Výrok sestává z několika faktických tvrzení. Zemanův dřívější výrok k přemístění ambasády analyzujeme v jiném výroku. Prezident zavádí, když nedoplňuje, že toto své stanovisko záhy pozměnil (a značně zvolnil) a nepronesl ho takto navíc v Izraeli.

Je naopak pravda, že Leila Khaled (na pozvání dvou europoslanců) vystoupila nedávno na půdě Evropského parlamentu (EP), kde vyřkla zmíněné srovnání. Je však zavádějící říci, že EP toto vystoupení umožnil v rámci toho, že dělá vše pro podporu propalestinského teroristického hnutí – vzhledem k tomu, že nešlo o akci EP a vzhledem k dále vysvětleným okolnostem.

K druhé části výroku: Leila Khaled je přední členka palestinské teroristické organizace Popular Front for the Liberation of Palestine (PFLP). V srpnu 2017 Evropská komise znovu (jako v lednu 2017) označila PFLP ve svém nařízení jako teroristickou organizaci (článek 2 odst. 3). Sama Khaled v letech 1969–1970 jednou unesla letadlo, jednou se o únos pokusila a i nadále zůstává radikální představitelkou palestinského osvobozeneckého hnutí.

Khaled opravdu 26. září 2017 vystoupila na konferenci The Role of Women in the Palestinian Popular Resistance, pořádané na půdě EP. Hlavním námětem výše zmiňované konference byla otázka postavení žen v tomto boji, zaznělo tam i uvedené srovnání s nacistickým bojem proti Židům – viz video na serveru Youtube (vyjádření bylo přetlumočeno do angličtiny).

Podíváme-li se však na seznam akcí EP ze dne 26. září 2017, konferenci zde nenajdeme a ani jinde v oficiálních kanálech EP nelze tuto událost najít (u nás o ní informovaly například Lidovky). Pořadatelem totiž nebyl EP, nýbrž

dva poslanci španělské krajně levicové strany Izquierda Unida a propalestinská organizace UNADIKTUM. Odehrála se pod záštitou parlamentní skupiny GUE/NGL (Evropská sjednocená levice/Severská zelená levice), kam oba poslanci patří.

Zdroj.

Je tak otázkou, nakolik lze EP připisovat umožnění tohoto vystoupení. Dlužno přiznat, že dánský europoslanec Anders Vistisen, místopředseda zahraničního výboru EP, údajně předem usiloval o to, aby vystoupení bylo zabráněno. Odpovědí (dle něj) bylo sdělení, že samotný EP zvát palestinské teroristy nebude, ale při pozvání odjinud jejich přítomnosti nebude ani bránit. Ani jedno z těchto sdělení však není nijak doloženo. Vistisen již v červenci tohoto roku adresoval spolu s dalšími europoslanci předsedovi Antoniu Tajanimu dopis upozorňující na to, že na půdě EP vystoupily příbuzné jiných usvědčených teroristů – zde však nešlo přímo o teroristy.

zdroj: Twitter Anderse Vistisena

V souvislosti přímo s vystoupením Khaled také American Jewish Committee vyzvala předsedu EP, aby vystoupení zabránil – učinila tak ovšem dle všeho až v den konference. Kdo se rovněž angažoval v této kauze, byl český europoslanec Tomáš Zdechovský. Ten vyzval (jak informuje na svém blogu) předsedu EP Antonia Tajaniho, aby prověřil, zda vystoupení teroristky nebylo v rozporu s jednacím řádem EP nebo jinými unijními předpisy. Písemnou verzi této výzvy k dispozici nemáme, uvádíme alespoň tweet z rána před vystoupením.

Odpověď předsedy uvádí Zdechovský v rozhovoru pro European Jewish Press. Předseda byl údajně velmi překvapen, neboť o přítomnosti teroristky neměl tušení (údajně byla avizována až na poslední chvíli) a přislíbil věc okamžitě prošetřit. Reakce přišla 24. listopadu 2017, kdy Jerusalem Post otiskl Tajaniho vyjádření, podle něhož nebylo možno vystoupení teroristky zabránit, neboť nebyla zapsána na seznamu návštěvníků a nebylo tedy možné její přítomnost odhalit během akreditačního procesu. Zároveň však ujišťuje, že byl schválen jeho návrh do budoucna systematicky bránit přítomnosti teroristických subjektů na půdě EP a že k témuž vyzval i členy EP.

