Přehled ověřených výroků

Ve skutečnosti by je bylo možné snížit o více než dvě koruny.

Minimální sazby spotřební daně jsou stanoveny směrnicí Evropské rady v eurech, zatímco konkrétní výše daně je stanovena zákonem (web Celní správy ČR) v korunách. Rozdíl mezi oběma hodnotami je tedy proměnlivý. Dle referenčních kurzů (.pdf) ze srpna 2013 (25,735 korun/euro) nicméně získáme následující hodnoty:

benzín nafta minimální daň v EUR/1000 litrů 421 330 převod min. sazby na Kč/litr dle ref. kurzu 10.83444 8.49255 aktuální sazba v ČR

12.84 10.95

Pro naftu, zdaňovanou (jako "střední olej", dle webu finance.cz) poněkud méně, získáme rozdíl 2,46 Kč, pro benzín pak 2,01 Kč. Aktuální sazby spotřební daně v ČR by tak bylo možné snížit o více než dvě koruny, nikoli pouze o jednu, jak tvrdí Jana Bobošíková.

Vliv směnného kurzu eura a koruny zde není tak velký, aby mohl být výrok Bobošíkové hodnocen jako pravdivý, pokud jde o benzín, musela by koruna klesnout na 28,12 Kč/euro, a pro naftu až na 30,15 Kč/euro. Výrok tedy můžeme bezpečně hodnotit jako nepravdivý.

Výrok pochází z online chatu serveru iDnes s Ondřejem Liškou, který proběhl 30.9. 2013.

Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat relevantní nezávislé zdroje.

Karel Schwarzenberg skutečně hlasoval pro radar, přinejmenším dne 27. 11. 2008 z pozice senátora. K hlasování v Poslanecké sněmovně ale nikdy nedošlo, zde tedy Martin Bursík ani Ondřej Liška neměli možnost nikterak hlasovat.

Bývalý poslanec Liška měl nejspíš na mysli vládní hlasování, kterého se všichni tři jmenovaní zúčastnili. Detailní výsledky takového hlasování ovšem nejsou veřejná, je jen známo, že návrh byl schválen, k čemuž stačí nadpoloviční většina všech ministrů (viz Ústava ČR, čl. 76 odst. 2.) Kromě Liškova výroku neexistuje nestranný zdroj, který by sdělil podrobnosti. Lze předpokládat, že Karel Schwarzenberg hlasoval pro. Ondřej Liška naproti tomu avizoval, že bude proti. K tématu se váže článek Aktuálně.cz, který ovšem tvrzení Lišky spolehlivě nepotvrzuje a výrok tedy zůstává neověřitelným.

V září 2009 pak prezident Obama oficiálně upustil od záměru základnu stavět.

Mezi předkladateli zákona o registru smluv byl opravdu i Jeroným Tejc. Jan Farský, zástupce navrhovatele ("první předkladatel") nedávno popsal cestu tohoto návrhu legislativním procesem: původní návrh (.pdf), který měl podobu zákona o změně zákonů. se v průběhu zapracování připomínek proměnil na krátký text (.doc) o 11 paragrafech, který má původní návrh nahradit ve druhém čtení jako komplexní pozměňovací návrh. Tento návrh přitom vytváří samostatný zákon o registru smluv a velká část jeho textu je zcela odlišná od návrhu, pod kterým byl podepsán i Jeroným Tejc.

Tejc však zavádí, když říká, že jde o přílepek. Přílepek (jak jej vidí např. Ústavní soud v rozhodnutí Pl. ÚS 77/06, .doc) je pozměňovacím návrhem, jehož obsah se nevztahuje k materii původního zákona a který má zacíl pouze obejít legislativní proces. Komplexní pozměňovací návrh k registru smluv je sice rozsáhlá změna původního textu, věnuje se však stejné věci. Nová podoba zákona pouze jiným způsobem zavádí povinnost zveřejňovat smlouvy, případně i objednávky a faktury veřejných institucí.

Bohuslav Sobotka poskytl zejména v období před hlasováním o Rusnokově vládě množství rozhovorů do různých médií, kde hovořil o parlamentních principech a nutnosti nezávislosti sociální demokracie.

