Martin Kupka v kontextu výroku obhajuje nákup amerických stíhacích letounů F-35. Tvrdí, že se jedná o jediné dostupné stroje páté generace, což byl podle něj jeden z hlavních důvodů, proč si Česko vybralo právě tento typ letounů.

Pátá generace

Uveďme, že pátá generace stíhacích letounů se oproti předchozí generaci liší zejména v oblasti technologie stealth (také označována jako obtížná zjistitelnost), jejímž cílem je skrýt letoun v radarové a infračervené oblasti. Kromě toho by letouny páté generace měly být také rychlejší a lépe ovladatelné než starší stroje, a to převážně díky novým digitálním systémům.

Prvním letounem této generace byl americký F-22 Raptor, který poprvé vzlétl v roce 1997. Následně byl nahrazen právě nově nasmlouvanými F-35A Lightning II. Oba tyto stroje vyvinula americká společnost Lockheed Martin. Na jejich výrobu zareagovaly Rusko a Čína, které vyvinuly vlastní letouny se stealth technologií. Konkrétně se jedná o ruskou stíhačku Suchoj Su-57 a čínskou Čcheng-tu J-20. Čína ale tyto stroje neprodává ostatním státům, a u ruských strojů panují pochybnosti ohledně efektivnosti stealth technologie. Také není k dispozici dostatek informací, na základě kterých by ruské stíhačky šlo jednoznačně zařadit do páté generace.

Jediným dostupným strojem nejnovější generace jsou tak americké F-35, jak dříve uvedla i česká armáda. Dodejme, že u některých jiných typů letadel se vede debata, zdali splňují parametry páté generace. Jde např. o Eurofighter Typhoon, který má digitální asistenci a technologii stealth. Za konkurencí ovšem zaostává, a je tak častěji popisován jako letoun generace 4,5.

Závěr

Jedinými dostupnými letouny páté generace jsou v současnosti pouze americké stíhačky F-35. Čína sice disponuje letounem páté generace, ale neprodává ho ostatním státům. U ruských strojů pak existují pochybnosti ohledně jejich zařazení do této generace. Výrok Martina Kupky tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr dopravy Martin Kupka mluví o nákupu amerických stíhacích letounů F-35 a uvádí, že první stroje má Česko obdržet v roce 2031, poslední pak o čtyři roky později.

Vláda v červenci 2022 Janu Černochovou pověřila, aby sestavila tým, který bude jednat s americkými zástupci o nákupu 24 víceúčelových nadzvukových letounů F-35. Na začátku února 2023 se pak představitelé české a americké vlády sešli ve Washingtonu, přičemž cílem jednání bylo získat detailní informace o způsobu financování projektu s ohledem na rozpočet České republiky. Vyjednávací tým se také sešel se zástupci společnosti Lockheed Martin, která letouny F-35 vyrábí.

V dubnu 2023 se v USA konalo další kolo vyjednávání (.docx), které se dle Ministerstva obrany „týkalo všech aspektů potenciální akvizice“. Český tým opět jednal jak s představiteli americké vlády, tak se zástupci firmy Lockheed Martin. V červnu loňského roku pak prodej stíhaček schválilo americké Ministerstvo zahraničí. Vláda Petra Fialy nákup za celkem 150 miliard korun schválila ke konci září (.pdf).

Ministryně obrany Jana Černochová v letošním lednu stvrdila pořízení letounů F-35, když s americkým velvyslancem v Česku Bijanem Sabetem podepsala memorandum o porozumění mezi vládami obou zemí. Podle Ministerstva obrany by první stroje do České republiky měly být dodány v roce 2031, poslední kusy dorazí v roce 2035. Výrok Martina Kupky tak hodnotíme jako pravdivý.

