Přehled ověřených výroků

Česká republika předsedala Radě EU v první polovině roku 2009. U moci byla tehdy vláda Mirka Topolánka, které se opozice snažila vyjádřit nedůvěru celkem pětkrát - vyšlo to právě napopáté a to 24. března 2009. Topolánkova vláda zůstala v demisi do 8. května, kdy prezident jmenoval novou vládu, úřednickou.

Protože pád vlády během předsednictví byl neobvyklý (ačkoliv Unie podobné případy pamatuje), reakce ze zahraničí na sebe nenechaly dlouho čekat. Zahraniční média jako Financial Times nebo BBC označila pád vlády za chybu a očekávala, že to obrazu Česka uškodí. Evropští politici se navíc obávali, že nastálá situace poškodí celou Evropskou unii.

Za posledních deset let se ceny řepky na burze ICE měnily v několika různých vlnách. Za rok 2013 dochází navíc k výraznému propadu ceny.

Jedná se však pouze o jeden druh obchodované řepky (.pdf, str. 5) a nepodařilo se nám najít vývoj event. jiných burzovních indexů této komodity, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Současná viceprezidentka Evropské komise Neelie Kroes podle svého oficiálního životopisu či svého profilu na anglické Wikipedii skutečně působila před svým vstupem do Komise v řadě firem, například v Rotterdamské obchodní komoře, loďařské Ballast Nedam či v nizozemském McDonald´s. Posléze pak působila jako komisařka pro hospodářskou soutěž.

Podle deníku Guardian její nominace na komisařku skutečně díky úzkému sepětí s byznysem vyvolala kontroverze. Na všechny své funkce však před nastoupením do Komise rezignovala.

Pavel Telička je bývalým členem takového orgánu, jak sám přiznává např. v rozhovoru pro Parlamentní listy či iHNed.cz.

16. února 2014 v rozhovoru pro server Parlamentní listy sám Telička uvedl: " Se společníky jsme se rozhodli vypovědět všechny kontrakty a 7. ledna jsme se rozhodli zahájit proces likvidace firmy. Další aktivity rovněž postupně utlumuji. Ze stejného důvodu jsem rezignoval na členství v klíčovém poradním orgánu Komise, byť to komise nevyžadovala." 19. prosince 2013 se Telička pro server iHNed vyjádřil podobně: "Moje působení v poradenské firmě bylo v souladu se všemi psanými i nepsanými etickými pravidly a nebylo ani na závadu, abych byl dlouhá léta členem poradního orgánu Evropské komise nebo jejím koordinátorem pro transevropské sítě..."

Přímé zahraniční investice z Evropské unie tvořily v letech 2004 - 2013 87,20% všech přímých zahraničních investic na území České republiky.

Celkem bylo v tomto období v rámci přímých zahraničních investic v České republice investováno 1 320 584,4 mil. CZK, z toho 1 151 598 mil. CZK pocházelo z Evropské unie.

Výše uvedené hodnoty pocházejí ze stránek České národní banky, která shromažďuje výše částek přímých zahraničních investic.

Prohlášení Kateřiny Konečné o stovkách miliard hodnotíme jako nepravdivé. Podle dostupných informací se jedná řádově o desítky miliard.

Odhady výše daňových úniků kvůli vyvádění peněz do daňových rájů či do „offshore“ nebo „onshore“ společností se velmi liší. Mezi daňové ráje se počítají i některé další členské státy EU, především Nizozemsko či Kypr.

V tisku se nejčastěji hovoří obecně o desítkách miliard korun, které má na svědomí třináct tisíc společností, které mají vlastníka registrovaného v některém z tzv. daňových rájů.

Analýza Transparency International uvádí, že „z veřejných prostředků tak do firem z daňových rájů a anonymních společností za posledních pět proteklo nejméně 200 miliard korun“.

Organizace Social Watch pak ztráty odhaduje na 40 miliard korun ročně (strana 13). Tento odhad za použití tzv. zbytkové metody zahrnuje veškeré nelegální přeshraniční toky, tedy nikoliv pouze uznávané daňové ráje.

Server Peníze.cz uvádí částku 200 miliard ročně. O takový objem peněz však přichází státní kasa kvůli všem neplatičům, nikoliv pouze kvůli vyvádění peněz do jiných států.

