Přehled ověřených výroků

Ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová v únoru uvedla, že ČR je v čerpání peněz z evropských fondů za období 2007 - 2013 skutečně nejhorší v rámci celé EU.

Evropská lidová strana (ELS) na svých stránkách uvádí: " ELS v současné době sdružuje 72 členských stran se statutem plných členů, přidružených členů a pozorovatelů z 39 členských i nečlenských zemí EU. Členské strany ELS pokrývají celé spektrum středopravé politické ideologie a společně tvoří největší politickou rodinu v Evropě." Její součástí jsou velké strany, jako například německá Křesťansko-demokratická unie (CDU), francouzská Unie pro lidové hnutí (UMP), španělská Lidová strana (PP), polská Občanská platforma (PO). Z českých stran je jejím členem TOP 09 a KDU-ČSL.

ODS ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2004 získala devět mandátů a připojila se k frakci EPP-ED (tehdejší anglický název frakce).

Ve volbách do EP v roce 2009 ODS obhájila svých devět mandátů a spolu s dalšími stranami Evropských demokratů (například s britskou Konzervativní stranou) založila novou politickou frakci Evropští konzervativci a reformisté. Je tedy pravdou, že ODS byla ve frakci Evropské lidové strany pět let. Výrok hodnotíme na základě výše uvedených informací jako pravdivý.

Jiří Pospíšil měl patrně na mysli billboard Radky Trylčové, čísla 6 na stranické kandidátce pro Evropské volby, která působí v Plzeňském kraji. Celé heslo na volebním billboardu však znělo „Ženy do Evropy hned, Euro později“. Toto vytržení výroku působí zavádějícím dojmem.

ODS jako celek pak ve svém programu, jak tištěném (strana 12), tak i na webu, slibuje prosazení trvalé výjimky ze závazku přijmout euro. Jedná se skutečně o přitvrzení vzhledem k předchozím programům vzhledem k tomu, že v roce 2013 ODS slibovala referendum k zavedení eura a program z roku 2010 dokonce zmiňuje termín 2015 jako teoretický termín, kdy by se ČR mohla stát členem eurozóny (strana 18).

Přesto však v rozhovorech před volbami připustili možnost přijetí eura v budoucnu všichni čelní představitelé kandidátky strany. Hovořili o tom, že cílem Petice pro korunu, hlavní části jejich kampaně, je vyvolat referendum o euru.

Lídr kandidátky Jan Zahradil tak prohlásil: "Plánem ODS je zejména vyvázání se z povinnosti přijmout euro. Z této dosavadní povinnosti by měla být vytvořena možnost. V momentě, kdy by Česká republika takovou možnost měla, bylo by to na občanech, aby rozhodli v referendu, zda euro přijmout chtějí či nikoliv."

Trojka na kandidátce, bývalá členka bankovní rady ČNB Eva Zamrazilová, na toto téma řekla: "Cílem Petice pro ko­runu je přimět vládu k tomu, aby před tím, než učiní ne­vratné kroky k přijetí eura, vyhlásila referendum. V něm by se občané mohli vyjádřit, jestli společnou měnu euro chtějí, nebo nikoli."

Podobná prohlášení najdeme i u Evžena Tošenovského či Oldřicha Vlasáka.

Současná viceprezidentka Evropské komise Neelie Kroes podle svého oficiálního životopisu či svého profilu na anglické Wikipedii skutečně působila před svým vstupem do Komise v řadě firem, například v Rotterdamské obchodní komoře, loďařské Ballast Nedam či v nizozemském McDonald´s. Posléze pak působila jako komisařka pro hospodářskou soutěž.

Podle deníku Guardian její nominace na komisařku skutečně díky úzkému sepětí s byznysem vyvolala kontroverze. Na všechny své funkce však před nastoupením do Komise rezignovala.

V návaznosti na světovou hospodářskou krizi prošly též ekonomiky zemí Evropské unie krizí. Z hlediska fungování eurozóny se však tato krize transformovala též do dluhové krize některých států zvláště v jižní části EU. Vzdání se autonomní monetární politiky (směrem k Evropské centrální bance) při současném odlišném vývoji jednotlivých ekonomik se ukázalo jako problematické. Řešením, se kterým EU přišla, byla série balíčků a mechanismů zajišťující financování států, kterým hrozí neschopnost splácet vlastní závazky (též zde, anglicky)). Nyní se zaměříme na ve výroku zmíněné země:

V Řecku došlo k propadu reálného hrubého domácího produktu v roce 2008 v hodnotě -0,2 %. Tato ekonomika procházela recesí až do konce roku 2013. Nejvyšší míra propadu reálného HDP přišla v letech 2011 a 2012, ve kterých se ekonomika propadla o 7,1 %, resp. 7,0 %. V již zmíněném roce 2008 dosahovala výše veřejného dluhu v Řecku 112,9 % HDP a v roce 2013 se tento ukazatel vyšplhal až na úroveň 175,1 % HDP. V roce 2014 však již řecké ministerstvo financí počítá se zastavením propadu reálného HDP (tzv. kladná nula). Zároveň se podařilo nabídnout tranši řeckých vládních dluhopisů, o kterou byl výrazný zájem ze strany investorů. Stále však zůstává v Řecku vysoká úroveň nezaměstnanosti.

Ve Španělsku začal propad reálného HDP v roce 2009 o 3,8 %, což byl zároveň nejrychlejší propad v rámci krize. V roce 2011 dosáhl růst HDP úrovně 0,1 %, ale poté se na roky 2012 a 2013 opět ekonomika Španělska propadla do recese. Španělsko v roce 2008 vykazovalo veřejný dluh ve výši 40,2 % HDP, v roce 2013 však tento ukazatel dosáhl hodnoty 93,9 % HDP. Od 3. čtvrtletí roku 2013 však španělské HDP opět roste, což naznačuje vymanění se z recese. Dle prognóz by španělská ekonomika měla v roce 2014 růst o 1,2 %. Nezaměstnanost však stále zůstává na vysoké úrovni.

