Přehled ověřených výroků

Pravda

Miloš Zeman jmenoval (podepsal pověřovací listinu) v listopadu loňského roku celkem 6 velvyslanců, mezi nimi byla Livie Klausová (Slovensko), Vladimír Remek (Rusko, Moskva), Kateřina Lukešová (Španělsko), Hana Mottlová (Irsko), Ivana Hlavsová (Srbsko) a Vítězslav Pivoňka (Ázerbájdžán). Livie Klausová byla jmenována 5. listopadu, zbytek velvyslanců potom 16. listopadu. Na základě těchto informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Pravda

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť kniha Kmotr Mrázek II je skutečně sestavena z velké části z odposlechů Františka Mrázka s Luďkem Sekyrou.

Novinář Jaroslav Kmenta napsal třídílnou sérii Kmotr Mrázek, ve kterých mapuje životní příběh jedné z nejvýznamnějších postav českého podsvětí, Františka Mrázka. Radek John pak zmiňuje její druhý díl, který je nazvaný Kmotr Mrázek II – Krakatice.

Ten podle autora vychází z odposlechů, které byly nasazeny na Františka Mrázka, lobbistu Igora Šafranka, podnikatele Luďka Sekyru a důstojníka BIS Martina Hejla.

Jako další klíčové postavy uvádí autor například podnikatele Tomáše Pitra, lobbisty Miroslava Śloufa či Minala Veleka. V knize figurují i politici, například Vlastimil Tlustý, Ivan Langer nebo Jiří Paroubek (Kmenta, Jaroslav. Kmotr Mrázek II - Krakatice, JKM - Jaroslav Kmenta, ISBN 9788087569092, str. 9).

Na možnou nepřesnou interpretaci odposlechů upozorňuje v reakci na knihu J. Kmenty novinář Přemysl Svora, který vydává knihu Kmotr Kmenta, která přináší úplné a nekomentované přepisy odposlechů.

Pravda

Na základě dostupných informací je výrok hodnocen jako pravdivý.

O Bezpečnostní informační službě se Bárta ve vztahu k ČD Cargo vyjádřil v Otázkách Václava Moravce 1. srpna 2010, a to když uvedl, že při podávání trestního oznámení na ex-ředitele ČD Cargo Josefa Bazalu vycházel z řady interních dokumentů, mezi něž patřily také informace od BIS.

Vycházel-li - podle svých slov - Bárta v případě Bazaly i z podkladů BIS, lze se domnívat, že podobně s nimi pracoval i ve svých dalších personálních rozhodnutích. Ve zmíněném pořadu Bárta víceméně tuto hypotézu potvrzuje, nicméně vzhledem k důvěrnosti těchto materiálů zcela konkrétně nemluvil.

Konkrétně Bárta uvedl:

"Václav MORAVEC:Vy jste to říkal i před volbami. K tomu se záhy dostaneme. Když ještě zůstaneme, pane ministře, u Českých drah Cargo. Můžete potvrdit nebo vyvrátit informace, že jedním z těch zásadních dokumentů o kterém jste zatím nechtěl mluvit, jsou i informace Bezpečnostní informační služby? Nejen tedy audit KPMG?

Vít BÁRTA:
Já jsem hovořil o tom, že vedle auditu KPMG jsem vycházel i z řady interních dokumentů a samozřejmě k těmto interním dokumentům patří i dokumenty od Bezpečnostní informační služby."
K využití zdrojů z BIS ještě dodal:

"Já bych zůstal u těch, promiňte, já vám nemůžu sdělovat, co je v utajovaných dokumentech, ale celkově vám mohu říci to, že v těch všech interních dokumentech, které mám k dispozici, v návaznosti na studii KPMG opravdu vychází to, že zde docházelo k aktivitám, které byly pro společnost ČD Cargo jednoznačně velmi ekonomicky nevýhodné."

Na základě konkrétního případu, kdy Vít Bárta v roli ministra dopravy odvolal ředitele ČD Cargo, je výrok tedy hodnocen jako pravdivý.

Pravda

Na základě usnesení vlády k rozvoji Systému elektronického mýta ze 4. prosince 2013 bylo ministru dopravy uloženo vyhlásit do 31. prosince 2013 výběrové řízení na projektového manažera Systému elektronického mýta do roku 2017. Výrok Zdeňka Žáka proto hodnotíme jako pravdivý.

Neověřitelné

Opakovaná prohlášení Andreje Babiše o 350 miliardách, které leží na účtech ČNB, vyvracela jak sama Národní banka, tak například ekonom David Marek, rozporoval je dříve i Demagog.cz.

