VM: Taky jsme je částečně rozkradli (myšleno peníze z EU). BS: Ale za to nemůže Brusel, víte? To je problém České republiky, jak jsme si nastavili pravidla pro čerpání evropských prostředků. Mimo jiné také že jsme nebyli schopni přijmout, prosadit zákon o státní službě.
Pravidla pro čerpání evropských prostředků si opravdu stanovují samotné členské státy. Je také pravdou, že Česká republika má dlouhodobě problémy s čerpáním evropských fondů a dochází také k jejich rozkrádání. Jako jeden z důvodů se uvádí právě to, že Česká republika dosud nepřijala zákon o státní službě, který by měl státní správu zefektivnit a zprofesionalizovat. Výrok Bohuslava Sobotky je proto hodnocen jako pravdivý.
Evropská unie stanovuje obecné zásady, které vymezují priority rozvoje EU a které mají sloužit jako orientační rámec pro členské státy při přípravě národních strategických referenčních rámců a operačních programů. Národní rozvojové plány (NRP) a Národní strategické referenční rámce (NSRR) si už připravují členské státy samy. Je na nich také vytvořit instituce, které mají řídit a koordinovat NSRR. Česká republika má takové instituce čtyři:
O problémech s čerpáním evropských fondů a jejich rozkrádáním se mluví často - v období 2007-2013 Česká republika vyčerpala pouze zlomek peněz, jež měla k dispozici (260 miliard korun z celkových 700 miliard).
Co se týče rozkrádání, spekuluje se o několika způsobech, kterými k rozkrádání evropských fondů dochází. Česká pozice jich uvedla hned deset. Patří mezi ně například tajné přerozdělování peněz z Regionálních operačních programů, které pak mají jít do jednotlivých krajů. To je proti pravidlům volné soutěže. Dále se manipuluje s hodnocením projektů, na kterém závisí, která výzva bude vybrána. Existuje také podezření, že se kontrolní Platební a certifikační orgán dopouští upravování výsledků auditů za účelem vylepšení statistik chybovosti.
S problémy s čerpáním a s rozkrádáním souvisí také vysoká fluktuace úředníků pracujících s evropskými fondy. Na toto upozorňovala i Evropská komise. Ta zároveň ve své nedávné hodnotící zprávě uvedla, že hlavními zdroji problémů se strukturálními fondy v České republice jsou nesrovnalosti ve veřejných zakázkách a neoptimální fungování managementu a kontrolních systémů veřejné správy (.pdf, ang., s. 9). Situacím, kdy úředníci podléhají politickým a korupčním tlakům, by měl zamezit zákon o státní službě, který dosud nebyl prosazen. Česká republika za to byla několikrát kritizována Evropskou komisí.
Jsem členem poradního orgánu Evropské komise.
Pavel Telička je bývalým členem takového orgánu, jak sám přiznává např. v rozhovoru pro Parlamentní listy či iHNed.cz.
16. února 2014 v rozhovoru pro server Parlamentní listy sám Telička uvedl: " Se společníky jsme se rozhodli vypovědět všechny kontrakty a 7. ledna jsme se rozhodli zahájit proces likvidace firmy. Další aktivity rovněž postupně utlumuji. Ze stejného důvodu jsem rezignoval na členství v klíčovém poradním orgánu Komise, byť to komise nevyžadovala." 19. prosince 2013 se Telička pro server iHNed vyjádřil podobně: "Moje působení v poradenské firmě bylo v souladu se všemi psanými i nepsanými etickými pravidly a nebylo ani na závadu, abych byl dlouhá léta členem poradního orgánu Evropské komise nebo jejím koordinátorem pro transevropské sítě..."
Já když jsem nastoupil do Evropského parlamentu před deseti lety, tak tématem dne byl boj s nezaměstnaností. Asi za dva za tři roky se to přetavilo v boj s klimatickými změnami, boj za snížení emisí CO2 a teď, dejme tomu v průběhu posledních dvou tří let, je to boj s finanční krizí.
Na základě přehledu významných témat Evropské unie za poslední dekádu hodnotíme výrok Jana Zahradila jako pravdivý.
V roce 2000 schválená Lisabonská strategie skutečně akcentovala zaměstnanost, respektive boj s nezaměstnaností, a jejím dlouhodobým cílem bylo zvýšení konkurenceschopnosti evropské ekonomiky.
