Na pohonné hmoty se vztahuje daň z přidané hodnoty, která momentálně činí 21 %. Vedle DPH ovšem pohonné hmoty podléhají také spotřební dani. Spotřební daň z (bezolovnatého) benzínu je podle zákona 12 840 Kč/1000 litrů, z nafty 9 950 Kč/1000 litrů a z LPG 3 933 Kč/t.

Ke dni 13. března 2022 průměrná cena za litr benzínu v ČR byla 46,82 Kč a za litr nafty 49,90 Kč. Pokud tedy sečteme DPH a spotřební daň za litr benzínu, dostaneme 20,97 Kč, což odpovídá 44,8 % celkové ceny. V případě nafty se pak jedná o 37,3 %. U LPG je to při ceně 19,60 Kč za litr zhruba 30 %.

Doplňme, že ještě v průběhu března podíl daní na ceně pohonných hmot dosahoval i více než 50 %. To je dáno tím, že ceny paliv byly dříve nižší, ale zároveň byla výše spotřební daně stejná jako nyní, při vyšších cenách, protože je určena zákonem. V případě benzínu tak např. zdanění přesahovalo 50 % celkové ceny 4. března, kdy průměrná cena za litr benzínu činila 39,04 Kč.

Nejprve uveďme výrok do kontextu debaty. Poslankyně Schillerová hovořila o odpuštění DPH na pohonné hmoty a zastropování jejich cen. V naší analýze se podíváme na veškeré země, které předsedkyně klubu ANO vyjmenovala, abychom zjistili, zda tamní vlády snížily daň z benzínu a nafty, případně zastropovaly jejich ceny, které po ruské invazi na Ukrajinu Evropě významně vzrostly.

Nejprve se zaměřme na státy, kde skutečně došlo ke státním zásahům do cen pohonných hmot. Již na konci roku 2021 zastropovaly jejich ceny Chorvatsko a Maďarsko, v únoru tohoto roku Polsko snížilo DPH na pohonné hmoty. Důsledkem toho se polské čerpací stanice staly atraktivní i pro české řidiče. Po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu snížily daňové zatížení benzínu a nafty také Irsko, Portugalsko, Kypr a Nizozemsko.

S jistou formou podpory občanům přišla i Francie. Den před výrokem Aleny Schillerové oznámil premiér Castex, že stát přispěje občanům 15 centy na každý litr paliva. V Belgii dlouhodobě razí politiku zafixovaných cen pohonných hmot, jejichž maximální výše se určuje každý pracovní den. Kořeny tohoto opatření sahají až do roku 1974 a jsou reakcí na první světový ropný šok, ke kterému došlo o rok dříve. V důsledku této politiky si nedávno čerpací stanice dokonce stěžovaly, že musí prodávat paliva pod cenou, a tudíž se ztrátou.

Španělsko 10. března oznámilo, že pokud se Evropská unie nedohodne na snížení cen energií, kam spadá i ropa, přijme země vlastní opatření. O 3 dny později, tedy v den, kdy Alena Schillerová pronesla námi ověřovaný výrok, oznámil španělský premiér balíček daňových úlev na zmírnění dopadů války na Ukrajině. Nedodal však, čeho přesně by se mělo daňové zvýhodnění týkat.

Německý ministr financí Christian Lindner odmítá snížení daňové zátěže na pohonné hmoty, jak navrhuje opozice. V neděli 13. března, tedy v den debaty, které se účastnila i Alena Schillerová, přišel deník Bild s informací, že ministr Lindner plánuje představit určitá opatření na levnější palivo pro řidiče. Návrh ministra financí se však ještě musí probrat s vládními koaličními partnery.

Bývalá ministryně financí Schillerová zmiňovala i další země, které ale v souvislosti s nedávným růstem cen benzínu a nafty žádná opatření nepřijaly. Podle zprávy bulharské národní zpravodajské agentury (BTA), která vyšla 8. března, nechystá tamní politická reprezentace opatření proti zvyšování cen pohonných hmot. V žádných bulharských médiích jsme nenašli, že by se od té doby na tomto postoji něco měnilo. Pro kontext však dodejme, že Bulharsko mělo již před současným růstem cen jedno z nejnižších zdanění pohonných hmot v celé Evropské unii.

Ani italská vláda zatím nepředstavila plán, ve kterém by chtěla ovlivnit ceny benzínu a nafty. 

