Výrok Jana Korytáře hodnotíme na základě dohledaných informací jako pravdivý.

Lukáš Martin je náměstek pro rozvoj, dopravu a technickou infrastrukturu města Liberce. Jak vyplývá z internetových stránek firmy KORID LK, spol. s.r.o. (je vlastněna ze 100 % Libereckým krajem) a jejím jednatelem je skutečně Lukáš Martin.

Výrok ministra Kubiceho je pravdivý, neboť jej lze doložit na základě různých informačních zdrojů.

Tento systém je skutečně již v provozu. Jde o projekt, který má zrychlit trestní řízení a odbyrokratizovat celý proces. Jedná se o spolupráci Policie s justičními orgány - tento projekt popisuje např. eJustice.cz. O projektu se zmiňuje také specializovaný web Ministerstva spravedlnosti ČR.

Ivo Kočandrle se opírá o správná data a oficiální předpoklady, proto je jeho výrok hodnocen jako pravdivý.

Zadluženost Libereckého kraje se na konci roku 2011 skutečně nacházela ve stanoveném rozmezí 700 – necelých 800 mil. Kč. Přesně podle závěrečného účtu (.xls; Tabulková část, tabulka č. 40) za rok 2011 (schváleném zastupitelstvem Libereckého kraje dne 26. června 2012) se jedná o 716 215 388,47 Kč za bankovní úvěry a 60 038 000 Kč za ostatní závazky - tedy o cca 776 mil. Kč.

Ve schváleném rozpočtu (.rtf; Textová část) na rok 2012 se počítá se splátkou dosavadních úvěrů ve výši 56 195 000 Kč, čímž by se dluh dostal na úroveň přibližně 720 mil. Kč. V roce 2010 zastupitelstvo kraje schválilo další úvěr na komplexní opravu mostů na silnicích II. a III. třídy ve výši 500 mil. Kč. Čerpání tohoto úvěru mělo začít právě letošní rok. Sečteme-li uvedené sumy, dostaneme částku 1,22 mld. Kč, tedy na odhadovanou částku "někde na 1,2 mld. Kč".

David Rath nehovoří v případě penzí pravdu, jejich hodnota byla v ČR v minulém roce ve srovnání s Německem mnohem vyšší než třetinová.

Statistiky Eurostatu uvádí za rok 2010 (poslední dostupná souhrnná data) míru průměrného hrubého ročního výdělku v ČR 11 312 EUR (943 EUR měsíčně), v případě Německa pak 42 400 EUR (3 533 EUR měsíčně, tj. 1/3 se rovná 1 177 EUR).

Podle ČTK pak byla průměrná měsíční penze za rok 2011 v ČR 10 557 Kč, němečtí důchodci pak za stejné období pobírali v průměru 742 EUR měsíčně, což podle tehdejšího kurzu odpovídá 18 550 Kč (1/3 = 6 183 Kč). Zatímco tedy míra české průměrné mzdy přibližně odpovídá jedné třetině té německé (jedná se o cca. 33 %), míra českých důchodů byla v minulém roce na úrovni cca. 57 % těch německých.

Tato čísla sice nemusí zcela odpovídat současné výši průměrných platů a důchodů v obou zemích, jediná vzájemně porovnatelná data se ovšem bohužel vztahují pouze k letům 2010, resp. 2011. Na základě veřejně přístupných informací tak nemluví David Rath v druhém případě pravdu a jeho výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Premiér pravdivě uvádí počet 2,8 milionu důchodců, který se vztahuje k poběratelům důchodů všech typů.

Podle údajů ČSÚ k 31.12.2010 bylo v ČR už k 31.prosince 2010 2,82 milionu důchodců (zaohrouhlujeme). Z toho 1,65 milionu pobíralo důchod starobní, zatímco 450 tisíc pobíralo důchod invalidní a 720 tisíc důchod vdovský, vdovecký či sirotčí. Jde tedy z velké části o ekonomicky aktivní obyvatele.

Premiér ovšem hovoří o valorizaci penzí a ta probíhá souměrně pro všechny typy důchodů (pro př. k invalidním důchodům zde). V kontextu valorizace penzí proto považujeme zmínění počtu 2,8 milionu důchodců za pravdivý výrok.

Potravinovou soběstačnost snad dostatečně vyjádří poměr vývozu a dovozu potravin. Ještě na počátku existence samostatné ČR byla její obchodní bilance obchodu s potravinami a živými zvířaty (.pdf) kladná. Je přitom zřejmé, že bilance vývozu a dovozu byla vždy výrazně vyšší u potravin mírného pásu, ve kterém se ČR nachází, než u potravin pásů jiných.