Při vstupu do EU se Česká republika spolu s dalšími přistupujícími státy v roce 2004 zavázala k přijetí společné měny v Aktu o podmínkách k přistoupení (článek 4, .pdf). Tento závazek platí pro Českou republiku dodnes, avšak není stanoveno datum pro splnění kritérií, která jsou elementární podmínkou pro vstup do eurozóny.

Trvalou výjimkou přijmout společnou měnu mají pouze Velká Británie a Dánsko. Jak uvádí server Euroskop.cz, Švédsko si takovou výjimku v maastrichtské smlouvě nezajistilo, avšak rozhodlo se neúčastnit se měnové unie již od jejího počátku. Stejně jako ostatní státy aspirující na vstup do eurozóny musí i Švédsko nejprve splnit konvergenční kritéria. Severská země se zatím vyhýbá naplnění konvergenčních kritérií, a tím pádem i vstupu do eurozóny tím, že se neúčastní systému ERM II.

Česká republika stále, stejně jako Švédsko, konvergenční kritéria neplní, a proto zatím ani jedné z výše uvedených zemí není vstup do eurozóny umožněn. Zda se má Česká republika inspirovat postupem Švédska a svůj vstup do eurozóny sabotovat, je strategickou otázkou měnové politiky, která se mění se změnou české politické reprezentace, avšak země, stejně jako Švédsko, povinnost vstoupit do měnové unie stále má.

Euroskop také popisuje zmíněné referendum. Uvádí, že Švédsko se dlouhodobě vyhýbá (přes svůj závazek) jednotnou měnu přijmout a 14. září 2003 proběhlo v této otázce také referendum. To dopadlo tak, že 55,9 % lidí bylo proti přijetí eura ve Švédsku. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Je skutečností, že během období vlády Petra Nečase nefungovaly na úřadech práce (informace ČT24) některé informační systémy - konkrétně systémy určené k výplatě sociálních dávek, které v té době zavedlo MPSV pod vedením Jaromíra Drábka.

Server Idnes.cz informoval ve zkratce o celé události takto:

" Kde se vzaly problémySystém vyplácení dávek změnila od ledna 2012 reforma ministra práce Jaromíra Drábka. Všechny příspěvky a podpory vyplácejí nyní úřady práce. Převzaly agendu od radnic a s ní podle ČTK asi 1 660 úředníků. Hlavní potíže, které podle odborů nastaly ve vyplácení dávek i podpory v nezaměstnanosti, souvisejí s počítačovými programy a jejich nefunkčností."

Jak uvádí např. článek Hospodářských novin z 18. června 2011: "Česko je v současném rozpočtovém období, tedy od roku 2007 až do roku 2013, největším příjemcem unijních dotací v přepočtu na obyvatele. Celkový objem peněz, které může čerpat, představuje více než 2300 eur na obyvatele." Statistiku, která potvrzuje, že jsme skutečně měli alokováno nejvíce finančních prostředků v přepočtu na jednoho obyvatele ze všech zemí tehdejší sedmadvacítky, lze najít zde.

Tuto šanci jsme skutečně nevyužili, ba naopak ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová 10. února 2014 na brífinku informovala, že jsme v čerpání dotací nejhorší z Evropské unie.

Výrok zazněl na 5. schůzi Poslanecké sněmovny 21. ledna 2014.

Tehdejší poslanci vládní koalice skutečně hlasovali většinou pro přijetí novely zákona o jednacím řádu, který rozšiřoval počet přednostně vystupujících řečníků (čl. 1, bod 4). Nově tak mohli přednostně vystoupit i poslanci, jež jsou zároveň předsedové politických stran či hnutí. Co se týká zdůvodnění onoho rozšíření, tak právo přednostně vystoupit opravdu mimo další osoby už měli (§ 67) v té době všichni ministři. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Zajímavým faktem je, že do zmiňované novely byla vložena i část, která měla zabránit „přeběhlictví" a vytváření nových politických stran ve Sněmovně. Zmiňovaný předseda totiž má přednostní právo pouze, pokud k jeho politické straně náleží poslanci, jež jsou členy poslaneckého klubu ustaveného na začátku volebního období.