O pár let později byla schválena nová celková strategie, Evropa 2020 (ang.), která mezi hlavní cíle zařadila kromě zaměstnanosti i zmiňovaný boj s klimatickými změnami. Společně s vývojem evropského systému obchodování s emisními povolenkami a aktivitami Evropské unie v oblasti globálního boje proti klimatickým změnám, lze dát Janu Zahradilovi za pravdu.
Důležitost tématu boje s finanční krizí a jejími následky asi není třeba zdůrazňovat.
Pan Kalousek zmrazil platy státních zaměstnanců. Snížil jim platy o deset procent. Zmrazil důchody, dal důchodcům směšných 48 korun.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý v obou jeho částech: Miroslav Kalousek nezmrazil důchody ani platy státních zaměstnanců.
Nečasova vláda omezovala valorizaci penzí a pro rok 2014 důchody vzrostly o průměrných 45 korun. Vyhlášku o změně jejich výše ze září 2013 sice podepsal už ministr nového Rusnokova kabinetu František Koníček, ten však zároveň takové zvýšení důchodů považoval za nemravné a skoro by řekl, že stát by se za něj měl omluvit. Podle svých slovs tím ale nemohl nic dělat. Není pravdou, že by Kalousek zmrazil důchody: v letech, kdy byl ve funkci, penze narůstaly každoročně.
V roce 2010 vláda omezila objem mzdových prostředků ve státní a veřejné správě o 10 % (nezredukovala tedy plošně platy všem státním zaměstnancům); snížila například platové tarify u příslušníků bezpečnostních služeb. Všechny mzdy však nebyly zmražené, neboť i Andrej Babiš uvádí, že „učitelé dostali v roce 2011 o dvě miliardy korun navíc a v roce 2012 o čtyři miliardy korun.“
(...) my tady máme v současné době rekordní počet nezaměstnaných, máme tady 39 tisíc volných pracovních míst a 625 tisíc registrovaných nezaměstnaných. Z toho je jasně vidět, že i ti lidé, kteří skutečně chtějí pracovat, tak prostě nemohou.
Protože Český statistický úřad uvádí údaje do konce roku 2013, využili jsme k ověření server Kurzy.cz, kde jsou zveřejněny aktuálnější statistiky. V únoru 2014 bylo evidováno 625 390 nezaměstnaných osob, hladina míry nezaměstnanosti činila 8,6 % a počet volných míst byl 38 301.
Podle grafu vývoje míry nezaměstnanosti od roku 1999 na serveru Kurzy.cz byla nejvyšší míra nezaměstnanosti v únoru 2004, kdy dosahovala hladiny 10,9%. Avšak na přepočet počtu nezaměstnaných osob je hodnota 625 390 z únoru 2014 skutečně nejvyšší, přestože podíl nezaměstnaných nyní činní 8,6 %. Vliv na procentuální hodnoty má celkový počet obyvatel a změna metodiky výpočtu nezaměstnanosti z roku 2012.
Ono by se to mohlo změnit (dvě sídla Evropského parlamentu, pozn.), kdyby se změnila smlouva Evropské unie, ale k tomu potřebujete jednomyslný souhlas všech zemí a my jsme se o to snažili. Evropský parlament většinově takový návrh podpořil, a sice návrh změnit kalendář zasedání Evropského parlamentu, aby se zasedalo méně ve Štrasburku, ale Francie a Lucembursko podaly žalobu a bylo jim dáno zapravdu a Evropský soudní dvůr nás odsoudil k tomu nadále zasedat ve Štrasburku.
Výrok hodnotíme na základě rozsudků Evropského soudního dvora jako pravdivý.
Myšlenka omezení počtu sídel je dlouhodobým zájmem EP a je jasně zmíněna v usnesení z 29. března 2012 (.pdf, str. 105).
V roce 2011 přijal Evropský parlament usnesení o rozvrhu plenárních zasedání na rok 2012 a 2013, přičemž omezil délku plenárních zasedání, která probíhají ve Štrasburku. Francie a Lucembursko napadly toto usnesení u Soudního dvora EU jako porušení primárních smluv.
