Přehled ověřených výroků

Před 4 lety skutečně pražští politici v představenstvech a dozorčích radách městských firem byli hojně zastoupeni. Politici byli, jak informoval Idnes.cz, v představenstvech dozorčích rad společností vlastněných městem i v říjnu 2011. Např. zastupitel za ODS Pavel Hurda to odůvodňoval tím, že nemůže odstoupit okamžitě, protože by tím ohrozil fungování společnosti.

V březnu 2012 informovaly Lidové noviny, že je Pavel Hurda stále členem představenstva Pražské plynárenské. Článek také obsahuje seznam deseti politiků, kteří představenstva opustili. K odvolání dalších politiků došlo v květnu 2013.

Na začátku února 2014 byl do předsednictva Dopravního podniku jmenován člen TOP 09 Jiří Špička. V tomto týdnu vyšel článek o politicích v představenstvech rovněž na serveru Aktuálně.cz, který informoval také o dvou spolustranících primátora Hudečka.

Pravdou je, že politici v dozorčích radách nejspíše nefigurují v takové míře jako dříve.

Město skutečně nemůže po splnění všech formálních a technických náležitostí zakázat vznik soukromé ubytovny, nicméně díky kolaudačnímu řízení či ohlašovací povinnosti by mělo být vždy o vzniku ubytovny informováno. Rovněž disponuje i jistými kontrolními prostředky, a výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

V českém právním řádu neexistuje zákon, který by se věnoval specificky pouze statutu ubytoven. Legislativa upravující podmínky v ubytovnách je součástí hned několika zákonů, např. ve vyhlášce o obecných požadavcích na využívání území (§2), vyhlášce o technických požadavcích na stavby (§43) a další. Pro zřízení ubytovny je také třeba disponovat živnostenským listem v oblasti ubytovacích služeb.

Při výstavbě nové ubytovny je nutné projít kolaudačním řízením. Pokud ubytovna vznikne změnou využití stávajícího objektu, pak platí oznamovací povinnost (§127). Není tedy pravda, že by se vznik ubytovny nemusel hlásit.

Město tedy ze zákona nedisponuje pravomocí zakázat ubytovnu, pokud splnila všechny formální a technické požadavky. Disponuje však prostřednictvím svého stavebního či živnostenského úřadu řadou pravomocí, jak dohlížet na to, zda ubytovna a její provozovatel splňuje nároky dané zákonem.

Vedle toho existuje řada nástrojů, jak může obec fungování soukromých ubytoven regulovat (.pdf). Nelze tedy říci, že by město nemělo ubytovny alespoň do jisté míry pod kontrolou.

V plánu legislativních prací vlády na rok 2014 je zmíněn návrh zákona o výběru odborníků do funkcí ředitelů a členů dozorčích rad státních podniků a členů orgánů obchodních společností ovládaných státem. Tento návrh zákona by měl zahrnovat i část upravující způsob jejich odměňování. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Generálním ředitelem může být vedle státního tajemníka i zástupce ředitele.

Generální ředitel a státní tajemník je skutečně dle §§ 53 ods. 1 a 55 ods. 1 návrhu zákona o státní službě jmenován na dobu sedmi let. Petr Fiala však nemá pravdu v tom, že druhý generální ředitel musí být vybrán pouze ze státních tajemníků, neboť v § 53 odst. 3 stojí, že výběrového řízení se může zúčastnit buď státní tajemník nebo zástupce generálního ředitele.

Jistou pojistkou proti "zabetonování" vedoucích postů státní správy představuje § 61, který myslí i na jejich odvolávání v případě prohřešků.

Pravdu má předseda ODS také v tom, že zákon neumožňuje, aby na některý z řídících postů nastoupil člověk ze soukromého sektoru či akademického prostředí, který by neměl předchozí zkušenost ze státní správy. Ta je potřebná pro post vedoucího služebního úřadu (§ 56 odst. 3 - 6), náměstka pro řízení sekce nebo ředitele sekce (§ 57 odst. 3 - 6) a ředitele odboru (§ 58 odst. 3 - 6). Osoby bez předchozí zkušenosti ve státní správě mají šanci teprve u místa vedoucího oddělení, avšak i tam až v případě, že se nepodaří vybrat nikoho jiného v prvních dvou kolech (§ 59 odst. 3 - 6).

Stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (.pdf) skutečně popisuje, jak by měl být hazard (pokud si to daná obec přeje) regulován. Toto jeho stanovisko popisuje model regulace z pohledu, aby nedocházelo k diskriminaci/zvýhodňování vybraných provozovatelů.

"Ze soutěžního hlediska Úřad nepovažuje za problematické, pokud se obce rozhodnou pro úplný zákaz provozu loterií na svém území. Takovým opatřením sice pochopitelně dojde k naprostému vyloučení soutěže v dané oblasti, je však plně v mezích zákona a žádné soutěžitele neznevýhodňuje oproti soutěžitelům jiným." Pokud se však obec rozhodne hazard na svém území regulovat, úřad popisuje, jak by to měl činit. Konkrétně uvádí, že daná obec může jednak zakázat hazard v rámci obecně vymezených oblastí (jako příklad uvádí např. historické centrum) či v celém katastru. Jedná se ovšem pouze o doporučení, resp. ÚOHS takovýto postup považuje za "vhodnější", ale zároveň také jako jeden " z mnoha možných". ÚOHS sice považuje za "problematické (...) stanovení konkrétních provozoven nebo adres, na kterých může k provozování loterií docházet," ale dodává, že v těchto případech obec musí být " sto prokázat, proč je povolení pouze určitého počtu provozoven (např. 3) postačující k dosažení legitimního zájmu obce (...), stejně jako vysvětlit, podle jakého kritéria byly vybrány právě tyto provozovny." Obce tak musejí nastavit "předem známá a přezkoumatelná" pravidla pro povolování či omezování hazardu, nic však nenasvědčuje tomu, že by jediným řešením bylo v dané městské části veškerý hazard povolit či zakázat, jak naznačuje Onderka.

