Přehled ověřených výroků

V době, kdy Česká republika hledala způsoby, jak se připojit k řízení s manažery MUS jako poškozený, prohlásil Miroslav Kalousek: "Problém spočívá v tom, že my jako ministerstvo financí žádnou škodu neevidujeme."

Strana soukromníků České republiky ve svém dokumentu PROGRAMOVÉ CÍLE 2013 (.pdf - str. 5) v části "Akční program konkrétních kroků a opatření" skutečně navrhuje: "Prosadit: výběr DPH jen z uhrazených faktur a shodně uznání odpočtu taktéž pouze z uhrazených faktur." A dále také: "Prosadit: zákonnou lhůtu pro splatnost faktur 14 dní, ve výjimečných případech, kdy všichni zúčastnění vyjádří písemně souhlas,může být maximálně 30 dní."

Pro kontext: dle současně účinného obchodního zákoníku (§ 340) je doba splatnosti 30 dní (možnost prodloužení do dohodě na 60 atd.). Více o tématu např. zde či zde.

Výši DPH pro jednotlivé druhy zboží v zemích EU shrnuje zpráva Evropské komise (.pdf, s.4, položka "foodstuffs") z ledna 2013. Nulovou daň na některé potraviny najdeme ve Velké Británii, v Irsku a na Maltě. Sazba 5 % pak platí např. v sousedním Polsku (byť toho se krize nedotkla stejně jako ČR - Patria.cz).

Výrok Miloše Zemana o autorech amnestie hodnotíme jako pravdivý.

Kancléř prezidenta republiky Vratislav Mynář zveřejnil tři jména tvůrců amnestie v rozhovoru pro deník Právo na konci dubna 2013 - jmenoval Ladislava Jakla, Petra Hájka a Pavla Hasenkopfa.

Z rozhovoru také vyplývá, že jmenovaní pánové v minulosti pracovali pro Kancelář prezidenta České republiky.

Pro úplnost dodáváme, že všichni tři jmenovaní své autorství amnestie veřejně odmítli (Česká televize).

Je pravda, že Vratislav Mynář kandidoval v krajských volbách v roce 2012 ve Zlínském kraji na kandidátce SPOZ z druhého místa. Před ním se však na prvním místě nacházel člen Zemanovců Lubomír Nečas a na třetím místě další straník Josef Novák. Čtvrtý v pořadí Dalibor Maniš, starosta Valašských Klobouk, skutečně kandidoval jako bezpartijní.

Petr Nečas skutečně nechal v únoru 2013 přesunout 300 milionů eur z Programu rozvoje venkova do kohezních fondů a ministerstvo zemědělství posléze slíbilo, že o 300 milionů eur venkov nepřijde, bude je však možné čerpat právě z programů kohezní politiky. Kohezní fond (Fond soudržnosti) „spolufinancuje velké infrastrukturní projekty v oblasti ochrany životního prostředí a transevropských dopravních sítí […].“

Program rozvoje venkova je – ve srovnání s ostatními programy – velmi úspěšný. Jeho úspěšnost po celé programovací období dokládá každoročně se zvyšující podíl proplacených financí. V roce 2009 (.pdf, str. 5) bylo proplaceno 22 %, o rok později 39 % a v roce 2011 už 55 %. K 31. květnu 2013 bylo z rozpočtu na roky 2007–2013 proplaceno 76 % financí. Ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti bylo přitom za stejné období proplaceno (.pdf, str. 10) pouze 54,2 %.

Na základě výše uvedených dat hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok Vratislava Mynáře je na základě historie stranictví ministra vnitra hodnocen jako pravdivý.

Martin Pecina nejprve v letech 1996 - 1997 členem ODS.

Následně byl členem ČSSD v letech 2001 až 2005. V roce 2010 do sociální demokracie vstoupil znovu, když vedl její sněmovní kandidátku v Praze, následně se poslaneckého mandátu vzdal. V lednu 2013 však ČSSD opustil kvůli kandidatuře senátora Jiřího Dienstbiera mladšího na post prezidenta. Otevřeně Pecina vyzval členy sociální demokracie, aby místo něj podpořili Miloše Zemana.

Aktuálně Pecina potvrdil, že povede kandidátku SPOZ v moravskoslezském kraji.

Mezi tzv. "bohatý sever evropský" řadíme Dánsko, Finsko, Norsko a Švédsko.

