Ministr spravedlnosti Pavel Blažek v rozhovoru mluví o jmenování Lenky Bradáčové do funkce nejvyšší státní zástupkyně, kterou vláda schválila na jeho návrh. Moderátor se ho ptá, jestli tím pádem nehrozí, že se státní zastupitelství bude vyhýbat politicky sledovaným případům, ve kterých figuruje Blažkovo jméno. Blažek odpovídá, že nejvyšší státní zástupce nemůže zasahovat do probíhajících případů na nižších úrovních, takže by mu neměl jak pomoci, i kdyby chtěl.

Revize případů

Pravomoci nejvyššího státního zástupce vyplývají ze zákona o státním zastupitelství, a to zejména z paragrafu 12. U případů na nižších úrovních může nejvyšší státní zástupce nařídit, aby příslušné státní zastupitelství provedlo jejich kontrolu, pokud má podezření, že došlo k pochybení. Může to však udělat jen u ukončených případů, kde proti příslušnému rozhodnutí již nelze uplatnit řádný opravný prostředek, jako je například odvolání nebo stížnost proti usnesení.

Podle trestního řádu může také nejvyšší státní zástupce do tří měsíců zrušit nezákonná usnesení nižších státních zástupců o zastavení trestního stíhání, o postoupení věci nebo o nestíhání podezřelého. V řízení pak pokračuje státní zástupce, který ve věci rozhodoval v prvním stupni, je přitom však vázán názorem nejvyššího státního zástupce. Pokud dojde ke zrušení usnesení o nestíhání podezřelého, rozhodne o zahájení trestního stíhání policie.

Nejvyšší státní zástupce může také využít mimořádný opravný prostředek dovolání, kterým lze napadnout rozhodnutí soudu ve druhém stupni. Dovolání smí využít pouze nejvyšší státní zástupce nebo obviněný a důvody pro jeho podání přesně stanovuje zákon. Jedná se především o procesní pochybení. Zvláštním důvodem je pak případ, kdy byl uložen trest odnětí svobody na doživotí. O dovolání rozhoduje Nejvyšší soud.

Další pravomoci

Nejvyšší státní zástupce také může dělat kroky ke sjednocení postupu státních zástupců a vnitřní organizace skrz pokyny obecné povahy, které jsou závazné, ale netýkají se konkrétních případů. Dále může vydávat stanoviska ke sjednocení výkladu práva, ty však mají pouze formu doporučení. V případě, že nejvyšší státní zástupce zjistí nejednotnost rozhodování soudů, může požádat o výklad daného zákona Nejvyšší soud.

V neposlední řadě může nejvyšší státní zástupce ovlivnit personální složení státního zastupitelství, protože vydává pravidla pro kariérní postup a rozhoduje také o dočasném přidělení k Nejvyššímu státnímu zastupitelství. Jmenuje také pověřence pro ochranu osobních údajů, jelikož Nejvyšší státní zastupitelství spravuje evidenci stíhaných osob.

Závěr

Zákon o státním zastupitelství a trestní řád umožňují nejvyššímu státnímu zástupci nařídit kontrolu a v některých případech dokonce zrušení rozhodnutí nižších státních zastupitelů, pokud má pocit, že došlo k porušení zákona. Může to však udělat pouze u případů, které již byly ukončeny a v rámci pravidel stanovených zákonem. Nejvyšší státní zástupce tedy nemá kompetence, jak ovlivnit probíhající řízení na nižších úrovních. Výrok Pavla Blažka proto hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala se ve svém vánočním projevu mimo jiné vracel k událostem minulých let a vyjmenovával vládní kroky, které považuje za úspěchy. Jedním z nich je podle něj přijetí důchodové reformy.

Důchodová reforma

V listopadu 2023 Ministerstvo práce a sociálních věcí oznámilo, že dokončilo návrh důchodové reformy. Vláda za hlavní cíl reformy označila zajištění stability důchodového systému a zajištění důstojné výše penzí (.pdf, str. 34 ze 330). Mezi změnami, které návrh obsahuje, je například zvýšení věku odchodu do důchodu, proti čemuž se vymezovaly opoziční strany.

