Přehled ověřených výroků

Je pravdou, že část příjmů státního rozpočtu je tvořena odvody zisků některých státních podniků, nicméně je to záležitostí až posledních let. K 1. srpnu 2013 byla totiž schválena novela zákona o státním podniku. Ta zavedla plnou moc státu nad zisky státních podniků a zároveň vytvořila mechanismy pro transfer těchto peněz do státního rozpočtu.

Zmiňované odvody 4 miliard korun ročně z podniku Lesy ČR pak byly umožněny až v návaznosti na tuto novelu. Miroslav Kalousek ovšem byl ministrem financí, budeme-li uvažovat o jeho posledním funkčním období na tomto postu, už od roku 2010. Jeho zmínka o tom, že každý rok rozpočtoval tuto částku, je tak poněkud nepřesná. Ačkoliv se tak zmiňované 4 miliardy z Lesů ČR skutečně v rámci úsporných opatření vlády měly promítnout do státních rozpočtů po roce 2013, musíme tento výrok hodnotit jako zavádějící.

Co se týká zmínky o ČEZu, tak zde skutečně v posledních letech dochází k využívání 55 až 60 % dividendy. Je ovšem nutné poznamenat, že ČEZ není fakticky státním podnikem a nebyl tak limitován před zavedením zmiňované novely.

Zdanění hazardu skutečně bylo zavedeno od 1. ledna 2012, tedy v době, kdy byl Miroslav Kalousek ministrem financí. Není však úplně přesné, že 20 let předtím žádné zdanění bylo. Do roku 1998 (.pdf, str. 15) byly příjmy z loterií předmětem daně z příjmu právinických osob a byly zatíženy i dalšími odvody podle zákona o loteriích.

Podle portálu Trading Economics míří skutečně 60 % německého exportu do zemí EU (40 % zboží a služeb je pak vyváženo do zemí eurozóny).

Stejný server pak uvádí za rok 2012 podíl německého exportu na HDP ve výši 51,79 % (stejný údaj uvádí např. i Světová banka). Jelikož se tedy Martinem Schulzem uváděný údaj o podílu vývozu na německé ekonomice výrazně odchyluje od skutečnosti, výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Na webových stránkách Europarlamentu je k dispozici dokument, jehož název by se dal přeložit jako "Zahraniční politika EU vůči zemím BRICS a dalším rychle se rozvíjejícím mocnostem: cíle a strategie", která v poslední kapitole obsahuje i politická doporučení. Není tedy pravdou, že by nebyla vymezena žádná politika vůči zemím BRICS.

Jan Zahradil se skutečně v tomto duchu vyjádřil např. v roce 2000 v rozhovoru pro Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, kdy mj. řekl: " Myšlenka jednotného trhu, pokud bychom ji očistili od snahy ochránit evropský trh před jinými trhy a nikoli ho naopak s těmi trhy propojit, je dobrá. I komunitární legislativa České republice určitě prospěje, protože je náš právní rámec nedostatečný. Zákony týkající se úpravy pravidel hospodářské soutěže, úpravy státní pomoci a desítky dalších zákonů jsou jednoznačně ve prospěch legislativního a institucionálního rámce v ČR. Pro ODS je vnitřní trh jádrem integrace, pochybnosti máme spíš o politických aspektech integračního procesu, především o tvorbě Společné zahraniční a bezpečnostní politiky, o způsobu rozhodovacího procesu v EU a o tom, zda se má EU ubírat cestou nadnárodní unifikované entity, nebo má být svazkem dobrovolně spolupracujících národních států." Tomuto tématu také věnoval svůj projev na ideové konferenci ODS 7. února 2005.

Výrok Michaely Marksové hodnotíme na základě informací z MPSV a státního rozpočtu jako pravdivý.

Souhrnný přehled výdajů na státní politiku zaměstnanosti je dostupný na Integrovaném portálu MSVP z let 1991 – 2011. Dle daného dokumentu (.xls) směřovalo na podporu Aktivní politiky zaměstnanosti v roce 2010 6,17 mld. korun a v roce 2011 3,815 mld. korun. Údaje pro další roky jsou dostupné pouze jako položka ve státním rozpočtu pro daný rok. V roce 2012 (.pdf, str. 18) se jednalo o částku 6,098 mld. korun, v roce 2013 (.pdf, str. 18) o 5,435 mld. korun a v roce letošním (.pdf, str. 18) by se mělo jednat o částku 4,589 mld. korun, tedy skutečně více než dvě miliardy korun.

Nepodařilo se nám dohledat veřejně dostupné informace, které by potvrdily nebo vyvrátily výrok předsedy vlády. Z tohoto důvodu jej hodnotíme jako neověřitelný.

Jiřímu Dienstbierovi byl opravdu nabídnut post lídra kandidátky do Evropského parlamentu. Stejně tak mu bylo nabídnuto i místo ve vládě, což již na konci minulého roku potvrdil předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Rada Evropy skutečně není jedním z orgánů Evropské unie. Rada Evropy je samostatná mezivládní organizace, která má 47 členských států a vznikla dříve, než vzniklo Evropské společenství uhlí a oceli, které položilo základ evropské integrace.

Evropská rada je oproti tomu vrcholným orgánem EU, jakýmsi summitem EU, na kterém se scházejí vrcholní představitelé členských států a určují obecné politické trendy směřování EU. Rada EU je také jednou z "běžných" institucí EU. Spolu s Evropským parlamentem je jedním z hlavních aktérů v evropském legislativním procesu. Rozhodnutí v ní přijímají zástupci členských států, z pravidla na úrovni ministrů.

Během Kalouskovy funkce jakožto ministra financí docházelo k promíjení daní, byť to exministr popírá.

V září 2011 informovaly Hospodářské noviny, že od roku 2006 odpustili ministři na daních celkem 6 miliard korun. Text také informoval, že: "Seznam daňových odpustků pro fyzické osoby ministerstvo zveřejnit odmítá. Za poskytnutí informací o odpuštěných daních si úředníci řekli o poplatky ve výši čtvrt milionu korun."

Generální ředitelství MF ČR podalo pak v roce 2012 vysvětlení, podle něhož v letech 2006–2011 došlo k úhrnnému prominutí daní, cel, poplatků, odvodů a souvisejících příslušenství ve výši 40,544 mld. Kč. Z toho prominuté daně a příslušenství daně činily 10,8 mld. Kč. Byť zpráva také uvádí, že i z těchto cca 11 mld šlo při odpouštění daní o zlomek celkové částky, není v žádném případě pravdou, že by Ministerstvo financí (resp. Kalousek) neodpustilo byť jen jedinou korunu během Kalouskova funkčního období v pozici ministra.