Tomáš Chalupa
Jenom doplním, že u těchto skládek jejich stávající kapacita u drtivé většiny z nich končí v horizontu 6 let. To znamená, i kdybychom chtěli dosáhnout stavu, že zakážeme ty skládky v tom horizontu 10 let, což je velmi převratná myšlenka, tak u řady z nich stejně budeme ještě muset rozšířit tu kapacitu.
Informaci o stavu skládek se nepodařilo ve veřejně dostupných zdrojích dohledat. Sama evidence skládek byla naposledy aktualizována na příslušném webu naposledy v roce 2010. V příslušném seznamu se ovšem neuvádí, jaká je kapacita skládek. Z uvedených důvodu je výrok hodnocen jako neověřitelný.
Ondřej Liška
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka: Zvyšovat daně nechcete, tu složenou daňovou kvótu byste ponechal, jak je, ale obnovili byste progresivní zdanění. Můžete mi říci, v jakých pásmech a k jakému výdělku by se pásma vztahovala? Ondřej LIŠKA, předseda strany /SZ/: V šestinásobku průměrné mzdy, to znamená, tam bychom zavedli pásmo zdanění 30 procent. To znamená pro ty, kteří vydělávají nad 100 tisíc a výše, by tam byla ještě nový prvek progrese. To není nic nového, my jsme toto prosazovali už v roce 2010 a myslím si, že i jiné politické strany kolem politického středu na tom mají v zásadě shodu.
Volební programy Strany zelených (.pdf, str. 15) a KDU-ČSL (.pdf, str. 4) potvrzují pravdivost výroku.
Zelení v roce 2010 navrhovali „zavedení druhého [daňového] pásma. To by mělo začínat tam, kde jsou uplatněny stropy na sociální a zdravotní pojištění [...]. Zelení podporují spravedlivé posílení prvků daňové progrese.“ Tyto stropy v roce 2010 činily 4,8násobek průměrné mzdy. V přepočtu na dnešní průměrnou mzdu by to odpovídalo měsíčnímu příjmu 99 812 Kč.
Je pravdou, že i KDU-ČSL, která se rovněž hlásí k politickému středu, navrhuje více sazeb daně z příjmu fyzických osob: 12, 20 a 28 procent.
Miroslav Poche
My jsme o něm (o možnosti vypsání nových voleb do pražského zastupitelstva, pozn.) samozřejmě uvažovali, ale z hlediska zákona a ústavy to není možné. Nemůže se vzdát pouze 50 % všech zastupitelů, ale i všech jejich náhradníků, to znamená, něco kolem 300 lidí.
Nové volby do zastupitelstva se podle zákona konají, došlo-li k územní změně, pokud zastupitelstvo delší dobu nejedná (dle zákona o obcích), případně, jak uvádí zastupitel Poche, když není dostatečný počet nejen zastupitelů, nýbrž i náhradníků. Ti totiž nastupují postupně až do poslední osoby na kandidátce.
Nedostatek zastupitelů by nastal např. po rezignaci všech zastupitelů a náhradníků ODS a ČSSD, která by uprázdnila více než polovinu mandátů a naplnila tak zákonnou podmínku konání nových voleb. Stačilo by tedy "pouze" asi 120 rezignací, nikoli 300, jak nepravdivě uvádí Poche.
Vladimír Stehlík
(A ty snídaně za korunu by se měly vrátit, jako byly na Kladně.) Ale do rozpočtu, já bych jim je dal zadarmo z vejplaty, prosím vás. A dělal jsem to celá léta.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný na základě nedostatku dostupných informací.
Jediné informace ke svačinám za korunu jsme našli v článku MF DNES z 1.6.2004 (Vladimír Stehlík: Poldi a svačiny za korunu) v jehož úvodu je následující: "Kladno, Rožmitál pod Třemšínem - Svačiny za korunu, velkolepé plány s Poldovkou i s památníkem v Lidicích, odkoupené vozy bývalých vládních činitelů včetně Tatry 613, mohutné mítinky na nádvoří Poldi, kde se zpívalo Kladno, ty černé Kladno a kde nebylo o emoce a silná slova nouze. Pokoušel se i kandidovat do Senátu, ale neuspěl. Tak dnes nejčastěji vzpomínají v Kladně na Vladimíra Stehlíka bývalí pracovníci tamních hutí."
Jan Korytář
50 procent žen jsme měli na kandidátce v komunálních volbách, v krajských a podařilo se nám to teď i v těch parlamentních. Máme dokonce mezi jedničkami 7 žen a 7 mužů.
Informace Českého statistického úřadu potvrzují pravdivost výroku.
Hnutí Změna má v současných parlamentních volbách 48,8 % kandidátek, přičemž na prvních místech je sedm mužů i žen. V krajských volbách kandidovalo hnutí v koalici se Stranou zelených ve dvoukrajích s celkem 44 % kandidátkami (Změna samotná však navrhlavíce žen). V rámci Změny pro Liberec kandidovalo do zastupitelstva města naprosto stejně mužů a žen.
Bohuslav Sobotka
Jan Fischer velkou část své volební kampaně profinancoval až po volbách samotných.
Výrok hodnotíme na základě mediálních informací jako pravdivý.