Proces schvalování

Vláda tento návrh novely zákona o důchodovém pojištění schválila (.pdf) v dubnu 2024. První čtení v Poslanecké sněmovně proběhlo ke konci května 2024 a v listopadu poslanci návrh definitivně schválili. Jednání o reformě dříve provázely obstrukce opozičních poslanců, kteří kritizovali především již zmíněné posouvání věku odchodu do důchodu a trvali na zachování hranice 65 let. V prosinci 2024 následně návrh zákona schválil Senát, podepsal jej prezident a vyšel ve sbírce zákonů s účinností od 1. ledna 2025.

V průběhu schvalování ve Sněmovně byla podána řada pozměňovacích návrhů (.pdf). Původní návrh zákona například počítal s nárůstem věku odchodu do důchodu až o dva měsíce mezi jednotlivými ročníky narození bez udání horní hranice. Pozměňovacím návrhem (.docx) vládních poslanců v čele s Jiřím Navrátilem (KDU-ČSL) ale došlo k zastropování růstu důchodového věku na 67 letech.

Ohlas u odborné veřejnosti

K důchodové reformě se v září 2024 vyjadřovala například Národní rozpočtová rada, která je podle zákona nezávislým odborným orgánem a pravidelně vydává zprávy ke stavu veřejného rozpočtu. Rada úpravy v důchodovém systému podpořila a uvedla, že „kladně hodnotí změny, které se týkají penzijního systému a které reagují na predikovaný nepříznivý demografický vývoj v příštích 50 letech“. Zároveň napsala, že vládní reforma spolu s dalšími změnami z roku 2023 přinese „výrazné zlepšení dlouhodobé udržitelnosti penzijního systému“.

V červnu 2024 oslovil server iROZHLAS v souvislosti s navrhovanou reformou hned několik ekonomů ze soukromého i veřejného sektoru. Dotázaní odborníci se převážně shodli na tom, že upravené parametry výhledově přispějí ke stabilizaci systému. I přesto se ale řada z nich vyjádřila k jednotlivým částem návrhu kriticky. Například ekonomka a bývalá zástupkyně České republiky ve Světové bance Jana Matesová nepovažovala nastavení odchodu věku do důchodu za spravedlivé. Emeritní rektor VŠE Richard Hindls dokonce odmítl změny v penzijním systému označovat za reformu, protože podle něj „chybí jakýkoliv náznak změny politiky na příjmové straně“.

Hlavní ekonom investiční skupiny CFG Vladimír Pikora uvedl, že věk odchodu do důchodu se bude v budoucnu muset ještě více navyšovat a navržená řešení nejsou dostatečná. Naproti tomu hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda pro server Blesk na začátku října 2024 uvedl, že návrh na zvýšení věku odchodu do důchodu se zásadně nevymyká budoucímu evropskému standardu a penzijnímu systému by pomohl.

Závěr

Vláda v dubnu 2024 schválila návrh důchodové reformy. Ten následně v průběhu roku schválila Poslanecká sněmovna i Senát a po podepsání prezidentem vyšel ve sbírce zákonů s účinností od začátku roku 2025. Výrok Petra Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý.

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová reaguje na poznámku moderátorky o klesajících preferencích TOP 09 v průzkumech veřejného mínění. Vysvětluje, že průzkumy podle ní nejsou predikcí výsledků voleb a že se straně pod jejím vedením daří. Jako příklad uvádí, že se za dobu jejího předsednictví straně podařilo zdvojnásobit počet senátorů.

Senátoři TOP 09

Pekarová Adamová stojí v čele TOP 09 od listopadu 2019, kdy měla strana v Senátu tři zástupce. Jedním z nich byl Tomáš Czernin, který získal mandát v Jičíně ve volbách v roce 2016. Druhý senátor, Jiří Růžička, byl sice bez politické příslušnosti, do voleb ho ale nominovala právě TOP 09. Herbert Pavera, poslední zástupce strany v horní komoře Parlamentu, jako jediný z kandidátky TOP 09 zvítězil ve volbách do Senátu v roce 2018.

Ve volbách v roce 2020 byl do Senátu za TOP 09 zvolen ještě Tomáš Třetina ve Znojmě a Jan Grulich v Rychnově nad Kněžnou. Tomáš Czernin a Jiří Růžička svůj mandát obhájili ve volbách v roce 2022, kdy Růžičku jako nestraníka opět nominovala TOP 09. Jako nestraník navržený za TOP 09 tehdy senátorské křeslo získal také Jan Pirk.