Karel Havlíček v debatě kritizoval Fialovu vládu za to, že podle něj „ukvapeně“ rozhodla o nákupu amerických letounů F-35 a déle nejednala s výrobci jiných stíhaček. Komentoval zejména cenu na pořízení a provoz strojů F-35 a zmiňoval podle něj výhodnější nákup švédských letadel Gripen. V této souvislosti nejdříve mluvil o možnosti pořízení „teprve připravovaných“ gripenů 5. generace. K tomu následně dodal, že Švédsko Česku navíc nabízelo, že mu přenechá čtrnáct starších letounů, které mu teď pronajímá.

Pátá generace vs. gripeny

Pro začátek upřesněme, že jako letouny 5. generace se běžně označují stroje, které disponují technologií stealth. Díky ní jsou letadla hůře zachytitelná radarem (.pdf), což je dáno kombinací použitých materiálů, tvarem letounu a dalšími prvky. Kromě toho letadla 5. generace využívají například modernější elektroniku než letouny předchozí generace, včetně více zautomatizovaných systémů.

Do 5. generace se řadí zmiňované americké stíhačky F-35 (.pdf, str. 1). Výrobce gripenů, švédská společnost Saab, v současné době letouny 5. generace nenabízí. Nejnovější model Gripen E (a dvoumístný typ F), který už nyní používá Brazílie, technologii stealth ve výbavě nemá. Protože ale některými svými vlastnostmi starší stroje předčí, je popisován jako letoun generace „4,5“. 

Saab v minulosti uváděl, že pracuje na projektu Flygsystem 2020, jehož cílem je zkonstruovat stíhací letoun 5. generace. Podoba těchto letounů a například ani plánované datum představení prototypu ale ještě zveřejněny nebyly. Ve veřejně dostupných zdrojích se neobjevují ani informace o tom, jaká by byla jejich cena. 

Nabízené letouny

O švédské nabídce, která by se týkala nákupu „připravovaných“ letounů 5. generace, se Ministerstvo obrany nikde nezmiňovalo. Uvádělo jen to, že Švédsko Česku nabídlo k prodeji gripeny verze E, tedy stroje generace čtyři a půl.

Zároveň švédská strana přišla s nabídkou, že pokud si ČR gripenů E koupí nejméně 12, přenechá jí 14 starších gripenů, které si stát od švédské vlády pronajímá už od roku 2005. Konkrétně jde o 12 letounů Gripen C a dva dvoumístné gripeny verze D.

Co se týče nabízené ceny, podle vyjádření Ministerstva obrany stojí pořízení letounu F-35 méně než pořízení letounu JAS-39 Gripen E. V případě ceny za provoz resort uznal, že by byly finančně výhodnější gripeny. „Roční provoz se započtením i průměrných nákladů na palivo a munici 24 letounů F-35 je o necelou čtvrtinu vyšší než provoz jiných platforem, například Gripenu,“ uvádí web resortu.

Přesto ale Ministerstvo obrany k žádné ze švédských nabídek nepřistoupilo s odůvodněním, že by byl takový nákup neefektivní. Gripeny E totiž podle něj „řeší budoucnost taktického letectva jen na velmi krátkou dobu a neposkytují zdaleka tolik schopností jako letouny 5. generace“. Česko proto nakonec vyjednávalo jen o pronájmu stávající švédské letky, a to do roku 2035, dokud se plně nezavedou americké F-35.

Závěrečné shrnutí

Švédsko Česku nabízelo, že mu přenechá 14 nyní pronajímaných gripenů, a to pokud si koupí 12 nových gripenů typu E. Tyto gripeny JAS-39 E, které používá například Brazílie, se ale řadí mezi letouny „generace 4,5“. Nejedná se tedy o stroje páté generace, do níž patří např. americké stíhačky F-35 a kterou Karel Havlíček ve spojitosti se švédskou nabídkou výslovně zmiňuje.

Švédská firma Saab v minulosti uváděla, že na vývoji stíhaček 5. generace pracuje, ve veřejně dostupných zdrojích se ovšem neobjevují informace o tom, kdy plánuje letoun představit, ani informace o jeho ceně. Podle webu Ministerstva obrany Švédsko tyto připravované stroje 5. generace Česku nenabízelo.

