Ten den jsem okamžitě odstoupil (po volbách 2006 po avizované možné vládní spolupráci ČSSD s tichou podporou KSČM - pozn. Demagog.cz), ne, že mě smetla rozhořčená vlna členské základny, odstoupil jsem sám a pod žádným tlakem jsem nebyl, ale já vás teď dneska o tom nepřesvědčuju.
Miroslav Kalousek skutečně rezignoval na post předsedy KDU-ČSL v době povolebního patu po volbách v roce 2006. Nikdo ho k rezignaci nenutil. Dle jeho vyjádření neexistovalo žadné řešení nastálé situace - odmítl, že by KDU-ČSL měla jakkoliv spolupracovat s komunisty. Zpočátku však s ČSSD vyjednávat chtěl - obával se totiž vzniku velké koalice ODS a ČSSD, která by poškodila malé strany.
Málokdo ví, že vlastně my jsme dělali hodně proto, aby vlastně také nastala větší transparentnost v té finanční sféře, že vlastně bojujeme proti té celé oblasti finančních podvodů. Já bych řekl, že o celé této záležitosti koneckonců, která souvisela s takzvanou e-government, e-government, těch 6 zpráv, které se týkaly právě ekonomické a finanční oblasti, tak se téměř neinformovalo...
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože Evropský parlament několik zpráv vydal v souvislosti se zmíněným projektem e-government, a nebylo blíže specifikováno, kterých šest zpráv bylo konkrétně myšleno.
Vzhledem k této nedohledatelnosti informací je pak opravdu možné, že se o těchto zprávách v českých médiích neinformovalo, nicméně kvůli nejasné definici těchto zpráv to také nelze s jistotou potvrdit. Nepotvrdila to ani aktivita pana Ransdorfa na stránkách Evropského parlamentu a ani na oficiálních stránkách frakce GUE/NGL, jejímž je členem se o těchto zprávách nepíše.
Za těch 4,5 měsíce nebyl žádný krok této vlády, kterým bychom zlevňovali půdu a pomáhali tím národním firmám a developerům.
Za současné vlády se skutečně poplatky za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu zatím neměnily (jde o proces, při kterém se z právního hlediska mění zemědělská půda na stavební parcelu).
Pro úplnost ovšem dodejme, že premiér Bohuslav Sobotka 18. června tohoto rokuuvedl, že stát se chystá snížit poplatek za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu, aby podpořil investory v průmyslových zónách. Ministerstvo životního prostředí prý již připravuje příslušnou novelu zákona.
K poslední výrazné změně těchto sazeb došlo za vlády Petra Nečase na konci roku 2010 s platností od ledna 2011.
To je, vidíte, že český zákoník, ale stejně ty cizí mají několik tisíc paragrafů. Na tom se neshodneme, protože jako, uvedu vám příklad. V České republice máte už spoluvlastníka nemovitosti, upraveno předkupní právo. Němci to mají také, Francouzi to, myslím, nemají, jiné státy to taky nemají. Už vidím tu politickou debatu kolem jedné drobné věci, který jako jeden paragraf z 3 tisíců.
V první části výroku se exministr Pospíšil nemýlí. Například německý občanský kodex BGB (anglická verze,) ze kterého český občanský zákoník vychází, či například španělský kodex (.pfd) čítají rovněž přes dva tisíce paragrafů.
V české právní úpravě je od 1. 1. 2014 aplikován institut zákonného předkupního práva u spoluvlastníků nemovitosti zejména u rodinných závodů (§ 70 4) či spoluvlastnictví pořízených pro případ smrti (§ 1124). Obdobně je tomu podle důvodové zprávy (.pdf, str. 256) k § 1125 nového občanského zákoníku v Rakousku či Německu. Oproti váhavé domněnce Jiřího Pospíšila, i francouzský Code civil (.pdf, str. 117, článek 815-14) zná zákonné předkupní právo spoluvlastníků nemovitostí. Důvodová zpráva však také popisuje nejednotnost evropských států v úpravě předkupního práva. Jak zdůrazňují například advokáti z renomované kanceláře bvp Braun Partners, v některých evropských státech ani zákonné předkupní právo neexistuje.
Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
(...) my tady máme v současné době rekordní počet nezaměstnaných, máme tady 39 tisíc volných pracovních míst a 625 tisíc registrovaných nezaměstnaných. Z toho je jasně vidět, že i ti lidé, kteří skutečně chtějí pracovat, tak prostě nemohou.
Protože Český statistický úřad uvádí údaje do konce roku 2013, využili jsme k ověření server Kurzy.cz, kde jsou zveřejněny aktuálnější statistiky. V únoru 2014 bylo evidováno 625 390 nezaměstnaných osob, hladina míry nezaměstnanosti činila 8,6 % a počet volných míst byl 38 301.
Podle grafu vývoje míry nezaměstnanosti od roku 1999 na serveru Kurzy.cz byla nejvyšší míra nezaměstnanosti v únoru 2004, kdy dosahovala hladiny 10,9%. Avšak na přepočet počtu nezaměstnaných osob je hodnota 625 390 z únoru 2014 skutečně nejvyšší, přestože podíl nezaměstnaných nyní činní 8,6 %. Vliv na procentuální hodnoty má celkový počet obyvatel a změna metodiky výpočtu nezaměstnanosti z roku 2012.