V době zveřejnění námi ověřovaného rozhovoru uběhly již přibližně dva měsíce od posledních senátních voleb. Jako člen TOP 09 v nich kandidoval pouze Herbert Pavera, který ale svůj mandát neobhájil. TOP 09 do těchto voleb navrhla celkem pět kandidátů, kromě Pavery do nich všichni vstupovali jako kandidáti bez politické příslušnosti. Z nestraníků navržených stranou TOP 09 senátorské křeslo získal Pavel Fischer v obvodu Praha 12 a Břetislav Rychlík za Brno-město.

Na svých webových stránkách TOP 09 uvádí, že do Senátu bylo zvoleno sedm jejich senátorů. Strana tedy do výčtu zahrnuje i politiky bez stranické příslušnosti, jako je Pavel Fischer, Jan Pirk, Jiří Růžička a Břetislav Rychlík, kteří jsou členy senátorského klubu ODS a TOP 09. Do horní komory je ale navrhla právě TOP 09, jak zmiňujeme výše. Strana má tak nyní sedm senátorů, jejichž přehled ukazuje následující tabulka.

Závěr

V listopadu 2019, kdy se předsedkyní TOP 09 stala Markéta Pekarová Adamová, měla strana tři senátory, které navrhla na kandidaturu – Tomáše Czernina, Herberta Paveru a Jiřího Růžičku. V listopadu 2024 měla strana v horní komoře Parlamentu celkem sedm zástupců, z nichž jsou tři členové TOP 09, zbytek strana navrhla ve volbách. TOP 09 tedy skutečně zdvojnásobila svůj počet senátorů a výrok Markéty Pekarové Adamové tak hodnotíme jako pravdivý.

Moderátorka v kontextu výroku zmínila, že ministr pro vědu, výzkum a inovace za TOP 09 Marek Ženíšek není příliš viditelný. Markéta Pekarová Adamová poté říká, že stojí za rozhodnutím vyměnit někdejší ministryni Helenu Langšádlovou a je toho názoru, že ministr pro vědu se v médiích z podstaty své funkce neobjevuje tak často jako ostatní ministři. Moderátorka poté uvádí, že Pekarová Adamová takto shovívavá u Ženíškovy předchůdkyně nebyla, na což předsedkyně Sněmovny reaguje slovy, že i u Langšádlové opakovaně uznávala, že „nemá stejnou startovní pozici jako jiní ministři“.

Vyjádření Pekarové Adamové o Langšádlové

TOP 09 prostřednictvím Markéty Pekarové Adamové na tiskové konferenci konané kvůli rezignaci Heleny Langšádlové ocenila její práci, např. přípravu zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí (video, čas: 00:50). Ve vyjádření pro Českou televizi později uvedla, že se Langšádlové nepodařilo komunikovat výsledky své práce navenek, a to hlavně směrem k laické veřejnosti, což je dle ní pro ministerskou práci klíčové (video, čas: 00:42). Zmínila, že sama bývalá ministryně uznala, že se jí vykonávání této části práce „příliš nedařilo“.

V rozhovoru pro Novinky.cz, publikovaném 11. května 2024, Markéta Pekarová Adamová připustila, že někdejší ministryně Langšádlová měla složitou pozici, jelikož měla pouze malý tým na Úřadu vlády. Zároveň ale zopakovala, že politika je i o dobré prezentaci odvedené práce. Obdobná vyjádření Pekarové Adamové o někdejší ministryni jsme v ostatních veřejně dostupných zdrojích, v databázi Newton ani na jejích sociálních sítích, nenašli.

Výměna ministryně pro vědu a výzkum

Helena Langšádlová zastávala post ministryně pro vědu, výzkum a inovace od roku 2021. V dubnu 2024 podala na post ministryně demisi. Své rozhodnutí zdůvodnila kritikou prezentace své práce, která podle členů TOP 09 nebyla dostatečná.

K odchodu Langšádlové se vyjádřili někteří zástupci akademické sféry, kteří její práci ocenili. Např. předsedkyně Akademie věd a neúspěšná kandidátka do Senátu za ODS Eva Zažímalová v dubnu 2024 uvedla, že z konce tehdejší ministryně „nemá radost“. Působení Langšádlové pozitivně ohodnotila i rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková. Konec Heleny Langšádlové na postu ministryně kritizovala i část samotné TOP 09.

