Přehled ověřených výroků

Výrok na základě dostupných informací hodnotíme jako pravdivý. Podle webu novazelenausporam.cz: "Program Nová zelená úsporám je zaměřen na investice do energetických úspor při rekonstrukcích i v novostavbách. V programu bude podporováno například komplexní zateplování rodinných a bytových domů a veřejných budov (školy, školky, domovy seniorů apod.), a také nová výstavba v pasivním energetickém standardu". Program navazuje na starší dotační program Zelená úsporám. Projekt byl ohlášen koncem listopadu 2012. Podle webu lidovky.cz projekt do roku 2020 počítá až s 38 miliardami Kč.

Politická strana Národní socialisté-levice 21. století podpořila prezidentskou kandidaturu Miloše Zemana před prvním kolem a následně i v kole druhém. Na svém oficiálním profilu na facebooku předseda Jiří Paroubek 12. Ledna 2013 uvedl: „Národní socialisté jsou jedinou stranou zastoupenou v Poslanecké sněmovně, která vyjádřila již v prvním kole prezidentské volby svou jasnou podporu vítěznému kandidátovi M. Zemanovi...V této své podpoře M. Zemanovi vytrvají národní socialisté pochopitelně i ve druhém kole“.

Výrok Jiřího Paroubka tedy hodnotíme jako pravdivý.

V Rozhodnutí o registraci kandidátní listiny nebo o odmítnutí kandidátní listiny (.pdf, 1,9 MB) zveřejněném Ministerstvem vnitra ČR se na straně 49 píše “ V seznamu relevantních záznamů mohl operátor označit záznam za ztotožněný. Pokud byla nalezena tatáž osoba, avšak prokazatelně s jinými údaji, např. jiná adresa nebo adresa v současné době již neaktuální, operátor označil záznam za neztotožněný.” Z toho vyplývá, že pokud byla na archu uvedená jiná adresa, než adresa trvalého bydliště, která je uvedena v Základním registru obyvatel, nemohl být záznam ztotožněn a tedy byl vyřazen. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Na základě veřejně dostupných informací se nám nepodařilo výrok ověřit. Dostupné informace o autorech amnestie jsou protichůdné. Václav Klaus 2. března 2013 pro deník Právo uvedl: "Autorem jsem já. Není žádný jiný autor. Samozřejmě se o tom bavím s nejužším kroužkem spolupracovníků, ale žádný jiný autor neexistuje. To je pořád ta hloupá mediální nebo politická hra".

O podání informací na základě zákona o svobodném přístupu k informacím žádal místopředseda ČSSD L. Zaorálek a místopředseda České pirátské strany J. Michálek či občanské sdružení Lepší Kladno. Podle nich text amnestie naznačuje konzultaci s právníkem, což koliduje s tvrzením prezidentské kanceláře a V. Klause.

Pro neuspokojivou odpověď prezidentské kanceláře a nemožnost se vůči ní odvolat J. Michálek podal správnou žalobu (pdf.) na V. Klause. Podle dostupných informací žalobu zvažuje i občanské sdružení Lepší Kladno a L. Zaorálek.

Dle dat z ČSÚ a Eurostat je daný výrok pravdivý jen zčásti.

Senátor Štěch mluví o reálné mzdě, tedy o od inflace očištěné hodnotě průměrné mzdy, a o produktivitě práce, tedy o ekonomickém produktu zpravidla přepočítanému na odpracovanou hodinu. Pro ověření výroku tedy uvádíme údaje o reálných mzdách, které čtvrtletně zveřejňuje ČSÚ (s výjimkou roku 2007, kde jsou k dispozici pouze data za 3. čtvrtletí, pracujeme vždy s hodnotami za 4. kvartál) a údaje o produktivitě, zveřejňované agenturou Eurostat.

meziroční změna (%) v: 2007 2008 2009 2010 2011 2012 produktivitě práce 4,8 0,0 -1,5 1,6 0,8 0,0 reálné mzdě 5,0 3,4 4,8 -1,2 -0,4 0,9

Jak je vidět, senátorovo tvrzení o růstu mezd a produktitivy platí pouze pro některé roky a není tedy zcela pravdivé. Ještě v r. 2009, kdy na ČR dopadla světová recese (více např. ČT), reálné mzdy meziročně vzrostly více než produktivita, stejně jako v r. 2012.