Litevská předsedkyně vlády minulý týden odmítla snížení spotřební daně na pohonné hmoty. Své stanovisko zdůvodnila tím, že cena paliva v Litvě je složena především z ceny samotné ropy, která minulý týden stále stoupala.

V Rumunsku tamní vláda plánovala snížit spotřební daň na pohonné hmoty, ovšem od tohoto návrhu nakonec ustoupila. Pro zajímavost dodejme, že v Rumunsku minulý týden došlo v otázce pohonných hmot k vyhrocené situaci, kterou způsobily spekulace na sociálních sítích. Tyto spekulace předpovídaly, že brzy v Rumunsku dojde ke skokovému nárůstu cen paliv. Situaci museli uklidnit představitelé vlády, kteří obyvatele ujistili o dostatečných rumunských zásobách paliv. Zároveň oznámili, že rumunská vláda nebude tolerovat žádné snahy o spekulaci s pohonnými hmotami.

Estonská vláda o snížení spotřební daně z pohonných hmot diskutovala v pondělí 14. března, dosud ale k žádnému závěru nedošla a ceny nijak neupravila. Ceny benzínu a nafty nicméně v Estonsku tento týden již poklesly, v souvislosti s klesající cenou ropy.

Z výše uvedených informací k jednotlivým státům vyplývá, že zdaleka ne všechny jmenované přistoupily na určitou formu umělého snížení cen. Na snížení cen nepřistoupilo Estonsko, Rumunsko, Litva, Itálie, Bulharsko a zatím ani Německo. Alena Schillerová tedy do výčtu patnácti států zařadila šest, které k žádným opatřením nepřistoupily. Z důvodu této vysoké nepřesnosti výrok hodnotíme jako nepravdivý. 

Alena Schillerová společně s dalšími třemi poslanci z hnutí ANO skutečně podala poslanecký návrh na osvobození pohonných hmot od DPH. Konkrétně se jedná o sněmovní tisk 184 ze dne 10. března 2022 (.pdf). V ten samý den také zasedala (video, čas 0:23) stínová vláda hnutí ANO.

Poslanci nutnost změny zákona o dani z přidané hodnoty (.pdf, str. 5) odůvodňují dynamickým nárůstem cen pohonných hmot, který v důsledku znamená „zdražování spotřebitelských cen pohonných hmot“. Proto členové hnutí ANO navrhli úpravu, podle které by se měla daň z přidané hodnoty uvalená na pohonné hmoty (motorová nafta, benzín) změnit tak, že namísto základní sazby daně bude „uplatněno osvobození od daně s nárokem na odpočet daně“. Toto osvobození od DPH je pak někdy nazýváno právě jako „nulové DPH“.

Doplňme, že podle návrhu touto změnou dojde ke zmírnění (.pdf, str. 5) nastalé situace, která „nejvíce dopadá na nízkopříjmové domácnosti, malé a střední podnikatele a snižuje mobilitu obyvatelstva. Zvyšování prodejních cen pohonných hmot zároveň může vést k nárůstu inflace v důsledku dynamického růstu cen logistických služeb“.

Nutno podotknout, že „zastropování“ cen pohonných hmot a snížení DPH jsou dvě rozdílné věci. Vzhledem k předloženému sněmovnímu tisku nicméně hodnotíme výrok jako pravdivý. 

V rozhovoru pro podcast Ptám se já současná předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) mluvila o tom, že se spolu s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem rozhodli nezúčastnit slavnostního předávání státních vyznamenání. Dle jejích slov to prezidentovi oznámili písemně, neboť ona ani předseda Senátu nejsou zváni na koordinační schůzky nejvyšších ústavních činitelů.

Kdy a za jakým účelem tyto koordinační schůzky vznikly, stručně shrneme v následujících odstavcích. Dále se zaměříme na to, zda prezident Miloš Zeman na tyto schůzky předsedkyni Poslanecké sněmovny a předsedu senátu Miloše Vystrčila (ODS) skutečně přestal zvát. 

Na pravidelném konání koordinačních schůzek nejvyšších ústavních činitelů se v prosinci roku 2014 s prezidentem Milošem Zemanem dohodl tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Premiér tím reagoval na sílící kritiku některých prezidentových vyjádření ohledně zahraniční politiky ČR. Doplňme, že tato kritika mířila mimo jiné na jeho proruský a pročínský postoj.