Vedení TOP 09 následně na funkci ministra pro vědu, výzkum a inovace navrhlo bývalého rektora Slezské univerzity v Opavě Pavla Tuleju. Po oznámení jeho nominace se ovšem v médiích začaly objevovat informace o Tulejově publikování v predátorských časopisech. Předsedkyně Pekarová Adamová Tulejovu nominaci obhajovala, protože podle ní byla omluva Pavla Tuleji a jeho žádost o stažení článků z publikačního seznamu dostatečnou reakcí na kritiku.

Tuleja se nicméně na začátku května vzdal své nominace, což zdůvodnil potřebou vyvodit politickou odpovědnost za svá předchozí pochybení. TOP 09 posléze na post ministra vybrala poslance Marka Ženíška, kterého prezident Petr Pavel jmenoval do funkce v polovině května.

Závěr

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová v květnu v rozhovoru pro Novinky.cz uvedla, že někdejší ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová měla z podstaty své funkce složitou pozici, protože měla na Úřadu vlády pouze malý tým. Takové vyjádření jsme ale ve veřejně dostupných zdrojích a na jejích sociálních sítích našli pouze jednou, nikoli opakovaně. Její výrok tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v kontextu výroku říká, že je pro kompromis ohledně důchodové reformy schopný obětovat ledacos. Moderátorka se ho následně ptá, co konkrétního by byl z návrhu ochoten vypustit, načež Jurečka reaguje, že vláda ke kompromisu ohledně posunu důchodového věku už dříve přistoupila. Také uvádí, že před druhým čtením návrhu v Poslanecké sněmovně svou ochotu ke kompromisu deklaroval.

Důchodová reforma

V listopadu 2023 Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) oznámilo, že dokončilo návrh důchodové reformy. Vláda tento návrh novely zákona o důchodovém pojištění schválila (.pdf) v dubnu 2024. Návrh následně zamířil k projednání do Poslanecké sněmovny, kde ke dni vysílání debaty prošel prvním a druhým čtením. První čtení proběhlo ke konci května 2024, druhé čtení na začátku října 2024.

Jurečka a hledání kompromisu

V březnu, tedy ještě před tím, než návrh schválila vláda, vyzývala Alena Schillerová k jednání o zásadních změnách v penzijní reformě, aby se po případné změně vlády po volbách nemusely znovu měnit. Předseda SPD Tomio Okamura na sociálních sítích napsal, že je hnutí o důchodech připraveno jednat.

Později v březnu se ministr Jurečka, zástupci opozičního hnutí ANO a prezident Petr Pavel sešli na Hradě, kde jednali o zvyšování věku odchodu penze a o důchodové reformě jako celku. Zástupci SPD se jednání nezúčastnili. Podle prezidenta Pavla mělo dojít ke shodě koalice a opozice ohledně prodlužování důchodového věku. To však hnutí ANO následně popřelo (video) a pozdější schůzku na Hradě odmítlo. Tento postoj kritizovalo i druhé opoziční hnutí SPD, které opět uvedlo, že je o reformě připravené jednat. Před plánovanou druhou schůzkou Petr Pavel řekl, že k ní SPD případně přizve – pozvání se přitom mělo odvíjet od „aktivity a iniciativy“ hnutí.

Ještě před tím, než svůj návrh předložil vládě, ministr Jurečka několikrát deklaroval, že je do druhého čtení připravený jednat o úpravách a bude se snažit nalézt s opozicí shodu. Na tiskové konferenci následující poté, co vláda na konci dubna návrh důchodové reformy odsouhlasila, Marian Jurečka znovu uvedl, že je „připraven, pokud dojde k nějaké změně pozice přístupu například ze strany hnutí ANO, do druhého čtení si klidně s nimi k jednacímu stolu sednout“. Zároveň zmínil, že je ochotný bavit se o případných konkrétních návrzích, které by hnutí představilo, a hledat řešení, na kterých by se obě strany shodly.

Na začátku července ministr práce a sociálních věcí v rozhovoru pro Novinky.cz připustil, že vládní koalice zvažuje na základě podnětů demografů upravit výpočet věku odchodu do penze. O týden později pro ČTK zdůraznil, že jejich argumenty bere v potaz, a zopakoval, že je připraven jednat o změnách do dalšího projednávání reformy ve Sněmovně – tedy do druhého čtení.