Z uvedených důvodů proto výrok Karla Havlíčka hodnotíme jako nepravdivý.

Poslanec Karel Havlíček mluví o celkových investicích na nákup a provoz stíhaček F-35. Podle něj nebude Česká republika platit jen za samotné stroje a infrastrukturu, ale bude také muset vyhradit přibližně dalších 200 miliard korun na jejich následný provoz a údržbu. Z kontextu jeho výroku vyplývá, že mu tato cena přijde příliš vysoká.

Přibližme, že Česko podepsalo memorandum o nákupu 24 stíhaček F-35 s USA na konci letošního ledna. První z těchto amerických letounů páté generace by měly dorazit v roce 2031 a sloužit by měly až do roku 2069. Výroky o pořízení těchto letounů, jsme ověřovali už v minulosti, například u premiéra Petra Fialy (ODS) nebo ministryně obrany Jany Černochové (ODS). Celý proces přípravy nákupu shrnuje také Česká televize ve své grafice.

Ministerstvo obrany odhaduje, že se celkové náklady na pořízení a provoz stíhaček vyšplhají na 322 miliard korun v dnešních cenách. Platby jsou přitom rozděleny do dvou období. V prvním období do roku 2034 má Česká republika zaplatit necelých 150 mld. Kč. Tato částka pokrývá nejen samotné letouny, ale také související vybavení, výcvik, munici, servis, údržbu a simulátory v celkové hodnotě 106 mld. korun.

Zbylých 44 miliard korun pak bude vyplaceno českým dodavatelům, kteří se na projektu mají podílet. Podle slov ministryně Černochové má být tato částka vynaložena na budování infrastruktury, na palivo, personál a odvod daně z přidané hodnoty. Dodejme, že na projektech spojených s nákupem F-35 by se mělo celkem podílet13 českých firem a univerzit.

Ve druhé fázi, tedy od roku 2034 do roku 2069, kdy by měla stíhačkám končit životnost, je pak na provoz, údržbu, servis, munici a palivo naplánováno dalších 172 mld. korun. Po tomto roce by tak Ministerstvo obrany na provoz letounů mělo vynakládat zhruba 4,9 mld. Kč ročně.

Shrnutí

Karel Havlíček má tedy pravdu v tom, že Česko v souvislosti s nákupem stíhaček F-35 nezaplatí pouze počáteční cenu ve výši necelých 150 miliard korun. Ministerstvo obrany totiž odhaduje, že se na provoz a údržbu po roce 2034 až do konce životnost letounů vynaloží dalších cca 172 mld. Kč. Havlíček se uváděnou částkou sice těsně nevejde do naší standardní 10% odchylky, svými slovy ale naznačuje, že si přesnou částkou není jistý a poukazuje na další výdaje spojené s pořízením letounů. Celková částka je navíc odhadem Ministerstva obrany. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Martin Kupka mluví o nákupu 24 amerických stíhacích letounů F-35, který na konci ledna podpisem memoranda stvrdila ministryně obrany Jana Černochová. Samotné pořízení těchto letadel vláda schválila už v září 2023. Podle Kupky tak podpis Černochové nebyl překvapivý, protože ona sama dříve zmiňovala, že smlouvu musí podepsat do konce letošního března.

Ministryně obrany už v polovině prosince řekla, že by k podpisu memoranda mělo dojít přibližně na přelomu ledna a února. Současně uvedla, že smlouvu musí podepsat do konce března, „protože tou nabídkou, kterou Česko obdrželo, jsou Spojené státy vázány do konce března“ (video, čas 16:22).

O termínu, kdy musí dojít k podpisu, mluvila Jana Černochová také v lednu tohoto roku, kdy v Partii na CNN Prima NEWS zmínila, že „jsme vázáni do konce března tu smlouvu uzavřít“ (video, čas 1:06). V lednu se obdobně vyjádřil např. i mluvčí Ministerstva obrany Karel Čapek (Právo, 12. ledna 2024).