Dále uveďme, že tyto schůzky nejsou nijak institucionalizované ani právně závazné. Závisí čistě na uvážení prezidenta Zemana, kdo se schůzek zúčastní. V minulosti se konaly zhruba každé čtvrtletí. Podle ústavního právníka Jana Kysely bylo jejich účelem „modifikovat či zmírňovat názory, které prezident republiky s oblibou vyjadřoval a které byly vnímány jako rozporné s celkovým směřováním zahraniční politiky“. Dodejme, že první schůzka nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice se uskutečnila v únoru roku 2015.

6. září 2020 v rozhovoru pro televizi Prima Miloš Zeman uvedl, že již nebude na setkání nejvyšších ústavních činitelů zvát předsedu senátu Miloše Vystrčila. Učinil tak v reakci na Vystrčilovu návštěvu Tchaj-wanu, která byla podle prezidentových slov „klukovskou provokací“.

Toto rozhodnutí Miloše Zemana následně kritizovali například předseda ODS Petr Fiala, předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, ale také předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Po tvrdším odsouzení cesty Miloše Vystrčila na Tchaj-wan naopak volal tehdejší lídr KSČM Vojtěch Filip.

16. ledna 2022 Miloš Zeman v rozhovoru pro Frekvenci 1 uvedl, že již nehodlá tyto schůzky pořádat. Dodal, že o zahraniční politice bude nadále jednat pouze s premiérem Petrem Fialou. Prezident kritizoval předsedkyni Sněmovny za její postoje vůči maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi. Její výroky podle něj poškodily vztahy s Maďarskem. „Setkat se s paní Pekarovou a bavit se s ní o zahraniční politice, když tomu vůbec nerozumí, také pokládám poněkud za ztrátu času,“ uvedl tehdy prezident Zeman.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem výrok Markéty Pekarové Adamové hodnotíme jako pravdivý.

Prezident Zeman se mnohokrát vyjádřil k tematice Ruské federace, Putinovi či ruské anexi Krymu v pozitivním smyslu a několikrát byl citován v Ruskou federací ovládaných médiích.

V prosinci 2018 Miloš Zeman vystoupil v ruské televizi NTV, kde (opětovně) označil sankce uvalené na Rusko kvůli anexi Krymu za zbytečné. Zeman v tomto rozhovoru také mluvil o nervovém jedu novičok, kterým byl v březnu 2018 ve Velké Británii otráven bývalý ruský dvojitý agent Sergej Skripal. Konkrétně prezident zopakoval, že novičok byl v Česku testován, a tudíž zde musel být i vyráběn. Připomeňme, že BIS, odborníci na jadernou bezpečnost či armádu ovšem tvrdí, že v ČR byl testován a vyráběn jiný typ novičoku, než který byl použit při útoku na Sergeje Skripala.

Dodejme, že v ruských médiích se často objevovaly i Zemanovy dřívější výroky o novičoku. Již na konci března 2018 se tak na ruských zpravodajských webech objevily zprávy o tom, že Miloš Zeman nařídil prověřit skladování novičoku v Česku. V této spojitosti nezapomněli ruští autoři zmínit, že Sergej Skripal mohl být otráven právě novičokem vyrobeným v ČR. Podobně tomu bylo v květnu 2018, kdy Miloš Zeman poprvé zmínil, že se novičok v Česku vyráběl. Ruský list Kommersant k tomu uvedl, že „Zemanova slova slouží jako důkaz, že příběh o otravě Skripalových je provokací“.

Na jaře 2021 pak například prezident Zeman ve spojitosti s kauzou výbuchů muničních skladů ve Vrběticích z roku 2014 uvedl, že podle zprávy Bezpečnostní informační služby neexistují důkazy ani svědectví, že by ruští agenti byli ve vrbětickém areálu. Toto vyjádření pak využila ruská média. Kommersant to označil za senzační prohlášení, protože prezident stále považuje za možné dvojí vysvětlení událostí ve Vrběticích. Stejně tak i ruská agentura TASS ze Zemanova projevu citovala pasáž, že za příčiny explozí ve Vrběticích prezident považuje manipulace s municí nebo i možné zapojení zahraničních tajných služeb. Později ruská média také citovala další prezidentovo vyjádření, že výbuchy mohly být zorganizovány, aby zakryly, že ve skladu chybí zbrojní materiál.

