Já, my jsme na té výkonné radě v pátek, o které jsem tady už mluvila, se bavili také o možné spolupráci s Václavem Klausem. A nikdo z těch přítomných neřekl, že si představuje návrat Václava Klause do pozice ve vedení ODS nikdo to takhle nezmiňoval. Všichni zmiňovali, že by si přáli nějakou formu spolupráce.
Záznam ze samotného jednání výkonné rady ODS se nepořizuje, takže není možné výrok s jistotou ověřit.
Dostupný je pouze záznam z následné tiskové konference po jednání výkonné rady z 9. 8. 2013, kde se vedoucí představitelé vyjadřovali k možnosti sblížení ODS s Václavem Klausem. Současný úřadující předseda ODS Martin Kuba se vyjádřil takto: „Myslím, že na výkonné radě jsme se shodli na tom, že Václav Klaus je bezesporu jako zakladatel ODS a tvůrce její ideové podstaty a výrazný politik na pravici někým, s kým ODS komunikovat chce, chceme opravit ty vztahy,(...) my chceme mít dobré vztahy s Václavem Klausem. (...)Shodli jsme se na výkonné radě, že je třeba diskutovat o té formě, hledat jí a především se na ní také zeptat pana prezidenta Klause, což určitě při našem nejbližším setkání udělám. (...)"
My už jsme nabídli generálnímu tajemníkovi OSN naše experty na chemické látky, on je přijal, zařadil do seznamu (...) Ne, to jsou pozorovatelé chemičtí, to bylo už 5. srpna jsem posílal ten dopis právě v souvislosti s tou misí, která tam posléze odjela. Čili ne žádné chemické jednotky, ale do pozorovatelské mise chemické (...) Ne, ne, ne, to bylo tři týdny před tím, co se stalo to v Damašku.
K tomuto výroku nebylo možné dohledat jakékoli relevantní informace, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
Na webových stránkách Ministerstva zahraničních věcí jsou z poslední doby o Sýrii pouze tři zmínky. První je z 30. července, ve které MZV informuje o schválení další humanitární pomoci. Následuje prohlášení o znepokojení ČR z toho, že v Sýrii mohlo dojít k použití chemických zbraní a o žádosti o vyšetření těchto obvinění (z 22. srpna). Zatím posledním textem k danému tématu je stanovisko MZV ČR k dění v Sýrii z 28. srpna, které bylo citováno i v médiích, např. na serveru lidovky.cz.
Na Lesích České republiky není 16 miliard. Pro pana místopředsedu je tam 19 miliard, bod číslo jedna.
Lesy ČR zveřejnily stav finančních prostředků na účtech k 31. březnu 2013. Tehdy objem prostředků činil více než 18 miliard. Novější informace však bohužel nejsou k dispozici.
Podle vyjádření mluvčího společnosti Lesy ČR budou novější údaje pravděpodobně zveřejněny kolem 15. září. Prozatím tedy hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Temelín zapadá do energetické politiky ČR až po roce 2028. Tedy po fotovoltaikách.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný z důvodu nejasnosti “zapadání” Temelína do energetické politiky.
Aktualizace (pdf. str.34) Státní energetické koncepce z listopadu 2012 počítá s realizací výstavby a uvedením do provozu dvou nových bloků jaderné elektrárny Temelín do roku 2025. Na serveru patria.cz najdeme vyjádření ministra Kuby z rozhovoru pro Hospodářské noviny: “ garantovaná cena elektřiny z Temelína by se zavedla až po období dotací obnovitelných zdrojů, ve výsledku by tak měla celková cena elektřiny pro domácnosti i průmysl klesnout. Bavíme se o letech 2028 a dá l.”
Není tedy jasné, jestli se za “zapadnutí” považuje samotná dostavba dvou bloků, nebo až realizace návrhu po skončení podpory obnovitelných zdrojů energie.
Já jsem 20 let odpůrcem minimální mzdy jako takové.
K tvrzení Miroslava Kalouska se nám nepodařilo dohledat žádné relevantní informace a proto ho hodnotíme jako neověřitelný.
My máme dva režimy, jak na psaní volebního programu, tak na sestavení kandidátek. Jeden z řádných, který už začal a jeden krizový, který jsme akcelerovali.
