Tady je situace, kdy máme nejvyšší, historicky nejvyšší nezaměstnanost v této zemi...
Podle serveru Finanční noviny nebo podle Českého rozhlasu je míra nezaměstnanosti v ČR skutečně nejvyšší od roku 1993 a přesahuje 10 %. Je ale třeba upozornit, že Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) používá od ledna tohoto roku novou metodiku pro její výpočet. Podle této metodiky byla k 31.1. 2013 na základě údajů ČSÚ míra nezaměstnanosti v ČR pouhých 8 %.
MPSV uvádí, že tento nový ukazatel "má kvůli odlišné definici jinou úroveň a je tudíž s původním ukazatelem nesrovnatelný." Údaje za leden 2013 tedy nelze srovnávat s údaji za předchozí měsíce nebo jiná časová období. MPSV ovšem nabízí časovou řadu (.xls) podílu nezaměstnaných osob od roku 2005 vypočtenou podle nového vzorce. Rovněž podle těchto dat je údaj za leden 2013 nejvyšší, nelze však již určit, zda je skutečně nejvyšší v historii samostatné ČR, jelikož MPSV starší data vypočtená touto metodikou nenabízí.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, podle staré metodiky je nezaměstnanost skutečně v současnosti nejvyšší a je rovněž nejvyšší i podle nové metodiky od roku 2005.
Já jsem byl nedávno, vlastně ještě před volbami americkými, jsem byl v Kongresu Spojených států, kde jsem zjistil, že důvěra v Kongres je 12%.
V nedělních OVM přišla řeč také na důvěru obyvatel v Poslaneckou sněmovnu, Zaorálek na to reagoval výrokem směrem k americkému Kongresu. Neohodnotíme tedy jeho pobyt v USA, ale důvěru v jím zmíněné těleso.
Dle průzkumů společnosti Gallup se důvěra v práci amerického Kongresu před volbami pohybovala i na hodnotách kolem 12 %. Položenou otázkou v průzkumu bylo, zda respondent schvaluje či neschvaluje způsob, jakým Kongres odvádí svoji práci (Do you approve or disapprove of the way Congress is handling its job?). Krátce po volbách, které proběhly na počátku listopadu (společně byl volen prezident, senátoři a členové Sněmovny reprezentantů) se důvěra respondentů zvýšila na přibližně 18 %. Od května 2012 do července byla důvěra stabilní s mírným růstem, propad však přišel v srpnu (na přibližně 11 %) a poté se zvyšoval až na 21 % na přelomu října a listopadu.
Po dohodě v levicovém Senátu k nim přibyla další odpůrkyně ÚSTR, ambiciózní archivářka z Národního archivu Emilie Benešová. (do rady ÚSTR - pozn. Demagog.cz)
Při volbě v Senátu, která proběhla v prosinci minulého roku, byla do Rady ÚSTR zvolena i Emilie Benešová, archivářka Národního archivu. Potud by bylo možné označit Jirsův výrok jako pravdivý. Jelikož se nepodařilo dohledat žádné vyjádření Emilie Benešové, které by vypovídalo o jejím vztahu k ÚSTR, výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Emilie Benešová je členkou Rady ÚSTR, podle oficiálních stránek ÚSTR pracuje jako archivářka v Národním archivu.
Hlasování v Senátu proběhlo 5. prosince 2012. V prvním kole hlasování (které proběhlo tajnou volbou) získala Emilie Benešová 36 hlasů. Zvolena byla ve druhém kole společně s Lukášem Jelínkem a Michalem Uhlem.
Ústavní soud už řadu věcí z těch našich zákonů rozhodl. Některé pro nás, některé proti nám. A to, co se pokládalo za to nejchoulostivější, ten nadstandard, tak nad tím ten Ústavní soud stále váhá
Výrok Leoše Hegera hodnotíme jako pravdivý na základě údajů ze stránek Ústavního soudu ČR.
