Výrok byl uveřejněn 5. 12. 2013 na serveru iDnes.cz.

Výrok hodnotíme jako pravdivý vzhledem k aktuální a předchozí členské základně Ústavně právního výboru.

Období

Předsedové

Místopředsedové

Řádní členové

2010 – 20133*

6**

8

2013 –1

6

12

*)

3 předsedové v celém období, ale vždy pouze jeden v daný okamžik:

Karolína Peake (od 9. 7. 2010 do 1. 7. 2011),

Marek Benda (od 15. 12. 2011 do 19. 12. 2012) a

Stanislav Polčák (od 19. 12. 2012 do 28. 8. 2013).

**)

6 místopředsedů, ne všichni však zastávali post ve výboru po celou dobu.

Bývalý místopředseda Křeček (od 8. 7. 2010 do 5. 4. 2013) byl vystřídán místopředsedou Chvojkou (od 10. 4. 2013 do 28. 8. 2013) a

místopředseda Staněk zastával post od 19. 12. 2012 do 28. 8. 2013.

Nejvyšší počet místopředsedů, kteří zastávali funkci v jednom okamžiku, bylo 5.

Tudíž nynější početní stav místopředsedů v tomto výboru je skutečně vyšší.

Pokud jde o platy místopředsedů, pak platová základna pro představitele je 51 731 Kč. Plat poslance má koeficient 1,08 k této základně.

Místopředsedům výborů se připočítává ještě koeficient 0,22. Má tedy o 11 381 Kč (po zaokrouhlení) více než řadový člen.

Tvrzení Andreje Babiše pochází z rozhovoru publikovaného na serveru Novinky.cz 18. ledna 2014.

Pavel Čihák je bývalý vedoucí odboru dopravy Středočeského kraje a bývalý šéf krajské Správy a údržby silnic. Na základě informací, které přinesl server iHNED.cz existovala údajně silná vazba mezi Davidem Rathem a Pavlem Čihákem. Čihák s Rathem pak měli mít vliv na dopravní investice v kraji.

Tyto informace rozzlobily šéfa poslanců ANO Jaroslava Faltýnka, který požaduje od Pavla Čiháka vysvětlení celé situace.

Je možné, že tyto informace hrály roli ve skutečnosti, že Pavel Čihák nebyl nominován na ministra dopravy, jak vyplývá z vyjádření předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Nicméně nepodařilo se nám dohledat žádné další doklady o tom, že by tato skutečnost opravdu hrála roli v nenavržení Pavla Čiháka na post ministra dopravy. Rozhodnutí také mohlo být ovlivněno dalšími faktory a z tohoto důvodu tedy musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.

Výrok Andreje Babiše o odhadu daňových úniků z DPH hodnotíme jako zavádějící, neboť ministr financí směšuje dohromady dvě odlišné věci – úniky DPH obecně a tzv. karuselové obchody.

Číslo 2,7 % se skutečně objevuje ve studii (str. 29, .pdf) sestavené odborníky pro účely Evropské komise, ze které Babiš údajně vycházel. Toto číslo ze zdrojů Eurostatu je ale tzv. VAT gap, což je sice rozdíl mezi předpokládanou výší výběru na DPH a skutečném výběru, nicméně (jak studie vysvětluje na str. 24) tuto částku netvoří jen podvody, natož výhradně karuselové, ale také například úlevy na dani či nedobytné pohledávky.

Další dodané materiály (str. 30), s Finanční správou ČR jako zdrojem, navíc hovoří pro stejný rok o čísle 2,11 %. Tato data nám poskytl Darek Kysela, asistent ministra financí.

Dodáváme jen, že všechna dostupná čísla jsou z roku 2011, a je pravděpodobné, že se od té doby změnila. Česká republika (jak je znázorněno na str. 33 studie) je jednou ze zemí, jež se od r. 2000 v této oblasti výrazně zlepšuje.

Pro úplnost dodáváme, že není v našich silách zjistit přesný obsah komunikace ministra financí s pracovníky finančních úřadů, tato skutečnost se však do hodnocení výroku nepromítá.

Ministr Martin Pecina byl do funkce jmenován 10. července 2013. O důvěru vláda požádala 7. srpna 2013 a poté, co jí nebyla vyslovena, podala 13. srpna 2013 demisi.

Ve funkci ministra je tedy Pecina téměř přesně 5 měsíců a výrok Ivana Langera je tedy pravdivý.

Ministerstvo dopravy v současnosti nakupuje značky s minimálním zabezpečením za téměř dvojnásobnou cenu, než je tomu v "evropském prostoru". Navíc MD dojednalo "slevu" oproti původním značkám s vyšším zabezpečením ve výši pouhé jedné koruny.

Podle serveru Česká pozice či Týden nakupuje v současnosti (informace k září 2013, ministr Žák ve studiu uváděl cenu 100 Kč za kus, tento údaj se nám ale nepodařilo potvrdit) nové "SPZ" skutečně za cenu v průměru 116 (tedy nikoliv 115, jak uvádí Žák) korun za kus. Tyto značky mají oproti původním minimum ochranných prvků. Ministerstvo tuto změnu obhajovalo nižší cenou.

