Petr Mach
Evropa nemá žádnou armádu, každá země musí být připravena bránit se sama nebo v alianci, ve které jsme.
Je pravda, že projekt společné evropské armády je zatím nerealizovaným plánem v rámci evropské Společné bezpečnostní a obranné politiky. V rámci SBOP nyní fungují pouze evropské bojové skupiny, které však ještě nebyly nasazeny.
Členské země EU si tedy svou bezpečnost musí zajišťovat samy. Řada evropských států, včetně České republiky, je také členy aliance NATO, ve které funguje princip kolektivní obrany.
Miroslav Kalousek
...z 5 % strukturálního deficitu jsme stabilizovali veřejné rozpočty na 0,3.
Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť Miroslavem Kalouskem uváděné údaje se nedají spolehlivě dohledat.
Strukturální deficit je deficit očištěný o vlivy hospodářského cyklu, o různé mimořádné a jednorázové položky. Jediná zmínka o strukturálním saldu se nachází ve Fiskálním výhledu České republiky (.pdf, s. 3), kde je za rok 2013 opravdu uváděno strukturální saldo ve výši 0,3 %. I z této tabulky je ale patrné, že hodnota vypočtená ESCB (Evropský systém centrálních bank) je odlišná, protože metodika výpočtu se liší v závislosti na tom, jaké agregáty jsou zahrnuty.
Podrobněji se strukturálním deficitem a jeho výpočtem zabývá Jiří Táborský v Lidových novinách ze 24. května 2014, kde mimo jiné píše: "Touto veličinou zabývá nespočet lidí nejen v Česku, ale napříč celým světem v různých institucích tak zvučných jmen jako Mezinárodní měnový fond (IMF), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a řada dalších. 'Čísla strukturálního deficitu, která vycházejí Evropské komisi, České republiceaOECD, jsou všechna tři odlišná. Strukturální deficit netřeba přeceňovat,' uvedl na již zmíněném výboru náměstek ministra financí pro rozpočet Jan Gregor."
Jiří Dienstbier
...třeba německý spolkový ústavní soud vlastně ve stejném případě rozhodl o neústavnosti té 5% hranice v případě eurovoleb, přesně s poukazem na to, že v tomto případě nejde o stabilitu vlády, to znamená to narušení toho principu poměrného zastoupení nelze odůvodnit.
Německý ústavní soud v roce 2013 rozhodl (pdf., s. 1) o neústavnosti pětiprocentní volební klauzule u voleb do Evropského parlamentu, a došlo tak ke snížení hranice z pěti na tři procenta.
Soud argumentoval tím, že klauzule je v případě evropských voleb zbytečná, neboť volby nemají vliv na tvorbu evropské vlády, jejíž stabilita by měla být zaručena prostřednictvím stabilní většiny.
V únoru letošního roku soud dále rozhodl (pdf., s. 4), že neústavní je také tříprocentní hranice, a volební klauzule tak byla úplně odstraněna.
Kateřina Konečná
Byla to právě Evropa, která donutila Řecko k tomu, že třetinu svého rozpočtu dávalo na výdaje na zbrojení.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť Řecko nevydává tak obrovský podíl veřejných výdajů na obranu.
Podíl výdajů na obranu Řecka vzhledem k celkovým veřejným výdajům v procentech:
2003
2004
20052006
2007
2008
2009
2010
20112012
7,837,03
6,73
5,51
5,68
5,93
6,48
4,67
4,62
4,48
Data: Eurostat
Lze vidět, že v posledních 11 letech nepřesáhl tento podíl ani 8procentní hranici.
Informace o tom, že by EU nutila Řecko vydávat velké výdaje na obranu, se nepodařilo dohledat.
Řecko skutečně dlouhodobě podporuje své ozbrojené složky a má velmi početnou a tudíž i drahou armádu.
V roce 2011 bylo Řecko na druhém místě v Evropě právě ve výdajích na zbrojení, pokud je počítáme jako podíl ku HDP. (pdf., tabulka 3).
Řecko předběhla pouze Velká Británie.
Jisté podněty k řeckým výdajům na obranu by mohly mít Francie s Německem, které mají právě s Řeckem armádní kontrakty.
Výrok poslankyně Konečné hodnotíme jako nepravdivý kvůli naprosto mylným údajům o řeckých armádních výdajích.