Na plénu Poslanecké sněmovny Jana Černochová hovořila o F-35 hned několikrát, například v kontextu nabídky od společnosti Gripen nebo během porovnávání ceny českého a izraelského nákupu těchto strojů. O samotném podpisu však ve svých proslovech nemluvila.

Ministryně obrany Černochová tedy ve veřejném prostoru vícekrát zmínila, že smlouva k nákupu amerických stíhaček F-35 bude stvrzena do konce letošního března. Na půdě Sněmovny ale o podpisu nemluvila, výrok Martina Kupky tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Martin Kupka mluví o pořízení 24 letounů F-35 od USA. Podle Kupky jak Jana Černochová, tak i Armáda ČR opakovaně vysvětlovaly veřejnosti i opozici, proč k tomuto nákupu přistoupily. V našem odůvodnění jsme se tedy zaměřili na to, zda ke Kupkou zmíněným krokům ze strany Jany Černochové a armády opravdu došlo.

Uveďme, že nákup stíhaček Fialova vláda schválila v září 2023. Ministryně obrany Jana Černochová společně s americkým velvyslancem Bijanem Sabetem na konci letošního ledna podepsala memorandum o jejich koupi. Náklady na pořízení vyjdou na 150 miliard korun, dalších 172 mld. Kč bude dle odhadu Ministerstva obrany stát provoz letounů do konce jejich životnosti. První F-35 armáda dostane v roce 2031, poslední pak o čtyři roky později.

Informování veřejnosti

Ministryně Černochová o modernizaci českého letectva hovořila již od začátku svého mandátu. V červenci 2022, po zahájení vyjednávání o nákupu F-35 s USA, mluvila o těchto strojích jako o „nejsofistikovanější zbrani, která je na trhu“. Uvedla také, že „je v zájmu Česka i obou organizací (NATO a Evropské unie, pozn. Demagog.cz), abychom měli nejmodernější technologie, které dokážou bránit konfliktu, ale i jeho eskalaci.“

Po schválení nákupu v září 2023 Černochová na tiskové konferenci vlády uvedla (video, čas: 4:16), že nákup F-35 byl učiněn „v naprosté koaliční shodě“. Výdaje do roku 2034, tedy 150 miliard korun, podle ní každého občana vyjdou na 700 korun ročně. Částku přirovnala například k ceně „dvojky vína nebo osmi cigaretám na občana měsíčně,“ anebo k nákupu „jedné basy plzeňského piva, rodinné vstupenky do ZOO nebo kina“.

Armáda také opakovaně vysvětlovala informace týkající se nákupu stíhaček F-35 veřejnosti. V září 2023 se uskutečnilo setkání novinářů s představiteli Generálního štábu, kdy armáda zároveň odtajnila část dokumentu nazvaného Podoba taktického letectva AČR po roce 2027. Armáda tyto kroky podnikla kvůli tomu, že se ve veřejném prostoru objevovaly informace, které podle ní nebyly pravdivé.

Ministerstvo obrany se také vyjádřilo k některým nepravdivým a zavádějícím informacím kolujícím ve veřejném prostoru. Kromě toho Armáda zveřejnila dva podcasty s názvem Neviditelné stíhačky, věnované právě nákupu stíhaček F-35, kdy se první z nich zaměřil na technické výhody stroje a druhý na samotný průběh nákupu.

Debata s hnutím ANO

V srpnu 2023 se Jana Černochová pro Seznam Zprávy vyjádřila, že hodlá s opozičním hnutím ANO sdílet některé informace o nákupu F-35, zároveň ovšem upozornila na to, že část z nich může být pod přísným průmyslovým embargem. V září 2023 se uskutečnila schůzka generálního štábu, kde proběhla prezentace argumentů armádních důstojníků o pořízení letounů. Té se účastnili i zástupci opozičního hnutí ANO, např. Pavel Růžička, Lubomír Metnar nebo Roman Kubíček.