Ve svém vyjádření pro ČT ze začátku srpna 2024 (video, čas: 01:00) poté řekl, že návrhům České demografické společnosti i dalším návrhům naslouchá a je „připraven je zakomponovat do druhého čtení“. Na konci srpna už definitivně avizoval, že dojde k úpravám reformy a např. věk odchodu do penze poroste pomaleji, než vláda původně plánovala.

Návrh důchodové reformy v průběhu schvalování ve Sněmovně skutečně prošel změnami zmírňujícími původní záměry vlády. Jednou z těchto změn byla právě úprava důchodového věku, který se měl prodlužovat o dva měsíce ročně. Nakonec Fialův kabinet prostřednictvím pozměňovacího návrhu posun zmírnil pouze na jeden měsíc ročně. Ministr Jurečka o této změně mluvil jako o národohospodářském a společensko-sociálním kompromisu.

Závěr

Marian Jurečka o tom, že je až do druhého čtení připraven jednat o úpravách důchodové reformy, mluvil několikrát ještě před předložením návrhu vládě. Totéž opakovaně zmiňoval i po prvním čtení návrhu ve Sněmovně. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr vnitra Vít Rakušan slovy o „zastropování“ zjevně naráží na zpomalení růstu platů soudců, které přinesl konsolidační balíček, jejž vláda představila v květnu 2023. Platy ústavních i dalších soudců se totiž odvíjejí od platové základny, která se počítá vynásobením průměrné mzdy za předloňský rok a zákonem určeného koeficientu. Ten v minulosti činil 3, zmíněný balíček ho však snížil na 2,822 (.pdf, str. 61 z 1312). Balíček upravil také výpočet pro platy vrcholných politiků tak, že v roce 2024 zůstaly skoro stejné jako v roce 2023.

Rozhodnutí Ústavního soudu

Poslanecká sněmovna balíček schválila v říjnu 2023, jeho přijetí podpořili mj. všichni poslanci hnutí STAN. Soudcovská unie ČR se následně proti úpravě platů ohradila, jelikož by podle jejího prezidenta mohla snížit zájem o práci soudce. Soudci se proti úpravě bránili také žalobami a obrátili se na Ústavní soud, protože zpomalení platů dle nich zasahovalo do jejich nezávislosti.

Ústavní soud v květnu 2024 úpravu platů soudců vyhodnotil jako protiústavní a snížení koeficientu k 31. prosinci 2024 zrušil (.pdf, str. 1). Své rozhodnutí odůvodnil tím, že „vláda a Parlament toto trvalé omezení platu soudců odůvodnily v rozporu s předchozí rozhodovací praxí, nepokusily se doložit potřebnost ani přiměřenost zásahu a omezení s justicí předem neprojednaly“.

Soudci mají dle rozhodnutí Ústavního soudu nárok na zpětné dorovnání platů za rok 2024 (.pdf, str. 30). Podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka se resort se zástupci justice dohodl, že platy dle upraveného výpočtu dostanou od července, přičemž zpětné doplacení bylo zahrnuto v červnové výplatě.

Závěr

Vládou navržený konsolidační balíček, který v roce 2023 schválila dolní komora Parlamentu včetně všech poslanců hnutí STAN, zpomalil růst soudcovských platů. Ústavní soud ale v květnu 2024 rozhodl, že tato změna byla protiústavní a zrušil ji. Zároveň soudcům udělil nárok na zpětné dorovnání platů za letošní rok. Výrok ministra vnitra Rakušana proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministr vnitra Vít Rakušan v kontextu výroku mluví o střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) v prosinci 2023. Domnívá se, že by se měla zpřísnit legislativa pro vlastnictví zbraní s tlumiči, což by dle něj napomohlo v budoucnu podobným tragédiím zabránit. Dodává, že resort předložil návrh, který by vlastnictví zbraní zpřísnil a opozice následně předložila pozměňovací návrhy, jejichž cílem bylo tyto změny z návrhu odstranit.

Střelné zbraně a legislativní změny

Již na konci ledna letošního roku schválila Poslanecká sněmovna návrh zákona o zbraních a střelivu. Na základě tohoto zákona se budou policii hlásit podezřelé nákupy zbraní a střeliva, například v případě nestandardního množství. Tento návrh zákona měla v plánu Sněmovna projednat i bez ohledu na střelbu na Filozofické fakultě – vláda jej schválila už v květnu 2023 (.pdf) a poslancům předložila v červnu stejného roku. Zákon nabude účinnosti 1. ledna 2026.

