Nový ministr zahraničí Lubomír Zaorálek před uvedením do funkce prozradil, že mu prezident Zeman vyjevil své představy o budoucích velvyslancích. Konkrétní ale nebyl.
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý.
Nový ministr zahraničí Lubomír Zaorálek hovořil s prezidentem Milošem Zemanem o řadě témat spojených s výkonem jeho nové funkce. Mezi ně patří i otázka jmenování nových velvyslanců. Byla vymezena kritéria pro výběr potenciálních kandidátů a ačkoli ministr Zaorálek uvedl, že je zvažován Jan Fischer na post velvyslance v Lucemburku, odmítl, že by na schůzce byla projednávána nějaká konkrétní jména.
Elektronická evidence tržeb. Vy víte, že o registračních pokladnách se v naší zemi mluví, mluví, mluví. Už byl zákon přijatý, nakonec byl zrušený (...) Na Slovensku ten systém doplněný o účtenkovou loterii, byť zatím krátce, ale ukazuje výrazné výsledky z hlediska zlepšení výběru daně z přidané hodnoty.
Zákon o zavedení registračních pokladen byl schválen vládou Jiřího Paroubka. Účinnost nabyl 1. července 2005, certifikované pokladny podle něj měly být zavedeny od ledna 2007. Vše bylo zrušeno vládou Mirka Topolánka.
Slovensko zavedení registračních pokladen doplnilo o účtenkovou loterii, spuštěnou v září loňského roku, a skutečně hlásí zlepšení výběru DPH.
To byl mimochodem jeden z výsledků summitu mezi Evropskou unií a Ruskem asi před 3 týdny, kde se prezident Putin na jedné straně a, a prezidenti pan Rompuy a Barroso dohodli, že vytvoří bilaterální skupinu ne o Ukrajině, aby jednala, ale aby jednalo o asociačních dohodách jako takových a eventuálních dopadech této dohody na sousedy našich sousedů.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě zprávy Evropské rady(.pdf) ze Summitu, který s uskutečnil 28. ledna 2014 v Bruselu. Jak Štefan Füle uvádí, zpráva obsahuje informace o dopadech asociačních dohod na sousední země států Východního partnerství, tedy především Rusko. Pro přiblížení uvádíme níže přeložené výňatky z této zprávy:
" Jednali jsme otevřeně o sbližování a rozdílnostech ve vztahu k našim společným sousedům. Diskutovali jsme o vztahu Východního partnerství a celní unie. Zdůrazňoval (pozn.Herman van Rompuy, předseda Evropské rady) jsem především výhody Východního partnerství pro všechny naše východní sousedy včetně Ruska(...) Dohody o přidružení, včetně dohod o volném obchodu, mezi EU a partnery, jako Moldavsko, Gruzie a Ukrajina jsou plně kompatibilní se stávajícími obchodními dohodami Ruska s těmito zeměmi..."
A on (Kalousek – pozn. Demagog.cz) dokonce i podepsal internetové vsázení bez souhlasu KDU-ČSL.
Pravdou je, že bývalý ministr financí Miroslav Kalousek dne 17. prosince 2008 povolil internetové sázení v rozporu se stanoviskem KDU-ČSL.
Za finanční politiku odpovídá vláda, za měnovou politiku odpovídá centrální banka.
Výrok Miroslava Kalouska odpovídá platné zákonné úpravě.
Článek 42 Hlavy druhé Ústavy ČR říká:,, Návrh zákona o státním rozpočtu a návrh státního závěrečného účtu podává vláda. Tyto návrhy projednává na veřejné schůzi a usnáší se o nich jen Poslanecká sněmovna. " Přestože je nutné schválení Poslaneckou sněmovnou, primární odpovědnost za tvorbu finanční politiky státu tedy skutečně nese vláda ČR.
V §2 odstavce 2 zákona 6/1993 Sb (.pdf) o České národní bance je pak doslova napsáno, že Česká národní banka určuje měnovou politiku. Hlava šestá Ústavy ČR k tomu dodává: ,, Česká národní banka je ústřední bankou státu. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. "
ČNB tedy skutečně odpovídá za měnovou politiku státu. ."
A také platí, že my nemáme nijaký privatizační program jako nová vláda, to znamená, stát neplánuje, že by prodával své účasti ve firmách nebo že by privatizoval firmy, které jsou dnes státní.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož Demagog.cz v koaliční smlouvě ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL nenalezl žádný záměr zprivatizovat státní podniky či jiné státní instituce.
Konkrétně se smlouva vyjadřuje v případě státních lesů, které nová vláda podle svých slov privatizovat nebude (str. 10). Převedení do soukromých rukou striktně odmítá také v případě bezpečnostních složek (str. 24).
O státních podnicích obecně se smlouva zmiňuje pouze takto: ,,... stát aktivně použije ke stimulaci ekonomiky státní podniky a akciové společnosti" (str. 4). Jakýkoliv plán privatizace však ve smlouvě uveden není.
Státní rozpočet bude mít nejvyšší výdaje České republiky a místo snižování schodku si vláda chce půjčovat další finanční prostředky. Zatímco naše vlády postupně nastavily snižování schodku státního rozpočtu až k výsledku roku 2013, kdy dosáhl 81 miliard korun, tak nová vláda si schválila rozpočet, který nepřipravila, se schodkem 112 miliard korun.
