Přehled ověřených výroků

Podle statistik PČR bylo v roce 2012 v České republice zjištěno 325 366 trestných činů. Data Českého statistického úřadu (.xls) uvádějí, že v Praze bylo ve stejném období zjištěno 82 005 trestných činů, což odpovídá 25,2 % všech zjištěných trestných činů vůbec.

Podle ČSÚ (.xls) byl k 1. 1. 2014 počet obyvatel ČR 10 512 419, počet obyvatel Prahy pak 1 243 201, což odpovídá 11,8 % všech obyvatel. Praha má tedy dvakrát větší kriminalitu, než by průměrně "měla mít". Odchylka, kterou uvedl Jiří Payne, spadá do naší tolerance, a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Pravdivost tohoto výroku vyplývá z § 5 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby. V tomto zákoně se píše: „O výběru majetku a majetkových účastí státu na podnikání právnických osob vhodných k privatizaci rozhoduje vláda České republiky“.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Tématem ochranného léčení se z právního hlediska zabýval prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D., který ve svém článku píše: "Zpravidla bude vhodné, aby se léčená osoba po ústavním léčení podrobila ještě ambulantnímu doléčení. Opačná změna bude přicházet v úvahu, např. jestliže léčená osoba nebude dodržovat stanovený režim léčby nebo bude jinak narušovat její průběh. Tyto otázky by měly být objasněny v návrhu zdravotnického zařízení na změny formy ochranného léčení, popř. je-li návrh podán jinou oprávněnou osobou nebo rozhoduje-li soud bez návrhu ve zprávě zdravotnického zařízení, ve kterém je ochranná léčba vykonávána. O změně způsobu výkonu ochranného léčení rozhoduje ve veřejném zasedání okresní soud, v jehož obvodu je zdravotnické zařízení, ve kterém se ochranné léčení vykonává."

Tato slova potvrzuje také web projektu Ligy lidských práv Férová nemocnice. Ten v případě neplnění podmínek ambulantní léčby uvádí: "Neplníte-li podmínky ambulantního ochranného léčení, může soud změnit formu ochranného léčení na ústavní. Musí být ale splněna podmínka, že váš pobyt na svobodě je v důsledku neplnění podmínek ambulantní ochranné léčby nebezpečný. Pokud soud nařídí změnu formy, může vás nechat vyhledat policí a ta vás dopraví do příslušného zařízení."

Pokud je osoba, které bylo uloženo ochranné léčení, při pobytu na svobodě nebezpečná, musí předseda soudního senátu podle § 351 odst. 2 trestního řádu nařídit její bezodkladné dodání do zdravotnického zařízení.

Není pravdou, že by Úsvit jako jediný kritizoval absenci zastropování příspěvků na bydlení. V předvolební debatě na Českém rozhlasu se např. na nutnosti zastropování příspěvků na bydlení shodli kandidáti napříč politickým spektrem (hosty byli Martin Komárek z ANO 2011, Jan Bartošek z KDU-ČSL, Soňa Marková z KSČM, Helena Langšádlová z TOP 09, Jaroslav Foldyna z ČSSD, Yvona Legierská ze SPOZ a Drahomíra Miklošová z ODS).

Na únorové schůzi Poslanecké sněmovny byl skutečně projednáván návrh na změnu zákona č.111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého by doplatek na bydlení bylo možné poskytnout jen „do takové výše, která odpovídá v místě a čase horní výši obvyklého bytového nájemného“.O tom, že tento doplatek bývá skutečně zneužíván, informovalo na svém webu i Ministerstvo práce a sociálních věcí. Tento návrh byl skutečně zamítnut. Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier při projednávání prohlásil: „Je to priorita a předpokládáme, že z resortu by to mělo jít do meziresortního připomínkového řízení nejpozději do dvou měsíců“.

Avšak tvrzení, že byli ministři přinuceni hnutím Úsvit, aby na mikrofon odpověděli, musíme hodnotit jako zavádějící. Jednalo se totiž o dotaz poslance ČSSD Jaroslava Foldyny, který řekl: „Chtěl bych tedy od paní ministryně slyšet, kdy předloží nová vláda, současná vláda, legislativní návrh svého řešení, kde budou zohledněny výtky, které tady zřejmě oprávněně byly vůči návrhu Úsvitu vzneseny. Pro mě je důležité slyšet, kdy se ty věci budou řešit, protože situace v mém volebním obvodu je už strašná“. Později se o slovo přihlásil Jiří Dienstbier, kterého předseda Poslanecké Sněmovny Jan Hamáček uvedl slovy: „Nyní má slovo pan ministr Dienstbier, který chtěl právě odpovědět formou faktické poznámky na dotaz pana poslance Foldyny. Prosím, pane ministře“. Na to Jiří Dienstbier odpověděl onou výše citovanou větou o dvou měsících.

