A to je poměrně výrazná svým způsobem překvapení tedy pro všechny asi, že máme od roku 2007 pořád těch necelých 35 miliard a nerostou ani výdaje na léky na recept i ty, co jsou mimo recept.
Dle aplikace Data presentation system na webu Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, která umožňuje vytváření vlastních tabulek, se tržby lékáren od roku 2007 od zdravotních pojišťoven za léčiva (tedy za léčiva na recept; indikátor 4911) pohybovaly (s výjimkou roku 2009, kdy tržby překročily zmiňovaných 35 miliard o 185,429 milionů korun) pod hranicí 35 miliard Kč (viz. níže uvedená tabulka).
Tržby od ZP za léčiva (v tis. Kč)
rok ČR
2007 32 219 244 2008
31 231 356 2009
35 185 429
2010
33 752 703
2011
33 987 000
Tržby lékáren za volně prodejná léčiva (tedy léky "mimo recept"; indikátor 4914) v letech 2007-2009 rostly (viz. následující tabulka).
Tržby za volný prodej (v tis. Kč) rok ČR
2007
6 637 591
2008
7 392 259
2009
7 764 682
7 482 923
7 663 780
S ohledem na skutečnost, že tržby lékáren za léky na recept v roce 2010 překročily hranici 35 miliard, kterou zmiňuje Zuzana Roithová a skutečnost, že tržby za volný prodej v letech 2007-2009 rostly, hodnotíme její výrok jako zavádějící.
Doplňujeme dokument ÚZIS, který nám Zuzana Roithová zaslala jako podklady pro své argumenty. Ukazuje, že výdaje na léky na recept skutečně dlouhodobě spíše stagnují. Nezmiňuje se však o lécích "mimo recept".
My budeme postupovat důsledně tak jak jsme hlasovali v minulosti, to znamená ve směru co největšího rozkrytý, co největší transparentnosti společností, které dnes schovávají své vlastníky za anonymní akcie.
Výrok označujeme jako pravdivý, neboť při obou dvou hlasování o novele zákona o zrušení listinných akcií na majitele v roce 2010 hlasovali poslanci ČSSD v drtivé většině souladu se slovy Bohuslava Sobotky.
Pouze poslanec Jan Látka (ČSSD) hlasoval 25. února 2010 pro vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování, čímž sice nemusel být principiálně proti návrhu zákona, ale fakticky přispěl vládní koalici svým hlasem k jeho navrácení a v konečném důsledku k jeho konci.
Česká televize: "První vážný pokus o jejich zrušení si přičítají sociální demokraté spolu se Stranou zelených. Ve stejné době, tedy v roce 2009, je chtěli rušit i lidovci.
Sněmovní tisky: heslo akciová společnost / akcie
Hlasování:
Já, když se dneska podívám na úroveň té minimální mzdy, která je u nás, tak musím tedy souhlasit s panem předsedou, že ta minimální mzda je nižší pouze v pobaltských státech, v Rumunsku a v Bulharsku.
Na základě veřejně dostupných dat (poslední aktualizace: 19. 2. 2013; grafické vyjádření viz zde) poskytovaných Eurostatem hodnotíme výrok jako zavádějící. Ze srovnání úrovně minimální mzdy v jednotlivých členských státech EU, Chorvatsku, Turecku a USA vyplývá, že minimální mzda v České republice je pátá nejnižší ze všech hodnocených zemí. Nižší úroveň minimální mzdy je uzákoněna pouze Rumunsku, Bulharsku, Litvě a Lotyšsku. Ludmila Müllerová však hovořila o pobaltských státech, kam se vedle zmiňované Litvy a Lotyšska řadí také Estonsko, kde v roce 2013 došlo k navýšení (ang.) minimální mzdy. Stav uváděný ministryní Müllerovou tedy platil pouze do konce roku 2012, ale současnému stavu již neodpovídá.
Pošta svými aliančními smlouvami s partnery vydělává 2 miliardy korun ročně.