Poslanecká sněmovna poté projednávala dva vládní návrhy novel zbraňové legislativy, které připravilo Ministerstvo vnitra. Návrh novely zákona o střelných zbraních, kterou Fialova vláda představila v reakci na střelbu na FF UK, předložil resort Sněmovně v dubnu 2024 a jde o sněmovní tisk 689. Ke dni vysílání námi ověřovaného rozhovoru čekal na třetí čtení. Schválení této novely by znamenalo, že by prodejci zbraní a střeliva museli podezřelé nákupy hlásit dříve, než od roku 2026. Tento návrh tlumiče vůbec nezmiňuje (.pdf).

Druhý návrh, který upravuje celkem 24 zákonů, resort vnitra představil už v září 2023. Jeho vznik konkrétně souvisel se starším plánem na implementaci unijní směrnice o zbraních z roku 2017 (.pdf). Po připomínkovém řízení, které skončilo v říjnu 2023, Fialův kabinet tento návrh nakonec předložil Sněmovně v květnu 2024, jako sněmovní tisk s číslem 695. Ke dni vysílání rozhovoru v dolní komoře prošel pouze prvním čtením. K tlumičům uvádí, že „nově nebudou tlumiče hluku výstřelu považovány za zbraně, ale za regulované součásti zbraní“ (.pdf, str. 71 z 244). V návrhu dále stojí, že tlumiče budou spadat pod obdobnou regulaci jako zbraně kategorie R4, pro které je třeba mít zbrojní oprávnění nebo licenci.

Pozměňovací návrhy

Právě k tisku 695 Ministerstvo vnitra připravilo pozměňovací návrh, který by zakázal používání tlumičů u krátkých zbraní. Na konci září (.pdf, str. 5) se tímto návrhem (.pdf, str. 21–25) resortu vnitra zabýval sněmovní Výbor pro bezpečnost, při hlasování ho ale tehdy výbor zamítl (.pdf, str. 6). Až po námi ověřovaném rozhovoru nakonec stejný návrh (.doc) ve Sněmovně předložila skupina poslanců z vládních stran, mezi kterými byl i ministr vnitra Vít Rakušan. Konkrétně by podle návrhu tlumiče pro krátké zbraně byly přesunuty do kategorie R1 (str. 2), které můžou mít pouze držitelé zbrojních licencí (.pdf, str. 2).

K tomuto sněmovnímu tisku podali pozměňovací návrhy také opoziční poslanci. Ani jeden z nich se ale tlumiči nezabývá (.docx, .docx, .docx, .docx). Návrh podaný Pavlem Růžičkou a dalšími poslanci z hnutí ANO pouze reaguje na dřívější a neprosazené pozměňovací návrhy k tisku 689 přímo navázaného na střelbu na FF UK (.docx, str. 6). Tehdy Pavel Růžička a další dva poslanci ANO spolu s ministryní obrany Janou Černochovou navrhli, aby se zpřesnily některé formulace, např. o hlášení podezřelých nákupů zbraní (.pdf, str. 3 z 22, .docx, str. 2). Jejich návrh chtěl také zmírnit ustanovení, podle kterého by policie mohla vstupovat do obydlí „nebezpečných“ osob jen na základě předpokladu, že vlastní volně prodejnou (např. plynovou) zbraň kategorie D. Tento a ani další opoziční pozměňovací návrhy k tisku 695 ale ustanovení o tlumičích nijak neupravují (.pdf).

Závěr

Ministerstvo vnitra opravdu připravilo pozměňovací návrh, který by zakázal používání tlumičů u krátkých zbraní. Skupina poslanců jej poté předložila ke sněmovnímu tisku 695. Opoziční poslanci ovšem nepředložili návrh, který by měl za cíl tuto právní úpravu tlumičů zrušit. Výrok ministra vnitra tak hodnotíme jako nepravdivý.