V médiích Ruské federace se také objevovaly články o prezidentově negativním postoji k protiruským sankcím, který zastával dlouhodobě. Podobně ruský mediální svět obletěla zpráva o Zemanově prohlášení z roku 2017, že ruskou anexi Krymu považuje za hotovou záležitost. Ruští politici to považovali za faktické uznání anexe. Ruské zpravodajské weby také dříve zaujalo Zemanovo prohlášení z března 2017, kdy v žertu uvedl, že se považuje za agenta Vladimira Putina.

Těsně před zahájením ruské invaze na Ukrajinu tvrdil Miloš Zeman, že nečeká, že Rusko zahájí ozbrojený útok vůči Ukrajině. Informace o ruské agresi v těch dnech označil za další blamáž amerických tajných služeb. Této informace okamžitě využila ruská státní televize TV Rossija (video, 13:49) a odmítala možnost invaze na Ukrajinu: „Chci upozornit na to, co říká Zeman a co my říkáme od začátku. Žádná invaze nebude,“ uvedl například v přenosu jeden z řečníků.

Miloš Zeman tedy skutečně byl využíván ruskými médii ve prospěch Ruské federace. Až se zahájením ruské invaze na Ukrajinu odsoudil Miloš Zeman kroky Ruska veřejně a Vladimira Putina označil za šílence. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Na závěr dodejme, že ruský novinář Dmitrij Smirnov v roce 2018 po Zemanově znovuzvolení českým prezidentem na svém twitterovém účtu uvedl: „Náš člověk v Praze na dalších pět let. V Česku proběhla inaugurace Miloše Zemana.“

Předně uveďme, že Markéta Pekarová Adamová v rozhovoru pro Seznam Zprávy mluvila o tom, že nesouhlasí s výběrem některých osobností, kterým se prezident Zeman rozhodl udělit státní vyznamenání. V této souvislosti zmínila i Vladimíra Remka, o němž uvedla, že je proponentem (tedy zastáncem či podporovatelem) bývalého režimu.

Vladimír Remek, který 7. března 2022 získal Řád Bílého lva, je bývalý vojenský pilot a jediný československý kosmonaut, který se dostal do vesmíru. Od roku 1967 byl členem KSČ, a to až do roku 1990, kdy jako voják z povolání musel členství ukončit.

V sedmdesátých letech, tedy v období normalizace, začala nová fáze studené války. Moskva chtěla zahájit novou propagandistickou kampaň, jejíž součástí byly právě lety do vesmíru. Zemím východního bloku proto Sovětský svaz nabídl místa na svých kosmických lodích v rámci programu Interkosmos. Jednotliví uchazeči procházeli důkladným výběrem, v jehož rámci bylo prověřováno i jejich prokomunistické a prosovětské smýšlení. Jeden z možných československých kosmonautů byl například sovětskou kontrarozvědkou z výběru vyřazen, protože se neuctivě vyjádřil o socialismu.

Sovětsko-československá posádka měla odstartovat 25. února 1978, tedy na třicáté výročí tzv. Vítězného února z roku 1948, kdy moc v ČSR převzali komunisté. Nakonec let do vesmíru s Vladimírem Remkem odstartoval 2. března 1978 a po sedmi dnech se posádka vrátila zpět na Zemi. Remkova cesta do vesmíru poté byla v Československu využívána tehdejším režimem k propagandě (.pdf, str. 119), o čemž později poměrně otevřeně hovořil i samotný Vladimír Remek.

Od roku 2004 do roku 2013 byl Remek poslancem Evropského parlamentu za KSČM. V letech 2014 až 2018 byl českým velvyslancem v Moskvě. Doplňme, že v roce 2014 se Remek například odmítl vyjádřit k anexi Krymu. Komunisté ho v roce 2012 chtěli navrhnout jako kandidáta na prezidenta, nabídku však odmítl.

Co se však týče postojů Vladimíra Remka v současnosti či po roce 1989, z jeho vyjádření nevyplývá, že by veřejně podporoval minulý režim a jeho poměry. Uveďme, že se za dobu svého působení na velvyslanectví Remek v médiích příliš často neobjevoval, a podobně je tomu i nyní. Na Remkově oficiálním webu, který je v současnosti dostupný jen prostřednictvím internetového archivu, lze nicméně dohledat některá jeho dřívější vyjádření.

Na konci roku 2006, kdy odpovídal na dotazy čtenářů serveru iHNed.cz, například uvedl, že „komunismus jako ideu“ nepovažuje za zločin, zároveň však dodal: „Konkrétní lidé jsou ve jménu nejrůznějších -ismů schopni všeho. V tomto smyslu odsuzuji všechny zločiny, ať je spáchal kdokoliv.“ V jedné z odpovědí tehdy také připustil, že mu režim v bývalém Sovětském svazu nepřipadal normální.