Já vám řeknu věc, která možná pro posluchače Radiožurnálu bude překvapivá, ale malá Albánie, chudá, okrajová země, která není členem Evropské unie, má v Bruselu a ve Štrasburku 12 zpravodajů.
Nepodařilo se nám dohledat přesný počet albánských zahraničních zpravodajů akreditovaných u evropských institucí, proto tento výrok označujeme za neověřitelný.
Na portálu Inside Europe je uvedeno, že počet albánských médií s akreditací je 12 (s odvoláním na zdroje z Evropské komise).
Nicméně tento počet nemusí odpovídat počtu zpravodajů reprezentující zemi v institucích EU. Například Česká republika má u evropských institucí akreditováno zástupce ze 7 médií, nicméně v současné době má zde stálé zpravodaje pouze Česká televize, Český rozhlas a Česká tisková kancelář.
Evropská unie je největší jednotný trh na světě, největší a nejbohatší ekonomický prostor světa.
Výrok hodnotíme na základě informací z webu EU jako pravdivý. „Evropský jednotný trh má největší HDP ze všech ekonomik na světě,“ uvádí stránky. Překonává totiž všechny ostatní společné trhy, ekonomické a měnové unie i samostatné státy. Zároveň je v něm zapojeno nejvíce států.
Rozloha EU je přes 4 miliony km² a při 495 milionech obyvatel jde o třetí nejlidnatější oblast na světě po Číně a Indii. Přesto s pouhými 7 % světové populace evropský jednotný trh tvoří okolo 20 % světových vývozů a dovozů.
V některých zemích se to uplatňuje, tento občanský princip, kdy jsou dary zastropovány i podstatně přísnějším způsobem, než jaký my jsme navrhovali v našem senátním návrhu zákona.
Senátní návrh zákona, o němž Dienstbier mluví, vznikl v roce 2011. Řeší jednak zastropování, o němž je řeč, upravuje také limity na kampaň, popř. specifikuje omezení, od koho může politická strana dar získat.
Zmíněný senátní návrh upravuje zastropování darů tak, že „(2) Celková hodnota darů od jednoho dárce nesmí za kalendářní rok převýšit částku 1 000 000 Kč“.
Nutno podotknout, že tento návrh nebyl přijat. Celý legislativní proces naleznete zde.
Jak uvádí Jiří Dienstbier, podobné limity skutečně existují i v jiných zemích, například v USA hodnota daru od jednotlivce pro kandidáta nesmí přesáhnout 2600 dolarů v jedněch volbách pro každého z kandidátů (americký systém ovšem zahrnuje další limity, například pro jednu stranu ročně je to 32 000 amerických dolarů). V Kanadě je tento limit 1200 kanadských dolarů ročně bez ohledu na to, kdo je příjemcem daru.
Studie (.pdf) Mezinárodního institutu pro demokracii a volby IDEA pak ukazuje, že limit existuje také například ve Španělsku, Francii, Polsku nebo Rusku (str. 19).
Tak pokud jde o mé podnikání, já už nepodnikám.
Jurečka v řadě mediálních vystoupení (před i po nástupu do funkce) tvrdí, že své podnikání přejde na jeho manželku (např. ČRO, Deník).
Nepodařilo se nám dohledat podnikání ministra zemědělství ve veřejných rejstřících, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Podívejte se, ten zákon byl mimo jiné dva roky na webu. Desítky občanů k němu psaly připomínky, byl mnohokrát upravován...
První připomínkové řízení probíhalo v květnu 2008, kdy "se k návrhu mohla mimo povinných připomínkových míst vyjádřit i nejširší veřejnost, a to prostřednictvím elektronické pošty. Za tímto účelem byla zřízena a fungovala elektronická adresa obcanskyzakonik@msp.justice.cz" Připomínek se sešlo (.pdf) celkem 520.
V prosinci 2010 pak proběhlo druhé připomínkové řízení, kdy "Ministerstvo návrh rozeslalo nejen celé řadě povinných připomínkových míst, ale i dalším resortním organizacím a subjektům, včetně územních i profesních samospráv, nestátních neziskových organizací, zájmových spolků apod. K návrhu se mohla vyjádřit také odborná i laická veřejnost (skrze opětovně spuštěnou elektronickou adresu obcanskyzakonik@msp.justice.cz." Tentokrát na Ministerstvo dorazilo (.pdf) dalších 241 připomínek.
Co se týče úprav, tak "v rámci meziresortního připomínkového řízení bylo k návrhu nového občanského zákoníku uplatněno zhruba 2500 připomínek. Z toho 1300 připomínek bylo označeno připomínkovými místy jako zásadní. Vypořádání připomínek proběhlo na dvou úrovních – nejprve na úrovni ředitelů odborů, případně jimi pověřených zaměstnanců, a následně na úrovni náměstků příslušných ministrů, kde byly projednány zásadní rozpory." Jednalo se konkrétně například o zahrnutí úpravy (.pdf) bytového spoluvlastnictví.
Nepodařilo se nám zjistit, po jakou dobu byl skutečně návrh normy na webu, nicméně skutečně byl ve velké míře připomínkován a upravován, výrok je proto pravdivý.
