Výrok Vojtěcha Filipa hodnotíme jako nepravdivý na základě informací z Rady pro zahraniční věci Evropské unie a zpravodajských portálů. Celý text asociační dohody Evropské unie a Ukrajiny je navíc dostupný například na stránkách Evropské služby pro vnější činnost.

Na tiskové konferenci z 16. prosince 2013 po jednání Rady pro zahraniční věci v Bruselu Vysoká představitelka Evropské unie pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonová uvedla (angl.), že je podpis dohody plně kompatibilní s existujícími obchodními dohodami, Rusko bude profitovat a Ukrajina může mít dobré vztahy se všemi svými sousedy.

Kompatibilitu, tedy vzájemnou slučitelnost, asociační dohody i Euroasijské celní unie potvrdil (angl.) také předseda Evropské rady Herman Van Rompuy na tiskové konferenci z 28. ledna 2014 po summitu EU-Rusko.

V neposlední řadě ve svém proslovu (angl.) proneseném již 20. září 2013 v Jaltě hovoří o problematice asociační dohody a ruských obav i eurokomisař Štefan Füle. Mimo jiné uvádí, že "asociační dohoda přináší benefity nejen Evropské unii a Ukrajině, ale i dalším zemím, mezi nimiž bude definitivně i Rusko." Vyjádřil přání, aby byla tato asociační dohoda a zóna volného obchodu, kterou zavádí, viděna jako příležitost k vytvoření zóny volného obchodu od Lisabonu až po Vladivostok a zmínil se i o snaze překonat nekompatibilitu.

Frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) je dlouhodobě proti závazným cílům v oblasti klimatu a energetiky, v případě dopadů na národní státy je ECR pro spravedlivou alokaci zátěže politiky ochrany klimatu mezi členské státy EU (opět za předpokladu nezávaznosti jejích cílů). Příklady lze nalézt zvláště ve vyjádřeních evropského poslance Szymańského (např. zde, zde, zde a zde; eng).

Výrok předsedy vlády hodnotíme jako pravdivý, byť s výhradou. Je pravda, že česká ekonomika v posledních letech spíše stagnuje a dle posledních dat je na úrovni roku 2008. Rusnok také korektně popisuje stav ekonomik sousedních zemí. Není však zcela přesné, že by naše ekonomika nevykázala žádný růst od roku 2008. Nicméně jako podstatnou hodnotíme část výroku, kdy premiér srovnává data z roku 2008 s aktuální situací.

Podle makroekonomických údajů z Českého statistického úřadu (.xls) ze dne 31. 12 2013 je tedy opravdu HDP České republiky na začátku roku 2014 mírně pod úrovní HDP z roku 2008.

Ukazatel reálné ekonomikyrok2006200720082009201020112012HDPmld. Kč3352,63662,63848,43759,03790,93823,43845,9HDP%, meziročně7,05,73,1-4,52,51,8-1,0

Pro srovnání se sousedními státy můžeme použít data Eurostatu, konkrétně HDP v porovnání s průměrným HDP zemí Evropské unie (EU28 = 100)

200720082009201020112012EU 28100100100100100100Česká republika838183818181Slovensko687373747576Polsko555661636567Německo116116115120123123Rakousko124125126127129130

Výrok tedy na základě výše uvedených dat hodnotíme jako pravdivý.

V dubnu roku 2010 byla zahájena výstavba plynovodu Nord Stream, který přivádí zemní plyn z Ruska pod hladinou Baltského moře do západní Evropy a obchází tak Ukrajinu. Dne 1. ledna 2013 byl zahájen zkušební provoz plynovodu Gazela, jenž zajišťuje napojení České republiky na plynovod Opal vedoucí přes Německo, který je dále napojen na plynovod Nord Stream. K oficiálnímu otevření tohoto plynovodu došlo dne 14. ledna 2013.

Dle nejnovějších zpráv je ČR na přerušení dodávek zemního plynu přes Ukrajinu dobře připravena, na rozdíl od plynové krize z roku 2009, kdy v důsledku ukrajinsko-ruských sporů došlo k přerušení dodávek plynu a východoevropské země, včetně ČR, trpěly jeho nedostatkem. Dle Ministerstva průmyslu a obchodu by plynovody mířící do Německa dokázaly nahradit přepravu plynu z východu téměř třikrát. V případě zastavení dodávek plynu přes Ukrajinu zásobování plně pokryje obrácený tok plynu z Německa a ropovod IKL.