Přestože jsme dohledali pouze statistiku, jež počíná rokem 1991, trend postupného snížování poměru vývoz/dovoz je viditelný. Kováčikův výrok o soběstačnosti v době změny režimu proto považujeme za pravdivý.

26. ledna 2009 vláda projednala a vzala na vědomí tzv. Bílou knihu terciárního vzdělávání (.pdf). V uvedeném materiálu bylo navrhováno a diskutováno zavedení školného s možností odloženého a kontingenčního splácení (viz. odst. 97 výše uvedeného materiálu). Jiné varianty spoluúčasti studentů materiál nezmiňuje.

Univerzita Karlova přispěla do diskuze o změnách v oblasti vysokého školství vytvořením a zveřejněním materiálu (.pdf), nazvaného Perspektivy dalšího vývoje českého vysokého školství - obecná východiska a náměty. Tento materiál Univerzita Karlova zveřejnila 14. května 2009. V kapitole IV. 2 daný materiál diskutuje čtyři možné varianty financování, které vycházejí z principu spoluúčasti studentů na financování studia - upravení současných poplatků, zápisné, platby za opravné zkoušky a školné - a odůvodňuje uvedení těchto variant potřebou rozšířit diskusi o spoluplatbách tak, aby se nevěnovala pouze školnému.

Jelikož se z dostupných zdrojů nepotvrdila informace o tom, že by v českém politickém prostředí (např. v programových prohlášeních vlád Mirka Topolánka I. a II., volebních programech politických parlamentních stran do voleb v roce 2006 apod.) bylo navrhováno zápisné před tím, než ho jako jednu z variant navrhla Univerzita Karlova v roce 2009 ve výše uvedeném dokumentu, hodnotíme výrok nového ministra školství jako pravdivý.

Výrok Petra Nečase hodnotíme jako pravdivý, neboť všechny tři organizace skutečně pochválily Českou republiku za její reformní úsilí. OECD slovy generálního tajemníka Ángela Gurría, Mezinárodní měnový fond skrze vedoucí jeho mise Zuzanu Murgašovou a Evropská komise (.pdf) ve svém hodnocení Národního plánu reforem.

Chráněné zeměpisné označení (v češtině se zkratkou CHZO, v angličtině PGI - protected geographical indication) je skutečně možno udělit pouze zemědělským výrobkům a potravinám, které jsou vyrobeny nebo zpracovány nebo připravovány na daném zeměpisném území.

Definici PGI v anglickém znění lze nalézt v Nařízení Rady (ES) č. 510/2006, v článku 2 odst. 1 b).

Pro ČR je CHZO ukotveno v zákoně č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a o změně zákona o ochraně spotřebitele, v paragrafu 2 odst. b): " Pro účely tohoto zákona se rozumí: b) zeměpisným označením název území používaný k označení zboží pocházejícího z tohoto území, jestliže toto zboží má určitou kvalitu, pověst nebo jiné vlastnosti, které lze přičíst tomuto zeměpisnému původu, a jestliže výroba nebo zpracování anebo příprava takového zboží probíhá ve vymezeném území."

Důležité je v této definici slůvko " nebo ". Chráněné zeměpisné označení se od chráněného označení původu liší v tom, že v prvním případě musí být některé (minimálně jedna) fáze výroby (prvotní výroba nebo zpracování nebo příprava) produktu na daném geograficky vymezeném území (některé fáze mohou tedy probíhat na území jiném), ve druhém případě se všechny fáze musí odehrávat na daném území. Při udělování označení CHOP se tedy vyžaduje mnohem striktnější vazba na dané území než u označení CHZO.

Takto rozdíly mezi těmito dvěma označeními udává na svých stránkách také Úřad průmyslového vlastnictví.

Trestní oznámení bylo na Davida Ratha a jeho spolupracovníky podáno dne 4. listopadu 2011. Kauzu měl údaje oznámit bývalý policista. Policie poté dostala povolení k odposlechům a sledování pro účely vyšetřování machinací Ratha v souvislosti s rekonstrukcí zámku Buštěhrad.

Podezřelí byli po několika měsíčním vyšetřování obviněni z poškození zájmů EU, podplácení, přijetí úplatku a sjednání výhody při zadávání veřejné zakázky. Konkrétně David Rath byl zadržen 14. 5. 2012 se sedmimilionovým úplatkem v ruce. Zahájit trestní stíhání poslance umožňuje Ústava ČR v případě, že byl zadržen při páchání trestného činu či těsně poté, což byl případ Davida Ratha.

Jeho zatčení souvisí s předraženými nákupy v Centru akutní medicíny v Kladně a podvody s eurodotacemi při rekonstrukci zámku v Buštěhradě. Rath poté rezignoval jak na funkci hejtmana, tak na členství v ČSSD.

Části odposlechů poté zveřejnili například někteří členové Mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny.