Lukáš Semerák
Pan Dědic je zatím pouze trestně stíhán.
Ostravský podnikatel a lobbista Martin Dědic je trestně stíhán v souvislosti se zakázkami dopravního podniku a nemocnice. V březnu ho proto zadržela protikorupční policie. Soud pak rozhodl o jeho vzetí do vazby.
Podle státního zástupce "díky svým vazbám na regionální politiky získal neformální vliv na chod a řízení Dopravního podniku Ostrava, akciové společnosti ovládané městem, a Městské nemocnice Ostrava, příspěvkové společnosti města. Prostřednictvím tohoto vlivu dokázal zajistit některým uchazečům o veřejné zakázky podmínky pro to, aby uspěly. Ale vítězné firmy za to následně dávaly úplatky."
Od června je Dědic vyšetřován na svobodě, soud ho propustil na kauci. Soud zatím neproběhl, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Marcel Chládek
Tady i s paní starostkou, si jistě vzpomíná, jsme měli jedno velké společné téma, a to je zachování žatecké nemocnice a právě díky Senátu se nám podařilo žateckou nemocnici zachránit za účasti všech starostů širokého okolí.
Starostka Žatce Zdeňka Hamousová se skutečně angažovala v “boji” za zachování dětského a gynekologicko-porodnického oddělení nemocnice v tomto městě. Vystoupila při veřejném slyšení k petici za zachování nemocnice, jež proběhlo v Senátu. Na tomto slyšení vystoupil také Marcel Chládek.
Senát tehdy požádal Ministerstvo zdravotnictví, aby byla tato oddělení zachována. Web Vrabci v Žatci informoval o tom, že na jednání vystoupili se svou podporou také starostové okolních měst – Podbořan, Loun, Libořic a Vroutku. Na slyšení bylo řečeno následující: " Dále bych chtěl říct, že kromě toho, že zde sedí zástupci největších měst z bývalého okresu Louny, starosta Loun, starosta Podbořan, místostarosta Postoloprt, tak krom toho i z menších obcí a měst přišlo celkem 48 usnesení, která podporují zachování Žatecké nemocnice v současném rozsahu, která podporují zachování gynekologicko-porodnického oddělení i zachování dětského oddělení ".
O účasti " desítek lidí a starostů z regionu " se zmiňuje také Deník.cz. Oddělení byla nakonec zachována.
Petr Fiala
Raději se zaměřme na to, že nemáme dohodu o partnerství, že Evropská komise má přes 80 různých výhrad k tomu, jak postupujeme.
Dohoda o partnerství, ke které měla Evropská komise 88 připomínek, skutečně není doposud schválena.
Dohoda o partnerství pro roky 2014−2020 byla vládou schválena 9. dubna 2014. Následně byla předložena Evropské komisi, která se k ní měla vyjádřit do tří měsíců.
Následně měla Evropská komise 88 připomínek k navrhovanému využití evropských dotací. Evropské komisi se například nelíbilo finanční začleňování Romů do společnosti nebo absence služebního zákona. Většinu těchto připomínek se zástupcům České republiky podařilo vyřešit. Finální schválení této dohody se předpokládá během letních měsíců, nejpozději v září, což je o měsíc dříve, než se původně předpokládalo.
Jaroslav Malý
Obešel jsem všechny své protikandidáty a mám velice význačnou podporu, například v protikandidátce, kterou byla Aneta Maclová za KDU-ČSL, protože naše programy se ve zdravotnické i sociální sféře velice podobají. A má celou řadu podpor význačných osobností.
Jaroslava Malého podle jeho webu podpořila pro druhé kolo kandidátka KDU-ČSL Anna Maclová a kandidát hnutí Doma v Hradci Jiří Hladík.
Anna Maclová kandidovala s programem, jehož hlavní body byly:
Při srovnání s programem Jaroslava Malého vidíme průnik v podpoře domácí a hospicové péče, dostupného bydlení, zkrácených úvazků a tvorby pracovních míst. Dá se tedy říci, že shoda ve zdravotnické a sociální oblasti je skutečně poměrně vysoká, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Roman Onderka
Rada ho odsouhlasila jednomyslně. Udělala tak dneska na svém zasedání. Ten návrh jsem předkládal.
Na webu města Brna nelze dohledat v tuto chvíli (25. září) zápis z jednání Rady města Brna. Poslední zveřejněný zápis pochází z jednání 10. září. V navrženém programu pro jednání, o němž Roman Onderka mluví, tento bod absentuje také.
Nicméně v tiskové zprávě po jednání Rady města Brna je zmíněn na závěr bod " RMB souhlasí s úplným zákazem provozování loterií a jiných podobných her na území statutárního města Brna ". TZ tento bod uvádí číslem 165, program jednání obsahoval pouze 164 bodů. Je tedy zřejmé, že oproti plánovanému programu byl bod na jednání Rady navržen až při samotném jednání.
