Přehled ověřených výroků

Hnutí Žít Brno skutečně 28. srpna 2014 vypracovalo návrh novelizace (.pdf) vyhlášky č. 1/2014 (.pdf) o regulaci provozu loterií a jiných podobných her a stanovení opatření k zabezpečení veřejného pořádku. Nezpřísňuje ovšem ani tak časové podmínky jako spíše rozsah zákazu. V původním článku 3 odst. 2 se hovoří o zákazu provozování loterií a jiných podobných her mezi 7 a 14. hodinou každého pracovního dne, zatímco návrh novely dovoluje provozovatelům pohostinských a podobných zařízení (restaurací, barů, diskoték) a heren, v nichž se provozují loterie a podobné hry, určit si otevírací dobu v pracovních dnech v časovém rozmezí od 0:00 do 07:00 a od 14:00 do 24:00, zatímco v době od 7:00 do 14:00 musí být tyto provozovny zcela uzavřené.

Rozdíl je tedy v tom, že hnutí Žít Brno požaduje provozovny, kde se tyto loterijní hry vyskytují, v čase od 07:00 do 14:00 zcela uzavřít, nikoliv jen zakázat provozování těchto her.

Na povrchní úpravu cílových subjektů a jiné nedokonalosti vyhlášky upozorňovalo hnutí již před vstupem vyhlášky v účinnost v lednu roku 2014. Vyhláška mimo jiné vymezuje k provozování hazardu několik přílohou stanovených míst. Na těchto místech je totiž (za splnění podmínek v čl. 4 vyhlášky) exkluzivně povoleno provozovat i hazard "terminálového" a "automatového" typu, žetonové a karetní loterie jsou pak povoleny všude mimo MČ Brno - Královo pole. S tímto hnutí Źít Brno zásadně nesouhlasilo, což vyjádřilo mimo jiné satirickým článkem vyzdvihující provozovatele těchto heren, společnost Kajot.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Zaražením "kšeftování" se sociálním bydlením se chce věnovat nová ministryně práce a soc. věcí Michaela Marksová-Tominová:

"Prosadíme zákon o sociálním bydlení, který definuje standard sociálního bytu a vymezí osoby, které na něj mají nárok. Zamezíme obchodu s chudobou, který spočívá v pronajímání předražených ubytoven hrazených ze sociálních dávek na bydlení. Na nových opatřeních budeme intenzivně pracovat."

V připravované novele zákona o hmotné nouzi (pdf.) jsou obsaženy tyto změny:

• doplatek na bydlení bude podle návrhu nově ubytovnám poskytován na prostor, nikoliv na počet lidí žijícím v bytě
• provozování ubytoven bude vyňato ze živnostenského zákona
• bude stanovena maximální výše nájemného podle částky v daném místě obvyklé

Kapacity předškolní výuky v městské části Brna Nový Lískovec byly skutečně v roce 2011 navýšeny. Informuje o tom Lískáček (.pdf, str. 1), zpravodaj městské části Brno – Nový Lískovec ve svém prvním, lednovém čísle z roku 2012. Rovněž byla v letech 2012 a 2013 navýšena kapacita o 50 a 25 míst v ZŠ Svážná v Novém Lískovci, jak uvádí oficiální webové stránky města Brna.

Server zapisdoms.brno.cz uvádí, že v Novém Lískovci fungují tři mateřské školy, v současnosti bylo přihlášeno 165 dětí a přijato 91 dětí. Drápalová číselné údaje vysvětlila po našem dotazu tím, že se do mateřských škol v Novém Lískovci hlásily i děti mladší tří let, ale dvouleté děti nejsou pro prioritou z důvodů finančních či kvůli mateřským dovoleným.

Čísla ověřil Demagog.cz ještě ve statistice serveru zapisdoms.brno.cz, která vykazuje, že dvouletých dětí se letos hlásilo do mateřských škol v Novém Lískovci 48, ani jedno z dětí přijaté nebylo ze zřejmě výše uvedených důvodů. Tříletých dětí se z městské části Nový Lískovec hlásilo 59 z toho bylo 58 přijatých, dalších 10 dětí bylo přijato z jiných městských částí Brna. Čtyřleté, pětileté a šestileté děti z Nového Lískovce byly přijaty všechny. Kapacitní problémy tedy Nový Lískovec pro děti ze své městské části nemá a přijímá i děti z jiných městských částí.

Jiří Dienstbier se skutečně od dalšího průběhu přípravy služebního zákona distancoval, a to i po jednání s premiérem Bohuslavem Sobotkou. Svůj postoj Dienstbier následně obhajoval na zvláštní tiskové konferenci věnované tomuto tématu. Jak ministr uvedl, nadále bude přípravu zákona primárně zaštiťovat Ministerstvo vnitra, kterému byly předány veškeré podklady zpracované v dosavadním průběhu legislativního procesu Úřadem vlády. Vzhledem k aktuálně dostupným vyjádřením obou členů vlády hodnotíme výrok jako pravdivý.

Tomio Okamura byl doposud jediným politikem, který se vzdal mandátu senátora ve prospěch mandátu poslance, v důsledku čehož byly vypsány doplňovací volby, a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Dodejme ale, že dle Ústavy čl. 21 se Okamura funkce senátora, pokud se chtěl stát sněmovním poslancem, vzdát musel, jelikož Ústava stanoví, že "nikdo nemůže být současně členem obou komor Parlamentu".

Dalšími politiky, kteří nedokončili celé období mandátu senátora, byli: Václav Benda z důvodu úmrtí v roce 1999, Pavel Rychetský a Dagmar Lastovecká v důsledku jejich jmenování soudci Ústavního soudu v roce 2003, Josef Zielienec a Vladimír Železný z důvodu jejich zvolení poslanci Evropského parlamentu v roce 2004 (viz seznam doplňovacích voleb), Petr Skála, který odstoupil ze zdravotních důvodů v roce 2007, a Jiří Dienstbier st. z důvodu úmrtí v roce 2011.