Ústavní soud se zabýval body mj. ze zdravotnické reformy již 27. listopadu roku 2012. Tehdy se zabýval celkem 14 napadenými reformními zákony, z nichž většina je součástí zdravotnické, sociální a důchodové reformy. Ústavní soud nezrušil zákony jako celek, zrušil však určité části.
Ve svém nálezu ruší například " omezení platnosti dosavadních registrací poskytovatelů nestátních zdravotnických zařízení ", dále § 76 a 77 zákona o zdravotních službách nebo časové omezení na 5 let v případě institutu dříve vysloveného přání. Ústavní soud tedy opravdu rozhodl částečně pro i proti Ministerstvu zdravotnictví.
Co se týče rozdělení péče na základní a nadstandardní, návrh na zrušení ustanovení týkajících se této problematiky byl podán (.pdf) již 14. prosince 2011 51 poslanci. Tento návrh je stále veden jako projednávaná plenární věc pod spisovou značkou Pl. ÚS 36/11. Ústavní soud se k této věci tedy stále nevyjádřil a výrok proto lze hodnotit jako pravdivý.
Hned při první návštěvě senátu jsem šel za politiky ČSSD, kteří mají v Senátu většinu a bez nich mi neprojde nic, lobbovat za své návrhy.
Jelikož se nám nepodařilo dohledat žádné informace o zmíněné cestě senátora Okamury za jeho kolegy z ČSSD s cílem lobbovat za jeho návrhy, hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Také by měl od 1. ledna, pokud bude účinný občanský zákoník, platit zákon o obchodních korporacích.
Výrok Pavla Blažka hodnotíme na základě nalezených dokumentů jako pravdivý. Na webových stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR lze nalézt zákon (.pdf) o obchodních korporacích. Podle § 786 zákon nabývá účinnosti 1. ledna 2014 (strana 114 ze 120).
Tento zákon je součástí celé koncepce nového občanského zákoníku (.pdf), proto tedy nabude účinnosti, pokud nabude účinnosti celý občanský zákoník, jež podle § 3081 nabývá účinnosti 1. ledna 2014. Pro vysvětlení dodáváme, že tuto podmínku dodává ministr Blažek proto, že se spekuluje o možném oddálení nabytí účinnosti nové úpravy.
Je signifikantní, že při poslední volbě v Senátu nebyl zvolen hlavní iniciátor vzniku ÚSTR, emeritní senátor a dnešní starosta Jičína Jiří Liška.
Výrok je na základě dostupných zpráv o volbě členů Rady ÚSTR v Senátu hodnocen jako pravdivý.
Na úvod poznamenáváme, že nakolik "je signifikantní" nezvolení Jiřího Lišky do Rady ÚSTR, není součástí hodnocení. Soustředíme se pouze na fakta, která jsou ve výroku senátory Jirsy obsažena.
Jiří Liška, bývalý místopředseda Senátu, byl kandidátem do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, kterého nominovala Poslanecká sněmovna. Nicméně zvolen nebyl, jak dokládají mediální výstupy (ČT) z této volby, tak i stenozáznam (vystoupení senátorky Hany Doupovcové) z jednání Senátu, kdy výsledky volby, které se Liška účastnil, oznámila senátorka Doupovcová:
"...Druhá volba. První volba, druhé kolo – návrh Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR do Rady ÚSTR. Počet vydaných lístků 65, počet odevzdaných platných i neplatných lístků 65. Z toho neplatných lístků 5. Pro Jiřího Lišku bylo odevzdáno 23 hlasů. V druhém kole I. volby nebyl pan Jiří Liška zvolen. Děkuji." Tomáš Jirsa také zmiňuje politické aktivity Jiřího Lišky. Ten je skutečně bývalým senátorem (do roku 2010) a současným starostou Jičína.
