Pro hodnocení tohoto výroku použijeme výhradně citaci Ústavy České republiky. Konkrétně článek 68, který říká:

„(1) Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně.

(2) Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.

(3) Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry.

(4) Pokud nově jmenovaná vláda nezíská v Poslanecké sněmovně důvěru, postupuje se podle odstavců 2 a 3. Jestliže ani takto jmenovaná vláda nezíská důvěru Poslanecké sněmovny, jmenuje prezident republiky předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny.“

Právě odstavec čtvrtý zmíněného článku v Ústavě popisuje, že v případě nevyslovení důvěry při prvním pokusu se postupuje znovu stejným způsobem. Pokud však není vyslovena důvěra napodruhé, následuje třetí pokus, kdy je pravomoc vybrat předsedu vlády v rukou předsedy Poslanecké sněmovny.

Dodejme, že tento ústavní postup dává prezidentu republiky značný prostor pro vlastní uvážení. Zejména Ústava prezidentu neukládá, kdo by měl být v každém z pokusů na vytvoření vlády jmenován premiérem. Zpravidla se jedná o předsedu strany, která ve volbách zvítězila, jak ale Miloš Zeman zmiňuje v ověřovaném rozhovoru, svou roli hraje také koaliční potenciál jednotlivých sněmovních stran. Připomeňme sněmovní volby v roce 2010, kdy zvítězila ČSSD, prezident Klaus však místo Bohuslava Sobotky pověřil sestavením vlády předsedu druhé ODS Petra Nečase, kterého následně jmenoval předsedou vlády.

Podobný případ nastal v roce 2013 po pádu Nečasovy vlády, kdy tehdejší předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová měla 101 poslaneckých podpisů pro podporu případné nové vlády, prezident Zeman však místo ní pověřil sestavením úřednické vlády Jiřího Rusnoka a následně jej jmenoval premiérem.

Ani ve druhém pokusu na jmenování premiéra, který sestaví vládu s důvěrou, není stanoveno, kdo by měl být jmenován, zejména že by to měl být „druhý na pásce“. V roce 2018 například prezident Zeman jmenoval premiérem Andreje Babiše i poté, co jeho vláda nezískala důvěru v Poslanecké sněmovně.

Miloš Zeman v rámci popisu svých představ o obsahu předvolebních programů uvádí, že došlo ke snížení podílu státního dluhu na hrubém domácím produktu. Právě toto tvrzení tedy budeme ověřovat.

Z grafu níže, který zachycuje vývoj státního dluhu na HDP, můžeme pozorovat, že tento podíl poprvé klesal v období od roku 1993 do roku 1996. V posledním zmíněném roce také dosáhl podíl státního dluhu na HDP nejnižší hodnoty za celé sledované období, a to na 8,5 %. Od roku 1996 až do roku 2012 poté docházelo k postupnému nárůstu až na hodnotu 41,1 %.

Nejprudší nárůst byl zaznamenán v roce 2009, kdy došlo k nárůstu podílu o 5,2 procentního bodu z 24,8 % na rovných 30 %. Mezi lety 2012 a 2013 se výše podílu státního dluhu na HDP pohybovala shodně na 41,1 %. K největšímu snížení za pozorované období pak došlo v roce 2016, a to o 2,6 p. b. z 36,4 % na 33,8 %.

Zdroj dat grafu: 1993–2018 (.pptx, str. 11), 2019 (.pdf, str. 21)

Dodejme, že pro rok 2020 ještě nejsou dostupná kompletní data týkající se podílu státního dluhu na hrubém domácím produktu. Za první tři čtvrtletí roku 2020 ovšem došlo k nárůstu (.pdf, str. 10) státního dluhu z 1 640,2 mld. Kč na 2 071,9 mld. Kč. Ke třetímu čtvrtletí roku 2020 zároveň došlo k meziročnímu poklesu HDP o 5 %. Dá se tedy předpokládat, že v roce 2020 k poklesu podílu státního dluhu na HDP nedojde. Ministerstvo financí naopak odhaduje, že v letech 2020 a 2021 tento ukazatel vzroste až na 39,4 %, respektive 42,7 % (.zip, D_01_Makrorámec 2021.docx, str. 10–11).

Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý, jelikož od roku 2014 do roku 2019 skutečně došlo k poklesu podílu státního dluhu na HDP, a to o 12,1 procentního bodu z 41,1 % na rovných 29 %. Uplynulý rok 2020 do hodnocení započítán není, jelikož ještě nejsou dostupná data za celý rok.