Zelení skutečně po volbách v roce 2006 utvořili koalici s ČSSD, KDU-ČSL a Brnem 2006, jak dokládá jejich programové prohlášení.

V koalici se stranou KSČM nebyla ani v roce 2010, kdy již Strana Zelených byla opoziční, stejně jako v roce 2002, kdy SZ stála proti koalici ODS a KDU-ČSL, v roce 1998 (.pdf) proti koalici ODS, KDU-ČSL, ODA, DEU a Hnutí za prosperitu Brna.

V roce 1994 získala strana jeden zastupitelský mandát. Volby vyhrála ODS, sestavovala také koalici a měla svou primátorku a není tak možné, aby se v městské koalici setkali spolu Zelení a komunisté.

Je pravdou, že některé průmyslové podniky na Ostravsku, jako je ArcelorMittal nebo Třinecké, železárny oznámily ekologické modernizace provozu v řádech miliard korun. Ty by měly regionu ulevit od řádově stovek tun prachu ročně.

Podle informací Moravskoslezského kraje již v minulosti " průmyslové podniky však díky investicím v řádu několika miliard korun do ekologických opatření své emise výrazně snížily. (...) Společnosti ArcelorMittal Ostrava se podařilo snížit celkové roční emise prachu na 669 tun, rovněž Třinecké železárny snížily své emise prachových částic pod 700 tun ročně ".

Třinecké železárny a ArcelorMittal přitom patří (.pdf, str. 9, data za rok 2012) k největším stacionárním emisním zdrojům v Moravskoslezském kraji. Při posuzování emisí se sleduje celkové množství vypouštěných částic, takzvaných tuhých znečišťujících látek (TZL). Ty, jak ukazuje graf níže (zdroj), na Ostravsku skutečně každoročně klesají.

Jak ale uvádí organizace Čisté nebe, imise pro PM10, PM2,5 (polétavý prach) a benzo(a)pyren se naopak v posledních letech nelepší a obzvlášť v zimních měsících (prosinec−únor) se drží nad celoročními průměry. Není také výjimkou, že emisní limity (tj. počet povolených dnů, kdy je v ovzduší naměřeno více částic polétavého prachu, než je povolených 50 mikrogramů na metr krychlový) bývají v některých částech Ostravska vyčerpány už v březnu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť bývalý ministr financí Kalousek zavedl u činností spadajících do paušálů 30 a 40 procent příjmový strop do 2 mil. Kč. To znamená, že živnostnící s příjmem nad 2 mil. Kč ročně nemohou uplatňovat tyto paušální výdaje.

Současná koalice tento dvoumilionový strop rozšířila i na 60 a 80procentní paušály.

Jak informuje Aktuálně.cz: "Strop by tak platil pro všechny podnikatele. Pokud budou mít tržby přes dva miliony, museli by místo paušálů prokazovat skutečné náklady s využitím účtenek a faktur."

Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Miroslav Kalousek na brífinku (video v článku) po jednání o služebním zákonu řekl: „U běžných zákonů, se kterými nebudeme souhlasit, svedeme poctivý souboj argumentů, poctivý parlamentní zápas, ale rozhodně se neodhodláme k tomu, abychom ten proces zablokovali.“ V rozhovoru pro Právo navíc řekl: „Tento postup je obhajitelný pouze pro situaci, kdy máme pocit, že je ohrožen demokratický systém a demokratická správa země. U zákonů týkajících se daní či rozpočtu blokaci využívat nebudou. Tento nástroj lze použít na každý zákon, ale morálně je to neobhajitelné,“ dodal.

První místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Jana Černochová v Událostech, komentářích uvedla, že si opoziční poslanci podali ruku s Bohuslavem Sobotkou na to, že opozice nebude zneužívat možnosti tzv. obstrukcí a použije je skutečně pouze tam, kde je ohrožen demokratický systém naší země.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože obě strany, které obstrukcemi hrozily, se této taktiky veřejně zřekly.

Tomio Okamura skutečně v rozpravě při druhém čtení novely zákona o důchodovém pojištění zmiňoval možnost navýšení důchodů o pevnou částku namísto procentní valorizace. Zda o tom skutečně jednal s vládou či ministryní se nám ale nepodařilo zjistit, ve veřejně dostupných zdrojích o tomto jednání nejsou zmínky. Požádali jsme o vyjádření paní ministryni, ale zatím jsme nedostali odpověď.

„A samozřejmě co se týče současné valorizace, já už jsem to s paní ministryní projednával, nicméně za vládu s negativním stanoviskem, (...) abychom vzali ten balík peněz, který máme na důchody, (...) a přidejme stejnou částkou všem, abychom zmenšovali sociální nůžky, které se nám rozevírají mezi těmi nejchudšími důchodci a chudými důchodci, kterých je většina, a těmi nejbohatšími."