Výrok je tedy zavádějící, neboť zmíněná teroristka sice vystoupila na půdě EP, nicméně ten se ústy svého předsedy od tohoto vystoupení distancoval – podle jeho slov o něm neměl ponětí a učinil opatření, která by měla podobným incidentům do budoucna zabránit. Nelze tedy říci, že EU takto straní propalestinskému teroristickému hnutí.

V poslední době byly publikovány dva výzkumy relevantních agentur, které měřily sympatie k jednotlivým politikům. Předně je třeba konstatovat, že agentury neměří „žebříček důvěryhodnosti“, ale sledují oblibu lidí v jednotlivé lídry.

Agentura STEM pro TV Nova sledovala, nakolik mají lidé příznivý a nepříznivý názor na daného politika, popř. zda jej neznají. Na reprezentativním vzorku 1001 lidí jim vyšlo, že Okamura je skutečně politik s největším podílem příznivých hodnocení. Získal jich 46 %.

CVVM pak průběžně sleduje míru důvěry lidí v jednotlivé stranické činitele. V září Okamura uspěl i zde, skončil na druhém místě za ministrem obrany Stropnickým. Předseda SPD získal 39 % kladných reakcí.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, v žádném z posledních roků výše dividend do zahraničí nepřekročila 290 miliard, Farského číslo je tak výrazně nadsazené.

V roce 2016 z České republiky odešlo do zahraničí 288,7 mld. Kč na dividendách. To je oproti roku 2015 nárůst o 62,5 mld. Kč. Celkem odliv dividend do zahraničí v roce 2016 představoval 8,4 % HDP.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť situace kolem zmíněných agentur nebyla postavena tak, že by byl vyjednán jejich přesun do Prahy, resp. Bratislavy a na popud jejich zaměstnanců by k této věci nakonec nedošlo.

Velmi podobný výrok (Hannig zde vyměnil Fica za Orbána) jsme již v rámci kampaně ověřovali.

Přesunutí Evropského bankovního úřadu a Evropské lékové agentury se opravdu neuskutečnilo. Není však pravdou, že by český premiér Sobotka a slovenský předseda vlády Fico vyjednali přesun těchto agentur do Prahy a Bratislavy.

O přesunutí agentur se samozřejmě jednalo a každý stát se snažil vyjednat podporu pro své město. O postupu o přidělení agentur rozhodla Evropská rada, která 22. června 2017 zveřejnila pravidla pro kandidaturu měst. Již 5. června česká vláda delegovala zmocněnce pro kandidaturu Karla Dobeše, samotnou kandidaturu Prahy schválila až vláda 24. července 2017. Bratislava pak figurovala v seznamu měst ucházejících se o umístění Evropské agentury pro léčivé přípravky.

O novém sídle agentur rozhodovali ministři států Evropské unie 20. listopadu 2017. Společně s Prahou se o sídlo Evropského bankovního úřadu ucházel i Frankfurt nad Mohanem, Vídeň, Dublin, Paříž, Varšava, Brusel a Lucemburk, přičemž Praha patřila podle sázkařů spíše k outsiderům. Praha od ministrů států EU nedostala potřebný počet hlasů a byla vyřazena už v prvním kole. Ministři států rozhodli, že se agentura přesune do Paříže, Evropskou agenturu pro léčiva ministři přesunuli do Amsterdamu.

O přesunutí rozhodli ministři států EU. Je pochopitelně možné, že zaměstnanci agentur mohli vyvíjet tlak na dané rozhodnutí, to je ovšem neměřitelná veličina a veřejně není dostupná informace, že by toto mělo být rozhodujícím faktorem. Je tedy otázka, z jakého zdroje Hannig vychází.

Topolánek se 24. června 2016 oslavy narozenin Martina Nejedlého skutečně zúčastnil.

Jeho účast dokládá např. text serveru Novinky.cz. Článek obsahuje i video, které zachycuje Topolánka v poměrně vzrušené výměně s jedním z přihlížejících/protestujících. V debatě Deníku to koneckonců potvrdil i Topolánek s tím, že jako dárek Nejedlému předal svou knihu.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, především z důvodu toho, že obecně nejsou známé bližší přímé vztahy mezi Mirkem Topolánkem a Martinem Nejedlým; přesto je možné, že se mohli poznat skrze blízké spolupracovníky.