V listopadu 2020 se australský národní dopravce Qantas stal první leteckou společností, která oznámila záměr požadovat po cestujících před mezinárodním letem potvrzení o očkování proti covidu-19.

Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA) také v listopadu uvedla, že je ve „finální fázi vývoje“ „digitálního zdravotního průkazu“. Ten by mohl sloužit k ověřování informací o cestujících, které se týkají právě testování a očkování proti covidu-19.

Odborníci upozorňují, že distanční výuka prohlubuje rozdíly ve vzdělávání dětí i proto, že některé děti nemají k dispozici dostatečné technické vybavení. Po zkušenosti z jarního lockdownu Ministerstvo školství poskytlo základním školám finance (celkem 1,3 mld. Kč) na nákup IT vybavení pro učitele, aby mohli učit na dálku, ale i pro žáky k zapůjčení.

Kromě toho probíhá veřejná sbírka pod záštitou Nory Fridrichové, která z finančních darů velkých firem i individuálních dárců shání notebooky pro distanční výuku dětí samoživitelů.

Obecně prospěšná společnost Women for Women také spustila program IT pro děti, který pomáhá dětem ze sociálně slabých rodin zajistit IT techniku (nejen počítače, ale i internetové připojení přes mobilní sítě) pro distanční výuku.

Programy, které pomáhají znevýhodněným dětem zajistit počítače a internetové připojení pro distanční vzdělávání, u nás opravdu existují, a proto výrok hodnotíme jako pravdivý. Zda jsou takováto opatření velmi dobrá, je subjektivním hodnocením, které nehodnotíme.

Na začátku července 2020 proběhla na fóru Pirátské strany anketa, zda by členové podpořili vznik volební koalice se STAN. Na konci července pak členové strany pověřili předsednictvo, aby vypracovalo analýzu možné předvolební spolupráce. Tuto analýzu předsednictvo představilo v říjnu 2020. Následně členská základna předsednictvo pověřila vyjednáváním se STAN.

Výsledkem vyjednávání je koaliční smlouva, kterou Piráti společně se STAN představili těsně před Vánoci. Smlouvu musí nyní schválit členové obou uskupení. Hnutí STAN již o smlouvě hlasovalo 7. ledna 2021 a schválilo ji 92 % hlasů. Hlasování Pirátů začalo 8. ledna, konec byl určen na 12. ledna 2021 v 8:00.

Tématem koalice se STAN pro sněmovní volby 2021 se Pirátská strana zabývá od července 2020. Leden 2021 je tedy sedmý měsíc, kdy se o tomto tématu diskutuje, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Koaliční smlouva (.pdf) uzavřená mezi Piráty a hnutím STAN pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 2021 obsahuje kromě samotných programových priorit i kodex spolupráce, jenž upravuje, jakým způsobem budou oba subjekty vést předvolební kampaň. Mezi vyjmenovanými povinnostmi kandidátů koalice je pak i kromě dalších bodů uloženo (.pdf, str. 23) „zdržet se jakékoliv výzvy, přímé či nepřímé, veřejné či osobní, ke kroužkování.” 

Samotná volební kampaň má dle smlouvy být (.pdf, str. 24) „vedena čestně a poctivě, nebudou šířeny nepravdivé či zavádějící informace. Kampaň propaguje celostátního lídra, krajské lídry a kandidáty v čele kandidátní listiny za oba subjekty a přiměřeně také kandidáty na volitelných místech na kandidátní listině i ostatní kandidáty. Kterýkoliv kandidát může vést osobní kampaň zaměřenou na svou osobu, avšak nejsou přípustné jakékoliv výzvy, přímé či nepřímé, veřejné či osobní, ke kroužkování.”

Interpretaci, že se jedná o přímý zákaz kroužkování, pak jako první publikovaly Seznam Zprávy. V samotném článku je dále upřesněno, že se jedná o výzvy voličům ke kroužkování, původní nadpis ovšem explicitně odkazoval na zákaz kroužkování. Podobně o situaci informovaly i Parlamentní listy, které s odvoláním na Seznam Zprávy nejprve uvedly, že v koalici má být vyjádření preferenčních hlasů zakázáno. Až poté je následně uvedeno, že se má jednat o vyzývání ke kroužkování. Interpretaci pouze v podobě zákazu vyzývání pak uvádí například komentář v Reflexu. Naopak na stránkách Týdeníku Hrot se v jednom z komentářů v této souvislosti hovoří dokonce až o zákazu osobních kampaní. 