Ministr dopravy Kupka ve výroku mluví o tom, že Jana Černochová nákup F-35 opozičním poslancům z hnutí ANO představila dvakrát během jednání jejich poslaneckého klubu. Z veřejně dostupných zdrojů jsme ale tyto informace nedohledali. Obrátili jsme se proto na zástupce vlády i hnutí ANO, odpověď jsme ale do vydání naší analýzy neobdrželi. Jak nicméně vyplývá z předchozích řádků, opoziční politici byli o pořízení letounů informováni.

Dodejme, že právě opozice se dlouhodobě staví proti nákupu. Nelíbí se jí především cena letounů a jejich provozní náklady. Z hnutí ANO se v této věci vyjádřil negativně např. již zmíněný Lubomír Metnar, podle kterého měla vláda jednat minimálně se dvěma dodavateli, aby měla možnost porovnat nabídky. Podle Pavla Růžičky částky na nákup a provoz letounů uvedené vládou nejsou důvěryhodné. Karel Havlíček se pak obává, že si pořízení letounů Česká republika nemůže dovolit.

Sněmovní výbory a odborné semináře

Nákup letounů F-35 se projednával také ve sněmovních výborech. Ve Výboru pro obranu se tak stalo např. už v srpnu 2022, kdy Ministerstvo obrany sdílelo informace ohledně pověření ministryně obrany k pořízení F-35 (.pdf, str. 2). Resort obrany na tomto jednání zastupovala právě Jana Černochová, ale také náčelník Generálního štábu Karel Řehka. Schůze výboru se účastnili Lubomír Metnar a Pavel Růžička a také další poslanci z hnutí ANO, např. Miroslav Janulík či Michal Ratiborský (.pdf, str. 1).

Po zmíněné tiskové konferenci v září 2023 byl uspořádán odborný seminář ve Kbelích (video). Semináře se zúčastnila Jana Černochová spolu s Karlem Řehkou a prostor byl věnován také dotazům z řad novinářů (video, čas: 48:09). V říjnu 2023 místopředseda sněmovního Výboru pro obranu Josef Flek a předseda Výboru pro bezpečnost Pavel Žáček uspořádali seminář (.pdf) s názvem „Budoucnost nadzvukového taktického letectva Armády ČR – proč F-35?“, na kterém se podíleli jak zástupci resortu obrany, tak i armády.

Závěr

Jak ministryně obrany Jana Černochová, tak jiní zástupci Ministerstva obrany a české armády nákup amerických stíhaček F-35 vysvětlovali veřejnosti prostřednictvím tiskových konferencí, odborných seminářů nebo také jiných vystoupení v médiích. Debata probíhala i s představiteli opozičního hnutí ANO, a to buď v rámci speciálních seminářů nebo v rámci sněmovních výborů pro obranu a pro bezpečnost. Ačkoliv se nám nepodařilo potvrdit, jestli ministryně Černochová vysvětlovala pořízení nových stíhaček i přímo na jednání poslaneckého klubu ANO, celá řada poslanců opozičního hnutí se účastnila zmíněných jednání výborů, kde Jana Černochová nákup prezentovala. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministr dopravy Martin Kupka mluví o pořízení amerických stíhacích letounů F-35. Podle resortu obrany má nákup přijít celkem na 150 miliard korun. Ministr Kupka konkrétně reaguje na otázku moderátorky ohledně toho, zda je nákup vzhledem k rozpočtovému deficitu dobře načasovaný. Kupka odpovídá, že jde o nezbytnou strategickou investici, a výrokem ilustruje, že se splátky rozloží do více let. Podle jeho názoru tak tyto výdaje neohrozí další investice do obranyschopnosti České republiky.

Výdaje na nákup

Ministryně obrany Jana Černochová stvrdila nákup 24 letounů F-35 letos v lednu, kdy podepsala memorandum s americkým velvyslancem v Česku Bijanem Sabetem. Tyto stroje nahradí současné stíhačky Gripen, které si Česko pronajímá. Podle plánů vlády první letouny F-35 do Česka dorazí v roce 2031, poslední kusy by měly být letectvu k dispozici o čtyři roky později.

