Vzhledem k rozporům ve vyjádřeních a výsledcích auditů nemůžeme pravdivost výroku dostatečně ověřit.

Úvodem je třeba říct, že zakázka na střežení vojenských muničních skladů obsahuje množství dílčích smluv obdobného typu. Smlouvy byly uzavřeny mezi lety 2003 a 2013, kdy společnost Trade Fides a.s. prakticky drží monopol na tyto zabezpečovací služby. Kontroverzními zakázkami se zabývala mj. i Česká televize. Smlouvám z roku 2003 nyní končí platnost a budoucí ministr obrany tedy skutečně bude muset tuto situaci řešit.

V souvislosti s miliardovou zakázkou z r. 2009 byl r. 2010 zpracován nezávislý audit společností KPGM (částečně k nahlédnutí zde), který kritizuje nejen neveřejnost jednání, ale i cenovou přemrštěnost zakázek Trade Fides a.s. Přesto Ministerstvo obrany na konci roku 2012, v návaznosti na kritický článek Pavla Otty (str. 1 a 2,) deklarovalo tuto zakázku jako vyhovující a výhodnou.

Argumentuje několika vlastními nezávislými audity, které jejich stanoviska obhajují, ty ale nebyly blíže určeny ani zveřejněny. Navíc bylo údajně dosaženo snížení ceny, doporučené auditem KPGM, a prodloužení kontraktu za těchto podmínek je tak nejvýhodnější možností.

Pro korektní posouzení nastavení smluvních vztahů ve věci ostrahy skladů jsme kontaktovali Ministerstvo obrany, které samo tvrdí, že disponuje jistými nezávislými audity. O poskytnutí těchto auditů jsme ministerstvo požádali. Výrok bude doplněn po zisku dalších relevantních informací.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Z programu Strany svobodných občanů a on-line rozhovoru předsedy strany Petra Macha skutečně plyne, že Svobodní jsou pro rušení dotací v objemu zhruba 100 miliard. Výhradu však máme k poslední části výroku, Petr Mach se totiž mýlí, když tvrdí, že se jedná o jednu patnáctinu rozpočtu.

Napříč programem Svobodných lze vysledovat snahu státní dotace omezovat či úplně rušit. V programu (.pdf) se např. píše: „Stát pokřivuje ceny selektivními daněmi, nařízenými výkupními cenami a dotacemi." (.pdf, s. 14) „Svobodní jsou pro uvolnění podnikání – tedy pro zrušení dotací, regulovaných cen a produkčních kvót." (.pdf, s. 14) „Stát není od toho, aby dotacemi podporoval vývoz zboží či příliv investic." (.pdf, s. 15)

„Příjmy, které stát nezíská na DPFO (daň z příjmu fyzických osob - pozn. Demagog.cz) , navrhujeme kompenzovat rušením státních výdajů, zejména dotací." (.pdf, s. 18)

Petr Mach se 3. 10. 2013 v on-line rozhovoru na iDNES.cz vyjadřuje takto: „Chceme zmenšit státní přerozdělování - které je prostorem pro korupci a ekonomickou stagnaci - o přibližně 100 miliard korun." V programu strany a v mediálních vystoupeních jejich zástupců je pak patrná rétorika snažící se omezit roli státu a zdanění. Na svém webu pak přímo tvrdí: „Svobodní jsou pro nízké daně a rušení nespravedlivých dotací, které se rozmohly v naší zemi jako mor. Svobodní prosazují zrušení daně silniční, daně z elektřiny a uhlí, daně dědické, daně z převodu nemovitostí. Svobodní prosazují zrušení daně z příjmu fyzických osob. Zrušení těchto daní doprovodíme zrušením dotací ve stejné výši.", což koresponduje s vyjádřením předsedy Macha „...chceme občanům tyto peníze nechat"
Výhradu máme k ztotžnění částky 100 miliard s jednou patnáctinou rozpočtu. Státní rozpočet nedosahuje výše zhruba 1500 miliard Kč, jak něpřímo říká Petr Mach. V r. 2010 např. výdaje státního rozpočtu činily přibližně 1156,8 miliardy Kč, v r. 2011 1155,5 miliardy kč, v r. 2012 1152,3 miliardy Kč a v r. 2013 by pak dle zákona o státním rozpočtu měly výdaje činit 1180,7 miliard Kč.*

* Částky jsou zaokrouhleny.

