Tomáš Hudeček
Ministerstvo vnitra nezveřejňuje jedinou smlouvu.
Výrok je označen jako nepravdivý, protože Ministerstvo vnitra na svých webových stránkách průběžně zveřejňuje uzavřené smlouvy. Nejstarší smlouvu lze nalézt z roku 2011 a nejnovější pak z roku 2014.
Milan Feranec
První věc je, že se tady používá klišé, že se z hazardu financuje kultura či sport. To není tak úplně pravda. Peníze jsou věc hromadná a konkrétně toto nejsou účelové prostředky.
Podle zákona o loteriích všechny obce získávají část z 30 % odvodu dle § 41i odst. 3 zákona a dále pak jako druhou složku 80 % z odvodu dle § 41b odst. 1 zákona, kde se však výnos rozděluje pouze mezi obce, které na svém území povolují provozování výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení. V zákoně není nikde uvedeno, že by tyto prostředky byly účelově vázány na určitou rozpočtovou položku obce.
Dále pak podle § 4 předpisu č. 300/2011 Sb. (jenž upravuje zákon o loteriích) putuje část výtěžku z loterií a dalších her "ve výši nejméně 20 % z rozdílu, o který příjem provozovatele (...) převyšuje výhry vyplacené sázejícím, správní poplatky, místní poplatky a náklady státního dozoru" na zdravotní, sportovní, ekologické, kulturní či jinak veřejně prospěšné akce. V tomto případě se ale nejedná o příjem obce.
Informační portál města Olomouc v souvislosti s touto problematikou uveřejnil v červnu tohoto roku následující: " Peníze jako výtěžek z hazardu rozděluje město Olomouc letos už potřetí. Od roku 2012 mu to umožňuje novela zákona o loteriích a hazardu(...) Přestože nám to legislativa výlučně neukládá, a finance bychom mohli použít i na jiné účely, rozhodli jsme se všechny peníze z loterií rozdělit do kultury, sportu a dalších oblastí, kterými jsou cestovní ruch nebo životní prostředí,“ zdůraznil náměstek primátora Jan Holpuch".
Bohuslav Svoboda
Rozklikávací rozpočet jsme otevřeli jako 1. velké město, jako 2. město v této zemi.
Praha představila svůj rozklikávací rozpočet v prosinci 2011. Už v září, když primátor prezentoval své plány, psaly Hospodářské noviny, že žádné jiné české město zatím rozklikávací rozpočet nepoužívá.
Lubomír Zaorálek
A ta druhá věc, kterou jsem chtěl komentovat, to bylo to, když jste řekl, že se mají, já bych chtěl upozornit, že ukrajinská armáda se nestáhla. U toho příměří, tam nedošlo k tomu, co v tom druhém bodě toho tuším sedmibodového plánu Putin požadoval, že se mají stáhnout, ale to se nestalo. To příměří probíhalo tak, že ani Ukrajinci neopustili ty pozice. Takže ta představa, že by to příměří bylo možné jedině za podmínky stažení Ukrajinců, v reálu prostě tento Putinův požadavek prostě nebyl přijat.
Lubomír Zaorálek ve svém vyjádření kombinuje dvě otázky dohromady, a proto tvrzení vyznívá v neprospěch Ukrajiny.
Ve svém (jednostranném) sedmibodovém mírovém plánu Vladimir Putin ze dne 3. září 2014 skutečně požaduje (bod č. 2) " stažení prokyjevských ozbrojených složek do vzdálenosti vylučující možnost palby na osídlená území ".
Na druhou stranu multilaterální dohoda (rusky), tzv. Minská dohoda z 5. září 2014, mezi ukrajinskou vládou a zástupci separatistické Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky vůbec stažení ukrajinských vojsk nezmiňuje. Hovoří pouze o (bod č. 10) " stažení nelegálních ozbrojených skupin, vojenské výbavy a žoldáků z Ukrajiny ".
Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek má tedy sice pravdu, ale struktura jeho tvrzení je zavádějící, jelikož Putinovy požadavky, ať jsou jakékoliv, netvoří mezinárodněprávní odpovědnost pro ukrajinskou vládu v otázkách ústupu. To, že Ukrajinci neopustili pozice, neznamená, že by porušili dohodu o příměří.
Martin Major
Podařilo se nám, protože tenkrát byla ODS ve vládě, získat jednorázovou kompenzaci (v souvislosti s přijetím nového rozpočtového určení daní – pozn. Demagog.cz) 200 milionů. Ale to bylo pouze jednorázové.
Výrok byl označen jako zavádějící, jelikož nelze prokázat přímou souvislost mezi danou kompenzací a tím, že vládla ODS. Navíc se jednalo o kompenzaci ve výši 250, nikoliv 200 milionů korun.
V době schválení novely rozpočtového určení daní byla u moci Topolánkova vláda a v souvislosti s touto novelou byla prostřednictvím usnesení vlády poskytnuta jednorázová kompenzace městu Olomouc ve výši 250 mil. Kč (usnesení vlády zde, .pdf). Olomouc byla v této souvislosti jediným městem v České republice, které získalo výjimečnou jednorázovou kompenzaci. Olomouc byla jako město odškodněna "vzhledem k neúměrnému dopadu opatření do jeho rozpočtu", tj. z důvodu"krytí propadu daňových příjmů vzniklých v souvislosti s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní".