Michaela Marksová
Jedna věc je udělat nějaký plán, druhá věc je, že řada těch programů, to bylo vidět i v tom příspěvku, již celou dobu běží (v boji proti nezměstnanosti, pozn. demgagog.cz)
Přehled, který by mapoval všechny aktuální programy na podporu zaměstnanosti, v současné době neexistuje. Na stránkách Úřadu práce ČR je však možné dohledat přehledy programů v současnosti probíhajících nebo již ukončených v jednotlivých krajích. Zde uvádíme např. informace o programech v Ústeckém kraji, přehled realizovaných projektů z Evropského sociálního fondu (ESF) v Karlovarském kraji nebo příklad projektu z ESF v kraji Jihomoravském.
Bohuslav Sobotka
Pokud se podívám na Úřad vlády, tak jestli jsem si na Úřad vlády, kde je, kde je přes pět set zaměstnanců, přivedl možná dvacet svých nejbližších spolupracovníků, možná ani toto číslo, je možná přehnané.
Podle informací, jež Demagog.CZ dostal od tiskového odboru Úřadu vlády, pracuje momentálně na Úřadě vlády pouze 483 zaměstnanců a ne přes 500, jak uvedl premiér Bohuslav Sobotka.
" Mapa moci ", kterou zpracoval server iHNed.cz, ukazuje, že na Úřadu vlády po nástupu Bohuslava Sobotky skutečně nedošlo k žádnému velkému personálnímu zemětřesení. K 20. březnu (k tomuto datu jsou nejnovější data) byli vyměněni 4 lidé - konkrétně vedoucí sekretariátu premiéra, vedoucí Úřadu vlády, náměstek vedoucího Úřadu vlády a vrchní ředitel Sekce ekonomické a správní a ředitel Odboru hospodářské správy.
V rámci Úřadu vlády byl také nově ustaven Odbor poradců a poradkyň předsedy vlády, který má celkem 36 členů, a jde tedy o vyšší číslo, než které uvádí premiér Sobotka ve svém výroku. Je ovšem třeba poznamenat, že někteří z těchto poradců budou vykonávat tuto práci jako čestnou funkci bez nároku na mzdu. Celkový rozpočet na poradce by měl být nižší, než tomu bývalo v době vlády Petra Nečase. A navíc se nebude jednat přímo o pracovníky Úřadu vlády.
Sobotka sice nadhodnocuje počet pracovníků Úřadu vlády, nicméně výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť po nástupu nové vlády nedošlo skutečně podle dostupných informací na Úřadu vlády k výrazným personálním změnám.
Andrej Babiš
Nečasova vláda nevyjednala výjimku jako Rumuni nebo Slováci, aby mohli o rok déle čerpat.
Slovensku a Rumunsku se skutečně podařilo vyjednat na půdě Evropské rady v únoru 2013 výjimku z čerpání evropských fondů ve formě prodloužení čerpání ze dvou let na tři. Výjimku definitivně schválilo hlasování Výboru pro regionální rozvoj Evropského parlamentu. Žádné další země výjimku nevyjednaly a nedostaly, proto hodnotíme výrok jako pravdivý.
Luděk Niedermayer
Některé ty věci se začaly dávat do pohybu, např. dětské skupiny, které se snaží alespoň částečně řešit ten problém péče o malé děti, a je pravda, že některé ty omezení narážejí na finanční možnosti.
Nedostatek míst v mateřských školách Nečasova vláda skutečně chtěla řešit uzákoněním dětských skupin.
Několik týdnů po vládním schválení návrhu však kabinet padl a změna legislativy se už nestihla projednat před rozpuštěním Sněmovny. Nyní návrh o dětských skupinách opět předložila ministryně práce a sociálních věcí Marksová-Tominová a zákon je ve stádiu projednávání výbory Poslanecké sněmovny.
Důvodová zpráva (.pdf, str. 69–72) uvádí, že dětské skupiny si ze státního rozpočtu vynutí dodatečné náklady (evidence poskytovatelů, daňové úlevy…). Přinést však zároveň mají i příjmy díky návratu rodičů na pracovní trh. Předpokládaný rozpočtový dopad pro rok 2015 je cca 175 mil. Kč (str. 80).
Martin Schulz
Evropský parlament potřebuje právo zákonodárné iniciativy, ale my ji nemáme.
Evropský parlament skutečně nemá právo legislativní iniciativy, čímž se liší od národních parlamentů. Legislativní iniciativu má pouze Evropská komise. Evropský parlament však může Komisi požádat, aby určitý legislativní návrh iniciovala.
Rusko má právo veta v Radě bezpečnosti OSN.
Rusko patří mezi stálé členy Rady bezpečnosti OSN, kteří mají právo veta. To může uplatnit při jednání o zásadních otázkách (ne procedurální povahy). Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