Jak informoval v polovině března deník E15 (patří do skupiny MAFRA patřící Andreji Babišovi), ministerstvo od počátku roku investovalo velkou část z přibližně 50 miliard, které byly k dispozici na účtech ČNB. Krátkodobá investice měla podle E15 přinést výnos kolem 0,25 procenta, co je násobně více než běžný úrok ČNB. Podle reakcí ekonomů ale takový výnos nabízejí jen rizikovější investice například do španělských či italských dluhopisů (země s hodnocením v rizikovém pásmu). To však Andrej Babiš popírá a tvrdí: „Po intervenci ČNB vznikl hlad po eurech, tak jsme to zainvestovali v českých komerčních bankách za sazby 0,27 až 0,35, takže je to výhodné, a ty spekulace, že bychom investovali do nějakých španělských, nebo italských dluhopisů, jsou nesmysl“.

Z bilance ČNB pak vyplývá, že zatímco k 10. lednu 2014 měl stát u ČNB 50,7 miliardy korun, k 20. březnu už to byly jen 3 miliardy, byla tedy investována skoro celá rezerva.

Jak spočítal ekonom David Marek, při investici 36 miliard by si takto ročně stát přišel na 75,6 milionů. Přesné informace o tom, kolik peněz bylo přesně investováno a jaký výnos tato investice přinesla, nicméně nejsou veřejně dostupné a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Nepravda

Výrok hodnotíme na základě dat z Eurostatu jako nepravdivý.

Není pravda, že Česká republika patří mezi bohatší země s vyšším hrubým domácím produktem (HDP). Nejnovější statistika HDP na obyvatele Eurostatu z června 2013 řadí Českou republiku na 17. místo z 28 zemí EU, ČR dosahuje 79% evropského průměru.

Neověřitelné

Výrok Kláry Samkové hodnotíme jako neověřitelný. Podle posledních dostupných údajů Českého statistického úřadu žije v České republice přes 124 tisíc Ukrajinců. Jedná se o ty, kteří zde přebývají legálně. Většina informací o ilegálních přistěhovalcích z Ukrajiny je zastaralá a ani neuvádí všechny údaje, jež zmiňuje Klára Samková (viz článek, .pdf) Evy Janské z PřF UK z roku 2007). Novější studie či statistiky mapující problematiku ilegálních ukrajinských imigrantů není dostupná. Dostupné jsou alespoň celkové statistiky o nelegální migraci do ČR.

Pro dokreslení obrazu o situaci nelegálních přistěhovalců v ČR můžeme uvést příklad zotročování dělníků z Rumunska a Bulharska, kteří pracovali až šestnáct hodin denně a nedostávali skoro žádnou mzdu. Trojice otrokářů z Ukrajiny byla nakonec pravomocně odsouzena.

Nepravda

Na základě nejnovějších dat Eurostatu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Nezaměstnanost mladých (do 25 let) podle tohoto úřadu činila v říjnu 18,6 % a dlouhodobě se pohybuje okolo 19 %. Celková nezaměstnanost však činila pouze 6,8 %, předtím se tři měsíce držela na 6,9 %.

Hodnota 7,6 %, uváděná europoslancem Vlasákem, odpovídá říjnovému ukazateli Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu, který od ledna 2013 zveřejňuje Úřad práce ČR. Tento ukazatel vyjadřuje “podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku“. Jak říká samo MPSV, tento ukazatel je nesrovnatelný s původním ukazatelem míry registrované nezaměstnanosti. Tato hodnota tedy není údajem vypovídajícím o míře nezaměstnanosti a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Obecný vzorec pro výpočet míry nezaměstnanosti (u) zní U/(E+U), kde U je počet nezaměstnaných a E počet zaměstnaných. Jedná se tedy o podíl nezaměstnaných na ekonomicky aktivním obyvatelstvu, nikoliv na veškerém obyvatelstvu (nezahrnuje například nepracující studenty, rodiče na rodičovské dovolené, invalidní a předčasné důchodce či lidi, kteří práci nehledají). Tuto metodiku také používá Eurostat, podrobně je popsána v bodě 3 poznámek v přiložené tiskové zprávě. Eurostat zároveň zahrnuje obyvatele ve věku 15 až 74 let (oproti ÚP - 64 let).

Neověřitelné

Podle informací v médiích se skutečně v prosinci 2010 sešel tehdejší policejní prezident Martinů s tehdejším premiérem Petrem Nečasem. Na schůzce mělo policejní prezident prozradit premiérovi informaci z probíhajícího vyšetřování případu korupce na Státním fondu životního prostředí. Schůzky se měl zúčastnit i ředitel protikorupčního útvaru Libor Vrba.

Není však přesně známo, jaké informace podal policejní prezident premiéru Nečasovi ani zda ten některé z těchto údajů použil na K9. Vyšetřování této schůzky (viz další výrok) bylo policejní inspekcí uzavřeno bez konstatování pochybení.

Kvůli nedostatku veřejně dostupných informací tedy hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Pravda

Dostupné informace potvrzují tvrzení M. Peciny . Národní centrum kybernetické bezpečnosti: "Dne 19. října 2011 přijala vláda České republiky usnesení č. 781 o ustavení Národního bezpečnostního úřadu gestorem problematiky kybernetické bezpečnosti a zároveň národní autoritou pro tuto oblast."