Bohuslav Sobotka
...tím cílem vlády je, aby někde kolem 2,3 HDP deficit maximálně v těch letech šestnáct sedmnáct, podle rozpočtového výhledu.
Střednědobá fiskální strategie (pdf., kapitola 3.1.3.) vlády skutečně počítá s tím, že v dalších letech, tedy 2015 až 2017, se podaří udržet deficity v maximální výši 2,3 % HDP. Na konci tohoto období se dokonce předpokládá díky vyšší dynamice ekonomiky pokles na 1,7 %. Daný výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Vladimír Duchek
Vybíral jsem si zásadní témata, ke kterým jsem se vyjadřoval. Jednalo se například o stavbu nového depa pro dopravní podniky. Varoval jsem, že ekonomické souvislosti jsou pro město vážné a že existuje varianta, která problém s depem mohla řešit stejně efektivně za menší náklady.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s ohledem na minulé mediální výroky Vladimíra Duchka.
Ten z role opozice varoval před obrovskými náklady (13,6 mld. Kč) pro městskou pokladnu spojenými s vybudováním nového depa. Tyto náklady byly podle něj za hranicí schopností plzeňského rozpočtu.
Sám Duchek přitom navrhoval alternativní variantu v podobě jednoduchého zázemí pro trolejbusy a autobusy, které by vyšlo na 300 mil Kč.
Zrovna Dopravní podnik zveřejňuje od roku 2013 úplně všechny smlouvy na internetu (...). Poslední smlouva je tam ze září 2014.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť na webu Dopravního podniku města Prahy lze skutečně najít uzavírané smlouvy. O tom, že Dopravní podnik v minulosti smlouvy zveřejňovat přestal, informoval na jaře letošního roku server iHned.cz. Nyní je však již smlouvy opět možno zpětně dohledat. Ty nejstarší pocházejí z února 2013 a poslední smlouva byla zveřejněna 26. září 2014. Některé další informace lze nalézt v sekci Odpovědi na žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb.
Jitka Seitlová
Bylo slíbeno, že ty tři různé sazby (DPH – pozn. Demagog.cz) by měly platit pouze rok.
Výrok je označen jako pravdivý, jelikož předmětem návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, je problematika týkající se úpravy sazeb daně z přidané hodnoty – zavádí se druhá snížená sazba DPH ve výši 10 %.
V tomto vládním návrhu, jenž byl schválen 2. července 2014, se však nehovoří o časovém omezení doby, po kterou by měla tato druhá snížená sazba platit, ani o rušení jakékoli jiné sazby DPH. Nicméně veřejně se k možnosti vrátit se ke dvěma sazbám vyjádřila náměstkyně ministra financí Simona Hornochová v Otázkách Václava Moravce 21. září. Doslova uvedla:
" Václav MORAVEC, moderátor-------------------- Umíte odhadnout, jak dlouhé tedy bude to provizorium existence třech sazeb daně z přidané hodnoty v Česku? Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí -------------------- No, my uvažujeme už o tom, že by se snížily právě v souvislosti se zavedením třeba té velmi diskutované elektronické evidence tržeb, to znamená, pak by to byl rok 2016. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Jinak řečeno, by to bylo provizorium jednoho, maximálně dvou let? Ty tři sazby DPH? Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí -------------------- Ta třetí sazba DPH samozřejmě." Podobné prohlášení dal také ministr Babiš pro server Idnes. Uvedl : " Já určitě souhlasím, že jedna sazba by byla ideální. Určitě by bylo dobré, abychom snížili druhou sazbu tam, kde jsme začali a kde ODS a TOP 09 ji navýšily z 10 na 15 procent. Určitě třetí sazba není ideální, ale my na to vůbec nejsme připraveni. Ten rozpočet není na to připraven“. Dále řekl: „Zkusme se o tom bavit možná v roce 2016, pokud se nám povede finanční a celní správu dát do pořádku." Je tedy patrné, že ve veřejném prostoru proběhla informace o dočasnosti třetí sazby DPH, jež je otázkou jednoho nebo dvou let. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.
Víte, pod to jednotné inkasní místo se schovala velká řada daňových změn, které šly proti občanům a ve skutečnosti zejména zaměstnancům zvyšovaly daňové zatížení.
Výrok je nepravdivý, jelikož vyjma skupinu vysokopříjmových obyvatel, by naopak zavedením jednotného inkasního místa došlo ke snížení daňové zátěže.
Vycházíme ze zákona č. 458/2011 Sb. (pdf.), o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů. Tento zákon obsahuje mimo úprav pro zavedení jednoho inkasního místa (JIM) také plánované daňové změny.
Mezi tyto změny patří například:
Zvyšovat daňové zatížení zaměstnanců může z výše uvedených poslední položka, a to pouze části zaměstnanců s příjmy vyššími než čtyřnásobek průměrné mzdy.
Samotné zvýšení daně z příjmu z 15 % na 19 % při zrušení superhrubé mzdy (hrubá mzda 34 % soc. a zdrav. pojištění placeného zaměstnavatelem) pak snižuje výměr daně zaměstnavatele.
Dle studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (pdf. str. 1,5) se
„zaměstnancům – vyjma úzké skupiny s příjmy nad 1 242 000 Kč - daně mírně snižují.“
„Průměrný zaměstnanec by od roku 2015 na daních a odvodech zaplatil o 2012 Kč ročně méně.“