V roce 2008 poté Vladimír Remek na otázku, která se týkala porovnání současného a bývalého režimu, odpověděl slovy: „Pokud chcete slyšet, který režim je lepší, pak doufám, že ten lepší teprve přijde.“ Na dotaz, jak se s odstupem dívá na roky 1968 a 1989, následně Remek uvedl, že rok 1968 „se opravdu ve smyslu invaze neměl stát“ a že si podle něj rok 1989 „ve smyslu jeho uvolnění politických poměrů (…) přál skoro každý“. Žádná další vyjádření Vladimíra Remka k tomuto tématu se nám pak dohledat nepodařilo. 

Na závěr tedy shrňme, že lze říci, že Vladimír Remek například svým členstvím v KSČ minulý režim skutečně podporoval. Pokud se však zaměříme na období po roce 1989 a současnost, z jeho prohlášení nevyplývá, že by nyní byl zastáncem někdejších poměrů v komunistickém Československu. Naopak se o bývalém režimu vyjadřoval spíše zdrženlivě. Výrok Markéty Pekarové Adamové z těchto důvodů hodnotíme jako zavádějící.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová v rozhovoru pro Seznam Zprávy mluvila o tom, že se odmítla i s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem zúčastnit předávání státních vyznamenání prezidentem Zemanem. Neúčast na ceremoniálu, který proběhl 7. března ve Vladislavském sále, Markéta Pekarová Adamová odůvodnila nesouhlasem s prezidentovým dlouholetým příklonem k Rusku a k režimu Vladimira Putina. 

Pekarová Adamová také uvedla, že se s Milošem Vystrčilem rozhodli vyznamenaným poblahopřát alespoň písemně. Právě v této souvislosti pak zmínila, že svou roli při výběru oceněných osobností hrají také poslanci.

Podle § 8 zákona o státních vyznamenáních České republiky „návrhy na propůjčení nebo udělení vyznamenání předkládají prezidentu republiky Poslanecká sněmovna, Senát a vláda“. Důležité v této souvislosti ovšem je, že „prezident republiky může propůjčit nebo udělit vyznamenání i bez takového návrhu“. Poslanecká sněmovna k naplnění této své pravomoci zřídila Podvýbor pro přípravu návrhů na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání, jehož členkou je i Markéta Pekarová Adamová. Tento podvýbor na svých webových stránkách uvádí, že jeho úkolem je „důkladně posoudit a projednat všechny došlé návrhy na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání“. Vybrané návrhy jsou poté předloženy Poslanecké sněmovně, která svůj seznam navrhovaných vyznamenaných předloží prezidentovi republiky.

Miloš Zeman byl prezidentem republiky zvolen v roce 2013. Již v tomto roce odmítl převzít státní vyznamenání z rukou Miloše Zemana hudebník Vladimír Mišík. Své rozhodnutí zdůvodnil svou „rostoucí nevolí" vůči některým Zemanovým rozhodnutím. Ve stejném roce se syn mluvčího Charty 77 Jiřího Hájka odmítl zúčastnit akce na Pražském hradě, na níž měl převzít ocenění pro svého otce, protože nesouhlasil se Zemanovými aktivitami. Hrad, který vyžadoval přítomnost Hájkova syna na ceremonii, nakonec od udělení vyznamenání ustoupil.

Podobně v roce 2017 odmítl převzít vyznamenání z rukou Miloše Zemana syn Věry Špinarové Adam Pavlík. Podle svého vyjádření tak splnil vůli své matky, která by od Zemana vyznamenání nikdy nepřevzala.

V roce 2019 odmítl převzít vyznamenání rovněž katolický kněz Petr Piťha, který se do povědomí veřejnosti zapsal svou kritikou Istanbulské úmluvy a homosexuálů. Uveďme však, že není zcela jasné, proč se tak Piťha rozhodl. Některá média Piťhovo odmítnutí dávala do souvislosti s tím, že Miloš Zeman podpořil zdanění církevních restitucí. Petr Piťha to nicméně nekomentoval.

V roce 2020 se poté ke stejnému činu jako předchozí jmenovaní rozhodla i manželka zesnulého předsedy Senátu Jaroslava Kubery Věra Kuberová, když odmítla převzít významenání, neboť by si to podle ní její zesnulý manžel nepřál. 