Dle návrhu zákona o státní službě je státní tajemník jmenován čtyřčlennou výběrovou komisí, jejíž polovina je jmenována na návrh ministra nebo vedoucího Úřadu vlády (§ 55 odst. 2). Výběrová komise na post náměstka pro řízení sekce nebo ředitele sekce (vrchního ředitele) je taktéž čtyřčlenná a její dva členové jsou jmenování na návrh člena vlády nebo vedoucího Úřadu vlády (§ 57 odst. 2). Ředitele odboru vybírá tříčlenná komise, jejíž dva členové jsou jmenováni na návrh náměstka pro řízení sekce (§ 58 odst. 2). Přinejmenším při výběru státních tajemníků je "oddělení od aktuální politické reprezentace" diskutabilní, neboť polovinu komise vybírá přímo ministr a druhou polovinu generální ředitel, který je vybrán vládou.

Služební orgán opravdu vydává služební posudek (§ 78), ve kterém zaměstnanec podléhá dle § 157 služebnímu hodnocení. Dle § 74 odst. 1 služební orgán rozhodne o skončení služebního poměru za předpokladu, že "dvě po sobě jdoucí služební hodnocení státního zaměstnance obsahují závěr o tom, že ve službě dosahoval nevyhovující výsledky."Přičemž § 157 odst. 2 říká, že v případě prvního nedostatečného hodnocení následuje druhé přezkoumávání činnosti po šesti měsících. V případě představeného je dle § 61 odst. 1 důvodem k odvolání pouhé jedno nedostatečné hodnocení.

Fakticky je tedy možné zaměstnance úřadu za relativně krátkou dobu vyměnit. Není tedy úplnou pravdou, že by došlo k oddělení státní správy od aktuální politické reprezentace. Nicméně absolutní oddělení státní správy a politické reprezentace není to, co popisuje Sobotka. Je však pravdou, že nově budou nastavena pravidla fungování a styku těchto dvou sfér oproti dnešní situaci, kdy politická reprezentace může do jisté míry personálně obsazovat ministerstva o své vlastní vůli. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle informací z otevřených zdrojů bylo možné ověřit, že Oldřich Vlasák působil jako zastupitel Hradce Králové od roku 1994 do současnosti, tedy 20 let. Podle sdružení NašiPolitici.cz je Oldřich Vlasák členem zastupitelstva Hradce Králové již od roku 1990, nenašli jsme však informace pro ověření této informace.

Od roku 1994 do roku 1998 byl autor výroku členem rady města. Na období mezi lety 1998 až 2004 se stal primátorem, jeho druhé období jako primátora skončilo 20. 10. 2004.

Do zastupitelstva HK byl také zvolen ve volbách v letech 2006, 2010 a 2014.

Vlasák ve Svazu měst a obcí působil v roli místopředsedy od roku 2000 a v roce 2001 se stal jeho předsedou. Zda tu působil i před rokem 2000 není jasné, nicméně i přes absenci dat je v tomto případě výrok hodnocen jako pravdivý.

V Poslanecké sněmovně v současnosti zasedá 39 (19,5%) žen. Za KDU-ČSL nebyla ve volbách r. 2013 zvolena ani jedna žena, 2 ženy byly zvoleny za Úsvit přímé demokracie, 3 za ODS, 6 za ČSSD, 7 za TOP 09 a Starostové, 10 za ANO a 11 žen za KSČM. V absolutních číslech se tedy ČSSD umístila zhruba uprostřed. Nicméně pokud porovnáme procentuální podíl žen v jednotlivých klubech pak se ČSSD skutečně umístila na předposledním místě s 12 % žen v poslaneckém klubu a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

KDU-ČSL

ČSSD

Úsvit

ODS

ANO

TOP+STAN

KSČM

poslanci

14

50

14

16

47

26

33

muži

14

44

12

13

37

19

22

ženy

0

6

2

3

10

7

11

podíl žen

0,0%

12,0%

14,3%

18,8%

21,3%

26,9%

33,3%

Svého kandidáta na eurokomisaře oficiálně nominovalo 11 z 28 členských států. Čtyři země - Německo, Rakousko, Rumunsko a Lucembursko (ang.) − již mají vybrané své kandidáty i konkrétní portfolia. Dalších sedm zemí − Slovensko (ang.), Estonsko, Lotyšsko, Chorvatsko, Malta, Finsko a Litva (ang.) − zveřejnilo oficiálně jména kandidátů, avšak bez preferovaného rezortu.

Ostatní země svého kandidáta buď nemají, nebo jej ještě nenominovaly oficiálně.

Stejnému tématu se nedávno věnoval think-tank Evropské hodnoty.

V koalici s ČSSD byl Bohuslav Svoboda primátorem od konce roku 2010 do listopadu 2011. Přitom zpráva z října roku 2011 prokazuje, že není pravdivé, že splnil heslo „politici z představenstev“.

„Pražanům zastupitelé města slíbili, že odejdou z představenstev firem spojených s městem a zasednou pouze v dozorčích radách. Při projetí obchodního rejstříku lze však zjistit, že v představenstvech působí řada politiků z městských částí a také bývalí politici a že většinou jde o současné i bývalé členy ODS. […] Nejčastěji svá místa hájí tím, že jsou v oblasti odborníci“ (idnes.cz; zvýraznění Demagog.cz).

Jedním z nástrojů pro větší otevřenost, jež byly zavedeny za primátora Svobody, byl například rozklikávací rozpočet.