Zmíněnou částku 150 miliard Kč Ministerstvo obrany udává jako cenu za pořízení a zavedení všech 24 strojů do provozu. Hrazena bude z obranného rozpočtu. Jana Černochová už v září 2023, kdy Fialova vláda nákup schválila, mluvila o tom, že částka bude rozložena tak, aby Česko každoročně v průměru vydalo přibližně 7,3 % plánovaných výdajů na obranu.

Ministerstvo obrany současně upřesnilo, že platby budou rozložené do 11 let (od roku 2024 do roku 2034) a půjde v průměru o 14 miliard korun ročně. To dle prognózy ministerstva bude průměrně tvořit právě „7,3 % celého obranného rozpočtu“ na zmiňované období.

Náklady na provoz

Pro úplnost je vhodné dodat, že kromě pořizovací ceny média upozorňovala i na celkové náklady na provoz. Resort obrany celkovou cenu, do které započítal nákup i následný provoz až do roku 2069, odhadl na 322 miliard Kč v dnešních cenách. „Dle odhadů by v letech 2024–2069 měl obranný rozpočet za předpokladu dvouprocentního meziročního nárůstu v souhrnu činit cca 8,4 bilionu Kč, takže náklady na pořízení a provoz systému F-35 by z něj měly činit necelá 4 %“, napsalo k tomu ministerstvo.

Závěr

Ministerstvo obrany uvedlo, že na pořízení amerických stíhacích letounů F-35 v průběhu 11 let (tedy od roku 2024 do roku 2034) každoročně vynaloží 14 miliard Kč, což bude tvořit průměrně 7,3 % obranného rozpočtu. Výrok Martina Kupky tak hodnotíme jako pravdivý.

Markéta Pekarová Adamová v rámci rozhovoru reagovala také na dotazy o fungování vlády, včetně jejího personálního složení. O ministrech za TOP 09 říká, že za nimi stojí, a že podle jejího názoru odvádějí „skvělou práci“. Právě v tomto ohledu zmínila ministryni pro vědu, výzkum a inovace Helenu Langšádlovou a na příkladu novely zákona o vědě a výzkumu ilustruje právě práci ministrů TOP 09.

Nový zákon na obzoru

Jako zákon o vědě a výzkumu se označuje zákon č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků. Ministryně Langšádlová se už v dubnu loňského roku vyjádřila tak, že chce připravit nový zákon o vědě a výzkumu, tedy nikoliv pouze novelu. Tato nová legislativa má nahradit stávající předpis, který dle slov Langšádlové nedostatečně reaguje na dynamické prostředí vědy a výzkumu. 

Návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí pak Helena Langšádlová představila v říjnu 2023. Návrh dle vlády podpoří přenos vědeckých poznatků do praxe, sníží administrativní zátěž pro jednotlivé výzkumné ústavy a posílí ochranu bezpečnostních zájmů státu ve vědě a výzkumu.

Do meziresortního připomínkového řízení byl návrh (.docx) odeslán v listopadu 2023. Ke dni vysílání námi ověřovaného rozhovoru s Markétou Pekarovou Adamovou už toto řízení skončilo, vláda jej ale ještě neprojednala, a nebyl tedy ani předložen Poslanecké sněmovně.

K návrhu zákona se vyjadřovala např. také Akademie věd. Podle její předsedkyně Evy Zažímalové je návrh v ohledu na zlepšení nedostatků tuzemského systému zpracován dobře. Na druhou stranu však zmiňuje, že některé části současné podoby by dle ní vedly k nárůstu byrokracie, ačkoliv právě zjednodušení této oblasti je jedním z cílů nového zákona (.pdf, str. 1).

