Petr Fiala
Nebyli jsme, nebyli jsme nikým osloveni a v minulosti přitom byla tradice, že třeba pan Kohout, co sice byl v různých vládách, ale předpokládám, že to je člen sociální demokracie, byl v dozorčí radě ČEZu.
Zda ODS byla nebo nebyla oslovena s dodáním portfolia odborníků do dozorčí rady ČEZ, není možné ve veřejně dostupných materiálech dohledat. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako neověřitelný.
Jan Kohout působil jako ministr zahraničních věcí ve vládách Jana Fischera a Jiřího Rusnoka. Do srpna 2013 byl členem dozorčí rady ČEZu. Jan Kohout je spojen s Českou stranou sociálně demokratickou.
V podobném duchu se již vyjadřoval v námi sledované relaci Miroslav Kalousek, který tvrdil, "že poprvé po 20 letech nebyla opozice vyzvána k tomu, aby nominovala do těch klíčových společností jednoho svého odborníka, aspoň jednoho." Ačkoliv jsme kontaktovali příslušné politiky, nedostalo se nám od nich odpovědi, tudíž i toto tvrzení zůstává neověřitelné.
Ačkoliv lze vysledovat trend obsazování opozičních politiků do dozorčích rad státních a polostátních firem, nepodařilo se nám ověřit, zda ODS a další opoziční strany někdo oslovil či nikoliv.
Andrej Babiš
Podle renomovaných agentur potenciál ztráty z takzvaných karuselových obchodů je 2,7 procenta HDP. To je těch sto miliard.
Podobný výrok Andreje Babiše jsme již hodnotili v předchozích diskusích, např. zde. Již tehdy jsme Babišův výrok hodnotili jako zavádějící z důvodu směšování dvou odlišných věcí: úniků DPH obecně a tzv. karuselových obchodů. Na tomto hodnocení setrváváme i v tomto případě.
Martin Major
V příštím období jsou možnosti čerpání dotací nastaveny trochu jinak. Jedná se o takzvané nadregionální či regionální investice. Půjde o akce, které se netýkají jedné samosprávy. My jsme v takzvaném trojměstí Olomouc, Prostějov a Přerov. Tyto tři samosprávy budou rozhodovat o použití dotací.
Operační programy v období 2014–2020 budou jiné než v předcházejícím období, tudíž bude jiné i čerpání financí. Výrok Martina Majora hodnotíme jako pravdivý.
V programovém období 2007–2013 existovalo osm tematických operačních programů (TOP) a sedm regionálních operačních programů (ROP).
V novém programovém období 2014–2020 bude větší prostor dán integrovaným nástrojům (.pdf, s. 17), jako jsou Integrované územní investice (ITI), Integrované plány rozvoje území (IPRÚ) a Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD). Všechny tyto nástroje jsou realizovány v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP).
ITI (.pdf, s. 124) budou uskutečňovány v metropolitních oblastech celostátního významu. Mezi ně patří i olomoucká aglomerace, vymezená třemi městy – Olomouc, Prostějov, Přerov.
Vzhledem k tomu, že se jedná o polycentrickou aglomeraci (.pdf, s. 124), nositel ITI je určen na základě dohody mezi partnery (v tomto případě jsou řídícím orgánem ITI zástupci měst Olomouc, Prostějov, Přerov).
Pokud tedy hovoříme o čerpání dotací z ITI, budou se na jejich správě podílet zmíněná tři města společně, což je novinkou oproti předchozímu programovému období. Výrok Martina Majora hodnotíme jako pravdivý.
Helena Sýkorová
Snaha města regulovat hazard na nulu nebo úplné minimum ta už je vidět i v návrhu rozpočtu nebo předpokladu rozpočtu na příští rok, kdy v tomto rozpočtu město získalo částku nebo získá kolem 200 miliónů, zatímco v příštím roce je už vzhledem k regulaci počtu heren počítáno jen se 75 miliony.
Helena Sýkorová má ve svém výroku pravdu, byť jej formuluje poněkud krkolomně.
V rozpočtu schváleném na rok 2013 (.xls, záložka Daňové a Transfery) je výše položky Odvod z výherních hracích automatů rovna 200 milionům korun, v případě rozpočtu na rok 2014 (.xls, záložka Daňové a Transfery) je výše stejné položky rovna 67 milionům korun, což přibližně odpovídá zmíněné částce 75 milionů korun.
Michal Kasal
Já jsem podpořil svolání mimořádného zastupitelstva na to jednání (mimořádné jednání zastupitelstva k hernám, pozn. Demagog).
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací poslaných magistátem Teplic.
Ten v e-mailu mimojiné uvádí:
„Člen ZM Teplice Ing. Michal Kasal byl jedním z členů, kteří podepsali žádost o svolání mimořádného zastupitelstva.“
Lukáš Semerák
(pokračování předchozího výroku) ODS a ČSSD, mimojiné hlasy tady pana Palyzy a pana Štěpánka, toto zamítla.