Ministr financí Zbyněk Stanjura v rozhovoru komentuje odchod Pirátů z vlády. Redaktor připomíná, že svůj krok zdůvodnili porušením koaliční smlouvy premiérem Petrem Fialou. Stanjura Piráty kritizuje za doslovný výklad smlouvy a tvrdí, že dohoda sice vyžaduje, aby premiér při odvolání člena vlády své rozhodnutí konzultoval s předsedou strany, zároveň se v ní ale všechny strany zavázaly respektovat premiérovo právo navrhnout odvolání kteréhokoliv z ministrů.

Petr Fiala v září 2024 navrhl odvolat předsedu Pirátů Ivana Bartoše z postu ministra pro místní rozvoj kvůli nezvládnuté digitalizaci stavebního řízení. Prezident Petr Pavel tento návrh následně přijal. Ve stejný den si Piráti odhlasovali odchod z vlády s odůvodněním, že došlo k porušení koaliční smlouvy, protože Fiala pro svůj krok nehledal podporu u šéfa koaliční strany, tedy u předsedy Pirátů.

Koaliční smlouva

Samotná smlouva podepsaná stranami vládní koalice obsahuje ustanovení, ve kterém se strany zavázaly respektovat ústavní právo premiéra navrhovat prezidentu republiky jmenování a odvolávání členů vlády (.pdf, str. 6). Pro takový krok má dle smlouvy předseda vlády hledat podporu u příslušné koaliční strany. Pokud návrh na odvolání ministra podá předseda koaliční strany, závisí následný postup na dohodě s premiérem (.pdf, str. 6).

Závěr

Koaliční smlouva, kterou podepsaly všechny vládní strany (tehdy i včetně Pirátů), skutečně uvádí, že strany respektují ústavní právo premiéra na odvolání členů vlády. Zároveň v ní stojí, že předseda vlády má pro tento krok hledat podporu u příslušné koaliční strany. Výrok Zbyňka Stanjury tak hodnotíme jako pravdivý.

Volební zisky opozice

V letošních senátních volbách hnutí ANO získalo nejvíce mandátů ze všech kandidujících subjektů, když jich obdrželo hned osm. Zásluhou Petra Víchy jedno křeslo připadlo SOCDEM, která je v horní komoře součástí klubu s hnutím ANO. Opozice, kterou dosud v Senátu zastupoval právě jen klub ANO a sociálních demokratů, tedy ve volbách získala dohromady devět mandátů.

Nezařazení a nezávislí

Zbyněk Stanjura svými slovy zjevně naráží na nezávislé kandidáty nebo obhajující senátory, kteří dosud nebyli zařazení do žádného klubu. Jedním z nich je Pavel Fischer, který svůj mandát obhájil v prvním kole. Ve volbách v roce 2018 byl zvolen jako nezávislý kandidát, nyní kandidoval jako nestraník za TOP 09. V Senátu nicméně nebyl členem žádného klubu.

V letošních volbách uspěl také Róbert Šlachta (Přísaha) a nezávislý kandidát Stanislav Balík, kteří v horní komoře zasednou poprvé. Nezávislí kandidáti a staronoví senátoři, kteří dosud nebyli součástí senátorského klubu, tak opravdu získali celkem tři mandáty.

Zisky vládních stran

V době konání voleb byli Piráti ještě součástí Fialova kabinetu – svůj odchod z vlády si odhlasovali až dva dny po skončení druhého kola voleb. Ve stejný den také prezident Petr Pavel odvolal dosluhujícího předsedu Pirátů Ivana Bartoše z pozice ministra pro místní rozvoj. Pirátský ministr pro legislativu Michal Šalomoun podal demisi na začátku října a ve vládě skončil až k 11. říjnu. Členem vlády naopak zůstává Jan Lipavský, který ukončil pouze své členství v pirátské straně. Protože tedy Piráti ke dni voleb ještě neopustili kabinet Petra Fialy a do voleb šli jako jedna ze stran pětikoalice, považujeme je v rámci našeho ověření za součást vlády.

Jak je vidět v následující tabulce, vládní uskupení ve volbách obdržela dohromady 15 křesel. Pět z těchto mandátů připadlo kandidátům, které navrhla ODS, dalších pět navrhlo hnutí STAN, mezi nimi například Jiřího Drahoše. Jedna senátorka získala křeslo pro Starosty pro Liberecký kraj (SLK), kteří dlouhodobě spolupracují se STAN a jejich zástupci jsou součástí senátorského klubu tohoto vládního hnutí. Dva senátorské posty uhájila KDU‑ČSL.

