Nalezené výsledky
Vít Kaňkovský
Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 4. září 2012(Já například oceňuju to, že nejenom současná koalice, nebo lépe řečeno nemáme koalici, my tady máme nepsanou koalici), že se věnuje i ochraně lesního fondu, že věnuje určitý finanční prostředky do ochrany našich lesů, což je nadstandardní věc oproti jiným krajům.
Výrok Víta Kaňkovského je na základě dohledaných informací z rozpočtu krajů Jihočeského, Vysočiny, Jihomoravského, Pardubického a Středočeského pro rok 2012 hodnocen jako zavádějící.
Rozpočet kraje (.xls) pro rok 2012 v části výdajů na zemědělství uvádí, že kraj počítá pro rok 2012 finančně podpořit lesní fond v oblastech: Ostatní záležitosti lesního hospodářství - na úseku lesního hospodářství se jedná o náklady na materiál, služby, školení, posudky... Tato činnost je vykonávána na základě tzv. lesního zákona (kde je i monitoring ochrany lesů). Lesní hospodářství - jedná se např. o příspěvek na obnovu, zajištění a výchovu porostů, příspěvek na ekologické a přírodě šetrné technologie." V roce 2010 pak z krajského rozpočtu byly vydány prostředky na meliorace a hrazení bystřin v lesích.
V letošním roce je naplánován výdaj kraje na lesnictví v celkové výši 22 milionů Kč.
Vít Kaňkovský zmiňuje jistou výjimečnost v tomto postupu oproti ostatním krajům. Ke srovnání využijeme sousední kraje - tedy Jihočeský, Středočeský, Pardubický a Jihomoravský.
Středočeský kraj (podle příloh ke svému rozpočtu pro letošní rok) skutečně podobnou podporu nemá. Viz rozpočet (.zip - 1. přílohy, 2. soubor).
Pardubický kraj v důvodové zprávě k rozpočtu (.doc) v části II. 3. 3. Kapitola životního prostředí a zemědělství uvádí, že: "... V oblasti lesního hospodářství jsou vyčleněny prostředky na finanční podporu na hospodaření v lesích, tj. obnova a zajištění porostu a příspěvky na ekologické technologie." Jihočeský kraj ve svém rozpočtu na rok 2012 (.pdf) v části Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví popisuje výdaje kraje na pěstební činnost v lesích, podporu směrem k Myslivecké jednotě a také podporu pro sdružování malých vlastníků lesů.
Jihomoravský kraj má ve svém rozpočtu na rok 2012 vyčleněno v kapitole Ostatní záležitosti lesního hospodářství cca 25 milionů Kč - jedná se o "...Likvidace škod v lesním hospodářství10 tis. Kč Úhrada případných škod způsobených činností myslivecké stráže v souvislosti s plněním jejích úkolů.Příspěvky a služby na hospodaření v lesích – dotační program25 000 tis. Kč
Poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích, a to zejména na obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů a na ekologické a k přírodě šetrné technologie."
Vít Kaňkovský má pravdu v tom, že Kraj Vysočina věnuje jisté finance na ochranu lesů, nicméně se mýlí v tom, že je to v porovnání s ostatními kraji nadstandardní věc. Ze 4 okolních krajů investují do lesnictví 3 z nich, dva dokonce v rámci stejného programu.
Petr Nečas
Otázky Václava Moravce, 11. března 2012I kdyby Vláda České republiky podepsala tento dokument (fiskální pakt, pozn.) a byl by schválen v obou komorách parlamentu, že by přesto nevstoupil v platnost, nebyl ratifikován, protože prezident republiky to odmítá, a poslal dokonce v tomto slova smyslu dopis Vládě České republiky.
Zde ponecháváme stranou prediktivní část výroku o tom, co by se stalo kdyby, která je již z principu neověřitelná. Ověřujeme zde pouze tvrzení o prezidentem zaslaném dopisu vyjadřujícím své záporné stanovisko k ratifikaci fiskálního paktu. Výrok, byť s výhradami, hodnotíme nakonec jako pravdivý, i vzhledem k obecně známému euroskeptickému postoji prezidenta.
