, že tzv. druhá Bezděkova komise se ve svých závěrech (zpráva, .pdf) shoduje s první co do udržitelnosti současného systému: ten se má propadnout do dluhů v letech 2030-2035 (str. 14, tzv. základní varianta). Varianty reforem (str. 15-16), představené druhou Bezděkovou komisí, však nezahrnují úpravy průběžného systému jako samostatnou variantu, bez vzniku dalších pilířů důchodového systému.

Hlavní část Filipova výroku jsme tedy hodnotili dle závěrečné zprávy první komise.

Rozdělení kompetencí dle zákona (pdf., str. 36–38) o potravinách a tabákových výrobcích je takové, že orgány ochrany veřejného zdraví, které spadají pod Ministerstvo zdravotnictví, mají na starost kontrolu stravovacích služeb. Orgány veterinární správy (pod Ministerstvem zemědělství) mají na starost potraviny živočišného původu a konečně Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), spadající rovněž pod Ministerstvo zemědělství, je zodpovědná za kontrolu ostatních potravin včetně výroby lihovin.

Novela zákona, která měla i v reakci na metanolovou aféru jasněji vymezit kompetence obou ministerstev, skončila pouze ve stádiu vládního návrhu a nikdy tedy nevyšla v platnost. I kdyby se tomu ale stalo, se zodpovědností za kontrolu lihovarů by se nic nezměnilo.

Novela by přinesla omezení kompetencí orgánů ochrany veřejného zdraví, pod jejichž kontrolu nyní spadají stravovací zařízení s omezením na neživočišný původ potravin. Státní veterinární správa by si udržela kontrolu potravin živočišného původu, novelou by je měla kontrolovat i ve stravovacích zařízeních. SZPI by zůstaly ostatní potraviny včetně zmiňovaných lihovarů.

Časopis Týden ještě k celé záležitosti uvádí: "Ministerstvo (zdravotnictví, pozn. Demagog.CZ) má pravomoci ke kontrole pouze v provozovnách veřejného stravování, nemůže nařídit kontrolu alkoholu v obchodech a ve stáncích na tržištích. Tam už o víkendu začala s kontrolami Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která spadá pod ministerstvo zemědělství".

V rámci kompetencí nad kontrolou lihovarů se tedy žádná změna neudála – stále spadá pod Ministerstvo zemědělství. Výrok Zuzany Roithové tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Miloslav Ransdorf hovoří pravděpodobně o maximálních limitech těžkých kovů povolených v pitné vodě.

Těžké kovy (.pdf) jsou obecně ty kovy, které mají hustotu vyšší než 5g/cm3. Mezi těžké kovy patří například arsen, kadmium, rtuť, měď, beryllium či chrom.

Níže uvedená tabulka vychází z vyhlášek z roku 2000 a z roku 2004, kdy se již v souladu s právem Evropských společenství (Směrnice – .pdf – Rady 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu) stanovily hygienické požadavky na pitnou vodu.

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví z roku 2000 ke stažení zde.

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví z roku 2004 zde (.pdf).

Tabulka zachycuje vyhláškami stanovující limity pro těžké kovy v pitné vodě (nezahrnuje všechny těžké kovy).

Těžký kov

rok 2000

rok 2004

Limit NMH

Limit NMH

Arsen

0,01 mg/l

0, 01 mg/l

Kadmium

0,005 mg/l

0,005 mg/l

Rtuť

0,001 mg/l

0,001 mg/l

Měď

1,0 mg/l

1 mg/l

Beryllium

0,001 mg/l

0,002 mg/l

Chrom

0,05 mg/l

0,05 mg/l

NMH – nejvyšší mezní hodnota

Na základě porovnání limitů stanovených jednotlivými vyhláškami v roce 2000 a v roce 2004 označujeme výrok za nepravdivý.

Vít Bárta je v současné době členem Věcí veřejných a předsedou této strany.

Výrok Kláry Samkové hodnotíme jako neověřitelný. Podle posledních dostupných údajů Českého statistického úřadu žije v České republice přes 124 tisíc Ukrajinců. Jedná se o ty, kteří zde přebývají legálně. Většina informací o ilegálních přistěhovalcích z Ukrajiny je zastaralá a ani neuvádí všechny údaje, jež zmiňuje Klára Samková (viz článek, .pdf) Evy Janské z PřF UK z roku 2007). Novější studie či statistiky mapující problematiku ilegálních ukrajinských imigrantů není dostupná. Dostupné jsou alespoň celkové statistiky o nelegální migraci do ČR.

Pro dokreslení obrazu o situaci nelegálních přistěhovalců v ČR můžeme uvést příklad zotročování dělníků z Rumunska a Bulharska, kteří pracovali až šestnáct hodin denně a nedostávali skoro žádnou mzdu. Trojice otrokářů z Ukrajiny byla nakonec pravomocně odsouzena.