Dle zápisu z prvního (ustavujícího) zasedání zastupitelstva města se vyslovilo pro návrh 10 zastupitelů, 23 bylo proti a 20 se zdrželo hlasování.
Dle tiskové zprávy hnutí Ostravak 10 zastupitelů hlasujících pro návrh bylo právě z tohoto hnutí. Zda ale ODS a ČSSD, resp. jejich zastupitelé Lumír Palyza a Martin Štěpánek, byly proti, se dohledat nepodařilo, neboť není z daného zasedání zastupitelstva dostupný záznam o jednotlivých hlasujících (pouze souhrnná informace).
Jakub Michálek
Pražské služby, které jsou také povinným subjektem podle zákona o svobodném přístupu k informacím, žádné smlouvy nezveřejňují. A pan primátor má prostředky, jako zástupce města, které je držitelem většiny akcií, aby tam zjednal nápravu. Bohužel to neudělal.
Výrok je zavádějící, jelikož Michálek naznačuje, že povinné subjekty mají povinnost zveřejňovat smlouvy, což není pravda.
Hlavní město Praha je majoritním akcionářem akciové společnosti Pražské služby. Povinné subjekty jsou dle § 2 zákona č. 106/1999 Sb. státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. Pražské služby jsou však skutečně povinny zveřejňovat informace. Vyvozujeme tak z judikatury Nejvyššího správního soudu, jenž v rozsudku ze dne 6. 10. 2009, č. j. 2 Ans 4/2009-93, publ. pod č. 1972/2010 Sb. NSS judikoval, že akciová společnost ČEZ, která je většinově vlastněna státem, je povinna informace zveřejňovat. Tato judikatura se dle našeho názoru dá analogicky vztáhnout i na Pražské služby, a. s., jež jsou většinově vlastněny hlavním městem Praha.
Nicméně i za předpokladu, že by se daný judikát vztahoval na Pražské služby, zákon jim neukládá povinnost, aby samy od sebe informace jako smlouvy zveřejňovaly, jak naznačuje Michálek. Subjekty jsou povinovány poskytnout takovéto informace na základě žádosti podle zákona 106/1999 Sb., o tomto případě ovšem Michálek nehovoří.
Společnost Pražské služby na svých webových stránkách skutečně žádné smlouvy nezveřejňuje. V sekci Info pro akcionáře lze sice nalézt například výroční zprávy a záznamy z jednání valné hromady, ovšem úplné znění smluv, o kterých se v těchto dokumentech hovoří, zveřejněno není.
František Vižďa
Za poslední 4 roky přibylo více než 1000 míst, v roce 2015 přibude více než 300 míst.
Podle webu města Brna byla kapacita mateřských škol ve školním roce 2010-2011 na celém území města 10 380. Během dvou následujících let stoupla na 11 055. Dále pak od 1. září 2013 (tedy v dalším školním roce) bylo počítáno s nárůstem kapacit o dalších 458 míst. Celkem tedy mezi školním rokem 2010-2011 a současným, který začal 1. září, jde o nárůst ve výši 1133 míst. Je třeba však podotknout, že zmíněných 458 míst bylo předpokladem a nepodařilo se nám tuto výči prokazatelně potvrdit či vyvrátit aktuálnějším zdrojem, což je případ i Vižďou zmíněných 300 míst pro rok 2015.
Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný z důvodu absence prokazatelných dat, byť je třeba dodat, že Vižďou popisovaný trend zvyšování kapacit MŠ v Brně je zcela reálný.
(A ještě bych rád reagoval na tu státní pokladnu. Státní pokladna, pan Kalousek nainvestoval 4,7 miliardy. Je de facto nefunkční, máme nález NKÚ za porušování zákona o veřejných zakázkách.) Máme výměr na porušení rozpočtové kázně ve výši 227 milionů. A pravděpodobně s penále to bude 400 milionů.
Výměr ve výši 227 milionů s výhledem na možných 400 milionů za projekt Státní pokladna se nepodařilo z veřejných zdrojů dohledat, proto hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.
Bohuslav Sobotka
Ale když jsme u těch živnostníků, vždyť to přece byla ODS a TOP 09, která u těch prvních dvou sazeb paušálů zavedla stropy už v roce 2012. Vy už v roce 2012 jste ty stropy zavedli a my pouze jdeme cestou, kterou vy jste vyrazili v roce 2012 a zavádíme stropy ve stejné výši na všechny typy výdajových paušálů.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť bývalý ministr financí Kalousek zavedl u činností spadajících do paušálů 30 a 40 procent příjmový strop do 2 mil. Kč. To znamená, že živnostnící s příjmem nad 2 mil. Kč ročně nemohou uplatňovat tyto paušální výdaje.
Současná koalice tento dvoumilionový strop rozšířila i na 60 a 80procentní paušály.
Jak informuje Aktuálně.cz: "Strop by tak platil pro všechny podnikatele. Pokud budou mít tržby přes dva miliony, museli by místo paušálů prokazovat skutečné náklady s využitím účtenek a faktur."
Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