Podobná úprava jako v této dohodě se nacházela také například v koaliční smlouvě (.pdf) mezi hnutím STAN a KDU-ČSL, která byla dojednána před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2017. Nakonec neuskutečněná spolupráce oba subjekty smluvně zavazovala (.pdf, str. 5) mj. k tomu, aby jednotliví kandidáti nevyzývali své voliče ke kroužkování. „Koalice podporuje osobní kampaň každého jednotlivého kandidáta s tím, že se koaliční strany dohodly na nepřípustnosti veřejného přímého vyzývání (billboardy, plakáty, letáky), ať slovního či grafického vyjádření, ke kroužkování.” 

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť některá média informaci zprvu podávala jakožto snahu o obecný zákaz preferenčních hlasů. Až následně pak bylo upřesněno, že se jedná o předvolební omezení k vyzývání kroužkování, jak je uvedeno i v koaliční smlouvě. Zda se jedná o standardní smlouvu, či nikoliv, je pak do značné míry subjektivním hodnocením, je však pravdou, že podobnou úpravu kroužkování obsahovala i koaliční smlouva mezi KDU-ČSL a STAN.

DOPLNĚNÍ: Do původní verze odůvodnění jsme doplnili aktuální vyjádření Martina Půty o jeho rozhodnutí nekandidovat ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021. Vzhledem k tomuto vyjádření jsme změnili hodnocení výroku z neověřitelného na pravdu.

Martin Půta byl v roce 2014 obviněn z přijetí úplatku a ze zneužití pravomoci v souvislosti s projektem rekonstrukce kostela svaté Máří Magdaleny v Liberci. Od prosince roku 2018 se kauzou zabýval krajský soud v Liberci, v květnu 2020 pak soud zprostil Martina Půtu obžaloby kvůli chybějícím důkazům. Žalobce se proti rozhodnutí odvolal a 19. listopadu 2020 vrchní soud původní osvobozující rozsudek zrušil. Martin Půta od začátku obvinění odmítá.

Uveďme, že v říjnu 2020 Martin Půta se sdružením Starostové pro Liberecký kraj zvítězil v krajských volbách a stal se již potřetí hejtmanem Libereckého kraje. Po svém vítězství oznámil, že v příštích krajských volbách za čtyři roky už kandidovat nebude. Angažmá v parlamentních volbách v roce 2021 by ale podle svých tehdejších slov asi přijal. 13. ledna 2021 (tedy po zveřejnění ověřovaného rozhovoru) však hejtman Půta na svém facebookovém profilu uvedl, že se ve sněmovních volbách kandidovat nechystá. Podle svých slov o tom informoval předsedu STAN Víta Rakušana již na začátku listopadu 2020, před zrušením osvobozujícího rozsudku vrchním soudem. K jeho rozhodnutí nekandidovat mělo dojít „nezávisle na průběhu soudního jednání ve věci kostela sv. Máří Magdaleny“.

OPRAVA: V původní verzi odůvodnění jsme chybně uvedli, že v roce 2017 KDU-ČSL ve Středočeském kraji neměla kandidátní listinu. KDU-ČSL však kandidovala i ve Středočeském kraji, pouze zde nezískala žádný mandát. Na základě upozornění Pavla Bělobrádka jsme větu z odůvodnění odstranili.

V parlamentních volbách v roce 2017 byla skutečně největší koncentrace celostátních volebních lídrů v Středočeském kraji. Bylo tomu tak u 4 z 9 stran zvolených do Parlamentu ČR. Jednalo se o hnutí ANO (Andrej Babiš), TOP 09 (Miroslav Kalousek), SPD (Tomio Okamura) a Piráty (Ivan Bartoš). U ostatních zvolených stran byli volební lídři na kandidátních listinách za Moravskoslezský kraj (ČSSD, Lubomír Zaorálek), Jihočeský kraj (KSČM, Vojtěch Filip), Jihomoravský kraj (ODS, Petr Fiala), hl. m. Praha (STAN, Jan Farský) a Královéhradecký kraj (KDU-ČSL, Pavel Bělobrádek).