V minulosti někteří kandidáti na udělení státního vyznamenání odmítli i samotnou nominaci ze strany senátorů či poslanců. Jednalo se například o bývalého premiéra a předsedu Senátu Petra Pitharta či astrofyzika Jiřího Grygara. Pithart se k důvodu tohoto svého rozhodnutí odmítl vyjádřit, Grygar o své vyškrtnutí ze seznamu vyznamenaných požádal sám.

Dodejme, že v roce 2020 se rozhodl vrátit státní vyznamenání zpěvák Daniel Hůlka, který jej od Zemana převzal v roce 2016. Hůlka uvedl, že ho Zeman jako prezident zklamal.

Nejdříve zasaďme daný výrok do kontextu, v němž byl pronesen. Markéta Pekarová Adamová v rozhovoru mluví (video, 5:43) o tom, že Miloš Zeman dlouhodobě zastával proruské postoje a v poslední době, u něj podle ní po invazi na Ukrajinu došlo k obratu. Podívejme se proto, jaké postoje k Rusku prezident Zeman dlouhodobě zastával.

Prezident Zeman byl dlouhodobým odpůrcem sankcí, které byly na Rusko uvaleny v reakci na anexi Krymu. Například během shromáždění Rady Evropy v roce 2017 se vyjádřil v tom smyslu, že sankce jsou strategie, při níž prohrávají obě strany. Zároveň uvedl, že sankce vedou k posilování popularity představitelů států, na které jsou uvaleny. Situaci ohledně anexe Krymu označil za „hotovou věc“. Zemanovo vyjádření bylo příznivě přijato především v Rusku, kde tamní politici jeho projev prezentovali jako faktické uznání ruských nároků na okupovaný poloostrov Krym.

Své stanovisko Miloš Zeman zopakoval i po jednání s ruským prezidentem Putinem v Soči. Při něm řekl, že sankce by se měly zrušit, a potvrdil, že podle něj Krym patří Rusku.

Také v roce 2018 se prezident vyjádřil, že by se protiruské sankce měly zrušit. „Sankce jsou vždy zbytečné. Ničemu nepomáhají, naopak poškozují obě strany, ne jen jednu. Z ekonomického i z politického hlediska,“ řekl Zeman pro ruskou televizi NTV.

Miloš Zeman zastával postoje vyhovující Rusku i v kauze otravy bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v roce 2018. Britští vyšetřovatelé tehdy oznámili, že došlo k otravě Skripalových nervově paralytickou látkou novičok. Za pachatele útoku byli britskou stranou označeni ruští občané známí jako Alexandr Petrov a Ruslan Boširov. Britská premiérka Theresa May pak v roce 2019 na summitu G20 během setkání s Putinem řekla, že Velká Británie má důkazy, že za útokem stojí Rusko.

Zeman pak v reakci na danou kauzu a na britské obvinění Ruska veřejně oznámil, že i v České republice se vyráběl a testoval jed novičok. Toto vyjádření obratem využilo Rusko, aby označilo britská obvinění z účasti na útoku jako vykonstruovaná. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová například uvedla, že britská vláda v případu otrávení bývalého dvojího agenta Sergeje Skripala a jeho dcery lže. Obvinění označila jako „žvást“ a vyzvala NATO, aby vysvětlilo, proč „tajilo“ informace o novičoku v České republice.

Podobnou roli sehrál prezident Zeman i v kauze Vrbětice. 17. dubna 2021 premiér Babiš a ministr vnitra Hamáček oznámili (video), že má Česká republika na základě zpráv bezpečnostních složek důvodné podezření na zapojení ruské tajné služby GRU do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014. V té době se v Česku měli pohybovat opět Alexandr Petrov a Ruslan Bošilov, policie přitom oznámila, že po těchto 2 osobách pátrá.

Zeman se po týdnu od vystoupení Babiše a Hamáčka ke kauze také veřejně vyjádřil. Řekl, že existují 2 vyšetřovací verze, z nichž pouze jedna uvádí, že za útokem stálo Rusko. Toto tvrzení o více vyšetřovacích verzích bylo poté odmítnuto jak premiérem Babišem, tak ministrem vnitra Hamáčkem. Server Seznam Zprávy poté pátral, kdo informaci o více vyšetřovacích verzích Zemanovi předal. Podle jejich informací toto prezidentu Zemanovi nesdělily ani Bezpečnostní informační služba, ani Národní centrála proti organizovanému zločinu, ani Nejvyšší státní zastupitelství. Hrad na dotazy o původu svých informací neodpověděl.