Závěr

Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová skutečně připravila (.pdf) návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, který má nahradit zákon z roku 2002. Výrok Markéty Pekarové Adamové tak hodnotíme jako pravdivý. Upřesněme jen, že se nejedná pouze o novelu, ale o návrh nového zákona.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová v souvislosti s debatou o přijetí eura poukazuje na to, že TOP 09 tento krok podporuje. Pozitivní postoj strany podle ní dokazuje i to, že právě TOP 09 prosadila, aby si firmy mohly v eurech účtovat.

Už ve svém programovém prohlášení se vláda Petra Fialy zavázala k tomu, že podnikatelům umožní vést účetnictví a daňovou evidenci v eurech (.pdf, str. 10). Tuto změnu následně Fialův kabinet prosadil v rámci tzv. konsolidačního balíčku. Od začátku letošního roku tak firmy mohou vést účetnictví v eurech, amerických dolarech či britských librách. Podle Ministerstva financí se na tomto opatření shodly všechny strany vládní koalice, tedy i TOP 09. Nezmínilo už ale, jaká strana za touto novinkou stojí. Obrátili jsme se proto na tiskovou mluvčí TOP 09 Markétu Volfovou, která nám ale napsala, že průběh jednání nelze doložit.

O úmyslu vlády zavést možnost vedení účetnictví a daňové evidence v eurech informoval např. ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už v březnu 2022: „Budeme mít jednu ekonomiku a podle typu podniku, jestli je exportér, nebo ne, bude mít šanci využít nástroj, který je pro jeho konkrétní podnikání lepší.“ 

TOP 09 účtování v eurech podporovala už před volbami do Poslanecké sněmovny. Závazek vlády zavést tuto změnu pak Pekarová Adamová připomněla např. v listopadu 2022.

Vládní koalice tedy prosadila možnost vést účetnictví v eurech. Na tomto opatření se přitom shodly všechny strany pětikoalice, včetně TOP 09, která jej dlouhodobě podporovala. Výrok Markéty Pekarové Adamové tak hodnotíme jako pravdivý.

Markéta Pekarová Adamová v souvislosti s debatou o přijetí eura poukazuje na to, že je pro vládu důležité zejména plnění maastrichtských kritérií. Podstatnost tohoto závazku podle ní podtrhuje i to, že jej obsahuje programové prohlášení Fialova kabinetu.

Na začátek je vhodné uvést, že smyslem maastrichtských konvergenčních kritérií je posoudit míru ekonomické schopnosti uchazečské země integrovat se plynule do eurozóny tak, aby nebyla ohrožena stabilita eurozóny a ani samotné země. Tato kritéria jsou stanovena ve Smlouvě o fungování Evropské unie a jsou jimi: cenová stabilita, dlouhodobě udržitelný stav veřejných financí, stabilita kurzu měny a dlouhodobá úroveň úrokových sazeb, která by neměla být o více než dva procentní body vyšší než úroveň tří členských států, jež dosahují nejlepších výsledků z hlediska cenové stability.

Při formování vlády její členové zdůrazňovali, že přijetí eura nepatří mezi prioritu tohoto volebního období. Nakonec se ale Fialův kabinet ve svém programovém prohlášení zavázal k co nejrychlejšímu splnění maastrichtských kritérií (.pdf, str. 5). Kromě toho vláda zmínila, že bude plnit „další rozpočtová pravidla EU“.

Za zmínku stojí, že TOP 09 již delší dobu upozorňuje na výhody přijetí eura a staví se k němu pozitivně. Přijmout jednotnou evropskou měnu chce přitom nejpozději do roku 2030, s čímž souvisí i kladný postoj této strany k potřebě plnit maastrichtská kritéria. Po odvysílání rozhovoru Markéta Pekarová Adamová řekla, že TOP 09 chce udělat zásadní kroky pro přijetí eura až v příštím volebním období.

Vláda se ve svém programovém prohlášení opravdu zavázala k tomu, že bude co nejrychleji plnit maastrichtská kritéria. Tento závazek obsahuje jak původní, tak aktualizovaná verze prohlášení. Výrok předsedkyně Poslanecké sněmovny tak hodnotíme jako pravdivý.