Mandát dále získal Břetislav Rychlík navržený TOP 09. O post senátora se přesněji ucházel jako nestraník za TOP 09, kterého do voleb vyslala širší koalice ODS, TOP 09, Zelených a Pirátů. Podobně tomu bylo i u zmiňovaného Jiřího Drahoše, který jako nestraník za STAN také zastupoval koalici s účastí Pirátů.

Posledním z uváděných patnácti senátorů je Přemysl Rabas za hnutí SEN 21, které v horní komoře tvoří klub spolu s Piráty. Právě Pirátská strana Rabasovu kandidaturu podporovala a s hnutím SEN 21 uzavřela dohodu o volební spolupráci. I Rabase tak lze do určité míry považovat za zástupce „vládního tábora“, o kterém mluvil Zbyněk Stanjura.

Závěr

Opozice, kterou v Senátu tvoří klub hnutí ANO a SOCDEM, v letošních senátních volbách dostala devět mandátů. Nezávislí kandidáti nebo ti, kteří dosud nebyli zařazeni do žádného senátorského klubu, skutečně získali mandáty celkem tři. Mezi ně počítáme i Róberta Šlachtu z hnutí Přísaha, které v době voleb nebylo součástí sněmovní ani senátní opozice.

Dohromady 14 senátorských postů připadlo kandidátům, které navrhly vládní strany. Další zvolený senátor zastupuje hnutí SENٔ 21, které s Pirátskou spolupracuje a v horní komoře s ní tvoří jeden klub. V senátních volbách, do kterých šli Piráti ještě jako součást Fialova kabinetu, tedy vládní či jim spřízněná uskupení získala celkem 15 křesel. Výrok Zbyňka Stanjury tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr financí Zbyněk Stanjura reaguje na spekulaci o vzniku nové strany, kterou by mohl založit bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, jenž ze strany v říjnu 2024 vystoupil. Redaktor se v rozhovoru ptá, zda by taková strana pro ODS v nadcházejících sněmovních volbách představovala konkurenci, nebo by naopak mohla být možným koaličním partnerem. Stanjura odpovídá, že Kalouskova strana by pravděpodobně usilovala o stejné voliče jako vládní strany. To by podle něj šlo proti trendu sjednocování středopravicových stran, který Miroslav Kalousek v minulosti podpořil.

Kalousek a pravicové koalice 

Miroslav Kalousek o předvolební spolupráci pravicových stran mluvil už v listopadu 2016 na konferenci o budoucnosti pravicové politiky think tanku TOPAZ, které se účastnili představitelé stran ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Podle něj měl pravicový volební blok vzniknout s cílem porazit hnutí ANO ve sněmovních volbách 2017. V rozhovoru pro Český rozhlas Plus navrhoval vytvořit předvolební koaliční program a společnou kandidátní listinu parlamentních středopravicových stran (čas: 9:15). 

O spolupráci byl tehdy ochotný diskutovat předseda ODS Petr Fiala, který podpořil vytvoření pravicového bloku i s mimoparlamentními stranami. Naopak tehdejší předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek vyzdvihoval personální neshody kvůli odchodu Miroslava Kalouska z KDU-ČSL v roce 2009. K vytvoření pravicové koalice před volbami nakonec nedošlo a strany ODS, TOP 09 a KDU-ČSL tak ve volbách 2017 kandidovaly zvlášť. 

Před sněmovními volbami 2021 Kalousek v Otázkách Václava Moravce uvedl, že TOP 09 má potenciál spojit tradiční politické strany (video, čas: 20:54). V říjnu 2020 se ODS, KDU-ČSL a TOP 09 rozhodly kandidovat společně, v dubnu 2021 strany podepsaly koaliční smlouvu. Miroslav Kalousek ve volbách 2021 již nekandidoval, vzniklé koalici však nabídl svou expertizu ve veřejných rozpočtech. Své rozhodnutí nekandidovat, které učinil ještě před vznikem volební koalice, zdůvodnil právě snahou o vytvoření širší předvolební spolupráce.

Závěr

Miroslav Kalousek podpořil vznik volební koalice pravicových stran na konferenci o budoucnosti pravicové politiky před sněmovními volbami v roce 2017. Před volbami 2021 vyjádřil podporu vznikající koalici stran ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Výrok Zbyňka Stanjury tedy hodnotíme jako pravdivý.