Postoj Václava Klause ke smlouvě o fiskální odpovědnosti je delší dobu znám a je odmítavý, to potvrzuje i server Euroskop zřízený Úřadem vlády:
"Prezident Václav Klaus nicméně již dříve veřejně prohlásil, že svůj podpis ke smlouvě nepřipojí."
O dopisu prezidenta Vládě České republiky se zmiňuje např. reportérka Respektu Kateřina Šafaříková na tiskové konferenci vlády z 11. ledna 2012. Premiér existenci tohoto dopisu ve své odpovědi již tehdy nepopřel. Problém nastane, pokusíme-li se samotný dopis a jeho obsah dohledat z veřejně dostupných zdrojů. Internetové stránky Vlády ČR, Hradu ani Václava Klause jej však neobsahují a ani jinde se nám nepodařilo jej najít. V případě, že někde existuje dostupné znění onoho dopisu a přehlédli jsme ho, budeme jen rádi za upozornění a odkaz.
Podle statistiky Eurostatu zaznamenala Česká republika v předchozím roce z uvedených zemí nejmenší růst, a to 1,7 %. Tahounem v této čtveřice je jednoznačně Polsko, které ekonomicky rostlo o 4,3 % HDP.
Co se týče prognóz pro letošní rok, Česká republika má podle Eurostatu stagnovat na 0 % HDP růstu.
Ostatní země si povedou lépe než ČR - Německo bude růst o 0,6 %, Rakousko o 0,7 %, nejlépe si povede Polsko s růstem 2,7 %.
Na základě tiskových zpráv Ministerstva zemědělství hodnotíme výrok jako pravdivý.
Ministrem zemědělství byl Petr Bendl jmenován v říjnu 2011. Již v listopadu tohoto roku se k problematice ceny vajec a k možnosti zastavení jejich dovozu ze zemí nedodržujících směrnici EU vyjádřil v rámci pravidelného zasedání Rady ministrů: „Čeští chovatelé investovali značné finanční prostředky do výměny již nevyhovujících klecí za odpovídající technologie. Neučinily tak ale všechny členské státy, a proto by mohli například chovatelé v Polsku ohrozit konkurenceschopnost těch našich, protože budou moci nabízet levnější vejce. Proto požadujeme, aby Evropská komise nejen vyzývala k dodržení směrnice, ale také členské státy, které ji nedodrží, sankcionovala.“
V obdobném duchu hovořil i na tiskové konferenci o dva týdny později: „Dobře si uvědomuji možné ohrožení českých producentů vajec a osobně dělám vše, abych tomu zabránil. Vítám a zcela jednoznačně souhlasím s iniciativou Zemědělského svazu ČR, jehož zástupci požadují, aby pro všechny drůbežáře v EU bez výjimek platily stejné povinnosti. Příslušné kontrolní orgány v ČR ode mě dostanou úkol zabezpečit, aby se nelegální vejce drůbeže z neobohacených klecí na náš trh od 1. 1. 2012 nedostala.“
Lubomír Zaorálek
Lubomír Zaorálek v tomto výroku uvádí rozdíl 1,9 %. Předpokládáme, že zde operuje s rozdílem 1,9 procentního bodu a na základě tohoto tvrzení hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Podle zdrojů (.pdf) Českého statistického úřadu z roku 2011 je v Královéhradeckém kraji z celkového počtu 473,5 tisíc obyvatel starších patnácti let klasifikováno v kategorii "základní vzdělání" 72,9 tisíc lidí. Podíl těchto osob na celkovém počtu je tedy 15,4 %. V Moravskoslezském kraji se do této kategorie řadí 200,3 tisíc lidí z celkového počtu 1 062,0 tisíc, což je 18,9 %. Rozdíl mezi kraji je tedy 3,5 procentního bodu.
Všechny tři informace uváděné Lubomírem Zaorálkem v průběhu interpelací k premiéru Nečasovi jsou pravdivé.
Výrok o nasmlouvaných projektech ve výši 569 mld. i tvrzení o již schválených (certifikovaných) výdajích je možno nalézt na webových stránkách týkajících se čerpání strukturálních fondů z EU, konkrétně v dokumentu MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA O PRŮBĚHU ČERPÁNÍ STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ, FONDU SOUDRŽNOSTI A NÁRODNÍCH ZDROJŮ V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2007–2013 (.pdf). Informace o schválených položkách se nacházejí na straně 14, tabulka na straně 16 poté potvrzuje i informaci o již nasmlouvaných projektech.
