Přehled ověřených výroků

Rádio Impuls i Plzeňský deník zmiňují statistiku Czech Credit Bureau (CRIF), která uvádí nárůst zadluženosti města o 59 % – na 2,3 mld. Kč – za poslední čtyři roky. Podle čísel každý Plzeňan tak v průměru dlužil přes 13 700 korun, zatímco v roce 2010 to bylo asi 8 500 korun. Ovšem nelze tvrdit, že rezervní fondy jsou téměř prázdné. Z publikovaného rozpočtu pro rok 2014 města Plzně (.pdf, str. 57) vyplývá, že rezervy tvoří téměř 120 mil. Kč. Rovněž závěrečný účet města Plzně za rok 2013 uvádí dvoumiliardový zůstatek finančních prostředků na účtech fondů města (.pdf, str. II, kap. 1.3.), jež byly následně převedeny do příslušných rezervních fondů městských obvodů.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě studie (.pdf, en), kterou v roce 2010 zpracoval pro Evropskou komisi Institut pro finančnictví (Institut für Finanzdienstleistungen e.V., iff) ve spolupráci s Centrem pro evropskou ekonomiku (Zentrum für Europäische Wirtschaftsforschung GmbH, ZEW).

Tato studie porovnává úpravu maximálních úrokových měr v tehdejší sedmadvacítce zemí. Jak vyplývá z Tabulky 7 (str. 62), absolutní strop mají 3 země, relativně stanovený pak dalších 11 zemí. Zbývajících 13, tedy méně než polovina, žádnou regulaci nemá. V této třináctce najdeme i Českou republiku.

Země se zastropovaným úrokem (absolutní výše)

Země se zastropovaným úrokem (relativní výše) Země bez regulace ohledně výše úrokůŘecko, Irsko, MaltaBelgie, Francie, Německo, Estonsko, Itálie, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko, ŠpanělskoRakousko, Bulharsko, Kypr, Česká republika, Dánsko, Finsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Rumunsko, Švédsko, Velká Británie

Doplatek na bydlení, jak uvádí portál Ministerstva práce, je skutečně dávkou, která je poskytována ze systému státní sociální podpory.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť je sice pravdou, že projekt byl odsouhlasen výraznou většinou zastupitelů na základě řady podkladů, a také to, že jej kritizoval exministr financí, nicméně není pravdou, že Kalouskova kritika by byla tím jediným, co přineslo projektu punc kontroverznosti. Psalo se o něm také ve výroční zprávě BIS a prošetřuje jej i protikorupční policie.

V Plzni letos skutečně začalo fungovat nové depo městské dopravy. Na financování se podílela také plzeňská Škoda. Toto depo bylo bývalým ministrem financí Miroslavem Kalouskem označeno za zlodějinu. O tom, že ministerstvo považuje projekt za rizikový mluvil v médiích opakovaně i Jan Zikl, ředitel odboru Financování územních rozpočtů a programové financování (rozhovor pro MF Dnes a pro Český rozhlas o měsíc později). Plzeňské depo se objevilo také ve výroční zprávě BIS (viz kapitola 3.2 Organizovaný zločin), která uvádí: „Provází jej řada pochybností, mj. o finanční výhodnosti pro město Plzeň“. Od dubna letošního roku zakázku prošetřuje také protikorupční policie.

Samotné hlasování proběhlo na zastupitelstvu města v dubnu 2012. Pro projekt skutečně hlasovala výrazná většina zastupitelů (30 ze 40). Při tomto hlasování měli zastupitelé na stole řadu podkladů a stanovisek, na jejichž základě rozhodovali (bod 9 jednání).

Změna pro Plzeň kandiduje v celkem 5 obvodech. Do zastupitelstva města Plzeň a také na městských částech Plzeň 1–4. Celkem toto uskupení postavilo 138 kandidátů (data pochází z webu volby.cz), z nichž většina jsou ženy – celkem 72.

Pro posouzení pravdivosti druhé části výroku porovnáváme kandidaturu dalších stran v rámci těchto 5 volebních obvodů. Marek má pravdu i v této části. Žádný ze subjektů, který kandiduje v těchto 5 obvodech, nemá na kandidátce více žen než mužů. To dokládají opět data na webu volby.cz, která jsme důkladně analyzovali. Nejblíže alespoň paritě má volební strana Veřejné zájmy Plzně, poměr mezi muži a ženami na jejich kandidátkách je 83/75 ve prospěch mužů. V obvodu Plzeň 3 pak má tento subjekt na kandidátce 22 žen a 11 mužů, nicméně v součtu všech kandidátek je skutečně Změna pro Plzeň jediným subjektem, který většinu žen má.

Z veřejně dostupných zdrojů se nám nepodařilo tuto informaci potvrdit ani vyvrátit. Kontaktovali jsme tisková oddělení KDU-ČSL a ČSSD a dle jejich odpovědi hodnocení upravíme.

Podle výroční zprávy (.pdf – s. 18) města za rok 2013 dosáhla zadluženost Olomouce ke konci roku 2013 výše 1,99 mld. Kč.

Celkové zadlužení se zvýšilo ve volebním období, o němž Jakubec mluví, zhruba o 660 milionů (viz tabulka níže), Jakubec jej pojmenovává tedy poměrně přesně.

Co se týká výdajů na aquapark, jde o cca 340 milionů (viz výpočty níže). Ročně město přispívalo v průměru zhruba 40 milionů na provoz a také v letech 2012–2014 odkupovalo akcie v ročním objemu průměrně 60 milionů. Lze tedy konstatovat, že Aleš Jakubec popisuje korektně jak výši zadlužení, tak i náklady na aquapark.