Pro přehled úroků desetiletých vládních dluhopisů a dalších informací o proběhnuvších nabídkách tranší více viz zde.

Výrok tak hodnotíme jako pravdivý, protože dle výše zmíněného indicie naznačují, že dochází k vymanění se z recese a stabilizaci obou ekonomik.

Česká republika se skutečně již od roku 2009 v žebříčku propadá. Podle poslední zprávy (.pdf) Světového ekonomického fóra (WEF), které také sestavuje žebříček konkurenceschopnosti zemí, se Česká republika propadla o 7 míst na 46. příčku ze 148 hodnocených zemí.

WEF uvádí (.pdf, str. 6) i důvody tohoto pádu: "Přetrvávají obavy o kvalitu veřejných institucí v zemi. Co se týče důvěry občanů v politiky se Česká republika zařadila na 146. místo, níže se umístila jen Argentina a Libanon. Z důvodu rostoucího zadlužení se mírně zhoršilo makroekonomické prostředí, avšak vzhledem k dosaženému 55. místu, lze Českou republiku ve srovnání se zbytkem Evropy hodnotit jako stabilní. České podniky lze díky zavádění nových technologií hodnotit jako poměrně sofistikované a inovativní. Celková konkurenceschopnost by mohla vzrůst v případě zkvalitnění vzdělávacího systému a zavedením větší flexibility na trhu práce."

Podle zprávy (.pdf, žebříček na str. 29) pro roky 2012-2013 se Česká republika nacházela na 39. místě a v předešlém období na 38. místě.

Jiří Pospíšil dostal skutečně nabídku na kandidaturu za TOP 09 do Evropského parlamentu. Podle informací České televize byl osloven poslancem a místopředsedou TOP 09 Markem Ženíškem a později i místopředsedou TOP 09 Miroslavem Kalouskem. Podle deníku Právo s Pospíšilem měl jednat také zmiňovaný Karel Schwarzenberg.

Jak dlouhou dobu Jiří Pospíšil již o této možnosti uvažoval, se nám nepodařilo dohledat.

Rozdíly mezi jednotlivými programatikami :

Jako hlavní rozdíl v programech ODS a TOP 09 pro volby do Evropského parlamentu se jeví názor na přijetí Eura, kdy ODS je proti a TOP 09 pro. V ostatních bodech programů proti sobě nijak výrazně nestojí, spíše se zaměřují na částečně odlišná témata. ODS je například pro vytvoření jednotného sídla Evropského parlamentu a TOP 09 klade velký důraz na podporu vzdělání, vědy a výzkumu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, Pospíšil skutečně dostal nabídku od Schwarzenberga a dalších členů TOP 09, jistou "disbalanci" mezi programy obou stran můžeme také vysledovat.

Koaliční smlouva (doc., str. 15) uzavřená mezi vládními stranami ČSSD, ANO a KDU-ČSL obsahuje i záměr přijmout zákon o prokazování původu majetku.

Strany vládní koalice se zatím ovšem nedokážou dohodnout na formě trestu. Až dosud legislativní plán počítal s myšlenkou sociální demokracie, podle níž by měla následovat sankce v podobě majetkové daně. Hnutí ANO a ministryně spravedlnosti Helena Válková ale preferují soudní cestu.

Návrh hnutí ANO však okamžitě vzbudil negativní reakce například u státních zástupců. Jejich šéf Pavel Zeman upozorňuje na to, že na tuto variantu nejsou připraveni. "Muselo by se velice pečlivě zvážit, co má státní zastupitelství dělat, jaké k tomu má mít nástroje, a hlavně státní zastupitelství posílit," konstatoval.

Nepodařilo se nám dohledat informace o odporu proti zmíněném zákonu na nižší úřednické úrovni. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Dle údajů finanční správy, která eviduje výši daňových nedoplatků, dosáhly ke konci roku 2013 nedoplatky kumulativního počtu téměř 149 miliard Kč.

Co se týče zmíněných odpuštěných nedoplatků, podobné zavádějící tvrzení jsme již jednou analyzovali. Dle dat, na která se Andrej Babiš zřejmě odkazuje, v období 2006−2011 došlo dle vysvětlení Generálního ředitelství MF ČR k úhrnnému prominutí daní, cel, poplatků, odvodů a souvisejících příslušenství ve výši 40,544 mld. Kč, z toho prominuté daně činily pouze 10,8 mld. Kč.

Nemáme však k dispozici aktuální čísla. Oslovili jsme proto s žádostí o poskytnutí informací příslušné orgány a prozatím výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Pod Aktivní politiku zaměstnanosti (APZ) patří"podpora zřizování nových pracovních míst poskytováním příspěvků zaměstnavatelům při zaměstnávání uchazečů o zaměstnání, i uchazečům samotným". Pod konkrétní opatření APZ spadají i veřejně prospěšné práce i společensky účelná pracovní místa jak zmiňuje Michaela Marksová-Tominová. Kompletní seznam nástrojů pak obsahuje

a) rekvalifikace,
b) investiční pobídky,
c) veřejně prospěšné práce,
d) společensky účelná pracovní místa,
e) příspěvek na zapracování,
f) příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program,
g) poradenství.

Konkrétní čísla, která budou součástí Plánu boje proti nezaměstnanosti, jsou ovšem prozatím nedohledatelná. Plán má být, podle slov Michaely Marksové-Tominové dříve v této debatě, zveřejněn v horizontu měsíců a dílčí akční plán předložen již na dubnové jednání tripartity.