Jiří Rusnok
Nedebatoval, protože pan prezident opakovaně, když jsme, když jsem přijímal tu nabídku, řekl, sestavení vlády je tvoje zodpovědnost a máš plnou kompetenci přijít s návrhy, které já v podstatě schválím.
Neveřejnou diskuzi mezi prezidentem a novým premiérem nejsme samozřejmě schopni dohledat o ověřit, nicméně Miloš Zeman jasně veřejně deklaroval během jmenování nového předsedy vlády, že mu do sestavování vlády zasahovat nebude. Výrok tedy na základě tohoto vyjádření prezidenta hodnotíme jako pravdivý.
Miloš Zeman a Jiří Rusnok deklarovali, že personální obsazení kabinetu bude čistě na novém premiérovi. Dokládá to například online reportáž serveru iHNed z jmenování Jiřího Rusnoka předsedou vlády na Hradě 25.června. (konkrétně čas 15:18)
Server uvádí: " Rusnok: "Maximálně do 14 dnů bude vláda sestavena a jmenována." Miloš Zeman pak dodal, že Rusnokovi nebude zasahovat do personálních záležitostí a výběr ministrů nechá čistě na něm."
Bohuslav Sobotka
Pokud jde o valorizaci důchodů, tak valorizace o 45 korun v průměru, tak jak ji připravili ministři Kalousek a Drábek, je výsměch seniorům
Podle zákona č. 155/1995 Sb. se mají důchody každým rokem zvyšovat o 100 % růstu cen také o jednu třetinu růstu reálné mzdy. Nicméně, vláda Petra Nečase schválila úsporná opatření pro roky 2013 až 2015, jejichž součástí je i omezení valorizace důchodů. V tomto období se mají důchody zvyšovat pouze o 1/3 růstu cen a 1/3 růstu reálné mzdy.
V roce 2013 se důchody zvýšily v průměru o 137 korun, z důvodu slabšího růstu mezd by se měly důchody v roce 2014 zvýšit jen o 45 korun.
Bohuslav Sobotka má pravdu také v tom, že se na těchto úsporných opatřeních podíleli Miroslav Kalousek i Jaromír Drábek - opatření byla schválena v dubnu 2012, Jaromír Drábek na svou funkci rezignoval až v říjnu 2012.
Zdeněk Škromach
Pan Kalousek byl za lidovce, pan Schwarzenberg za Zelené v Topolánkově vládě, oba seděli na stejných ministerstvech jako dnes.
Výrok se vztahuje k druhé Topolánkově vládě, která fungovala od 9. ledna 2007 do 26. března 2009, přičemž v demisi pokračovala až do 8. května 2009.
V rámci této vlády zastával Miroslav Kalousek, v té době člen KDU-ČSL, post ministra financí a Karel Schwarzenberg post ministra zahraničních věcí, kam byl nominován Stranou zelených. Ve stejných funkcích pak oba ministři působili i v Nečasově vládě po sněmovních volbách 2010.
Miroslav Tancoš
Daniela DRTINOVÁ: Ano. Tak pojďme k vaší straně. Vy jste vznikli letos, o tom jsme už mluvili. Ale Romskou demokratickou sociální stranu už jste měli, ta vznikla v roce 2005, o 6 let později ji zrušil Nejvyšší správní soud kvůli nedodaným finančním zprávám. Poučili jste se? Miroslav TANCOŠ: Takhle nějak, já když tohle to Nejvyšší správní soud na to se zaměřil, tak já jsem byl, předsedou v Romské demokratické sociální straně jsem nebyl.
Romská demokratická sociální strana vznikla v roce 2005 a jejím předsedou se stal romský aktivista Miroslav Tancoš. Nejvyšší správní soud tuto stranu rozpustil z důvodu nedodaných finančních zpráv na počátku roku 2011. Rozsudek NSS o rozpuštění Romské demokratické sociální strany naleznete zde (pdf.).
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, a to z toho důvodu, že na zpravodajském serveru ČeskéNoviny.cz je uvedeno, že po tuto dobu (2005 - 2011) byl předsedou Romské demokratické strany Miroslav Tancoš. .
Miroslav Tancoš je v současné době předsedou nově vzniklé Romské demokratické strany (RDS), která se hodlá ucházet o hlasy voličů v předčasných volbách.
My jsme včera (8. září - pozn. Demagog.cz) zveřejnili na webu náš volební program, podrobný volební program sociální demokracie pro letošní volby, a jasně tam říkáme, že sociální demokracie podporuje uchování systému parlamentní demokracie v naší zemi a že podpoříme nebo předložíme takové návrhy ústavy, které zpřesní pravomoci tak, aby Česká republika zůstala parlamentní demokracií.
ČSSD 7. 9. 2013 zahájila volební kampaň a zveřejnila svůj volební program (Prosadíme dobře fungující stát), kde v části Demokratický právní stát uvádí: "Prosadíme novelizaci Ústavy ČR, která v návaznosti na zavedení přímé volby prezidenta zpřesní práva a povinnosti jednotlivých ústavních aktérů v zájmu uchování parlamentního charakteru české demokracie založené na svobodné soutěži politických stran."