Výrok předsedy KSČM je hodnocen jako pravdivý a to na základě dohledaných informací o chování strany v Poslanecké sněmovně. Jak Filip uvádí, KSČM vystupovala poměrně kriticky během jednání k hlasování o důvěře vládě, navrhovala své zákony a členové poslaneckého klubu jsou také aktivní v interpelacích.

Jednání Poslanecké sněmovny k žádosti vlády Bohuslava Sobotky o důvěru vládě proběhlo 18. února. Během tohoto jednání vystoupilo v diskuzi celkem 10 poslanců a poslankyň KSČM.

Předseda Filip ve svém vystoupení kritizoval mimo jiné programové prohlášení vlády v oblastech církevních restitucí, obecného referenda, zahraniční či zdravotnické politiky.

Dále například poslanec Miroslav Grebeníček kritizoval služební zákon, který nazval polotovarem, dále se vyjádřil o přidělování politických pozic jako o "tahanici o místa politických náměstků a rozdělování trafik". Rovněž vyjádřil pochybnosti o tom, na jak pevných základech nynější vláda stojí a na jak moc důvěryhodných lidech je vláda založena.

Poslanec Jiří Dolejš se taktéž vyjádřil k nové vládě. Vyjádřil obavy, že změna oproti předchozí Nečasově vládě bude pouze dílčí a podrobně zkritizoval především ekonomickou stránku programového prohlášení.

Rovněž Marta Semelová se vyjádřila k nové vládě, ale spíše k jejímu programu než k fungování uvnitř koalice či obecnému směřování řízení státu. Zároveň rezolutně odmítla podporu Sobotkovy vlády.

V závěrečném hlasování se poslanecký klub KSČM kompletně zdržel hlasování, což v logice žádosti o důvěru (kdy je potřeba většina přítomných poslanců) jde brát jako "rezervovaný" postoj a nepodporu pro kabinet.

Podíváme-li se na navržené návrhy zákonů od doby ustanovení Poslanecké sněmovny, tak komunisté předložili skutečně již několik svých poslaneckých návrhů. Za všechny jmenujeme návrh novely občanského zákoníku, návrh na zrušení lustračního zákona či návrh ústavního zákona o referendu.

Vláda Bohuslava Sobotky byla jmenována 29. ledna. Od tohoto data proběhly v Poslanecké sněmovně celkem dvoje interpelace.

6. února byl interpelován jak předseda vlády, tak i členové nového kabinetu. Poslanci KSČM interpelovali Bohuslava Sobotku jednou. Konkrétně šlo o poslance Zdeňka Ondráčka, který se dotazoval na platové ohodnocení v rámci bezpečnostních sborů. Jeho dotaz ovšem nebyl nijak směrem k vládě kritický, poslanec se spíše informoval na možný vývoj.

V rámci interpelací na členy vlády pak vznesl dotaz poslanec Vojtěch Adam, který se ptal ministra zdravotnictví Němečka na chybějící "ceníky" v rámci zdravotnických výkonů.

Další v řadě byla interpelace Marty Semelové směrem k ministru školství. Týkala se jednak Evropského polytechnického institutu v Kunovicích a také údajně problematickými publikacemi pro předškolní vzdělávání.

KSČM v těchto interpelacích zastupovala také poslankyně Kateřina Konečná, která se dotazovala ministra životního prostředí na problematiku odpadů.

Druhé interpelace se uskutečnily o týden později - 13. února. Zde vládu (konkrétně ministra zdravotnictví) interpelovala poslankyně KSČM Alena Nohavová a to konkrétně ve věci lázeňství. Dalším interpelujícím komunistickým poslancem na tomto jednání byl Vladimír Koníček, který se dotazoval ministra financí na konkrétní problém v rámci zákona o rozpočtových pravidlech.

Problematiku zdravotnictví řešil ve svém vystoupení také poslanec Josef Nekl, který se dotazoval na otázku okolo konkrétního léku. Pro změnu oblast dopravy zajímala poslankyni Květu Matušovskou. Ta interpelovala ministra Prachaře ve věci výběru mýtného na komunikacích v České republice.

Oblast energetiky a obnovitelných zdrojů zajímala Kateřinu Konečnou, která se dotazovala nových závazků EU v této otázce. Poslanec Vojtěch Adam interpeloval také na této schůzi, kdy se ministra kultury dotazoval na něj osobně. Další z interpelujících byla poslankyně Nohavová ve věci dostavby dálnice D3. Oblast dopravy zajímala i poslance Nekla, který se konkrétně dotazoval na dálnici D1 a konkrétně na obchvat Přerova.

Na základě přehledu ambasád v České republice poskytovaného Ministerstvem zahraničních věcí hodnotíme výrok jako pravdivý.

Z adresáře vyplývá, že v současné době sídlí Velvyslanectví Státu Palestina na adrese Na Kazance 634/7, 171 00 Praha 7 – Troja. Zmiňovaná událost se však odehrála v budově v Internacionální ulici v Praze – Suchdole.Tvrzení, že v současné době nešlo formálně o budovu ambasády potvrzují i některé zpravodajské články (např. zde a zde), kde se shodně hovoří o budově budoucí palestinské ambasády.