Vládní návrh zákona o pomoci v hmotné nouzi byl projednáván v prvním čtení 17. července, což je od 12. února bezmála pět měsíců a nikoliv čtyři, jak říká Tomio Okamura. Navíc vláda Bohuslava Sobotky dostala důvěru až 18. února. Mohla tedy jen stěží před tímto datem předkládat jakékoliv návrhy zákonů.

Výrok hodnotíme jako zavádějící vzhledem k velkému zjednodušení v označení původce problému znečištění ovzduší benzo(a)pyrenem.

V Ostravě Porubě je skutečně zdokumentovaný dlouhodobý problém s benzo(a)pyrenem. Hodnoty naměřené v průběhu roku 2013 jsou dostupné na portálu ČHMÚ. Přidáváme i tabulku srovnávající hodnoty této látky v ovzduší v ostravském regionu taktéž z roku 2013. Souhrnná tabulka za roky 2006−2011 ukazuje, že v ročních průměrech dochází k překračování povolených limitů pravidelně.

Vypíchnutí hlavních tříd můžeme brát pouze jako rétorický nástroj, měřící stanice nejsou natolik četné a přesné, aby bylo možné takovou specifikaci podepřít konkrétními čísly. Je však více než pravděpodobné, že problém se neomezuje na hlavní třídy. Benzo(a)pyren je látka, která je schopná putovat až stovky kilometrů.

Ke zdrojům benzo(a)pyrenu uvádí nezisková organizace Arnika: " Benzo(a)pyren je přítomen v kouři ze spalování uhlí, dřeva, v automobilových výfukových plynech a v cigaretovém kouři. Významným zdrojem jsou průmyslové procesy, jako výroba plynu, koksu, zpracování černouhelného dehtu, výroba tepla a elektrické energie spalováním uhlí, spalovny. Benzo(a)pyren je také produkován při spalování v lokálních topeništích."

Neexistuje žádná studie, která by zvýšené hodnoty benzo(a)pyrenu v Ostravě Porubě přisuzovala hlavně dopravě. Vzhledem k výše uvedeným možným zdrojům benzo(a)pyrenu, zmíněné schopnosti putovat na dlouhé vzdálenosti nebo výkyvům v hodnotách v souvislosti s topnou sezónou lze konstatovat, že omezení příčiny na dopravu je velké zjednodušení situace. Ani absence továren v Porubě nemusí znamenat, že benzo(a)pyren naměřený právě tam nepochází odjinud.

Kvůli jednoznačnému označení dopravy jako původce problému, který skutečně existuje, hodnotíme výrok jako zavádějící. Neexistují podklady označující jako zdroj nadlimitních hodnot benzo(a)pyrenu v Ostravě Porubě právě dopravu. Pokud bychom argumentaci Lumíra Palyzy vzali z druhé strany, muselo by pak každé velké město čelit stejnému znečištění. Pohled na mapu EEA (European Enviromental Agency) znázorňující nadlimitní znečištění v Evropské unii však takovou tezi vyvrací.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě následujících informací o nákupu CNG autobusů.

Díky Operačnímu programu Životní prostředí Brno skutečně koupilo 12 CNG autobusů a dalších 88 by měly přidat na přelomu let 2014/2015.

Ty by měly být ekologičtější a úspornější než jejich předchůdci.

„Stlačený zemní plyn má nejlepší ekologické i ekonomické parametry a tak ve většině dopravních podniků českých měst probíhá obnova vozového parku právě za autobusy na CNG. Podniky s 30 autobusy mohou ušetřit ročně přes deset milionů korun.“

Technologie stlačeného plynu použitého jako palivo skutečně existuje několik desetiletí.

Co se týká zdrženlivosti nákupu těchto strojů, lze tomu přisoudit i ekonomický význam. Nynější nákup 100 CNG autobusů byl umožněn také díky dotaci 394 mil. Kč, kterou město Brno získalo.

Ministerstvo financí obměnilo 27. června členy dozorčích rad společností Mero, Čepro, ČEZ a Český Aeroholding. U prvních dvou jmenovaných navíc snížilo počet členů dozorčí rady z osmi na pět.