Výdaje státního rozpočtu pro rok 2014 mají být ve výši 1 211,3 mld. Kč. Jsou to nejvyšší výdaje státního rozpočtu ČR.
Rok
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Výdaje
862,9
922,8
1020,6
1092,3
1083,9
1167,0
1156,8
1155,5
1152,4
1173,1
v mil. Kč., zdroj: Ministerstvo financí ČR
Vlády vedené ODS (2007–2009 a 2010–2013) skutečně prokázaly trend (.xls) snižovaní schodku státního rozpočtu, který byl narušen až dopady globální ekonomické krize. Ale i po této krizi (2009) měl schodek státního rozpočtu snižující se tendenci zakončenou bilancí -81,3 mld. Kč v roce 2013.
Návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 2014 skutečně počítá se schodkem ve výši 112 mld. Kč. Nutno dodat, že tento návrh připravila již úřednická vláda Jiřího Rusnoka a současná vláda ho pouze schválila.
Výrok předsedy ODS Fialy hodnotíme na základě těchto údajů jako pravdivý.
...takže my například na Ministerstvu dopravy nemáme ani vlastního náměstka.
Pro ověření tohoto výroku jsme oslovili tiskové oddělení Ministerstva dopravy a dostali jsme tuto odpověď:
"Nikdo ze současných náměstků ministra dopravy není nominovaný KDU-ČSL. S pozdravem, Tomáš Neřold - tiskový mluvčí Ministerstvo dopravy nábř. Ludvíka Svobody 1222/12 115 00 Praha 1 tel: 2251 31526 GSM: 420 602 632 176 e-mail: tomas.nerold@mdcr.cz"
V tomto ohledu alespoň distanc od toho, že Česká republika hlasuje například jenom se Saúdskou Arábií, Katarem, případně nějakými ostrovními státy, a ocitne se na chvostu zahraniční politiky v celém Valném shromáždění OSN. A nemyslím tím jenom otázku hlasování o Palestině, která byla skutečnou ostudou.
Hlasování o postavení Palestiny v Organizaci spojených národů a jejího uznání jako nečlenského pozorovatelského státu rezolucí A/RES/67/19 (.pdf) proběhlo na plenárním zasedání Valného shromáždění OSN dne 29. listopadu 2012. Pro povýšení Palestiny do pozice nečlenského státu hlasovalo (.pdf, str. 12) 138 států, zdrželo se 41 a proti bylo devět. V tomto hlasování se Česká republika zařadila mezi 9 států hlasujících proti společně s USA, Kanadou, Izraelem, Panamou, Marshallovými ostrovy, Mikronésií, Nauru a Palau. Přestože jde o některé z nejmenších států, nelze říci, že by zde ČR hlasovala pouze s nimi (viz USA či Kanada), natož se Saúdskou Arábií nebo Katarem, kteří se vyslovili (.pdf) pro přijetí rezoluce.
Zda to bylo "skutečnou ostudou" je již na subjektivním hodnocení, nicméně pro úplnost lze uvést, že například členské státy Evropské unie nezaujaly jednotnou pozici (přestože pozice České republiky byla jednoznačně nejodlišnější). Ministerstvo zahraničních věcí informovalo ohledně pozice ČR před samotným hlasováním: " Česká republika v rámci jednání na mezinárodních fórech opakovaně zdůrazňuje, že jedinou cestou řešení blízkovýchodního konfliktu jsou přímá jednání palestinské a izraelské strany. Česká republika nepodporuje jakékoli jednostranné kroky, které nejsou nápomocny k vyřešení izraelsko-palestinského konfliktu a dosažení trvalého míru na Blízkém východě ".
Vláda stojí o sociální dialog. Já to říkám proto, že to není samozřejmost. V minulých letech sociální dialog nefungoval, bylo to často i tak, že po tripartitě se dělaly tiskové konference, byly přestřelky mezi vládou na jedné straně a odbory a zaměstnavateli na straně druhé.
Současná vláda se k sociálnímu dialogu výslovně hlásí v Programovém prohlášení vlády ČR: “ Vláda povede aktivní sociální dialog se sociálními partnery jako metodu udržení sociálního smíru a nastaví účinný systém výměny zkušeností mezi vládou a sociálními partnery ”.
Problémy jednání tripartity ilustrují různé zprávy, např. článek z 23. 3. 2013 (iHNed.cz) nebo z 14. 6. 2011 (iDNES.cz). Z tiskových zpráv můžeme pro ilustraci uvést následující:
Prohlášení ČMKOS a ASO – ODS, TOP 09, LIDEM si berou občany jako rukojmí (Českomoravská konfederace odborových svazů, 26. 6. 2013);
Otevřený dopis ČMKOS vládě ČR a ministru zdravotnictví Leoši Hegerovi (ČMKOS, 6. 11. 2012);
Premiér: Předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil musí vzít svá slova zpět (Vláda.cz, 21. 9. 2012);
Premiér: Respektuji právo občanů vyjádřit svůj názor, odmítám však politizaci akce odporů ze strany ČSSD a KSČM (Vláda.cz, 21. 4. 2012);
Tisková konference po jednání tripartity (Vláda.cz, 9. dubna 2013).
V průběhu posledních několika let se objevila řada vyjádření tripartitních aktérů, ve kterých se aktéři vzájemně osočovali nebo se do sebe jinak strefovali. V tomto ohledu je výrok předsedy vlády pravdivý.
