Já jsem prohlásila, že já bych abolice nepoužívala.
Dle informací na stránkách serveru Volbomat je Zuzana Roithová opravdu proti používání institutu abolice (zastavení trestního stíhání či zákaz jeho započetí). Konkrétně říká: "Zabránit zneužití této výlučné pravomoci může v podstatě jen prezident sám. Udílení milostí nesmí být opravou soudního rozhodnutí o vině. Proto jsem proti abolicím a institut milosti vnímám jen jako mimořádný humanitární akt, s nímž je třeba zacházet citlivě a nebránit se veřejné kontrole."
Zavedl vlastně normální stranický život u nás (myšlen je Václav Klaus - pozn. Demagog.cz) a nepodléhal iluzi, že se bez politických stran obejdeme.
Podle webu tydeniky.cz: “ Předsedou OF se v říjnu 1990 stal Václav Klaus. Jeho volba definitivně Občanské fórum rozdělila, pro řadu bývalých disidentů byla nepřijatelná Klausova koncepce klasické politické strany. V roce 1991 se definitivně rozpadlo na Klausem vedenou Občanskou demokratickou stranu s pravicovým programem tržních reforem a Občanské hnutí, které se orientovalo více doleva a kde skončila většina intelektuálně zaměřených členů prosazujících Havlovu myšlenku ‘nepolitické politiky’." Problematiku vhodně a detailněji přibližuje článek ČT24.
Já jsem v roce 2004 dělala Sedmičku na Nově, jenom bych ráda připomněla, že to byl pořad, který překračoval i milionovou sledovanost, byl relativně úspěšný a mně tam chodili politici, kteří říkali pořád totéž.
Jana Bobošíková byla moderátorkou diskuzního politického pořadu Sedmička na TV Nova v letech 2001-2004 (web NašiPolitici.cz). Na youtube lze nalézt také upoutávku na tento pořad s Janou Bobošíkovou.
Nepodařilo se nám dohledat data o sledovanosti pořadu v roce 2004 a není reálné dohledat ani vystoupení různých politiků, kteří by "říkali pořád totéž". Z těchto důvodů je výrok hodnocen jako neověřitelný.
Tak to není pravda. To není pravda, že nikdo z politické scény nechce dohled nad financováním politických stran. Je to přesně půl na půl. (..) Bohužel, když jsme vedli politická jednání, která jsem já sezvala na půdě Poslanecké sněmovny i se zástupci Senátu, Poslanecké sněmovny, tak se ukázalo, že je to přesně napůl. TOP 09, Věci veřejné a LIDEM chtěli dohledový orgán. ODS, ČSSD a KSČM nechce dohledový orgán.
Výsledek jednání potvrzuje pouze tisková zpráva s vyjádřením samotné Karolíny Peake (LIDEM) a žádné další výstupy z jednání nejsou k dispozici. Hodnotíme výrok proto jako neověřitelný.
Je pravdou, že proběhla celkem dvě setkání (4. a 25. října 2012) se zástupci politických stran k návrhu zákona o dohledu nad financováním politických stran, která uspořádala Peake. Například Jeroným Tejc (ČSSD) se vyjádřil jasně a to, "že si neumí představit, jak by politicky obsazený úřad mohl nezávisle řešit kontrolu financování politických stran." Můžeme proto bezpečně potvrdit pouze to, že LIDEM jsou pro vytvoření dohledového orgánu, zatímco ČSSD se staví proti tomuto návrhu.
"Číslo je přibližně 230 vynesených rozsudků smrti." (za dobu trvání komunistického režimu - pozn. Demagog.cz)
Ústav pro studium totalitních režimů uvádí, že počet vynesených rozsudků smrti v období 1948-1989 se může v různých pramenech lišit: “Můžeme se tak mimo jiné setkat s číslem 248 (Liška, O. a kol.: Vykonané tresty smrti. Československo 1918–1989. Praha, ÚDV 2000) nebo také s číslem 262, respektive 227 (Rázek, A.: Seznamy popravených: Vykonané tresty smrti z politických důvodů od 25. 2. 1948 do 29. 12. 1989. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu [online], 14. 11. 2005 [cit. 30. 6. 2008]).”
Milošem Zemanem zmíněných 230 vynesených rozsudků zapadá do tohoto rozpětí a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Já jsem byla naplno ve sněmovně a byla jsem nejpilnější poslankyní...
Výrok o pilnosti Fischerové v pozici poslankyně v letech 2002-2006 nelze objektivně ověřit. Není jasné, zda se pilnost poslance ukazuje na účasti na hlasováních, vystoupeních ve sněmovně, či na počtu předkládaných návrhů zákonů a pozměňovacích návrzích. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Myslím že v Rakousku, tam je dokonce šest tisíc, patnáct tisíc je na Slovensku (počet potřebných podpisů pro nominaci do přímé volby prezidenta, pozn.).
Výrok podle informací z Ústavy Slovenské republiky a stránek prezidenta Republiky Rakousko hodnotíme jako pravdivý.
Oficiální stránky rakouského prezidenta uvádí (odkaz v německém jazyce, možnost i anglické verze), že každá nominace musí být podepsána nejméně 6 000 způsobilými voliči. Na Slovensku je pro nominaci do přímé volby prezidenta republiky podle Ústavy (.pdf) SR (čl.101) potřeba 15 poslanců Národní rady nebo petice podepsaná minimálně 15 000 občany Slovenské republiky.
"Ano, souhlasím s Vámi, ještě státní dluh stoupá, nicméně když se podíváte, jak o kolik procent teď stoupá a v minulých letech, tak musíte doznat, že jsme dosáhli značného pokroku."
Státní dluh v absolutních číslech podle Ministerstva financí ČR neustále roste. Od roku 2006 vzrostl z 802,5 mld. Kč na 1 499,4 mld. Kč v roce 2011.
Vývoj státního dluhu ve vztahu k HDP probíhal v posledních letech takto (Český statistický úřad - .xls):
Rok200620072008200920102011Státní dluh/HDP (%)23,924,426,031,335,439,0Poměrný meziroční nárust+0,5+1,6+5,3+4,1+3,6
Z tabulky tedy vyplývá, že největší skok v relativním nárustu státního dluhu nastal v roce 2009. Od té doby postupně klesá.
Data za rok celý 2012 ještě nejsou dostupná, proto naše analýza končí u roku 2011.
My jsme zastavili víceméně všechno, co je drahé a rozvojové a necháváme jenom ty věci, které jsou nejdůležitější pro pacienty alespoň v těch novinkách.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se bohužel nepodařilo dohledat informace o tom, které služby v rámci zdravotnictví budou pro příští rok pozastaveny a které ponechány.
Několikrát jsem jako premiér v parlamentu prosazoval zákon o obecném referendu, nikoli jenom o speciálním referendu.
Výrok je na základě dvou návrhů zákona o obecném referendu, které předkládala vláda Miloše Zemana, hodnocen jako pravdivý.
Vláda Miloše Zemana předložila do sněmovny návrh zákona o obecném referendu 29. 8. 2000, tento návrh však neprošel Poslaneckou sněmovnou. Další návrh tohoto zákona předkládala vláda do Poslanecké sněmovny 11. září 2001. Tento návrh prošel do Senátu, kde byl však zablokován. Miloš Zeman v obou případech ve 3. čtení těchto návrhů hlasoval aktivně pro tento zákon.
