Přehled ověřených výroků

Radek John byl ministrem vnitra od července 2010 do dubna 2011. V té době se snažil obecně o snižování počtu policistů, které ovšem nespojoval s žádnou kritickou hranicí 40 tisíc, pod kterou se nemůže zajít. O snižování počtu policistů mluvil např. v České televizi nebo na interpelacích ve Sněmovně. Z interpelací ve Sněmovně jasně vyplývá, že v policejním sboru byl zaveden stop stav a spoléhalo se na přirozenou fluktuaci, která postupně sníží počet policistů, přičemž sám Radek John uvádí, že není možné přesně určit na jaké až číslo. Jako optimální stav označuje zhruba 40 000 policistů, nespojuje to však s krajní hranicí.

Až na podzim 2011 začal tehdejší policejní prezident Lessy hovořit o minimálním stavu policistů na čísle 40 389. V té době už ale Radek John nebyl ministrem vnitra.

Nepodařilo se nám dohledat, kolik přesně policistů bylo v době odchodu Radka Johna z vlády (duben 2011), na začátku roku 2011 evidovalo policejní prezidium 41 224 policistů, k 1. listopadu to bylo už jen 39 968. V současné době počítá organizační struktura ministerstva vnitra ČR celkem s 38 996 služebními místy.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, vzhledem k tomu, že Radek John sám neoznačoval hranici 40 000 policistů jako mezní, pod kterou nejde zajít. Nejde sice určit, kolik přesně policistů bylo v době jeho odchodu, nicméně jeho záměrem bylo dosáhnout počtu kolem 40 000 (kolem tohoto čísla se stav také pravděpodobně pohyboval), a od této hranice klesl počet policistů o zhruba 1 000 příslušníků, nikoli 2 000.

počet policistů 2010 43 100 leden 2011 41 224 listopad 2011 39 968 2013 38 996

Prezident Miloš Zeman explicitně nezakázal straně ČSSD uzavřít koalici s TOP 09, avšak kategoricky odmítl koalici na takovémto půdorysu v budoucnu jmenovat do úřadu (což by v důsledku znamenalo stejný efekt). Koncem srpna na adresu této koaliční alternativy prohlásil: "Pokud by byla uzavřena koalice mezi ČSSD a TOP 09, nejmenuji předsedou vlády ani Miroslava Kalouska, ani Bohuslava Sobotku, protože bych takovou koalici považoval za zradu na voličích obou těchto stran."Možnou spolupráci obou stran jejich vysocí představitelé jako Bohuslav Sobotka, Michal Hašek či Petr Gazdík vzápětí odmítli.

Výrok Karla Schwarzenberga hodnotíme jako pravdivý.

V čl. 79 odst. 2 Ústavy ČR je konkrétně uvedeno: ” Právní poměry státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech upravuje zákon. ”

Server Wikipedia pak uvádí k problematice přijetí služebního zákona následující: “ Ústava s ním počítá v čl. 79 odst. 2 už od roku 1993, schválen a ve Sbírce zákonů vyšel až v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie v roce 2002 a jeho účinnost měla původně nastat dne 1. ledna 2004. Několikrát byla nicméně odložena, naposledy na 1. ledna 2015.Vláda v roce 2013 dokonce navrhla, aby byl ještě před vstoupením v účinnost zrušen a nahrazen novým zákonem o státních úřednících.”

Návrh Zákona o státních úřednících byl předložen Poslanecké sněmovně (jakožto sněmovní tisk 1081) a jeho projednávání bylo ukončeno s volebním obdobím Poslanecké sněmovny.

Výrok je na základě dohledané volební historie Bohuslava Sobotky jako pravdivý.

Poslední dvoje parlamentní volby se uskutečnily v letech 2006 a 2010. V obou těchto kláních stál v čele kandidátky ČSSD v Jihomoravském kraji současný předseda strany Sobotka a oboje tyto volby zde sociální demokraté skutečně vyhráli.

VolbyZisk ČSSD/ umístění v kraji Pref. hlasy pro Sobotku 2006 32,95 % - 1. místo24 4482010 23,35 % - 1. místo23 962

Česká republika dlouhodobě vykazuje záporné saldo ve vývozu a dovozu potravin do zahraničí. Za rok 2010 činilo záporné saldo zahraničního obchodu s potravinami rekordních 39,7 mld. korun. V roce 2011 došlo dle údajů ČSÚ (strana 1) k mírnému zlepšení, neboť byly do ČR dovezeny potraviny za 131,2 mld. a vyvezeny za 94,4 mld. (záporné saldo 36,7 mld.). V minulém roce 2012 činilo záporné saldo 34,3 mld. korun, při objemu dovozu 144 mld. kč a vývozu 110 mld. kč.

2008*

2009*

2010

2011

2012

průměr

Potravinová bilance ČR (saldo, mld. korun)

-30,5

-35,4

-39,7

-36,7

-34,3

-35,3

*Pozn.: Data získaná za roky 2008 a 2009 jsou pouze přibližná, získaná z grafu (str. 2) oficiální analýzy ČSÚ.

