Návrh (.doc) věcného záměru zákona o státním zastupitelství v současnoti čítá dohromady 98 stran textu, tedy mnohonásobně více, než uvádí Jiří Dienstbier, ml. Výrok je tedy nepravdivý.

Výrok ministra Kalouska je pravdivý, neboť jej dokladuje jak Ministerstvo spravedlnosti ČR, tak sám zmíněný Pavel Němec.

Česká televize dne 14. července 2009 informovala o této kauze. V této informaci je obsaženo, že exministr spravedlnosti Pavel Němec sám říká, že: " ...já jsem ministr, který prosadil tuto krásnou stavbu ".

Základy tohoto projektu byly položeny za vlády Vladimíra Špidly v roce 2003. Konkrétně šlo o usnesení přijaté 31. března 2003. Celou podobu a realizaci projektu mapuje také NKÚ (.pdf).

Evropská centrální banka (dále "ECB") v zimě ve dvou vlnách poskytla dohromady jeden bilion a 19 miliard euro (podrobněji viz. jiný výrok), což dle tehdejších kurzů koruny k euro, které uvádí Česká národní banka, znamená 25 bilionů 715 miliard korun.

Některé zdroje (ang.) hovoří o tom, že prostředky, které banky dostaly v první vlně úvěrů od ECB (kolem 489 miliard euro), pravděpodobně znovu uložily u ECB. Podobnou informaci uvádí také ve své předběžné zprávě (.pdf, ang.) z dubna 2012 Generální ředitelství pro vnitřní politiky Evropské unie. Zpráva má za cíl zhodnotit efekty obou poskytnutých úvěrů (viz. str. 7-12). Dokument konstatuje, že poskytnuté prostředky nebyly zřejmě v převážné míře vynaloženy na nákup dluhopisů zadlužených zemí, na poskytnutí půjček malým a středním podnikům (na reálnou ekonomiku) nebo využity na obchodování na mezibankovním trhu, ale s největší pravděpodobností byly uloženy u ECB (viz. graf č. 6).

Pod pojmem deriváty (ang.) se rozumí finanční instrumenty, které odvozují (derivují) svou hodnotu od jiných faktorů. Nejčastěji se mluví o opcích a tzv. futures, které zakladají majitelovi právo (ne povinnost) provést v budoucnu operaci.

Dle předložených dokumentů se zdá, že banky dodatečnou likviditu skutečně nepoužili na podporu reální ekonomiky, tak jako to tvrdí Zaorálek. Pravdou však je, že velkou část těchto prostředků uložili zpětně u ECF, což nelze považovat za "deriváty nebo podobné finanční produkty". Výrok je tudíž zavádějící.

Výrok Jiřího Pospíšila hodnotíme na základě nedostatku informací o rozpočtu vězeňství před rokem 2000 jako neověřitelný.

Jiří Paroubek byl premiérem České republiky v letech 2005-2006. Za jeho vlády ekonomika ČR opravdu rostla, Český statistický úřad uvádí tyto hodnoty (.xls) růstu HDP.

Rok20052006Růst HDP v %6,87,0

V prezentaci (.pdf, str. 9) Vězeňské služby je poté viditelné, že výdaje na vězeňství se v roce 2006 opravdu oproti předchozím rokům snížily. Navíc je z dané prezentace zřejmé, že jde o první snížení od roku 2000.

Data před rokem 2000 však nejsou dostupná a nemůžeme tedy s jistotou určit, zdali za vlády Jiřího Paroubka skutečně poprvé došlo ke snížení rozpočtu vězeňství. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Starosta obce Trpík Milan Hradecký nám zaslal emailem na naši otázku týkající se výroku vyčerpávající odpověď. Na základě tohoto vyjádření hodnotíme výrok Lenky Bártlové jako zavádějící, neboť i přes velké komplikace v dopravě pro občany obce, není zcela přesný její výrok.