Definovat a operacionalizovat pojem sociální stát není jednoduché, jelikož se k problematice váže řada modelů a vysvětlení. Pro naše účely ovšem můžeme použít statistiky OECD, které mapují podíl sociálních výdajů na HDP země:

zeměPodíl sociálních výdajů na HDP zeměDánsko30,8 % Finsko30,5 %Norsko22,9 %Švédsko28,6 %ČR21,8 %Slovensko17,9 %Průměr OECD21,9 % (data jsou k roku 2013)

Základní sazba zdanění pro rok 2013 je podle dat Eurostatu ve výše uvedených zemích následující:

ZeměMíra zdaněníDánsko25,0 %Finsko24,0 %Norsko28,0 %Švédsko25,0 %ČR21,0 %Slovensko20,0 %EU2721,3 %Data pro Norsko nebyla zahrnuta ve statistikách eurostatu, ale jsou ze serveru nordisketax.net

Země "bohatého severu" mají společnou tu vlastnost, že se dají považovat za země s poměrně rozvinutým sociálním státem a s vyššími přímými daněmi, než je průměr EU. Na základě výše uvedených informací tedy výrok hodnotíme jako pravdivý.

Z kontextu diskuze vyplývá, že Václav Klaus hovoří o období vlády Petra Nečase, která sestavovala rozpočet v posledních třech letech. Podle údajů ze zákonů o státním rozpočtu České republiky činil deficit v roce 2011 135 miliard, v roce 2012 105 miliard (započítán však není jednorázový výdaj 59 miliard na církevní restituce) a pro rok 2013 100 miliard korun.

Deficit roku 2012 (v souvislosti s církevními restitucemi) popisuje ministr Kalousek pro Novinky.cz následovně:

"Česká vláda v roce 2012 skutečně cílí na deficit ve výši 3,5 procenta. Přestože víme, že v letošním roce nám nebude proplaceno11-12 miliard evropských peněz, cíl dodržíme. Konečné číslo bude ale ovlivněno evropskou účetní metodikou ESA 95, která se dá vysvětlit tak, že když stát uzavře nějaký závazek, přijme zákon, tak suma, kterou obsahuje, pokud je konečná, je z účetního hlediska vnímána jako jednorázová operace.

Promítne se i jednorázově do bilance státního rozpočtu v roce, kdy zákon byl přijat. Tak se do letošního rozpočtu promítnou církevní restituce, byť fakticky v tomto roce nezaplatíme ani korunu. Faktické platby začnou v roce 2013 a potrvají třicet let. Protože suma 59 miliard představuje z účetního hlediska 1,5 procenta HDP, tak oficiální údaj o deficitu bude 5 procent. Ale zdůrazňuji, přitom se nevyplatí ani koruna."

Výrok bývalého prezidenta Václava Klause hodnotíme jako pravdivý.

Pravdivost výroku Oldřicha Vlasáka potvrzuje nařízení Evropské unie o zřízení Fondu solidarity Evropské unie a limity výše škod pro pomoc z tohoto fondu.

Podmínky uvolnění finanční pomoci jsou definovány v nařízení (.pdf) Evropské unie o zřízení Fondu solidarity EU, konkrétně ve článku č. 2. Pomoc z Fondu je poskytována pokud na území státu dojde k " závažné přírodní katastrofě s vážnými následky pro životní podmínky, životní prostředí nebo hospodářství v jednom nebovíce regionech nebo v jednom nebo více státech. "

Závažná přírodní katastrofa je v tomto případě škoda v odhadované výši přes 3 mld. eur (v cenách roku 2002) nebo škody vyšší než 0,6 % hrubého národního důchodu (HND, v anglických materiálech Gross National Income, GNI). Podle limitů (.doc) pro rok 2013 založených na HND z r. 2011 je v případě České republiky tento limit stanoven konkrétně na 871,618 mil. eur.

Oldřich Vlasák hovoří ještě o případu, kdy živelná pohroma způsobí velké regionální problémy. O této možnosti hovoří rovněž článek č. 2 zmíněného nařízení kdy uvádí, že " [z]a výjimečných okolností, i když nejsou splněna kvantitativní kritéria stanovená v prvním pododstavci, může rovněž získat pomoc z fondu region, pokud byl postižen mimořádnou katastrofou, zejména přírodní, která zasáhla podstatnou část obyvatelstva, se závažnými a trvalými následky pro životnípodmínky a hospodářskou stabilitu regionu."