Rozsudek ze dne 13. prosince 2012 ruší usnesení EP, jež se týkají rozvrhu parlamentních zasedání na roky 2012 a 2013. Podle protokolu č. 6 Smlouvy o EU (.pdf, str. 673), který byl přijat na summitu v Edinburku v roce 1992, je sídlo EP ve Štrasburku, Generální sektretariát sídlí v Lucemburku a zasedání probíhají také v Bruselu. Podobný rozsudek (.pdf) byl vydán i 1. října 1997.
Dle čl. 341 Smlouvy o fungování Evropské unie (.pdf, str. 193) mají pravomoc určit sídla orgánů EU pouze členské státy.
Princip určení sídel orgánů EP je tedy zakotven v primárních smlouvách a bez souhlasu členských států nemohou být sídla rušena či změněna.
My jsme měli před třemi týdny setkání v Hradci Králové v sídle lesů, já jsem tam byl osobně přítomen, kdy vedení podniku představilo návrh podmínek toho tendru, vyzvalo všechny přítomné zástupce jednotlivých firem, které se v tom pohybují v této oblasti, aby vznesli své náměty, připomínky tady k těmto podmínkám, aby je Lesy mohly zapracovat, zohlednit, inspirovat se z nich.
Dle informace Lesů ČR skutečně proběhlo setkání Mariana Jurečky se zástupci Lesů ČR a lesnickou odbornou veřejností, a to dne 4. června 2014. Cílem setkání mělo být představení základních parametrů tendru 2015+.
Součástí setkání byla dle informace i diskuse a závěry se týkaly především podmínek smluvních vztahů s partnery a přístupu Lesů ČR k nim. Jedním z podnětů, kterým se Lesy ČR chystají zabývat, byla zmíněna například splatnost faktur.
Zda však vedení podniku Lesy ČR k vznesení námětů vyzvalo, nelze z dostupných informací ověřit. Veřejné připomínkové řízení k tendru 2015+ bylo ukončeno již 28. února 2014.
Tato vláda se zavázala všechny ty koaliční strany ve vládním prohlášení, že bude zvyšovat důchody o ten koeficient, který je tam napsaný, to znamená, 100 % růstu cen a třetina růstu reálných mezd
V kapitole 3.2 programového prohlášení vlády mezi prioritami Ministerstva práce a sociálních věcí první bod zní (zvýraznění Demagog.cz):
Vláda připraví novelu zákona o důchodovém pojištění týkající se úpravy podmínek pro zvyšování důchodů od roku 2015. Vláda ukončí platnost pravidla snížené valorizace důchodů a zajistí, že důchody budou od ledna 2015 opět zvyšovány o 100 % nárůstu spotřebitelských cen a o jednu třetinu nárůstu reálné mzdy. Ustaví odborné komise jak k ukončení II. pilíře a návrhům změn důchodového systému, tak k návrhu dlouhodobého a systémového řešení rodinné politiky v České republice. Vláda připraví detailní návrh na ukončení důchodového spoření při respektování vlastnických práv jeho účastníků a dále komplexní a vzájemně provázaný souhrn konkrétních návrhů na změny v důchodovém systému, které přinesou jeho dlouhodobě stabilní uspořádání a přiměřenost poskytovaných dávek."
My máme 80 % exportu do zemí Eurozóny.
Česká republika v letech 2012 a 2013 vyvážela (.pdf - zdroj ČSÚ) do zemí Eurozóny zhruba 63 % svého exportu. V roce 2012 šlo přesně o 63,4 % z celkového vývozu, v loňském roce to pak bylo 62,8 %. Dodáváme, že Sobotkou zmíněných 80 % platí pro vývoz České republiky do všech členských zemí Evropské unie, nikoli pouze do zemí platících eurem.
V Řecku máte neonacistickou stranu v parlamentu.
Neonacistickou stranou měl Martin Schulz na mysli Zlatý úsvit, který je v současnosti opravdu jednou z řeckých parlamentních stran (ang.). Strana získala ve volbách v roce 2012 6,9 % hlasů a obsadila tak 18 křesel v řeckém parlamentu.
Zlatý úsvit bývá označován za neonacistickou stranu jak médii (ang.), tak vědci (.pdf, ang.). Strana používá nacistickou symboliku (ang.) a její členové se ostře vymezují proti imigrantům (ang.) - oblíbeným sloganem strany je "Zbavme se té špíny". Členové Zlatého úsvitu byli také zapleteni do násilností proti imigrantům a někteří z nich kvůli tomu stanuli i před soudem.