Vycházíme ovšem z předpokladu, že Ruská federace nezavře kohoutky do Evropské unie kompletně.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož ČEZ mezi lety 2009–2013 investoval dokonce více než 260 mld. Kč. Náklady na zahraniční expanzi byly 72 miliard od roku 2005.

Investiční výdaje ČEZ

rokinvestiční výdaje*

2013> 44 mld. Kč (.pdf, str. 28)*201259 mld. Kč 201154 mld. Kč (.pdf, str. 78)201062 mld. Kč200957 mld. Kč (.pdf, str. 93)2009–13> 276 mld. Kč *) za rok 2013 pouze hodnota investicí do dlouhodobého majetku – CAPEX; výroční zpráva za rok 2013 dosud nebyla vydána

Výrok Davida Ratha hodnotíme na základě údajů z německého ministerstva spravedlnosti jako nepravdivý. Dle posledních dostupných informací dosahuje míra recidivy v Německu 33,7 % a nikoli 30%. Demagog.cz ve své metodice toleruje odchylku 10% a ta byla v tomto případě těsně překročena.

Ministerstvo spravedlnosti vychází z výsledků studie z let 2004 až 2007. Podle ní byla míra recidivy v Německu 33,7 % - z 1 052 215 osob se do vězení vrátilo 354 886 lidí (.pdf, s. 38, studie je dostupná v NJ ke stažení zde).

Ve svém tiskovém prohlášení hnutí Úsvit říká, že oslovilo vládní strany ohledně jejich názoru na jednu z programových priorit hnutí, obecné referendum. Ze tří vládních stran jim na tento dotaz odpovědělo pouze ANO 2011, a proto se hnutí rozhodlo vládu nepodpořit.

Tento výrok zazněl po schůzce Andreje Babiše s prezidentem Milošem Zemanem na Hradě, v období před jmenováním členů vlády.

Výrok hodnotíme v kontextu tvrzení Miloše Zemana, že služební zákon nevyžaduje lustrační osvědčení od ministrů.

Služební zákon 218/2002 z roku 2002 ani současná novela služebního zákona, projednávaná ve Sněmovně, otázku lustrační zákon skutečně sama o sobě neupravuje. Otázka lustrací je řešena až doprovodným zákonem č. 309/2002, který upravuje lustrační zákon tak, že z jeho působnosti vyjímá členy vlády (část 47.). Doprovodný zákon zde odkazuje na § 9 odst. 1 služebního zákona, který hovoří o „představených" pracovnících, v odst. 3 jsou pak vyjmenovány služební místa určená pro představené a ministerská pozice mezi nimi chybí. Samotný zákon o státní službě tedy skutečně žádný vliv na lustrační zákon nemá, tento vliv je zprostředkován až zákonem doprovodným.

Právě tento zákon skutečně Miroslav Kalousek celkem 2x (12. března a 13. června 2002) v hlasování podpořil.

Služební zákon byl v Poslanecké sněmovně projednáván poprvé 1. března 2001 a nikoli 12. března 2002, jak tvrdí Andrej Babiš (tehdy prošel třetím čtením ve Sněmovně). Kvůli této chybě a nepřímé souvislosti služebního zákona se zákonem lustračním hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.

Rozhlas.cz potvrzuje slova Jiřího Rusnoka: „Ministerstvo obrany se nepotřebných letounů L-159 snaží zbavit skoro deset let. Oslovilo desítky zemí, ale bez úspěchu. Až začátkem letošního roku o bitevníky projevila zájem americká firma Draken International. […] [M]ají zájem koupit až 28 těchto bitevníků“.

Společnost Draken International (ang.) skutečně spolupracuje s americkou armádou a je rovněž poměrně významná, protože je vlastníkem největší soukromé flotily taktického letectva na světě.

V roce 2012 se rezort obrany snažil prodat 8 letounů ve veřejné obchodní soutěži. Maximální nabídka tehdy činila 5,85 mil. Kč, a výrok je tudíž i v této části pravdivý.

„Věci veřejné nechtějí bojovat proti korupci jenom slovy,“prosazovala strana novelu zákona o veřejných zakázkách. Tato novela, která mimo jiné zrušila „losovačky“, byla schválena v roce 2011 celým poslaneckým klubem Věcí veřejných (mimo omluvených poslankyň).

Při projednávání novely vládu zastupoval ministr pro místní rozvoj za VV Kamil Jankovský a Deník.cz při příležitosti schvalování novely uvedl, že „Věci veřejné ve vládě prosadily návrh zákona o veřejných zakázkách.“

Tehdejší předseda strany a ministr vnitra Radek John rovněž jmenoval do funkce policejního prezidenta Petra Lessyho.