Přehled ověřených výroků

Na základě veřejně dostupných informací není možné výrok korektně ověřit.

Předně je otázkou, koho přesně Vratislav Mynář míní termínem " normální spoluobčan ".

Nadační fond na splácení státního dluhu vznikl z iniciativy Miloše Zemana 19. června 2013. Nadační fond bohužel nemá transparentní účet, a proto není možné výrok potvrdit či vyvrátit.

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací z webů eia.gov, swissworld.org a norwayexports.no jako pravdivý.

Akumulaci finančních prostředků v švýcarských bankách, možná datovat už do 18. a 19. století, kdy Švýcarsko představovalo klidnější část revoluční Evropy. Počátkem 20. století se proudění kapitálu do země jen zvětšovalo jako reakce na rostoucí daně ostatních evropských státech. Již v roce 1934 švýcarský parlament přijal zákon ustavující přísně bankovní tajemství. Bankovní sektor země významně těžil z nezapojení do I. a II. světové války a pevné měny,

Norsko je největším evropským producentem ropy se zásobami 5,3 miliard barelů a druhým největším světovým exportérem zemního plynu s 2,06 biliony metrů krychlových zásob. Země je také druhým největším světovým exportérem mořských plodů.

Všechny body, které Tereza Bernardová vyjmenovává, jsou zpracovány v Ekonomickém programu NS-LEV 21 (.doc).

Čerpání evropských peněz je hned několikrát zmíněno v kapitole zabývající se opatřeními pro obnovu hospodářského růstu. Národní socialisté chtějí zřídit krizový management čerpání evropských peněz z fondů EU do konce současné finanční perspektivy EU v roce 2013. Jako jednu z největších priorit vidí čerpání peněz z fondů EU v letech 2014-2020. Čerpání peněz z fondů EU plánují využít mj. v boji proti nezaměstnanosti a sociálnímu vyloučení v regionech s vysokým výskytem těchto jevů. V této kapitole najdeme také návrh na zveřejňování všech smluv veřejné správy na internetu.

Kapitola Opatření pro nápravu schodkových rozpočtů obsahuje Terezou Bernardovou zmíněné body týkající se boje proti korupci ve veřejných zakázkách. Národní socialisté zde navrhují zřídit centrální úřad, který by měl namísto jednotlivých ministerstev a úřadů organizovat všechna výběrová řízení nad určitou hranici (např. 1 mil. korun). Dále chtějí vytvořit úřad státní expertízy, z něhož by centrální úřady dostávaly odborné odhady skutečných nákladů na pořízení větších investic nad určitou hranici. Pokud by nejlepší nabídka byla vyšší než odhadní cena stanovená státní expertízou, nebylo by možné ve výběrových řízeních pokračovat.

V dlouhodobém volebním programu (.doc, str. 5) KSČM (Naděje pro Českou republiku) z roku 2004 lze skutečně najít body věnující se problematice IT, např. : “ KSČM považuje objektivitu a dostupnost informací, informační demokracii, za základní podmínku fungování demokratické společnosti. Uvnitř strany i v celé společnosti proto podporuje zavádění a využívání informačních technologií. Informační politiku a její prosazování chápe rovněž jako šanci pro nastupující generaci i jako oblast celospolečenského uplatnění mladých lidí nezbytnou k tvůrčímu zvládání úkolů. KSČM je proti manipulaci s informacemi. Požaduje zpřesnit podmínky působení hromadných sdělovacích prostředků, zejména veřejnoprávních, zajistit náležitou ochranu dat občanů či informací o občanech. ”

Informační technologie jsou také jedna z priorit strany (str. 3), informační a vzdělanostní společnosti se také věnuje celá kapitola III (str. 4).

Obšírněji se IT problematice věnuje i volební program (doc.) KSČM 2006-2010, v němž je IT koncepci věnována kapitola IV. , nazvaná Bez Informací to nepůjde.

Pavel Blažek skutečně oslovil dopisem (.pdf) nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana s otázkami, které směřovaly k zásahu ÚOOZ na Úřadu vlády ČR. Těchto otázek bylo však celkem 19 a ne 23, jak uvádí prezident Zeman, což je ovšem v kontextu výroku spíše drobná nepřesnost.

NSZ skutečně odmítl odpovědět na tyto otázky. Mluvčí NSZ se k celé věci vyjádřila následovně: “ Jde o požadování informací zasahující do působnosti státního zastupitelství týkající se konkrétní kauzy," uvedla. Zákon přitom jasně říká, že věci svěřené do působnosti státního zastupitelství vykonávají pouze státní zástupci a jiné orgány či osoby nesmějí do jejich činnosti zasahovat.”

Miloš Zeman tedy celý proces popisuje korektně, mýlí se v počtu otázek, které měl Blažek Zemanovi zaslat. Tato nepřesnost je však spíše drobná, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Podle usnesení vlády z července 1999 byl zbývající 46% podíl státu prodán firmě Investenergy, v zastoupení Appian Group za 650 milionů korun. Odhad FNM se nám bohužel nepodařilo dohledat, kvůli výrazně přemrštěné částce hodnotíme nicméně výrok jako nepravdivý.

Za částku 4,1 mld. korun byl v roce 2004 prodán majetkový podíl státu ve společnosti OKD a to společnosti Karbon Invest, což je však odlišná transakce.

Změna způsobu volby prezidenta nijak neposílila jeho pravomoci. Ty jsou popsány v Ústavě ČR a změna volby hlavy státu nebyla doprovozena rozšířením kompetencí prezidenta. Ústavní právníci se pouze shodují na tom, že přímý mandát od voličů může prezident chápat jako fakt, který dává jako krokům větší legitimitu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací z médií, které potvrzují, že na případ Mostecké uhelné bylo uvaleno informační embargo.

Server aktuálně uvedl 16. 4. 2012 následující: “ Zástupci švýcarského soudu ani prokuratura zatím obrat v případu nekomentovali, není ani jasné, jestli tak vůbec učiní. Doposud totiž dodržovali striktní informační embargo.”

Česká televize potom 27. 7. 2009 na svém webu také uvedla obdobnou informaci, když napsala: “ Na otevření případu Mostecké uhelné je ze strany státního zastupitelství uvaleno přísné informační embargo.”

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož KDU-ČSL je členem Evropské lidové strany (EPP) (.pdf), která vznikla v roce 1976 (anglicky) jako výsledek evropských integračních proudů a dnes je nejsilnější stranou Evropského parlamentu.

V tomto klubu KDU-ČSL zastupuje europoslankyně Zuzana Roithová.

Volby do zastupitelstva hlavního města Prahy proběhly 15. a 16. října roku 2010. Praha byla rozdělena do sedmi devítimandátových obvodů, celkem se tedy volilo 63 zastupitelů.

Dle zákona o volbách do zastupitelstev obcí musí být na kandidátkách jednotlivých politických stran tolik kandidátů, kolik je v daném obvodu mandátů. V tomto případě je náhradníkem každý kandidát, který nezískal mandát svojí strany. Situace, kterou zastupitel Hudeček popisuje, může za určitých okolností nastat pouze v malých obcích, nikoliv však v Praze.

Vítězem (ČSÚ) voleb se stala strana TOP 09 s 26 zastupiteli. Následovala ODS s 20, ČSSD se 14 a KSČM se 3 mandáty.

(Přehlednou grafiku výsledků voleb nabízí např. server iDnes.cz).

Na základě výše uvedených skutečností hodnotíme výrok Tomáše Hudečka jako nepravdivý.