Zemanovo vyjádření potom hojně přebírala ruská média, která své čtenáře informovala, že podle Zemana neexistují žádné důkazy o tom, že by se ve Vrběticích pohybovali ruští agenti. Šéf zahraničního výboru Státní dumy Leonid Sluckij následně oznámil, že by se Česko mělo Rusku omluvit. Předseda ruské Dumy Vjačeslav Volodin pak prohlásil, že se Česko samo zahnalo do kouta a Rusové by měli vzdát Zemanovi čest.

Zeman se také vyjádřil (video, 36:25) k napjaté situaci před vypuknutím ruské invaze na Ukrajinu. „Podívejte se, Rusové nejsou blázni. Útok na Ukrajinu by pro ně znamenal čistý zisk jenom v tom, že dají Ukrajině jakési vojenské varování, ale daleko větší ztrátu v podobě nejrůznějších sankcí, a když si srovnáte zisk a ztrátu, tak protože nejsou neinteligentní, no, tak jim vyjde, že by na tom prodělali,“ řekl 6. února prezident.

17. února, tedy týden před začátkem invaze, Miloš Zeman pro MF DNES označil informace amerických tajných služeb za „blamáž“. Uveďme, že tajné služby USA 11. února přišly s informací, že by ruská invaze na Ukrajinu měla začít 16. února. Nakonec Rusko útok zahájilo 24. února ráno.

Po začátku invaze pak prezident Zeman přednesl (video) projev k národu, ve kterém přiznal, že se ve svém předchozím stanovisku (video, 36:25) mýlil. Obvinil (video, 1:20) Rusko ze zločinu proti míru a ruského prezidenta Vladimira Putina označil (video, 2:36) za šílence, kterého je nutné izolovat. Vyslovil se také pro zavedení (video, 2:00) tvrdších sankcí proti Rusku, například odpojením Ruska od mezibankovního systému SWIFT (více jsme o systému SWIFT psali zde).

V projevu, který Zeman přednesl při příležitosti udělování státních vyznamenání 7. března, prezident také řekl, že ukrajinskému prezidentovi Zelenskému udělí nejvyšší státní vyznamenání, Řád Bílého lva. To odůvodnil tím, že podle něj projevil „odvahu a statečnost“. 

Z výše uvedených veřejných vystoupení prezidenta Zemana je zřejmé, že skutečně svá stanoviska vůči Rusku a konfliktu na Ukrajině po začátku ruské invaze, alespoň veřejně, změnil. Proto hodnotíme výrok Markéty Pekarové Adamové jako pravdivý. 

Prezident se k sankcím, které na Rusko uvalily západní státy v reakci na anexi Krymu, vyjádřil při shromáždění Rady Evropy v roce 2017. Tehdy řekl, že sankce jsou strategie, při níž prohrávají obě strany. Zároveň uvedl, že sankce vedou k posilování popularity představitelů států, na které jsou uvaleny. Situaci ohledně anexe Krymu označil za „hotovou věc“ a dále se domníval, že dialog mezi Ukrajinou a Ruskem povede ke kompenzaci ve prospěch Ukrajiny. 

Zemanovo vyjádření bylo příznivě přijato především v Rusku, kde tamní politici jeho projev prezentovali jako faktické uznání ruských nároků na okupovaný poloostrov Krym.

Své stanovisko Miloš Zeman zopakoval i po jednání s ruským prezidentem Putinem v Soči. Při něm řekl, že sankce by se měly zrušit, a potvrdil, že podle něj Krym patří Rusku. 

Také v roce 2018 se prezident vyjádřil, že by se protiruské sankce měly zrušit. „Sankce jsou vždy zbytečné. Ničemu nepomáhají, naopak poškozují obě strany, ne jen jednu. Z ekonomického i z politického hlediska,“ řekl Zeman pro ruskou televizi NTV.

Miloš Zeman dlouhodobě zastává k protiruským sankcím (v otázce anexe Krymu) kritický postoj. Proto výrok Markéty Pekarové Adamové hodnotíme jako pravdivý. Nicméně doplňme, že po invazi Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 prezident Zeman změnil své stanovisko a naopak požadoval zavedení tvrdších sankcí.