Účetnictví vedené ke kampani odevdzal J.Fischer ke kontrole senátem 28. března 2013. Podle ihned.cz: Když Fischer účetnictví své kampaně koncem března zveřejnil, činily neuhrazené závazky 8,18 milionu korun. Celkové výdaje na kampaň činily 27,94 mil. Kč. Dluh po ukončení kampane teda predstavoval 29,2% celkových vynaložených prostředků.
Ke splacení dluhu došlo až v posledních dnech, jak informoval server iHned.cz nebo lidovky.cz.
Byla to totiž sociální demokracie, která tehdy téměř jako jediná navrhovala, aby se zpřesnily pravomoci ústavních institucí, když už zavádíme přímou volbu prezidenta republiky. A byla to ODS a TOP 09, která tehdy zpřesnění ústavy odmítla.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť není pravda, že by ODS a TOP 09 odmítla všechny návrhy ČSSD na zpřesnění (resp. úpravu) prezidentských pravomocí.
Pravdou je, že sociální demokraté před schválením přímé volby prezidenta navrhovali několik úprav prezidentských pravomocí. ČSSD jednak navrhovala převést doposud samostatnou pravomoc prezidenta jmenovat členy bankovní rady do režimu kontrasignace či za souhlasu Senátu.
Proti prvnímu i druhému návrhu ve 3. čtení hlasovala ODS, TOP 09 i VV, a návrhy byly následně zamítnuty. Dodejme, že podobné omezení této pravomoci, pouze ze strany Sněmovny, navrhovala i KSČM, i tento návrh byl ovšem odmítnut napříč politickým spektrem, včetně hlasů ČSSD.
Zmiňovaní poslanci ODS a TOP 09 pak ovšem hlasovali ve prospěch dalších “omezovacích” návrhů ČSSD, konkrétně v oblasti abolice (práva zasahovat do trestního řízení) a za omezení imunity pouze na dobu funkčního období. Vzhledem ke skutečnosti, že tedy TOP O9 i ODS souhlasily s výše uvedenými návrhy ČSSD na zpřesnění ústavy, hodnotíme výrok jako zavádějící.
Vít Bárta
Já vám to řeknu, 100 plus Škarku a Kočí. Takže 102. (Odpověď na otázku, kolik hlasů má vládní koalice ve Sněmovně, pozn.)
Vládní koalice ODS, TOP 09 a LIDEM má v současnosti oficiálně 100 poslanců plus relativně proměnlivou podporu některých nezařazených poslanců. Těžko lze hovořit o podpoře koalice nezařazenými poslanci Jaroslavem Škárkou a Kristýnou Kočí. Při hlasování o vyslovení důvěry vládě 27. dubna 2012 totiž byla Kočí proti a Škárka se nedostavil.
Údaje z webu sněmovny zde, zpracováno graficky tady.
Václav Moravec stav shrnul v nedělních OVM takto: "Sociální demokraté 54 poslance, o dva méně než po volbách v roce 2010. ODS teď 50, o tři méně než původně. Poslanecký klub TOP 09 a Starostů se naopak o 1 poslance rozrostl na současných 42. KSČM zůstává na svých 26 mandátech. Věci veřejné teď disponují 11 křesly. A celkem 17 poslanců je nezařazených, v současné době mají své strany nebo platformy, jako jsou LIDEM, Národní socialisté-LEV21, Jihočeši, Úsvit přímé demokracie nebo Hnutí pro sport. Musíme odečíst dva poslance Davida Ratha a Romana Pekárka."
Jiří Pospíšil
Podívejme se na současnou situaci, sedmá míra nejnižší nezaměstnanosti v rámci Evropy, relativně malý státní dluh, 45 %.
Podle zatím posledních dostupných dat Eurostatu za většinu zemí (mimo Velké Británie) z června 2013 je Česká republika s 6,8 % (metodika Eurostatu) skutečně na sedmém místě v rámci EU (podle serveru bloomberg.com byla nezaměstnanost ve Velké Británii v červenci 7,8 %, tedy vyšší než u nás). Novější data z července 2013 dokonce naznačují posun na šesté místo, nejsou však ještě dostupná data za všechny země.
Jako pravdivý hodnotíme i údaj o státním dluhu. Podle výroční statistiky Eurostatu byl na konci roku 2012 státní dluh České republiky 45,8 % v poměru k HDP, tedy jeden z nejnižších v EU a pohodlně pod hranicí tzv. maastrichtských kritérií (60 % HDP).
Andrej Babiš
V Dánsku mají specializovaný soud na korupci ministrů, soudců, politiků. Slováci taky mají, státního zástupce schvaluje parlament.
V Dánsku (v angličtině) existují dva specializované soudy, které se zabývají činy ministrů a soudců, prvním z nich je The Court of Impeachment of the Realm (Rigsretten),který přezkoumává činy ministrů a ex-ministrů, zatímco druhým je The Special Court of Indictment and Revision (Den Særlige Klageret), který se specializuje na podněty proti soudcům. V případě Slovenska byl v roce 2009 zřízen Špecializovaný súd v Pezinku. Tento soud (či spíše jeho předchůdce) byl označován jako "protimafiánský". Nejvyšší státní zástupce (.pdf, str. 11-12), kterým je generální prokurátor, je jmenován prezidentem SR na návrh Národní rady SR.