Role Lišky při vzniku ÚSTR je taková, že byl jedním z předkladatelů zákona o Ústavu paměti národa (.pdf - 1. snahy o založení podobné instituce), tento návrh také v Senátu obhajoval. Informace o dalším vývoji, který směřoval k založení ÚSTR, lze dohledat na webu této instituce (chronologie vzniku), a to včetně podílu tehdejšího senátora Lišky.
Nejvyšší kontrolní úřad nevede správní řízení a nevydává sankce, neukládá pokuty.
Podle zákona 166/1993, o Nejvyšším kontrolním úřadu (a v souvislosti s kontextem, ve kterém výrok zazněl) hodnotíme výrok poslankyně Peake jako pravdivý.
Podle § 25, odst. 1 se o kontrole, kterou NKÚ provedl, pořizuje kontrolní protokol, ve kterém jsou popsány zjištěné skutečnosti, nedostatky a/nebo právní předpisy, které byly porušeny.
Na základě kontrolních protokolů (a dalších dokumentů) jsou výsledky shrnuty a zhodnoceny jako tzv. kontrolní závěry. Ty jsou pak zveřejněny ve Věstníku Úřadu a zaslány Poslanecké sněmovně, Senátu, vládě a na případné požádání ministerstvům. Pokud je kontrolovanou osobou Česká národní banka, je kontrolní závěr posílán i jí. (§ 30, odst. 1)
Takto jsou shrnuty kontrolní pravomoci NKÚ, který tedy skutečně nevede správní řízení, ani nevydává sankce. Jedinou výjimku, kdy může udělit pokutu tvoří § 28:
" Fyzické osobě, která zaviněně způsobila, že kontrolovaná osoba nesplnila povinnost podle § 24 tohoto zákona, může Úřad uložit pokutu až do výše 50 000 Kč." (§ 28, odst. 1)
Karolína Peake však mluvila o možnosti udělovat sankce na základě výsledků kontroly. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Toto má být vizitka instituce, jež pobírá ročně zhruba sto padesát milionů ze státního rozpočtu?
Na základě informací o výdajích ze státního rozpočtu pro rok 2013 směrem k ÚSTR hodnotíme výrok Lubomíra Zaorálka jako pravdivý.
Státní rozpočet na rok 2013 (Celkový přehled výdajů státního rozpočtu podle kapitol) uvádí částku, která je určena pro Ústav pro studium totalitních režimů, ve výši (.pdf) zhruba 152 milionů. V loňském roce dosáhl rozpočet (.pdf) ÚSTR zhruba výše 153,5 milionů.
Skutečně jediným řešením se ukázal být ten nezávislý úřad (pro dohled nad financováním politických stran, pozn.), případně správní soudnictví. Správní soudnictví - proti tomu se postavil jak Nejvyšší správní soud, tak Legislativní rada vlády.
Legislativní rada vlády (LRV) návrh zákona, kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, projednala na svém jednání 4. dubna 2013, jehož výsledkem bylo přijetí upraveného znění návrhu a následné doporučení vládě ke schválení. Kompletní znění stanoviska LRV však není v současnosti zveřejněno (viz záložku Přílohy).
Dále se nepodařilo dohledat ani stanovisko Nejvyššího správního soudu (tiskové zprávy jsou k nahlédnutí zde, který nefiguroval ani na seznamu (.doc) připomínkových míst v rámci zmíněného návrhu.
S žádostí o vyjádření jsme kontaktovali NSS, hodnocení výroku případně následně upravíme.
Aktualizace: Na základě vyjádření NSS pro demagog.cz je patrné, že NSS skutečně vznesl závažné argumenty proti jeho nově definovaným pravomocem při dohledu nad financováním politických stran. Podle NSS zmiňovaná agenda institucím zajišťujícím funkci státního soudnictví vůbec nepřísluší. Tuto část výroku je tedy možno hodnotit jako pravdivou. Bohužel stanovisko LRV stále není veřejně dostupné. Výrok proto zůstává neověřitelný.
Demagog.cz touto cestou děkuje NSS za poskytnuté podklady.