Zda Rada odsouhlasila zmíněný bod jednomyslně a to na návrh Romana Onderky, není možné doložit, neboť ze samotného jednání není dohledatelný žádný zápis.
Tomio Okamura
My jsme navrhli, aby se DPH platilo až po zaplacení faktury. (...) A nám to (vládní koalice, pozn. Demagog) zamítli! I z vlády říkali, že pro to budou hlasovat. (...) Přestože mi Andrej Babiš před hlasováním říkal, že pro to budou hlasovat, například hnutí ANO, a nakonec hlasovali proti.
Hnutí Úsvit skutečně předložilo novelu zákona o dani z přidané hodnoty, která by zakládala režim hotovostního účetnictví, a povinnost odvést daň by tak vznikala až po obdržení úhrady za poskytnuté plnění. Proti návrhu se vyslovily všechny strany kromě Hnutí Úsvit (hlasovalo se o zamítnutí návrhu).
Zda podporu pro tuto novelu předjednával s vládou (dodáváme, že zákon byl předložen na konci listopadu minulého roku, tedy ještě za vlády Jiřího Rusnoka), se nám nepodařilo dohledat. Zeptali jsme se na tuto informaci ministra Babiše, ale jeho vyjádření jsme zatím nezískali. Dodáme, že Babišovo hnutí hlasovalo v drtivé většině pro zamítnutí tohoto návrhu.
Tomáš Hudeček
Ministerstvo vnitra nezveřejňuje jedinou smlouvu.
Výrok je označen jako nepravdivý, protože Ministerstvo vnitra na svých webových stránkách průběžně zveřejňuje uzavřené smlouvy. Nejstarší smlouvu lze nalézt z roku 2011 a nejnovější pak z roku 2014.
To rozhodnutí rady, které dneska bylo odsouhlaseno jednomyslně, tak půjde na městské části, dané MČ musí o tom rozhodnout, ze statutu města Brna musí rozhodnout zastupitelstva těch MČ a na vyjádření mají 30 dnů.
Poslední zápis z Rady města Brna v době ověření výroku, který je oficiálně zveřejněn na webu města, je z 10. září 2014. Zápis z dnešního jednání tedy není zveřejněn a výrok je nutno hodnotit jako neověřitelný.
Miloslav Ludvík
V té skupině bezdomovců jsou tak dvě třetiny lidí, co do ní ani automaticky nepatří, ti potřebují pomoc. Pak máte zhruba 1500 lidí, z nichž asi polovina jsou legálně psychiatricky nemocní lidé, pak máte zhruba 800 lidí, kteří jsou tenhleten obrovský problém, který vyniká s tou drogovou scénou.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože vzhledem k povaze fenoménu, jehož se výrok týká, není možné zjistit relevantní informace.
První a zatím poslední sčítání bezdomovců, proběhlo v roce 2011. Počet bezdomovců v Praze byl podle údajů ČSÚ 1 254. Sčítání neposkytuje informace o reálném počtu bezdomovců, protože bylo prováděno především v azylových domech. Někteří bezdomovci se odmítli do sčítání zapojit. Předpokládá se, že dvě třetiny bezdomovců nejsou ve statistice vůbec zahrnuty. Průzkum z roku 2009 ukázal na vzorku 157 bezdomovců dočasně ubytovaných v azylových domech, že 43,9 % osob z této skupiny bylo závislých na kouření, 7,6 % bylo závislých na alkoholu, 0,6 % bylo drogově závislých a 20 % osob kombinovalo tyto tři závislosti (.pdf, str. 9).
Tento vzorek a jeho výsledky nelze aplikovat na jinou skupinu bezdomovců, neboť se změnily podmínky bezdomoveckého prostředí. Z informací ohledně počtu drogově závislých zase nelze odvodit procento bezdomovců ve skupině uživatelů drog.
Odhaduje se, že v zemích EU je 25 až 40 % bezdomovců s duševními problémy. Přikládáme rovněž statistiku z USA.
27. června prohlasovala koalice komplexní pozměňující návrh v ústavně právním výboru. Poslancům byl doručen 3. července. 7. července byla svolána mimořádná schůze sněmovny. My máme dvanáct dní na to, abychom tuto změnu projednali. Abychom se s ní seznámili.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože data uváděná Petrem Fialou odpovídají skutečnosti.
Ústavně právní výbor Sněmovny se novelou služebního zákona zabýval hned několikrát, naposled na své 13. schůzi (.doc) 27. června 2014, kde byl hlasy koalice schválen komplexní pozměňující návrh. Ten byl poslancům rozeslán jako sněmovní tisk 71/8 3. července 2014. O čtyři dny později, 7. července, pak předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček svolal (.pdf) mimořádnou schůzi na 15. července, na kterou je novela služebního zákona zařazena jako bod 6. Poslanci tak mají 12 dní (od 3. do 15. července) na to, aby se s návrhem, který má 83 stran, seznámili.