Jak uvádí Dopravní podnik hlavního města Prahy na svých webových stránkách, opravdu je stoprocentně vlastněn hlavním městem Prahou.

Ministrova slova potvrzují údaje Eurostatu.

Podle údajů Eurostatu měla ČR v posledním čtvrtletí minulého roku nezaměstnanost ve výši 7,2 %. Ze 17 států eurozóny nižší míru nezaměstnanosti vykazovaly pouze 4 země, a to Lucembursko (5,1 %), Německo (5,4 %), Nizozemí (5,6 %) a Malta (6,9 %). Ze všech států evropské 27 pak byla nižší nezaměstnanost ještě v Rumunsku (6,7 %). Dá se tedy říci, že Česká republika skutečně patří mezi země s nižší mírou nezaměstnanosti.

Je ale třeba dodat, že pracujeme s daty, která jsou jednak neúplná a také již nemusí být zcela aktuální. V celkové statistice Eurostatu totiž chybí údaje za 4. kvartál 2012 u 3 zemí (Řecko, Rakousko a Spojené království).

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací z životopisů daných osob jako zavádějící. Pavel Dobeš, bývalý ministr dopravy, se dostal do funkce už ve věku 29 let. Dále má Karolína Peake na mysli Stanislava Grosse. Ten se stal premiérem ČR až ve věku 34 let, ale i přes tuto odchylku hodnotíme výrok jako pravdivý - Stanislav Gross byl opravdu velmi mladý na pozici premiéra - byť mírně nepřesný.

Ministr hovoří o změnách, které jeho úřad plánuje: základní odborná příprava má být prodloužena na dobu dvanácti měsíců. Když tedy říká "v minulosti byla devět měsíců", popisuje současný stav.

Dnes přitom (dle webu Policie ČR) nově nastupující policisté, jsou-li poprvé zařazeni k některé ze služeb Policie ČR, absolvují teoretickou přípravu "v rozsahu cca 6 měsíců" a tři měsíce řízené praxe. Výjimkou je cizinecká policie, pro kterou je celková doba základní odborné přípravy delší, pravidlem však zůstává ministrem uvedených devět měsíců.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě statistiky Eurostatu (v liště označené "AGGREG95" je potřeba nastavit kategorii "Food", případně jinou požadovanou kategorii, a v liště označené "INDIC_NA" je potřeba zvolit Prices levels indices (EU27=100). Podotýkáme však, že při srovnání cen potravin v rámci členských zemí EU se za Českou republikou nachází také Maďarsko, které Andrej Babiš neuvedl a které je dle statistiky na pátém místě, Česká republika je tím pádem šestá. Pořadí jednotlivých zemí se může mírně proměňovat v závislosti na tom, jaké položky jsou do statistiky započítávány(např. nealkoholické nápoje, alkoholické nápoje etc.). V odkazu na statistiku, která je uvedena výše, si můžete zvolit konkrétní skupinu spotřebitelských produktů a porovnat jejich cenové hladiny napříč členskými zeměmi EU. Níže uvádíme výňatek ze statistiky, kde je index cenové hladiny potravin jednotlivých členských zemí definován vůči průměru cenové hladiny potravin v rámci celé EU, který je roven 100. V tabulce je uvedeno pouze posledních šest zemích s nejnižším indexem, odkaz na celkový přehled všech zemí naleznete zde.

Polsko63,2Bulharsko68,8Rumunsko70,1Litva77,7Maďarsko85,0Česká republika85,9 ("index Comparative price level indices 2009, EU27=100")

Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.