Koalice Olomouc 2010–2014Deficit rozpočtu v KčDeficit bez aquaparku2011 (.pdf – str. 14) 128 078 277,84 98 178 227,84 2012 (.pdf – str. 32) 210 736 941,50 94 536 941,50 2013 (.pdf – str. 32) 214 151 036,17 102 151 036,16 2014 (.xls – tab. Část A rek.) 108 959 000,00 24 659 000 Celkem661 925 255, 51 Kč319 525 205,50 Kč

Podle rozklikávacího rozpočtu (dohledatelné pod Běžné výdaje-Ostatní-Sportovní zařízení města) města Olomouc (a rozpočtu na rok 2011 – .xls, granty,příspěvky a dary) šlo na roční služebné (na aquapark) v letech 2011–2014 celkem 163,1 milionu Kč. Konkrétně šlo o 29,9 milionu v roce 2011, v roce 2012 pak 47,2 milionu a v letech 2013 a 2014 o 43 milionů.

Mimo ročních příspěvků na provoz aquaparku probíhal také odkup akcií aquaparku městem Olomouc. Dle rozklikávácích rozpočtů (dohledatelné pod jednotlivými roky – kapitálové výdaje-Nestavební investice-INV AQUAPARK, a. s.) za roky 2012–2014 šlo konkrétně o 69 milionů v letech 2012 a 2013 a 41,3 milionu v loňském roce. Celkem jde tedy o 179 milionů Kč.

Stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (.pdf) skutečně popisuje, jak by měl být hazard (pokud si to daná obec přeje) regulován. Toto jeho stanovisko popisuje model regulace z pohledu, aby nedocházelo k diskriminaci/zvýhodňování vybraných provozovatelů.

"Ze soutěžního hlediska Úřad nepovažuje za problematické, pokud se obce rozhodnou pro úplný zákaz provozu loterií na svém území. Takovým opatřením sice pochopitelně dojde k naprostému vyloučení soutěže v dané oblasti, je však plně v mezích zákona a žádné soutěžitele neznevýhodňuje oproti soutěžitelům jiným." Pokud se však obec rozhodne hazard na svém území regulovat, úřad popisuje, jak by to měl činit. Konkrétně uvádí, že daná obec může jednak zakázat hazard v rámci obecně vymezených oblastí (jako příklad uvádí např. historické centrum) či v celém katastru. Jedná se ovšem pouze o doporučení, resp. ÚOHS takovýto postup považuje za "vhodnější", ale zároveň také jako jeden " z mnoha možných". ÚOHS sice považuje za "problematické (...) stanovení konkrétních provozoven nebo adres, na kterých může k provozování loterií docházet," ale dodává, že v těchto případech obec musí být " sto prokázat, proč je povolení pouze určitého počtu provozoven (např. 3) postačující k dosažení legitimního zájmu obce (...), stejně jako vysvětlit, podle jakého kritéria byly vybrány právě tyto provozovny." Obce tak musejí nastavit "předem známá a přezkoumatelná" pravidla pro povolování či omezování hazardu, nic však nenasvědčuje tomu, že by jediným řešením bylo v dané městské části veškerý hazard povolit či zakázat, jak naznačuje Onderka.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože není možné odvodit, co Zaorálek myslí pojmem "síly naprosto nesrovnatelnými s Aliancí," tj. zda má na mysli síly nesrovnatelně lepší či horší. Zbytek faktů ve výroku je popisován korektně.

Rusko je stálým členem Rady bezpečnosti OSN. Vzhledem k tomu, že je Rusko rozlohou suverénně největším státem světa, lze ho označit jako obrovské.

Ruská federace v posledních letech skutečně zvýšila investice do modernizace armády, která patří mezi nejpočetnější na světě. Investice NATO do armády zůstávají ale navzdory škrtům stále nejvyšší. Silnější armádu než Rusko mají podle různých statistik (zde či zde) i samotné Spojené státy americké. Jedinou „šancí“ Ruska v případné válce tak mohou být jaderné zbraně.

Rusko, potažmo jeho předchůdce Svaz sovětských socialistických republik, je stálým členem Rady bezpečnosti OSN již od jejího založení v roce 1945 (viz Charta OSN, článek 23 [.pdf]). Je tedy pravdou, že se ve vrcholných institucích podílelo na výstavbě bezpečnostní architektury světa.

Podle zákona o loteriích všechny obce získávají část z 30 % odvodu dle § 41i odst. 3 zákona a dále pak jako druhou složku 80 % z odvodu dle § 41b odst. 1 zákona, kde se však výnos rozděluje pouze mezi obce, které na svém území povolují provozování výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení. V zákoně není nikde uvedeno, že by tyto prostředky byly účelově vázány na určitou rozpočtovou položku obce.

Dále pak podle § 4 předpisu č. 300/2011 Sb. (jenž upravuje zákon o loteriích) putuje část výtěžku z loterií a dalších her "ve výši nejméně 20 % z rozdílu, o který příjem provozovatele (...) převyšuje výhry vyplacené sázejícím, správní poplatky, místní poplatky a náklady státního dozoru" na zdravotní, sportovní, ekologické, kulturní či jinak veřejně prospěšné akce. V tomto případě se ale nejedná o příjem obce.

Informační portál města Olomouc v souvislosti s touto problematikou uveřejnil v červnu tohoto roku následující: " Peníze jako výtěžek z hazardu rozděluje město Olomouc letos už potřetí. Od roku 2012 mu to umožňuje novela zákona o loteriích a hazardu(...) Přestože nám to legislativa výlučně neukládá, a finance bychom mohli použít i na jiné účely, rozhodli jsme se všechny peníze z loterií rozdělit do kultury, sportu a dalších oblastí, kterými jsou cestovní ruch nebo životní prostředí,“ zdůraznil náměstek primátora Jan Holpuch".