Co se týče informace o snaze sociální demokracie vyvolat mimořádnou schůzi poslanecké sněmovny, lze ji potvrdit s odvoláním na několikerá, nezávisle na sobě vydávaná, média. Z široké škály vybíráme internetový portál časopisu Euro a tiskovou zprávu agentury Mediafax.
Jan Slámečka
Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 4. září 2012My tady máme síť, tuším asi 4,5 tisíce kilometrů silnic.
Výrok Jana Slámečky hodnotíme jako pravdivý, a to na základě informací z oficiálních webových stránek Kraje Vysočina.
Ve vlastnictví kraje se skutečně nachází přesně 4572 km silnic II. a III. třídy. Celková délka dopravní sítě Kraje Vysočina však činí 5084 km. V tomto čísle je zahrnuta i dálnice D1 v délce 93 km a silnice I. třídy v délce 419 km. Vlastníkem dálnice D1 a silnic I. třídy je stát.
Hana Horská
Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 6. září 2012Firma Oredo fungovala nejdříve v Královéhradeckém kraji, protože zastoupení v této společnosti s ručením omezením je 50:50 s Pardubickým krajem.
Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací o společnosti Oredo s.r.o. jako pravdivý.
Firma Oredo s.r.o. byla skutečně nejprve založena v Královéhradeckém kraji, načež v roce 2011 do ní vstoupil i Pardubický kraj. Oba regiony jsou jejími polovičními vlastníky.
Petr Bendl
Na základě informací z komoditní karty Vejce březen 2012 vydané Ministerstvem zemědělství a informací ze Státní veterinární správy ČR hodnotíme výrok jako nepravdivý.
V roce 2011 bylo podle komoditní karty spotřebováno 2, 658 miliardy vajec.
Počet nelegálních vajec vrácených do Maďarska a Polska podle Státní veterinární správy dohromady dosáhl počtu 2 654 670 kusů.
Informoval o tom server idnes.cz s odkazem na zdroje Státní veterinární správy ČR a server ihned.cz, kterému to potvrdil mluvčí SVS Josef Duben.
Jaromír Drábek
Otázky Václava Moravce, 22. dubna 2012Podle české metodiky je míra nezaměstnanosti v České republice kolem 9 %.
Tento výrok považujeme za pravdivý.
Existují dva nejvýznamnější druhy metodiky vykazování míry nezaměstnanosti, které jsou dnes využívány v zemích Evropské Unie. Jedná se o metodiku tzv. a) "harmonizované nezaměstnanosti" a b) "registrované nezaměstnanosti" (k jejich charakteristice viz tento dokument (.pdf) vydaný Evropskou komisí).
Ministerstvo práce a sociálních věcí ("česká metodika") používá pro vykazování míry nezaměstnanosti metodiku "registrované nezaměstnanosti", která pracuje s čísly evidovaných nezaměstnaných na úřadech práce. Dle ní nezaměstnanost v ČR k 31. 3. 2012 dosáhla hodnoty 8,9 % (odkaz MPSV ve formátu zip - údaje obsaženy v dokumentu 1. Zpra0312.rtf).
Metodika "harmonizované nezaměstnanosti" využívaná Eurostatem ve zkratce pracuje s těmito charakteristikami: nezaměstnaní jsou osoby od 15 do 74 let, které: 1) jsou bez práce během referenčního týdne (tj. nepracují ani jednu a více hodin jako zaměstnanec či OSVČ); 2) jsou schopni nastoupit do práce během následujících dvou týdnů; 3) aktivně hledali práci v posledních čtyřech měsících nebo již práci našli a nastoupí do ní až za následující tři měsíce. Z tohoto vyplývá, že metodika EU pracuje s odlišnými čísly (nejaktuálnější údaj pro ČR je nezaměstnanost v hodnotě 6,8 %).
Příkladem důvodu, proč se údaje ve vykazovaných metodikách liší je např. fakt, že dle současné legislativní úpravy v ČR (§ 25 odst. 3 písmeno a) Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (.pdf)) zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání např. výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy (avšak ne v době pobírání podpory v nezaměstnanosti). Evropská metodika tyto případy neregistruje.