Miroslav Toman
Já si myslím, že by měly skončit billboardové kampaně, protože ta znalost značky (Klasa, pozn.) podpořená je přes 80 %, nepodpořená těsně pod 80 %, takže ta značka je známá.
Národní značkou pro kvalitní potraviny KLASA označuje ministerstvo zemědělství od roku 2003 " nejkvalitnější potravinářské a zemědělské výrobky ". Značku spravuje Odbor pro marketing Státního zemědělského intervenčního fondu a je udělována (.pdf) ministrem zemědělství na základě doporučení správce značky.
Podle výzkumu (.pdf) agentury STEM/MARK, a.s. provedeného ve dnech 1. - 11. února 2013 na 1316 respondentech je znalost této značky v obou kategoriích (spontánní, tedy nepodpořená, i podpořená znalost) ve výši 88%. Základem pro podpořenou znalost (str. 9) jsou všichni dotazovaní (celkem 1316 osob), základem pro spontánní znalost jsou však respondenti, kteří uvedli, že znají dobře nebo alespoň zběžně nějaké značky kvality potravin (str. 8, celkem 667 dotazovaných).
Miroslav Toman ve svém výroku tedy uvádí data poněkud zjednodušeně, nicméně známost značky KLASA potvrzuje i průzkum agentury STEM/MARK, a.s. na toto téma, kdy v hlavních zjištěních uvádí značku KLASA jako nejznámější. Zná ji " naprostá většina dotázaných ".
Oba "druhy" znalosti značky jsou tedy ve výši 88%. Pokud se vrátíme zpět k výroku samotnému, potvrdit bychom mohli první část (podpořená znalost je přes 80%), druhá část je však nepřesná. Výrok tedy označujeme jako zavádějící.
Petr Hannig
To je problém médií, já jsem na to upozorňoval, protože Suverenita už před třemi lety byla, jsem byl předsedou já stále. Paní Bobošíková byla tehdy předsedkyní Politiky 21.
V roce 2010 byl předsedou Suverenity skutečně Petr Hannig, Jana Bobošíková byla tehdy pouze její volební lídryní a zároveň předsedkyní Politiky 21.
Petr Hannig je předsedou Suverenity – Strany zdravého rozumu od roku 2002 (v době založení byl název pouze Strana zdravého rozumu). V roce 2010 do voleb do Poslanecké sněmovny byla lídryní strany Jana Bobošíková, kvůli čemuž strana dočasně změnila jméno na „Suverenitu – Blok Jany Bobošíkové, stranu zdravého rozumu“.
Jana Bobošíková byla za svou politickou kariéru nejprve v roce 2000 poradkyní Václava Klause. Mezi lety 2004 a 2009 je poslankyní Evropského parlamentu a v roce 2006 zakládá stranu Politika 21, přičemž v roce 2010 kandiduje do Poslanecké sněmovny za Hannigovu Suverenitu.
Bobošíková zůstala předsedkyní Politiky 21 až do roku 2011, kdy založila "Suverenitu – Blok Jany Bobošíkové". Nyní je zároveň předsedkyní volebního bloku Hlavu vzhůru.
Jan Fischer
Nepatříme k nějakým evropským lídrům, pokud jde o nezaměstnanost. Známe země mnohem dramatičtější nezaměstnaností.
Podle Českého statistického úřadu (pdf., str. 5) byla nezaměstnanost v České republice za druhé čtvrtletí letošního roku na úrovni 6,8 %. V rámci Evropské unie je Česká republika na 22. místě, co se nezaměstnanosti týče. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.
Země
Nezaměstnanost za 2. čtvrtletí 2012 (v %)
Španělsko
24,8
Řecko
23,8
Lotyšsko
16,4
Portugalsko
15,7
Irsko
15,0
Slovensko
13,7
Litva
13,6
Bulharsko
12,4
Kypr
11,5
Maďarsko
10,9
Itálie
10,6
Estonsko
10,5
Polsko
10,0
Francie
9,4
Finsko
8,8
Švédsko
8,5
Slovinsko
8,3
Spojené království
8,0
Dánsko
7,9
Rumunsko
7,2
Belgie
7,0
Česká republika
6,8
Malta
6,6
Německo
5,5
Nizozemsko
5,1
Rakousko
4,3
Lucembursko
4,0
Jiří Dolejš
Pardon, sněmovna dává návrh na rozpuštění, ale ten klíčový akt provádí prezident.
Výrok hodnotíme na základě textu Ústavy České republiky jako pravdivý.
Článek 35/2 uvádí:
"Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců."
Eliška Wagnerová
Zákon o Ústavním soudu říká, že tedy každý soud může přerušit řízení při svém jednání a předložit Ústavnímu soudu k posouzení ovšem to ustanovení, které aplikuje.
Zákon č. 182/1993 Sb. Zákon o Ústavním soudu v Hlavě druhé, § 64, odst. 3 explicitně říká, že: "Návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení je oprávněn podat též soud v souvislosti se svou rozhodovací činností podle čl. 95 odst. 2 Ústavy".
Zmíněný čl. 95 odst. 2 Ústavy zní následovně: "Dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu soudu".