Podle zmiňovaných kritiků, například podle Zbyňka Pařízka z firmy BAMAZ, je ale tato cena skutečně předražená. Podle něj lze nakoupit srovnatelné SPZ již od 1,89 EUR za kus, což při nynějším kurzu odpovídá necelým 52 korunám. Navzdory tomu, že se nám přímé srovnání s Německem dohledat nepodařilo, v "evropském prostoru" tedy česká cena (ať již se jedná o 116 či 100 korun) rozhodně srovnatelná není.

Úřad argumentuje, že dražší cena je způsobena vyšší kvalitou, není ovšem jasné, čím má být tato kvalita, s přihlédnutím k nižším zabezpečovacím prvkům, zaručena. Ministerstvo chce novým tendrem na dodavatele cenu snížit, nicméně podle zmiňovaného časopisu Týden by nová cena vzešlá ze soutěže mohla být paradoxně vyšší – až 158 Kč za kus.

Navíc co se týče uváděné současné ceny 116 Kč, Česká televize v září informovala, že u těchto značek bez ochrany (navíc vybrané v uzavřené soutěži) tvoří sleva oproti původním SPZ s vyšší mírou zabezpečení pouhou jednu korunu.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť pro zmíněný návrh hlasovali mimo poslanců Úsvitu a KSČM také někteří poslanci ČSSD.

Zmíněný návrh byl projednáván v Poslanecké sněmovně 18. března. Šlo o návrh poslanců KSČM na vydání ústavního zákona o referendu o zrušení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.

Tento návrh byl zamítnut v prvním čtení. Proti zamítnutí (tedy v logice výroku Okamury "pro referendum") hlasovalo celkem 56 poslanců a poslankyň. Z toho šlo o 32 členů klubu KSČM, 11 poslanců hnutí Úsvit a také 13 poslanců ČSSD.

Není tedy pravda, že by pro zmíněný návrh hlasovali pouze poslanci hnutí Úsvit a poslanci KSČM. Návrh byl podpořen také 13 zástupci ČSSD. Jediný klub, který hlasoval v této otázce jednotně proti zamítnutí, byl klub KSČM. V rámci hlasování byl mimo jiné i 1 poslanec hnutí Úsvit (Augustin Karel Andrle Sylor) pro zamítnutí tohoto návrhu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť žádný návrh zákona pouze z dílny KSČM nebyl přijat. Vycházíme přitom z předkládaných návrhů komunistických poslanců. Stačí jednotlivě rozkliknout zde.

Kateřina Konečná navrhovala či spolunavrhovala celkem 12 novel zákonů: Sedm z nich bylo zamítnuto, jedna byla přijata a u čtyř nebyl dokončen proces projednávání.

Ze zamítnutých návrhů bylo všech sedm předloženo pouze poslanci KSČM. Ve dvou případech však hlasoval Zbyněk Stanjura (ODS) a Stanislav Polčák (TOP 09 STAN) společně s navrhovateli z KSČM.

Naopak podíváme-li se na předložené návrhy zákonů Stanjurem společně s jeho kolegy z poslaneckého klubu či koalice, zjistíme, že například zde hlasovali poslanci KSČM spolu s koalicí, přestože nebyli předkladateli zákona. V tomto případě byli předkladateli návrhu zákona poslanci ODS a KSČM také hlasovala stejně. Při novelizaci zákona o návykových látkách byla dokonce Soňa Marková z KSČM jako spolupředkladatelka a poslanci KSČM hlasovali opět s koalicí.

Žádná iniciativa poslanců KSČM, která nebyla spojen s některými koaličními poslanci, však nezaznamenala úspěch.

Výrok Petra Fialy hodnotíme na základě rozhovoru pro iHned.cz z 1.12. jako pravdivý.

Na otázku, zda si myslí, že je čas na změnu - ve volbě by totiž kandidoval proti Miroslavě Němcové, která je v čele ODS již řadu let, Fiala odpověděl:

" Změny jsou nutné, nejen personální. To ale není jen můj názor, vidí to každý, kdo o ODS přemýšlí – a především to chtějí členové napříč republikou. Paní Němcové si velmi vážím, nejen pro její politickou práci. Myslím, že by nebylo šťastné, kdybychom případně kandidovali proti sobě. ODS potřebuje odejít z kongresu jako strana, která je navenek sjednocená a nastoupila cestu obnovy. Jinak nemáme šanci uspět. "

Pro změnu orgánů Evropské unie je potřeba jednomyslný souhlas všech členských států. Výrok Martina Schulze hodnotíme jako pravdivý.

Podle Smlouvy o Evropské unii (.pdf, str. 25, článek 17) je systém volby a počet členů Komise schvalován jednomyslně v Evropské radě. Tedy i změna stávajícího počtu musí být jednomyslně odsouhlasena.

Výrok hodnotíme na základě dat z Eurostatu jako nepravdivý.

Není pravda, že Česká republika patří mezi bohatší země s vyšším hrubým domácím produktem (HDP). Nejnovější statistika HDP na obyvatele Eurostatu z června 2013 řadí Českou republiku na 17. místo z 28 zemí EU, ČR dosahuje 79% evropského průměru.