Stanovy TOP09 odkazují ve věci sestavování volebního programu a tvorby kandidátek na další vnitrostranické předpisy (např. v Čl. 10 odst. 2 písm. b), které však zpravidla nejsou veřejné. Podařilo se nám dohledat pouze text Nominačního řádu schválený v r. 2011, který zveřejnila bruntálská pobočka strany (zde, .pdf). Ten přitom (v části 2, bodu 6) opravdu uvádí možnost zkrácení lhůt na nominace kandidátů v případě předčasných voleb.
Aktuální text přepisů, které by navíc upravovaly také tvorbu volebního programu, však není publikován a výrok proto nemůžeme plně ověřit.
Český stát se mnou podepsal smlouvu (pozn. Demagog.cz - nákup Unipetrolu), kterou nemohl plnit, protože podepsal smlouvu o surovinách v České rafinérské.
Informace o těchto skutečnostech se nám bohužel nepodařilo z veřejně dostupných zdrojů zjistit.
Ano, ale on (Miroslav Kalousek, pozn.) se podílel třeba taky na tom zákonu (o státní službě, pozn.) o finanční kontrole a měli jsme kvůli tomu s ním velké spory, protože jsme tvrdili, že v této podobě to je nedostatečné. My jsme dokonce nabízeli podobu zákona, která v případě zákona o finanční kontrole vycházela z toho, co už bylo k dispozici v roce 2010, co bylo dokonce konzultováno, co bylo daleko mělo větší šanci na úspěch.
Nedostatky ohledně předpisu č. 320/2001 Sb., Zákona o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ČSSD spatřovala zvláště v: " ...absolutní neprovázanosti praktické aplikace zákona o veřejných zakázkách se zákonem o finanční kontrole " a též v reálném nevymáhání tohoto zákona. Dalšími vnímanými problémy bylo dle Senátu, který zamítl vládní návrh zákona, že zákon: " ...opomíjí doporučení Světové banky, zvětšuje zapojení územních finančních orgánů do procesů vnitřního řídícího a kontrolního systému, neposiluje manažerskou odpovědnost za hospodaření s veřejnými prostředky a nezajišťuje nezávislost interního auditu, která je dlouhodobě kritizovaná a ohrožuje jednu ze základních funkcí vnitřního kontrolního systému státu ".
Bohužel se nepodařilo získat informace o nabídce ČSSD zmíněné ve výroku Lubomíra Zaorálka, nicméně místopředsedkyně Senátu Miluše Horská (nestraník) při projednávání zákona na půdě této instituce nabídla zpracovaný návrh zákona z dílny think tanku Good Governance. Team odborníků vedl tvůrce původního zákona o finanční kontrole JUDr. Josef Včelák (plné znění tohoto návrhu je možné si prohlédnout zde (.pdf)).
V posledních letech se opakovaně zvyšovalo DPH, které vytáhlo z rozpočtu zdravotnictví řádově 5-10 mld. Kč.
DPH se za poslední roky postupně zvyšuje, a to v obou sazbách. Přehled jednotlivých změn naleznete v článku serveru Podnikatel.cz. Že má zvyšování DPH negativní dopad na rozpočet zdravotnictví, uvedl i ministr v demisi Leoš Heger. Nepodařilo se nám však najít konkrétní částku, kterou tato zvyšování zdravotnictví stojí. Podle dokumentu zpracovaném v roce 2012 Ministerstvem zdravotnictví se ale odhadované náklady spojené se zvyšování daní pohybují okolo 3,5 mld. Kč za rok 2012. Nedokážeme ale určit, jak vysoká by částka byla celkově za několik “posledních let”.
On zažádal o to (kancléř Mynář o bezpečnostní prověrku - pozn. Demagog.cz), a když viděl, že by to nedostal, tak prohlásil, že ji bere zpátky.
Kancléř Mynář nedávno uvedl (např. pro ČT), že o bezpečnostní prověrku na stupeň tajné požádat chtěl, rozhodl se však svou žádost nepodávat, dokud neshromáždil všechny potřebné dokumenty.
MF Dnes (iDnes.cz) přitom uvedla, že Mynář svou žádost podal a následně pozastavil a citovala “prosakující informace” o tom, že NBÚ nechce Mynářovi prověrku udělit.
Další zdroje však tyto zprávy nepotvrzují a Mynář sám obojí (v ČT) popřel. Schwarzenberg, který byl sám kancléřem Václava Havla, považuje absenci prověrky u Mynáře za “neslýchaný případ”, zatímco Jiří Weigl, někdejší kancléř Václava Klause, naopak v době, po kterou Mynář o prověrku usiluje, nevidí nic neobvyklého (Idnes.cz).