"Obec Trpík se nachází na žel. trati Česká Třebová-Moravská Třebová. Naší obcí v každém směru dva /ano dva/spoje projíždí, což komplikuje lidem dojíždění z práce. jedná se o odpolední spoje. Firma OREDO toto vysvětluje, že z provozních důvodů není možné zde zastavovat, neboť, není možné v Mor.Třebové zajistit odbavení vlaku. Otočení a odbavení.
Kdysi to šlo.Do těchto měst žádní žáci nedojířdějí.
Pokud se týká dojíždění dětí do školy, tak obec Trpík má spádovou školu v obci Damníkov, což je ve vzdálenosti 3 km. Ranní spoj pro děti odjíždí z Trpíka v 6.54 hod. Uvedený autobus jede z Damníkova do Annenské Studánky do trpíka, Květné,Lukové a do Damníkova.Stačí se podívat do mapy a je Vám jasné jaký okruh uvedený autobusový spoj vykonává. Jiné řešení údajně není.
To znamená, že děti z horního konce obce Trpík musí vyjít z domu již před 6.30 hod. Jinak jim autobus ujede, je to skoro jeden kilometr.Dříve jezdil autobus kolem 7.20 hod. a děti to stíhaly normálně do školy.To ele jezdilo ČSAD. Nyní to nejde. Odpověd´ si snadno najdete sám.To nemluvím o dětech z Anenské Studánky, tamní starosta Vám rád řekne další.
Jestli-že tímto spojem jezdí děti, žáci základní školy, mohou vzít svého mladšího sourozence do školky, která ze součástí ZŠ Damníkov. nemusí být doprovod dospělé osoby. U malého mikrobusu, však musí báýt doprovod dospělé osoby. Takže část maminek musí vlastní m vozidlem vozit děto do školy i školky. Protože zpět se nemají jak dostat. Je toho více ale jsem stručný. Ano máme zde vlakové spojení i autobusové spojení, ale neslouží to lidem, jak by mělo, ale společnostem které plánují jízdní řády."

Panu starostovi za jeho vyčerpávající popis situace s možnostmi dopravy v obci děkujeme.

Státní energetická koncepce (.pdf) schválená v roce 2004 a její aktualizace z roku 2010 se skutečně nezabývá cenotvorbou. V kapitole Dílčí cíle a jejich specifikace v jednotlivých oblastech a části Liberalizace a integrace trhu s elektřinou se pouze zmiňují obecné faktory, které by mohly mít do jisté míry vliv na podobu trhu s elektřinou, konkrétní opatření na tvorbu koncových cen však absentují. Zde má tedy ministr Kuba pravdu.

Cena elektrické energie je tvořena cenou silové elektřiny a pak také cenou za přenos elektřiny prostřednictvím České přenosové soustavy (ČEPS). Do koncové ceny také ze zákona zasahuje Energetický regulační úřad a to na základě vyhlášky (.pdf) č. 140/2009 Sb., o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen.

Co se týče zmíněného energetického mixu, Česká republika se zavázala vůči EU, že bude sama zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů energie - konkrétně do roku 2020 se jedná o 13% podíl (viz Státní energetická koncepce (.pdf, str. 12). Vliv mixu na cenu elektrické energie je nepochybný - podle typu mixu a podílu jednotlivých složek je významné, nakolik a za jakou cenu si energetika dokáže pořídit fosilní paliva, jak nákladná bude výstavba nových energetických zdrojů, resp. zmodernizování přenosové soustavy. Dalším významným faktorem jsou procesy na celoevropském trhu a významné pohyby v energetikách jednotlivých evropských zemích - např. plánované uzavření jaderných elektráren ve Spolkové republice Německo. Výrok ministra Kuby je tak, co se týče názoru na vliv mixu na cenu, platný.

Nepodařilo se nám najít informace o možných cenách nebo procentech, které si mohou provozovatelé přenosových sítí naúčtovat - ani v ČR ani v zahraničních zemích. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

V současné době sice Richard Dolejš členem zastupitelstva Středočeského kraje za ČSSD, a tedy ani členem rady není (seznam současných členů je dostupný zde), v seznamech členů zastupitelstva Středočeského kraje za funkční období 2000-2004 a 2004-2008 však jeho jméno figuruje. Richard Dolejš také vykonává funkci předsedy krajského výkoného výboru ČSSD pro Středočeský kraj. Proto hodnotíme výrok Bohuslava Sobotky jako nepravdivý.