Nepodařilo se nám však dohledat informace o tom, které kandidáty měli nominovat do dozorčích rad Českého Aeroholdingu, resp. Čepra lidovci a ČSSD. Do Čepra byli dosazeni Otokar Krejsa, Ivan Souček, Petr Blažek a Roman Vaigel. Do dozorčí rady Aeroholdingu nově zasednou Jan Švejnar, Tomáš Šabatka, Jiří Opletal, Petr Blažek a Michal Požár. V případě některých, jako například Ivana Součka, se opravdu jedná o odborníky.

Co se týče nominantů KDU-ČSL a ČSSD, oslovili jsme jmenované strany s žádostí o potvrzení/vyvrácení tvrzení ministra financí. Doposud jsme však odpověď nezískali. Výrok případně na základě dodaných informací upravíme.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože to byla skutečně pražská městská organizace ČSSD, která se paradoxně v druhém kole senátních voleb rozhodla proti Václavu Láskovi podpořit kandidáta ODS Pavla Žáčka. Uvádíme, že podpora je paradoxní, protože v případě, že by voliči ČSSD naslouchali doporučením celostátních sociálnědemokratických politiků, měli by v druhém kole senátních voleb dát svůj hlas protikorupčnímu aktivistovi Václavu Láskovi. Takové doporučení svým voličům tak například vzkázal v prvním kole senátních voleb neúspěšný kandidát za ČSSD Stanislav Štěch.Podporu pro protikorupčního aktivistu vyslovili i šéf Senátu Milan Štěch (ten bude za ČSSD obhajovat mandát v Pelhřimově) a ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (obhajuje mandát za ČSSD v Kladně).

Pravdu má Pavel Žáček i v tom, že Lubomír Zaorálek není členem pražské městské organizace ČSSD. Zaorálek je totiž členem Městské organizace (Okresního výkonného výboru) ČSSD v Ostravě.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě studie (.pdf, en), kterou v roce 2010 zpracoval pro Evropskou komisi Institut pro finančnictví (Institut für Finanzdienstleistungen e.V., iff) ve spolupráci s Centrem pro evropskou ekonomiku (Zentrum für Europäische Wirtschaftsforschung GmbH, ZEW).

Tato studie porovnává úpravu maximálních úrokových měr v tehdejší sedmadvacítce zemí. Jak vyplývá z Tabulky 7 (str. 62), absolutní strop mají 3 země, relativně stanovený pak dalších 11 zemí. Zbývajících 13, tedy méně než polovina, žádnou regulaci nemá. V této třináctce najdeme i Českou republiku.

Země se zastropovaným úrokem (absolutní výše)

Země se zastropovaným úrokem (relativní výše) Země bez regulace ohledně výše úrokůŘecko, Irsko, MaltaBelgie, Francie, Německo, Estonsko, Itálie, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko, ŠpanělskoRakousko, Bulharsko, Kypr, Česká republika, Dánsko, Finsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Rumunsko, Švédsko, Velká Británie

Dle odpovědí na žádosti o informace podle zákona č. 106/1999, o svobodném přístupu k informacím, poskytnutých Demagogu.CZ Občanskou demokratickou stranou, došlo v období od 29. ledna 2014 (den jmenování Bohuslava Sobotky) do 15. dubna 2014 ve vládě k ukončení celkem 537 pracovních poměrů a navázání 714 nových pracovních poměrů.

Následující tabulka podrobně rozepisuje situaci na Úřadě vlády a všech ministerstvech:

Počet ukončených PP Počet nově uzavřených PP Úřad vlády 33 55 Ministerstvo financí 48 59 Ministerstvo průmyslu a obchodu 26 31 Ministerstvo práce a sociálních věcí 27 57 Ministerstvo zdravotnictví 17 27 Ministerstvo obrany 114 133 Ministerstvo spravedlnosti 33 29 Ministerstvo dopravy 18 21 Ministerstvo vnitra 82 96 Ministerstvo zahraničních věcí 16 21 Ministerstvo školství 33 41 Ministerstvo zemědělství 22 29 Ministerstvo životního prostředí 21 51 Ministerstvo pro místní rozvoj 30 35 Ministerstvo kultury 17 29 Celkem537714

Vysvětlivky:

PP = pracovní poměr

Zda se jednalo o zkušené státní úředníky, hodnotit nebudeme.