KSČM se ve svém aktuálním volebním programu věnuje daňové politice státu a jednotlivým pásmům. V rozhovoru pro server Podnikatel.cz uvedl místopředseda strany Jiří Dolejš, že strana podporuje v případě dané z příjmu fyzický osob znovuzavedení progrese – aktuálně zavést po zrušení superhrubé mzdy tři pásma (19 %, 25 % a 32 %) a časem pak návrat k pěti pásmům.

Předseda strany KSČM Vojtěch Filip v Interview Daniely Drtinové uvedl, že chápe, že vzhledem k české politické situaci nevyhraje nikdy jedna politická strana, takže ta částka 10 milionu korun je vyjednávací pozice KSČM, a tedy její výše může být předmětem vyjednávání.

Vzhledem k výše uvedeným informacím, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Podmínkou pro přijetí společné měny – eura je splňování tzv. konvergenčních neboli maastrichtských kritérií. Těchto kritérií je dohromady pět a lze je rozdělit na kritéria rozpočtová a měnová. Důležité je, aby tato kritéria byla udržitelná, nestačí tedy pouze jednorázové naplnění.

Přehled maastrichtských kritérií:

1. Kritérium vládního deficitu: vládní deficit nesmí přesáhnout hodnotu 3 %.

2. Kritérium veřejného dluhu: veřejný dluh nesmí přesáhnout úroveň 60 % HDP.

3. Kritérium cenové stability: roční průměrná inflace nejvýše 1,5procentního bodu nad referenční hodnotou, která je průměrem inflací ve třech zemích EU s nejlepší cenovou stabilitou.

4. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb: výnos desetiletých vládních dluhopisů nejvýše 2 procentní body nad průměrem výnosů ve třech zemích EU s nejlepší cenovou stabilitou.

5. Kritérium stability měnového kurzu: minimálně dvouletý pobyt v ERM II (Evropský mechanismus směnných kurzů II) bez vnitřního pnutí.

Dle dokumentu (.pdf, str. 3–4) Ministerstva financí ČR a ČNB schváleného vládou ČR na jejím zasedání dne 18. prosince 2013 s názvem „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“ je na tom ČR následovně:

V současnosti ČR plní kritérium cenové stability, kritérium konvergence úrokových sazeb a kritérium veřejného dluhu. Co však ČR neplní je kritérium vládního deficitu a kritérium stability měnového kurzu, neboť zatím ČR nevstoupila do ERM II.

Tento výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, ČR v současnosti opravdu nesplňuje všechna maastrichtská kritéria.

Ruská federace byla v roce 2012 největším dovozcem ropy do Evropské unie. Její dovoz tvořil 31,38 % veškerého dovozu. Současně také Rusko v roce 2010 bylo největším dovozcem plynu do Evropské unie. Celkový export z RF tvořil 31,8 % z veškerých dodávek.

Země, které jsou nejvíce závislé na dovozu plynu z Ruské federace, jsou například Finsko, Slovensko, Litva, Lotyšsko, Estonsko a Bulharsko. Tyto země jsou 100% závislé na dovozu plynu z Ruské federace. Plné závislosti se blíží také Rumunsko, Polsko a Česká republika.

Největším dovozcem ropy a plynu z Ruské federace je Spolková republika Německo.

Vzhledem k tomu, že je Ruská federace největším dovozcem ropy a zemního plynu do Evropské unie, je EU určitou měrou na dovozu z Ruské federace závislá.

Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Koaliční smlouva podepsaná vládními stranami ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL skutečně v sekci Boj s korupcí a organizovaným zločinem (strana 27) hovoří o Finanční policii, konkrétně říká: “ K posílení výkonnosti policie v oblastech finanční kriminality budeme posuzovat podmínky pro obnovení činnosti Finanční policie a zároveň zajištění apolitičnosti, nezávislosti a vyšší výkonnosti Finančně analytického útvaru Ministerstva financí ČR, jehož odpovědnosti a kompetence musí být spojeny s garantovanou apolitičností, vyšší analytickou i exekutivní výkonností ”.