V rozhovoru pro týdeník Euro z 5. srpna napříkad zaznělo:

Euro: Vy se o podpoře kabinetu budete bavit 6. srpna. Budou nakonec ve sněmovně vaši poslanci hlasovat jednotně? A sondujete nálady v regionech, odkud se ozývají hlasy, že by měla Rusnokova vláda dostat šanci?
Sobotka: Předpokládám, že v hlasování budeme jednotní. Usiluju o to. Samozřejmě čtu usnesení, která nám přicházejí z regionů a v řadě míst je strana podobně rozpolcená jako tady ve svém vedení. Některé okresní výbory končí své hlasování půl na půl, jejich stanoviska nejsou jednoznačná. Já ale vidím dvě věci, které nesmíme při svém rozhodování pominout. Zaprvé: my si nepřejeme návrat sto jedničkové většiny bývalé vládní koalice. Zkompromitovali se natolik, že se divím, že vůbec chtějí zpátky. Zadruhé: musíme brát ohled na svou tradici a program, a tedy udržet parlamentní demokracii.

Podobně hovořil v týdeníku Reflex z 1. srpna:

Pokud bychom ignorovali principy parlamentní demokracie, naši demokratickou tradici, tak by se ČSSD velmi snadno mohla stát populistickou levicovou stranou, které je v zásadě jedno, jak se dostane k moci. Z dlouhodobého hlediska by se to sociální demokracii vymstilo. Principy parlamentní demokracie stojí nad zápasem mezi pravicí a levicí.

V rozhovoru pro Hospodářské noviny ze stejného dne zaznělo mimo jiné:

HN: V jaké části intervalu mezi podporou a nepodporou Rusnokovy vlády se nyní nacházíte?
Sobotka: O mně je známo, že jsem skeptický k podpoře Rusnokovy vlády. To, co se odehrálo v Českých drahách, navíc na těch pomyslných vahách přikládá závaží spíše na misku nepodpory. Situace v ČSSD není jednoduchá ze tří důvodů: Za prvé se nemůžeme dostat do nějakého zásadního neporozumění s našimi voliči, pokud chceme vyhrát příští volby do Poslanecké sněmovny. Za druhé nemůžeme přestat hájit udržení parlamentní demokracie v České republice, parlamentního systému vlády, pokud nechceme zradit svůj charakter a svůj program. A za třetí musíme uhájit samostatnost sociální demokracie.

A podobně silné vyjádření padlo i v rozhovoru pro časopis Týden z 5. srpna:

Týden: Ve sporu o Rusnoka se hraje i o vás. Odejdete z funkce, pokud ČSSD vládu podpoří?
Sobotka: Nejde tu o Sobotku, ale o budoucnost ČSSD. Nehraje se tu o to, jestli bude Rusnokova vláda podporovat sociální spravedlnost, v sázce je demokracie a metody, jimiž budeme prosazovat naše představy.

Zejména poslední citovaný výrok prakticky odpovídá formulaci, kterou použil Miroslav Kalousek, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Spis ,,Kosatka” vypracovaný českou policií k případu privatizace Mostecké uhelné byl skutečně uzavřen v roce 2005 s tím, že se nepodařilo prokázat žádný trestný čin.

Švýcarská strana se pak snažila Českou republiku kontaktovat od roku 2006. Výrok Andreje Babiše tedy na základě výše zmíněných informací hodnotíme jako pravdivý.

Nejprve se zaměříme na porovnání sazeb korporátních daní (daní z příjmů právnických osob) u zmíněných zemí, které nám nastíní následující tabulka, jejíž zdrojem jsou údaje OECD (.xlsx) z letošního roku.

ZeměZákladní či specifická sazba daně z příjmů právnických osobBelgium*33.99 (33.0) %Czech Republic19 %Luxembourg*22,47 (21,0) %Netherlands*25 %Zdroj: OECD 2013

*všechny z uvedených zemích mají v této oblasti různá specifika. Např. výše obratu právnické osoby atd. (viz zdroj dat).