Z diskuze vyplývá, že Marian Jurečka nehovoří o celkovém objemu dovozu potravin, nýbrž pouze o převažujícím dovozu nad vývozem ("my k nám do České republiky dovážíme zhruba za 40 miliard potravinářských výrobků ze zahraničí, to znamená, za 40 miliard jsme tady něco nevyrobili, co se tady mohlo spotřebovat"). Z výše uvedených údajů tedy vyplývá, že Česká republika dlouhodobě vykazuje záporné saldo ve výši cca 35 mld. korun. Čtyřiceti miliardový schodek platil pouze v roce 2010.

Výrok Mariana Jurečky tedy hodnotíme jako zavádějící.

Výrok hodnotíme jako zavádějící na základě údajů uvedených v analýze (.pdf)CERGE-EI (Center for Economic Research and Graduate Education – Economics Institute.)

Níže uvádíme výňatek ze studie, kde se konkrétně hovoří o hrozbě ztráty investorů, jenž by financování dluhu zajistili.

Studie CERGE, na kterou Andrej Babiš zjevně naráží, se nazývá (NE)UDRŽITELNOST (DLUHU) VEŘEJNÝCHFINANCÍ a byla vydána v únoru 2012. Co se týče zadlužení a dluhové služby, uvádí autoři následující: "...vyjde nám, že do roku 2020 se dluh se z dnešní hladiny zhruba 40% HDP prakticky nezmění. Potom však začne rychle růst a v roce 2030 by dluh měl být 55% HDP, za dalších deset let by už dluhpřekročil 100% HDP a v roce 2050 by dosáhl skoro dvojnásobku hrubého domácího produktu. Schválení tzv. malé důchodové reformy na jaře roku 2011 snížilo budoucí výdaje na důchody, podle odhadů Ministerstva financí až o 3% HDP v roce 2050. Po zahrnutí dopadů této malé důchodové reformy do jinak stejných čísel dluh poroste o něco pomaleji: v roce 2040 by byl „jen“ 86% HDP a v roce2050 zhruba 160% HDP.I na základě současné zkušenosti ostatních evropských zemí je zjevné, že tak vysoké zadlužení si Česká republika nebude moci dovolit a je také jisté, že by nenašla investory, kteří by ji byli ochotni tak obrovský objem dluhu financovat.Scénář vlády je tedy spíše varováním, které ukazuje, že dnešní nastavení rozpočtové politiky je dlouhodobě neudržitelné." Problematickou částí vyjádření Babiše je časové vymezení. Podle studie CERGE by Česká republika měla problém s hledáním investorů, kteří by byli ochotni financovat český dluh, zhruba v roce 2050 - tedy ne za 15 let. Současně jde také o stav, který by nastal, pokud by se Česká republika nic s tímto faktem nedělala. Studie CERGE tedy přímo netvrdí, že nastane situace, kdy za 15 let nebude ČR schopná svůj dluh financovat, tvrdí to, že Česká republika, pokud nebude nic dělat se svými veřejnými financemi, tak bude v roce 2050 mít problém najít investory na financování státního dluhu.

Výrok hodnotíme na základě informací z médií aktualne.cz, apuen.cz nebo idnes.cz jako pravdivý.

Zdeněk Bakala skutečně sponzoroval obě jmenované stran. Před volbami do Poslanecké Sněmovny 2010 věnoval stranám dohromady 22,5 milionu Kč, z toho 15 milionů ODS a 7,5 milionu TOP 09.

Rovněž je pravdou, že aktivně podporuje Knihovnu Václava Havla, které zakoupil sídlo v Hradčanech. Celkovou konkrétní částku, kterou Bakala investoval do Knihovny Václava Havla se nám ale bohužel nepodařilo zjistit.

Podle webu Evropské komise se na úrovni EU přijímají „právní předpisy, které stanoví minimální požadavky na úrovni unie v oblastech pracovních podmínek a informování pracovníků a konzultace s nimi“. Byla přijata například směrnice upravující pracovní dobu, stanovuje mimo jiné minimálně čtyři týdny placené dovolené, nárok na přestávku či maximální pracovní dobu 48 hodin týdně.

Tedy i přesto, že ke schvalování některých základních principů na úrovni EP dochází, mají stále členské státy poměrně velký prostor pro vlastní politiku zaměstnanosti a role EU je na tomto poli opravdu především koordinační.

Jan Zahradil se coby předseda eurorealistické frakce Evropští konzervativci a reformisté (EKR) řadí spíše ke kritikům EU. Nicméně v mediálním archivu Mediasearch ani na osobní stránce Jana Zahradila se nepodařilo dohledat jakékoli zmínky o nevstupu ČR do EU, ani podobné zmínky.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Kateřina Klasnová předkládala tento návrh (sněmovní tisk 763 a 894) celkem třikrát a to v září a listopadu 2012 a nyní v květnu 2013.