Oproti tomu programové prohlášení této vlády už finanční policii přímo nezmiňuje a na téma boje proti finanční kriminalitě jen slibuje přijmout “ opatření nezbytná ke zlepšení efektivity výběru daní a cel, zamezí zneužívání a obcházení daňových předpisů, ” například “ komunikací mezi orgány daňové správy, Celní správou ČR, Finančním analytickým útvarem Ministerstva financí, Policií ČR a státním zastupitelstvím ”.

Výrok Miloše Zemana je tedy pravdivý.

Zmíněné body se skutečně objevily v programovém prohlášení vlády Vladimíra Špidly v roce 2002 (.pdf), proto je výrok hodnocen jako pravdivý. Jako jednu z hlavních priorit si tehdejší vláda stanovila „rozvíjení sociálního státu na základě sociálně tržního a ekologicky orientovaného hospodářství a při udržení sociální soudržnosti a sociálního smíru“ (str. 2).

Jedním z bodů programového prohlášení bylo též provedení důchodové reformy. Vláda doslova deklarovala, že „[...] zabezpečí růst reálné úrovně vyplácených důchodů“ (str. 18).

V rámci programového prohlášení byl taktéž zmíněn růst reálných mezd. Konkrétně můžeme citovat pasáž, kdy „[v]láda bude hospodářskou politikou vytvářet podmínky pro růst produktivity práce a reálných mezd tak, aby se postupně snižoval rozdíl v úrovni odměňování mezi Českou republikou a Evropskou unií“ (str. 18).

V jistém smyslu bylo přislíbeno i navyšování některých sociálních dávek. Příkladem je rodinná politika, kde podle programového prohlášení „[v]láda ve vazbě na vývoj veřejných rozpočtů rozvine vyvážený systém podpory rodin s dětmi. přídavek na dítě vláda navrhne jako příspěvek společnosti na výživu a výchovu dětí, který má náležet všem dětem bez rozdílu, ve stejné výši a diferencovaný pouze podle věku dítěte s tím, že jeho součástí bude jednorázový školní příspěvek zvyšující se podle stupně školního vzdělání“ (str. 19).

Rozvoj infrastruktury byl zmíněn v souvislosti s dopravní politikou. „Vláda podpoří další rozvoj dopravní infrastruktury z veřejných i soukromých zdrojů s využitím fondů Evropské unie. Zaměří se na modernizaci železničních koridorů a výstavbu nových úseků dálnic a rychlostních komunikací zejména ve vazbě na transevropské dopravní sítě. Podpoří přestavbu velkých železničních uzlů a rozvoj dopravně logistických center v návaznosti na hospodářské zóny“ (str. 11).

Dle námi dohledaných informací a po kontaktu tiskového oddělení KSČM hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Návrh zákona o referendu o církevních restitucím byl Filipem předložen Poslanecké sněmovně 19. prosince 2013. První čtení bylo zahájeno 14. února 2014, ale jeho projednání bylo odročeno. Tato část výroku je tedy pravdivá.

Po kontaktu tiskového oddělení strany jsme dostali odpověď, že vedoucím této skupiny je poslankyně Zuzana Bebarová-Rujbrová. Avšak žádné další podrobnosti o tomto návrhu zákona o změně církevních restitucí z dílny KSČM nebyly poskytnuty.

Je pravdou, že Pavel Telička byl hlavním vyjednavačem při jednáních o přístupu České republiky do Evropské unie.

Vstupu do Evropské unie předchází dlouhá vyjednávání. Švédská zapojení do evropských struktur jsou dohledatelná již v 70. letech. Švédsko poté vstoupilo do Evropské unie 1. ledna 1995.

Česká republika podala naproti tomu přihlášku ke členství do EU v roce 1996 a přistoupila 1. května 2004.

Protože jednání o vstupu do EU jsou vždy velmi komplexní a rozsáhlá, nejsme bohužel schopni přesným způsobem popsat podmínky přístupu obou zemí tak, abychom je mohli porovnávat.

Výrok Tomia Okamury je proto hodnocen jako neověřitelný.

Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jak zmiňuje Václav Moravec v daném výroku, levicoví aktivisté, kteří demonstrovali v moskevských Lužinkách před sídlem ruského olympijského výboru, byli zadrženi soukromou bezpečnostní službou a následně předáni policii.