Martin Nejedlý byl podle všeho v kontaktu s blízkým spolupracovníkem Mirka Topolánka, Markem Dalíkem, a bližší kontakt mohl nastat například i skrze bývalého ministra dopravy Topolánkovy vlády Aleše Řebíčka, který se považuje za dobrého známého Martina Nejedlého.

Je pravdou, že Mirek Topolánek mohl mít povědomí o Martinu Nejedlém i jinak. Martin Nejedlý byl na přelomu 80. a 90. let profesionálním volejbalistou a se Zbrojovkou Brno se stal mistrem Československa ve volejbale v sezóně 89/90. Sám Topolánek o volejbalu veřejně moc nemluví, ale při rozhovoru ke dni dětí v roce 2007 přiznal, že k němu měl vztah, protože ho jako dorostenec hrál závodně.

Podle článku 56 Ústavy České republiky může být kandidát na prezidenta republiky navržen buď na základě petice podepsané nejméně 50 000 občany, nebo ho může navrhnout nejméně 20 poslanců nebo 10 senátorů.

Ze současných kandidátů na prezidenta získali dostatečný počet podpisů občanů tři z nich, ostatní jsou navrženi poslanci či senátory.

Česká republika stále roste v odhadovaném tempu 3,6 % HDP. Na příznivém vývoji české ekonomiky se podílely hlavně export a spotřeba domácností. Export za posledních šest měsíců zaznamenal růst až o 4,7 %. Spotřeba domácností vzrostla v prvním čtvrtletí o 2,7 %.

V přiloženém grafu lze vidět, že v roce 2016 došlo k navýšení podílu domácí spotřeby na meziročním růstu HDP. Zároveň je vidět, že spotřeba domácností se v roce 2016 podílela na meziročním růstu HDP více než polovinou.

Zdroj: Statistika a my

Horáček takto reagoval na Kulhánkovu otázku, proč se domnívá, že má nad kandidáty navrženými poslanci či senátory morální převahu díky kandidatuře podpořené podpisy občanů ČR.

O morální převaze Horáček opravdu dosud ve veřejném prostoru nehovořil. Podporu občanů, jejichž podpisů nakonec odevzdal 86 000, ovšem považuje za svou výhodu:

„Horáček novinářům řekl, že pro něj bylo důležité se obrátit na občany, a ne na poslance. ‚Mně ta poslanecká nominace připomíná knížku mého dětství, která se jmenovala Do zoo zadními vrátky,‘ uvedl.“

V podobném smyslu se vyjádřil před několika dny v debatě Seznamu (čas 8:30), kde podporu občanů jmenoval jako jeden ze zdrojů své nezávislosti.

V květnu 2016 předložila skupina poslanců zastoupena Věrou Kovářovou novelu zákona o provozu na pozemních komunikacích. Základním principem (.pdf, str. 7) návrhu bylo to, aby člověk, který si žádá o vydání řidičského průkazu, mohl tuto žádost podat v každé obci s rozšířenou působností. Druhým cílem novely pak bylo, že nemusí při žádosti přikládat fotografii, má-li ji již veřejná správa v evidenci (typicky z občanských průkazů).

Tato novela skutečně prošla Poslaneckou sněmovnou a začne platit 1. července 2018. Farský tedy korektně popisuje jak obsah prošlé změny, tak i datum, kdy bude naplněna.

Co se týče role poslankyně Kovářové, tak jak již bylo zmíněno, byla zástupkyní navrhovatelů, což v praxi znamená, že v Poslanecké sněmovně zákon představovala a hájila. Farský byl jedním z dalších poslanců, kteří zákon „připodepsali“. Nicméně lze u něj dohledat i další aktivitu nad rámec „připodepsání návrhu“. Opakovaně před kolegy vystoupil s žádostí, aby byl zákon puštěn k projednávání. Učinil tak například 14. září 2016 a dále 18. října 2016. Byť v těchto případech nebyl úspěšný s návrhem na pevné zařazení bodů, je nepochybné, že byl v dané věci aktivní. Stejně tak totiž vystoupil ve 2. a 3. čtení na podporu předloženého návrhu.