U voleb v roce 2013 byla ovšem největší koncentrace volebních lídrů stran, které se dostaly do Poslanecké sněmovny, v hlavním městě Praze. Z celkových sedmi zvolených stran zde svého lídra mělo hnutí ANO (Andrej Babiš), TOP 09 (Karel Schwarzenberg) a ODS (Miroslava Němcová). Ve Středočeském kraji to pak byl pouze jediný volební lídr, a to Tomio Okamura s tehdejší stranou Úsvit. Další volební lídři kandidovali v Jihomoravském (ČSSD, Bohuslav Sobotka), Jihočeském (KSČM, Vojtěch Filip) a Královéhradeckém kraji (KDU-ČSL, Pavel Bělobrádek).

Ve sněmovních volbách 2010 nekandidoval ze Středočeského kraje žádný z celostátních lídrů celkem pěti zvolených stran. Stejně jako ve volbách v roce 2013 bylo nejvíce lídrů v hlavním městě Praze. Jednalo se o Karla Schwarzenberga z TOP 09 a Radka Johna z VV. U dalších stran kandidovali volební lídři v následujících krajích: Jiří Paroubek (ČSSD) z Ústeckého kraje, Vojtěch Filip (KSČM) z Jihočeského kraje a Petr Nečas (ODS) ze Zlínského kraje.

V posledních volbách do Poslanecké sněmovny, v roce 2017, tak skutečně kandidovalo nejvíce volebních lídrů stran, které se dostaly do Sněmovny, ze Středočeského kraje. Ve volbách 2013 se jednalo pouze o jednoho celostátního lídra. Nejvíce jich v tomto roce kandidovalo v hlavním městě Praze. O tři roky dříve ve Středočeském kraji neměla svého lídra žádná ze stran zvolených do PS, nejvíce jich opět kandidovalo v Praze.

Ve sněmovních volbách v roce 2017 pak Ivan Bartoš skutečně kandidoval jakožto celostátní volební lídr ze Středočeského kraje. V letošních volbách by odtamtud měl podle svého vyjádření kandidovat i Vít Rakušan.

V krajských volbách 2016 i 2020 bylo hnutí STAN skutečně silné a silnější než Piráti. V krajských volbách 2020 získalo hnutí STAN ve Středočeském kraji, kde také vyhrálo, 22,2 % procent hlasů. Piráti zde získali 14,4 %. V roce 2016 hnutí STAN ve Středočeském kraji obsadilo druhou pozici hned za vítězným hnutím ANO, když získalo 18,4 % hlasů, Piráti zde obdrželi pouze 3,5 % hlasů. Samostatně kandidovalo hnutí STAN ještě v roce 2008 pod názvem Nezávislí starostové pro kraj a získalo 5,7 % hlasů. Piráti v tomto roce nekandidovali, jejich strana totiž vznikla až v červnu 2009.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, jelikož v posledních sněmovních volbách kandidovalo nejvíce volebních lídrů skutečně ze Středočeského kraje. Mezi nimi byl i volební lídr Pirátů, Ivan Bartoš. V letošním roce ze Středočeského kraje plánuje kandidovat také Vít Rakušan. Hnutí STAN je ve Středočeském kraji skutečně silné. V posledních krajských volbách v roce 2020, které vyhrálo, zde získalo 22,2 % hlasů. V roce 2016 pak 18,4 % hlasů.

Česká pirátská strana byla založena 17. června 2009. Kandidáti Pirátů se poprvé objevili ve sněmovních volbách v květnu 2010. Z dostupných údajů se nám nepodařilo dohledat, že by v souvislosti s těmito volbami hrálo Ústí nad Labem nějakou významnou roli pro Českou pirátskou stranu.

Nicméně již v říjnu 2010 v komunálních volbách dosáhli Piráti v Ústí nad Labem výrazně lepšího výsledku než v jiných větších městech, ve kterých kandidovali – v Ústí získali více než 2 % hlasů, zatímco v Praze, Brně, Ostravě či Plzni neměli ani 1 %.

V Ústí nad Labem se také na začátku roku 2011 konala jedna z prvních celostátních pirátských konferencí PIRATECON. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Hnutí ANO volby do Poslanecké sněmovny v Ústeckém kraji v roce 2017 vyhrálo. Získalo 37,55 % hlasů a sedm mandátů. Lídrem hnutí ANO v Ústeckém kraji byl Richard Brabec. Druhá SPD za vítězným hnutím ANO zaostala téměř o 25 procentních bodů a získala jen dva mandáty.

Se ziskem necelých 26 % zde pak hnutí ANO zvítězilo i v krajských volbách v roce 2020 a získalo 17 mandátů a následně i post hejtmana. Druhá ODS získala přes 12 % hlasů.