To si myslím, že ne, protože stát už v minulosti vybral některé nadace, kterým dával část peněz z privatizace. Tak vzniklo nadační jmění většiny českých nadací.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě Průvodce Občanským zákoníkem pro nadace a nadační fondy.
Tento text uvádí, že: "Nadační investiční fond bylzřízen (pdf.str.72-73) v roce 1991 zákonem č. 171/1991 Sb. Vznikl za účelem podpory nadací určených Poslaneckou sněmovnou parlamentu České republiky na návrh vlády. Vláda pro NIF vyčlenila 1 % akcií z druhé vlny kupónové privatizace."
Průvodce dále popisuje (bod 12.3) konkrétní rozdělené objemy finančních prostředků nadacím. Jednalo se celkově o zhruba 2,5 miliardy Kč. Co se týče výběru oněch nadací, např. v 1. vlně rozdělování peněz bylo vybráno 39 z 95 přihlášených nadací, selekce tedy skutečně probíhala.
A třetí věc, to je preventivní, to je to, co... v tom, kde máme Česká republika problém i s Evropskou unií a to je to, že je velká část romských dětí je stále vzdělávaná na těch zvláštních školách.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož Česká republika je dlouhodobě ze strany EU kritizována za segregaci romských dětí ve školách. Počty romských dětí umístěných ve zvláštních školách se pohybují okolo jedné třetiny všech romských dětí.
Česká republika dlouhodobě čelí kritice Evropské unie za diskriminaci romských dětí jejich neodůvodněním zařazováním do zvláštních škol. Oficiálně se tato kritika datuje od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, který v rozhodnutí ze dne 13. listopadu 2007 ve věci stížnosti D. H. a ostatních proti České republice stanovil, že se Česká republika dopustila diskriminace v případě 18 romských dětí, které byly zařazeny do zvláštních škol bez relevantního opodstatnění. Celý rozsudek je ke stažení zde (. pdf).
O přesném počtu romských dětí ve zvláštních (dnes tzv. praktických) školách neexistují oficiální údaje vzhledem k citlivosti takových údajů. Podíváme-li se do českých médií, údaje o počtu romských dětí ve zvláštních školách se mírně liší. Podle veřejného ochránce práv se ve zvláštních školách vzdělává 32-35 % romských dětí (Týden.cz, 6. 6. 2012), časopis Reflex uvádí výsledky výzkumu Sociologického ústavu Akademie věd ČR, která odhaduje počet romských žáků na 26,4 % (Reflex.cz, 25. 9. 2013). Zdroje ale ve všech případech uvádějí, že ve je ve zvláštních školách třetina nebo více romských dětí. (Deník.cz, 19. 9. 2013)
Vznikají nové záchranné mechanismy, které znamenají nové a nepředpokládané finanční závazky pro stávající i nové členy eurozóny, omezuje se suverenita už i v oblasti fiskální politiky.
Krajský zastupitel za ODS Skopeček zde hovoří o vzniku Evropského nástroje finanční stability (EFSF), Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) a Paktu pro euro plus (EPP).
Na vzniku EFSF se v květnu roku 2010 dohodly státy eurozóny, Evropská komise a Mezinárodní měnový fond. Tato instituce ve formě akciové společnosti sídlí v Lucembursku a má za úkol chránit státy eurozóny před finanční nestabilitou poskytováním finanční výpomoci.
Tento dočasný fond byl v září 2012 nahrazen stálým Evropským stabilizačním mechanismem (ESM, Aj.). Přispívají do něj všechny země eurozóny.
Další zmiňovaný nástroj, Pakt pro euro plus (EPP, Aj.), pak definuje mantinely fiskálních politik členských zemí.
Výrok Jana Skopečka tedy hodnotíme jako pravdivý.
Jak o těch církevních restitucích, nelegitimní, já neříkám, že nebylo zákonné, zákon byl přijat, Ústavní soud to dokonce posvětil, akorát z toho vyškrtnul, že to je spravedlivé.
Zákonem č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, se skutečně zabýval Ústavní soud ČR na základě podání opozičních poslanců a senátorů. Nález byl vyhlášen na veřejném zasedání 3. června 2013. Ústavní soud svým nálezem „vyškrtl“ výraz „spravedlivé“ v § 5 zmíněného zákona, všechny další námitky zamítl.
Říkali jsme panu prezidentovi, říkali jsme i v novinách, nebude-li politická většina a proto bude nutné jmenovat úřednickou vládu, tedy bude-li jmenována úřednická vláda, budeme pro předčasné volby.
Předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Petr Gazdík se vyjadřoval pro Český rozhlas 22. července, bezprostředně po své návštěvě u prezidenta na zámku v Lánech: „(...) Rozpuštění sněmovny se má dle mého názoru a dle názoru našeho poslaneckého klubu konat, a já se mu nebráním, v případě, že v Poslanecké sněmovně neexistuje jasná většina. V případě, že se Poslanecká sněmovna není schopná na ničem shodnout. Tady ale jasná většina v Poslanecké sněmovně existuje (...)“. Dá se očekávat, že toto stanovisko vyjádřil i při svém jednání s prezidentem.
Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek říká v rozhovoru pro Novinky.cz: „Používali jsme dvě formulace – jedni říkali, „předčasné volby, když nebude většina“, a druzí říkali „předčasné volby, když bude úřednická vláda“. Čímž jsme mysleli jedno a totéž. Nikoho z nás opravdu nenapadlo, že prezident najmenuje úřednickou vládu v okamžiku, kdy je politická většina ve Sněmovně.“
Sám předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg pak na dotaz Lidových novin: „Pořád ještě spekulujeme, ale jak byste si vybral mezi předčasnými volbami a úřednickou vládou?“ odpovídá, „Radši předčasné volby. Ze dvou důvodů. Rok před volbami zkrátit mandát vlády není neštěstí. A obecně úřednickou vládu uznávám jenom v největší nouzi, není-li jiné smysluplné řešení.“
Podle serveru tiscali.cz pak reagoval na dotaz serveru parlamentnilisty.cz zda bude hlasovat pro rozpuštění sněmovny, když bude jmenována vláda odborníků ujištěním, že „ihned.“ A v podobném duchu cituje tiscali.cz i reakci místopředsedkyně poslaneckého klubu Jitky Chalánkové: „Opakovaně říkám, že než úřednickou vládu bez opory v demokratickém parlamentním systému, tak raději předčasné volby.“
V prvních dnech po pádu vlády se však objevovala i prohlášení představitelů TOP 09, že pokud ODS urychleně nepřijde se jménem nástupce Petra Nečase v čele vlády, podpoří předčasné volby.
Je možnost ta referenda slučovat, tak jako ve Švýcarsku.
Pokud svůj výrok Ivan Bartoš myslel, tak, že je možno hlasovat ve více referendech zároveň, má pravdu. Ve Švýcarsku je skutečně běžnou praxí, že referenda probíhají ve stejný den.
Podle švýcarské ústavy (s. 45-46, .pdf) je také v případě, kdy občanská iniciativa navrhne částečnou změnu ústavy a splní podmínky pro referendum, možno hlasovat o dvou návrzích zároveň. Prvním je návrh občanské iniciativy a druhým může být protinávrh Federálního shromáždění, pakliže ho podá. Volič má možnost hlasovat pro oba 2 návrhy. V případě, že tak učiní má ještě možnost uvést, který návrh preferuje. Nejedná se však v pravém slova smyslu o sloučení referend, spíše o možnost vícenásobné volby.
...ústavní většinu neměla pravice v této zemi nikdy. A v tomto ohledu tedy ani nemohla změnit ústavu.
Dle článku 39 odst. 4 Ústavy ČR: "K přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v čl. 10a odst. 1 je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů."
V případě dolní sněmovny, tedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, "pravice" (pravicově orientovaná koalice) skutečně ústavní většinu (120 mandátů) nikdy neměla.
Vývoj složení v horní sněmovně (Senátu Parlamentu ČR) byl poněkud jiný. Ústavní většinu (min. 49 senátorů) měla "pravicově orientovaná koalice" (ODS, ODA a KDU-ČSL) již po volbách v roce 1996. Po roce 1998 převažuje "pravicová orientace Senátu" (pro ústavní většinu je však k pravici nutné zařadit i KDU-ČSL, která již není součástí pravicové vládní koalice, což je z hlediska komparativní politologie poměrně obtížné). Od voleb v roce 2008 se však situace začíná obracet a postupně sílí strany deklarující "levicovou orientaci". Po doplňovacích volbách v roce 2012 pak získávají ústavní většinu.
I přes odlišnou situaci v horní komoře však výrok označujeme jako pravdivý, neboť pro změnu Ústavy je nutná třípětinová většina všech členů PSP ČR, kterou "pravicově orientované strany" v historii ČR nikdy neměly.
A potom oprávněně pan prezident Zeman říkal v parlamentě, že předsedou vlády byl Kalousek a ne Nečas, protože ministr financí tady vlastně řeší všechno.
Prezident Miloš Zeman ve svém projevu 7. srpna 2013 před hlasováním o důvěře vládě Jiřího Rusnoka skutečně označil za faktického premiéra bývalé Nečasovy vlády ministra financí Miroslava Kalouska. Prezident svůj názor formuloval takto: „Při vší úctě k panu poslanci Petru Nečasovi jsem hluboce přesvědčen, že v uplynulých třech letech byl faktickým premiérem vlády České republiky pan Miroslav Kalousek. A jsem stejně tak hluboce přesvědčen, že v případě, že premiérkou jmenuji - a já to nevylučuji - paní Miroslavu Němcovou, tak to bude opět faktický ministerský předseda jménem Miroslav Kalousek“. Nicméně o tom, že by Miroslav Kalousek "řešil všechno" ve svém projevu nehovoří.
Výrok Andreje Babiše přesto hodnotíme jako pravdivý.
Ono moment, jo. My můžeme spěchat jakkoliv, dokonce i Senát, ale u zákonné, zákonné opatření má takové, řekněme pravidla hry, že musí být na první schůzi nově vzniklé sněmovny takzvaně, teď použiju to hrozné slovo, než jsem ho naučil, musí být ratihabováno. To znamená osvojeno tou, osvojeno sněmovnou. Na první schůzi, podotýkám. Jindy už to nejde, jinak prostě padá pod stůl.
Výrok hodnotíme na základě dostupných faktů jako pravdivý.
Zákonná opatření, která může Senát ČR přijímat v případě rozpuštění Poslanecké sněmovny, musí být skutečně následně schválena, neboli ratihabována, nově ustanovenou Poslaneckou sněmovnou na její první schůzi. Pokud se tak nestane, pozbývají tato opatření další platnosti.
Pan Kalousek byl za lidovce, pan Schwarzenberg za Zelené v Topolánkově vládě, oba seděli na stejných ministerstvech jako dnes.
Výrok se vztahuje k druhé Topolánkově vládě, která fungovala od 9. ledna 2007 do 26. března 2009, přičemž v demisi pokračovala až do 8. května 2009.
V rámci této vlády zastával Miroslav Kalousek, v té době člen KDU-ČSL, post ministra financí a Karel Schwarzenberg post ministra zahraničních věcí, kam byl nominován Stranou zelených. Ve stejných funkcích pak oba ministři působili i v Nečasově vládě po sněmovních volbách 2010.