Výrok lze na základě dat z účetních uzávěrek České pošty hodnotit jako pravdivý. Zmiňované výnosy z aliančních smluv jsou v účetních uzáverkách kategorizovány jako výnosy z obstaravatelské činnosti. Přiložená tabulka předkládá vývoj těchto výnosů v čase. Pro rok 2012 prozatím nebyla účetní uzávěrka zveřejněna, avšak podle tiskové zprávy České pošty ze 3. dubna 2013 se výnosy z obstaravatelské činnosti v roce 2012 zvýšily o 299 milionů korun.
Rok
Výnosy z obstaravatelské činnosti (mld. Kč; zaokrouhleno)
20112,4720102,52
20092,6120082,5120072,5920062,37
20052,17
20042,17
Data 2010-2011 (.pdf str. 101); 2008-2009 (.pdf str. 112); 2006-2007 (.pdf str. 72); 2004-2005 (.pdf str. 74).
Nám půjčují na desetileté dluhopisy pod dvě procenta, což je údaj z ledna 2013, a Polsko a Slovensko mají dvakrát větší úroky. My máme 1,9, jsme srovnatelní (z našich sousedů, pozn.) s Rakouskem, které má také 1,9. A lépe už jsou na tom jenom Němci, ti mají 1,5.
Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý. Podle statistiky Evropské centrální banky (harmonizované dlouhodobé úroky pro účely srovnání, data za leden 2013) je situace následující: Zeměúrok v %Česká republiky1,96Slovensko3,93Polsko3,91Rakousko1,92Německo1,51
Výnos z českých dluhopisů je tedy opravdu pod 2 %, u slovenských i polských je zhruba dvojnásobný, rakouské jsou zhruba na stejné úrovni a lépe je na tom z našich sousedů opravdu jenom Německo.
Platíme velké daně v Čechách, 800 milionů.
Výrok Andreje Babiše hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat relevantní informace.
Na webových stránkách společnosti Agrofert Holding, a.s. jsou k dispozici výroční zprávy této společnosti. V poslední zveřejněné výroční zprávě, tj. za rok 2011 (.pdf), nalezneme "Konsolidovaný přehled o finančních tocích" (s. 66), do něj však spadají finanční toky všech společností holdingu, včetně těch německých. Daně odváděné v ČR proto není možné zjistit.
Co se týče hmotné a trestní odpovědnosti, je to běžné u vedení jakékoli firmy.
Zákon č. 418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim upravuje podmínky trestní odpovědnosti právnických osob.
Paragraf 7 tohoto zákona taxativně vymezuje možné trestné činy, jejichž skutková podstata je dále definována v trestním zákoníku.
Paragraf 8, odst. 1 poté specifikuje, co se rozumí trestným činem spáchaným právnickou osobou. Jde o čin, který spáchá mimo jiné “a) statutární orgán nebo člen statutárního orgánu, anebo jiná osoba, která je oprávněna jménem nebo za právnickou osobu jednat, b) ten, kdo u této právnické osoby vykonává řídící nebo kontrolní činnost, i když není osobou uvedenou v písmenu a)” čili vedení firmy. Za trestný čin mohou být uloženy specifické tresty, definované v paragrafu 15 zákona (zrušení právnické osoby, propadnutí majetku, peněžitý trest, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, zákaz činnosti, zákaz plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži, zákaz přijímání dotací a subvencí, uveřejnění rozsudku).
Už rok není obsazena funkce prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu.
Dle stránek NKÚ není funkce prezidenta obsazena od 21. února 2012, což je k 3. únoru 2013, tedy datu výroku Karolíny Peake opravdu skoro rok.
(..) je těch prorůstových výdajů v roce 2013 o šestnáct a půl miliardy víc než v roce 2012. V rozpočtu roku 13 je 108 miliard, které je možno označit jednoznačně jako prorůstové. A je tam tedy téměř sedmnáctimiliardový nárůst proti roku 2012.
Je mimo naši kompetenci kvalifikovaně označit prorůstové výdaje a provést srovnání let 2012 a 2013. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
Počkejte, co se, co se týká tady toho, tak jsme deklarovali, že dáme speciální programové body do konce června tohoto, tohoto roku.
Jan Mládek se již v březnu letošního roku vyjádřil, že ČSSD svůj konkrétní plán ohledně změn v oblasti OSVČ představí do letních prázdnin, tedy do konce června. Jeho výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.