Česká kapitálová informační agentura (ČEKIA) dlouhodobě sleduje počet českých společností s vlastníkem z daňového ráje. Dle údajů této společnosti patří Nizozemí (vůbec nejvyšší počet firem) a Lucembursko (čtvrtá v pořadí) mezi země s nejvyššími podíly sídel českých firem v zahraničí. Belgie mezi tzv. "daňové ráje" vůbec zařazena není.

Důvodem, proč si České firmy vybírají (vybíraly) dvě výše zmíněné země byla původně "daňová optimalizace" (čti: nižší daňové odvody). Dnes však vzhledem k vyššímu tamějšímu zdanění (viz údaje výše) jsou především lepší podmínky pro podnikání a jednoduchá daňová administrativa.

Výrok vzhled k výše uvedenému označujeme jako nepravdivý, neboť i přesto, že dvě z uvedených zemí (Belgie nikoliv) jsou země s nejvyššími podíly sídel českých firem v zahraničí, je příčinnou tohoto stavu nikoliv výše daní (jsou vyšší než v ČR), ale např. jednoduchost daňové administrativy či stabilita právního prostředí.

Podobné tvrzení zaznělo od místopředsedkyně TOP 09 Heleny Langšádlové v Otázkách Václava Moravce z 23. června 2013, které jsme také ověřovali.

Tento výrok proto hodnotíme jako pravdivý na základě naší analýzy. Ta se zabývá historií hlasování o důvěře vlády počínaje první vládou Václava Klause, která získala důvěru 14. července 1992.

Jediné hlasování o důvěře nově jmenované vlády v letech 1989 - 1992 proběhlo v ČNR po volbách v červnu 1990. Tehdy sestavoval vládu Petr Pithart na základě usnesení předsednictva ČNR, které je podepsáno mj. tehdejší předsedkyní ČNR Dagmar Burešovou. Programové prohlášení této vlády pak bylo schváleno na schůzi 3. července 1990, čímž byla vládě vyslovena důvěra. Je tedy zřejmé, že i při tomto hlasování o důvěře Česká národní rada měla svoji předsedkyni.

Odvolatelnost politikůve Švýcarsku (ang.) funguje pouze na úrovni kantonálních parlamentů, a to v šesti kantonech z celkových 26: v Bernu, Schaffhausenu, Solothurnu, Ticinu, Thurgau a Uri. Ve všech těchto kantonech funguje odvolání na základě petice. Petici za odvolání musí podepsat předepsaný počet voličů, toto číslo je založeno na procentuálním počtu obyvatel a liší se kanton od kantonu. Nejedná se však o příliš využívaný ani úspěšný nástroj a v některých kantonech (Aargau, Baselland, Lucerne) došlo v minulosti k jeho zrušení.

Zdroje k tématu odvolatelnosti politiků ve Švýcarsku jsou velmi omezené, a proto se nám nepodařilo dohledat, zda tento institut může být využíván pouze jednou za rok.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože podmínkou pro odvolání není shromáždění většího počtu hlasů, než kterými byl určitý politik zvolen. Neexistuje navíc žádný jednotný "švýcarský model", jak o něm mluví Tomio Okamura, podmínky pro odvolání politiků se v jednotlivých kantonech liší.

Poslanec Jeroným Tejc patřil mezi spolupředkladatele novely občanského zákoníku z 28. června 2013, která se týkala centrálního registru smluv. Viz sněmovní tisk č. 740.

Obě společnosti podléhají zvláštnímu režimu, kdy v případě Českých drah se jedná o akciovou společnost, ale její činnost je upravena Předpisem č. 77/2002 Sb., Zákon o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.

Lesy České republiky jsou státním podnikem, který byl zřízen Ministerstvem zemědělství ke dni 1.1.1992 a jeho činnost je upravena v obecné rovině Předpisem č. 77/1997 Sb., Zákon o státním podniku, v rovině konkrétní (z hlediska náplně své činnosti) se jedná o Předpis č. 289/1995Sb.Zákon o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon).

Podniky, které nemají formu státních podniků či není jejich činnost regulována speciálním zákonem, podléhají obchodnímu zákoníku (a dále např. sektorové regulaci) - příkladem může být společnost ČEZ, a.s.