Pro doplnění kontextu výroku pouze doplňujeme, že v současné době je Richard Dolejš členem zastupitelstva ve středočeské obci Zdice, a také poslancem ČSSD Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Poslanecký mandát mu byl svěřen také ve volebním období 2006-2010.

Výrok poslance Lubomíra Zaorálka je neověřitelný, neboť není možné dohledat konkrétní dotaz a odpověď premiéra Nečase k otázce českého překladu tzv. fiskální smlouvy.

Premiér Nečas sice nepodepsal tzv. fiskální dohodu, nelze ovšem z dostupných zdrojů ověřit, zda na jednání Evropské rady odpověděl na dotaz, zda je třeba dělat český překlad, že to nutné není. Nicméně je faktem, že schválená smlouva (.pdf) nebyla oficiálně do češtiny přeložena, což vyplývá z článku 16 dané smlouvy. Např. na webových stránkách Vlády České republiky je k dispozici pouze neoficiální překlad (.pdf) dané dohody.

Faktem je, že fiskální smlouva do češtiny oficiálně přeložena nebyla. Jestli překlad odmítl český premiér je ale neověřitelné.

Na základě srovnání nákladů (přepočtených na jednoho obyvatele), které jednotlivé jmenované země ve srovnání s Českou republikou poskytly MMF, se dá výrok ministra Drábka označit za zavádějící.

Historie české půjčky Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) sahá do 9. prosince 2011, kdy došlo k dohodě (pdf.) na půdě Evropské rady, která zavázala země Eurozóny i ostatní členské země EU, které nejsou v dluhové krizi, poskytnout půjčku MMF na základě bilaterálních smluv v celkové výši cca 200 mld. EUR. Dle této dohody měly země 10 dní na to nalézt zdroje ke spravedlivému podílu na této půjčce. Účelem půjčky je poskytnout MMF prostředky k řešení světové hospodářské krize (primárně dluhové krize zemí eurozóny a členských zemí EU). Následně se však některé země (např. Velká Británie) k původní dohodě nepřipojily a celková výše půjčky byla snížena na 150 mld. EUR s tím, že se do půjčky zapojí země eurozóny a některé další země, včetně České republiky. Ta se původně měla podílet na půjčce částkou 3,5 mld. EUR, kterou však následně odmítla (většina zpravodajských serverů uvádí jako zdroj těchto fakt agenturu ČTK např. Ihned, ČT24, Aktuálně.cz atd.).

Česká republika (Česká národní banka ze svých devizových rezerv) se nakonec rozhodla poskytnout MMF půjčku (garanci) ve výši 1, 5 mld. EUR, což znamená, že na 1 obyvatele ČR může být vydáno až 142 EUR (přepočet na základě údajů ČSÚ k 30. září 2011). V původní navrhované půjčce 3,5 mld EUR odpovídá přepočtená částka na jednoho obyvatele cca 332 EURům.

Slovensko pro půjčku MMF vyčlenilo 1, 53 mld. EUR, což v praxi znamená, že na jednoho obyvatele SR přichází cca 281 EUR (aktuální počet obyvatel dle slovenského statistického úřadu k 30. září 2011).

Polsko oznámilo, že půjčku poskytne (zdroj v polštině) již v prosinci a to ve výši 6, 3 mld. EUR, tedy na 1 obyvatele Polské republiky (počet obyvatel podle údajů polského statistického úřadu k 22. prosinci 2011) vychází objem prostředků zhruba 164 EUR.

Z komparace uvedených údajů vyplývá, že přepočtená výše půjčky na jednoho obyvatele je srovnatelná ("přiměřená") v případě České republiky a Polska. U Slovenska se sledovaný údaj výrazně liší.