Taky bych chtěl poděkovat našemu kandidátovi Jirkovi Dienstbierovi, který tedy bohužel neuspěl a skončil na čtvrtém místě.
Kandidát ČSSD na prezidenta ČR Jiří Dienstbier skutečně skončil v prvním kole prezidentských voleb na čtvrtém místě se ziskem 16,12% hlasů (celkový počet: 829 297 hlasů). Před ním se umístili Miloš Zeman (24,21%) , Karel Schwarzenberg (23,40%) a Jan Fischer (16,35%).
Ústava, pokud si ji lidé najdou na internetu, tak jasně říká, že je potřeba k platnosti onoho rozhodnutí o vyhlášení amnestie spolupodpis předsedy vlády či předsedou vlády pověřeného člena.
Ústava hovoří v této věci takto:
Čl. 63 (1) Prezident republiky dále
...
j) má právo udělovat amnestii.
(3) Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavců 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.
U nás je podnikatelské prostředí takové, že se sem kapitál nehrne ze 2 příčin. Jednou jsou vysoké daně a druhou je byrokracie a s ní spojená korupce.
Existuje spousta průzkumů mezi podnikateli i mezi obyčejnými občany, které dokládají slova Jany Bobošíkové.
Podle organizace Transparency International se ČR posunula z 57. na 54. místo na světě v žebříčku vnímání korupce, pořád jsem ovšem na stejné úrovni jako Rwanda.
Že Česku ubírá na atraktivitě i daňové zatížení potvrzuje i nedávna studie Světové banky.
Ovšem jsou zde i protikladné názory. "Výhodou je to, že je tu poměrně jednoduché začít podnikat. Navzdory tomu, co běžně čtete, byrokracie v České republice opravdu není tak hrozná," řekl Baird týdeníku Ekonom při své návštěvě Prahy.
Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Prezident zcela sám, bez součinnosti s jakýmkoli ústavním orgánem, jmenuje členy bankovní rady ČNB.
Pravomoc jmenovat členy bankovní rady ČNB je zakotvena v Ćlánku 62 Ústavy ČR, který vyjmenovává výlučné pravomoce prezidenta, tedy takové, které nevyžadují žádnou kontrasignaci.
Podrobněji o tom, kdo může být jmenován do bankovní rady a na jak dlouho, hovoří Zákon o České národní bance v §6 (.pdf, strana 6).
Já to mám jako srovnatelný prvek té nominace a i jediný kandidát, což byl Jiří Dienstbier, sháněl podpisy, nakonec to raději nechal na té nominaci.
Na základě informací z médií a stránek ministerstva vnitra hodnotíme výrok jako pravdivý.
Ze všech kandidátů byli poslanci nebo senátory nominování pouze tři - Jiří Dienstbier, Karel Schwarzenberg a Přemysl Sobotka. Z těchto tří opravdu jako jediný sbíral rovněž podpisy občanů Jiří Dienstbier (informace o jeho nasbíraných podpisech například na serveru iDnes.cz a Rozhlas.cz). Jak ale vyplývá z již výše uvedeného odkazu na stránky ministerstva vnitra, a jeho informace o kandidátech, Jiří Dienstbier byl nominován senátory a podpisy občanů tak pro svou nominaci nevyužil.
Já zase musím připomenout, že my máme dvoukomorový parlament, čili je možné sice získat nominaci i z Poslanecké sněmovny podobně jako na Slovensku z Národní rady Slovenské republiky, ale navíc stačí jenom 10 senátorů na podobnou nominaci.
Na základě dohledaných ustanovení z ústav České a Slovenské republiky je výrok hodnocen jako pravdivý.
Ústava ČR v článku 56 bod 5 k navrhování prezidenta republiky uvádí: "Navrhovat kandidáta je oprávněn každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 000 občany České republiky oprávněnými volit prezidenta republiky. Navrhovat kandidáta je oprávněno nejméně dvacet poslanců nebo nejméně deset senátorů."Ústava Slovenské republiky (.pdf) v oddílu Prezident Slovenskej republiky čl. 101 (3) uvádí: "Kandidátov na prezidenta navrhuje najmenej 15 poslancov Národnej rady Slovenskej republiky alebo občania, ktorí majú právo voliť do Národnej rady Slovenskej republiky, a to na základe petície podpísanej najmenej 15 000 občanmi. Návrhy na voľbu sa odovzdávajú predsedovi Národnej rady Slovenskej republiky najneskôr do 21 dní od vyhlásenia volieb."
Ta ústava je psaná horkou jehlou, protože prezident Havel si vyžádal, že bude při svém zvolení přísahat na ústavu.
Ústava ČR vznikala od července roku 1992, kdy byla zřízena vládní komise pro její přípravu a rovněž paralelní komise předsednictva České národní rady (první verze návrhu Ústavy ale byly vypracovány již v roce 1991). Vládní návrh Ústavy byl pak projednán a schválen na schůzi ČNR 16. prosince s účinností od 1. ledna 1993 (proces podrobně popisuje např. portál IUS Wiki, který vychází z odborných zdrojů).
Prezident Havel pak svůj slib již skutečně skládal na text nové Ústavy, nikde se nám ale nepodařilo dohledat, že by Ústava vznikala v krátkém čase z jeho přičinění. Vzhledem k nedostatečným informacím tedy hodnotíme výrok jako neověřitelný.
"... Jsem se za prvé poctivě omluvil panu Schwarzenbergovi i jeho paní za to, co FreeGlobe uvedl a omluvil jsem se veřejně a dokonce ještě předtím, než mě o to pan Schwarzenberg požádal v Impulzech právě u Vás, pane Moravče."
Zeman se sice omluvil, nejprve v debatě pro iDNES a později ten den pak také v rámci pořadu Václava Moravce na rádiu Impuls. Nutno ale podotknout, že Zeman se neomluvil za sebe, ale za svůj volební tým, a že omluva byla adresována Karlu Schwarzenbergovi a nikoliv jeho ženě, na kterou byla nepravdivá slova přímo cílena. Navíc podle Aktuálně.cz Miloš Zeman lživé prohlášení nestáhl ze svého webu, a tím ho de facto šířil dál.
Na základě těchto skutečností hodnotíme výrok jako zavádějící.
"Byla to právě moje vláda, která v roce 2002 navrhla zákon o profesionální státní službě, zatímco všechny ostatní vlády tento zákon (...) neustále odkládají."
Zákon č. 218/2002 Sb., byl uveřejněn ve Sbírce zákonů 28. května 2002. Dosud nenabyl (až na některé jeho části) účinnosti - té by měl nabýt v plném znění 1. ledna 2015. Účinnost tohoto zákona byla odkládána celkově pětkrát s tím, že poslední odložení bylo podepsáno prezidentem Klausem na konci roku 2011. Na druhou stranu je nutné dodat, že vláda připravuje zcela novou verzi služebního zákona, která by měla zákon č. 218/2002 Sb., nahradit.
Zvýšili jsme spoluúčast na léky.
Na základě nedostatku informací o dopadů změn v placení léků hodnotíme výrok jako neověřitelný.
V Sněmovnou schválné reformě zdravotnictví z 6. září 2011, prošel i návrh změny spoluúčasti pacienta na lécích. Jak uvádí web iHned: "V lékárnách naopak lidé zaplatí 30 korun za celý recept, nikoliv za položku na receptu jako dosud. Léky do 50 korun ale nebudou hrazeny z veřejného pojištění, lidé je budou platit ze svého". Není ale zcela prokazatelné, že tato změna se projeví zvýšením spoluúčasti pacientů.
