Jednoznačně od začátku říkáme, že přímá volba ano, ale ne tím způsobem, jak je zkonstruována.
V rozhovoru pro Aktuálně.cz, který proběhl již 18. 2. 2012 (tedy asi 10 dní po schválení zákona o přímé volbě prezidenta) Jana Bobošíková tvrdí: ,, My jako Suverenita jsme pro přímou volbu, ale my jsme chtěli změnu pravomocí řady vrcholných orgánů. Ne pro ten současný konstrukt, kdy došlo jen ke změně dvou nebo tří paragrafů v ústavě a jinak se nic nezměnilo. V této podobě se toho obávám.”
Z čehož vyplývá, že skutečně od začátku aktuální úpravy volby preferuje její jinou podobu, ale není proti přímé volbě jako takové
V různých místech, taky v Jihočeským kraji, v Budějovicích, se prosadily takový místní sdružení.
Výrok Karla Schwarzenberga hodnotíme jako pravdivý, protože pětiprocentní klauzuli pro zisk mandátu překročilo celkem osm sdružení, mezi nimiž bylo i sdružení z Jihočeského kraje.
V následující tabulce uvádíme všechny místní sdružení, které se dostaly do krajských zastupitelstev.
KrajSdruženíVolební zisk (%)
Jihočeský"JIHOČEŠI 2012"14,57KarlovarskýHnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst9,09KarlovarskýALTERNATIVA6,70ÚsteckýSeveročeši.cz12,02ÚsteckýHnutí PRO! kraj8,15LibereckýStarostové pro Liberecký kraj22,21LibereckýZMĚNA pro Liberecký kraj16,85KrálovéhradeckýVÝCHODOČEŠI7,69VysočinaPro Vysočinu6,38Zdroj: ČSÚ
V tom rozpočtu je 80 nebo více ne 80 procent jsou mandatorní výdaje. Ministr financí nebo vláda operuje pouze s 20 procenty výdajů rozpočtu.
Výrok Petra Gazdíka hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nám nepodařilo najít relevantní informace (tj. týkající se návrhu státního rozpočtu pro rok 2013).
Pro úplnost ale připojujeme citaci ze Stanoviska NKÚ ke zprávě o plnění státního rozpočtu pro rok 2011 (.pdf), kde se uvádí: " Na růstu rozpočtovaných výdajů se podílejí zejména mandatorní výdaje, které by měly dosáhnout výše 679,6 mld. Kč, což je o 51,5 mld. Kč více oproti skutečnosti roku 2010. Podíl mandatorních výdajů na celkových výdajích tak vzroste na 57,1 % (rozpočtovaný podíl v roce 2010 byl55,1 %, v roce 2009 činil 53,5 % a v roce 2008 dosáhl podíl 52,5 %). "
V této chvíli všichni obyvatelé České republiky, kteří jsou do 100 kilometrů od Německa, jezdí nakupovat do Německa, protože je to tam levnější.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, obyvatelé kolem hranic sice nakupovat do Německa jezdí, ale nedá se zjistit zda v takovém rozsahu jaký uvádí Radek John.
Studie zabývající se oblastní celého pohraničí mezi ČR a Německem v oblasti, kterou vymezuje Radek John - neexistuje. Existující výzkumy pouze dokazují, že Češi hledají v Německých obchodech hlavně kvalitu. Dále existují pouze články z dnešního března, které dokazují oblibu německý obchodů u Čechů, jde ovšem pouze o obyvatele sousedících vesnic a měst blízko hranic. Ani jeden z těchto zdroju nedokáže tedy ani potrvdit či vyvráti teorii Radka Johna.
Máme nejvíc silnic, 8600 kilometrů silnic. (ze všech krajů)
Středočeský kraj podle statistik Ředitelství silnic a dálnic spravuje 2 367, 939 km II. třídy a 6 257, 251 km III. třídy. Dohromady to je 8625, 19 km. Výrok Josefa Řiháka tak hodnotíme jako pravdivý, neboť reálný stav odpovídá informaci obsažené v jeho výroku.
Ivan Fuksa je součástí té skupinky odpadlíků.
Dle informací z webu ODS, kde je otištěn rozhovor Ivan Fuksy v deníku Právo, se Ivan Fuksy do této skupiny řadí. Ivan Fuksa k 7.11.2012 složil poslanecký mandát.
Měli jsme i dva obvody, kde jsme stáli protikandidátovi občanské demokratické strany a byly to vlastně dva jediné obvody, kde eventuálně podle dohody mohla Česká strana sociálně demokratická svými hlasy pomoci našim kandidátům.
Z dat uveřejněných Českým statistickým úřadem na portálu volby.cz vyplývá,že kandidáti KSČM se dostali do druhého kola senátních voleb ve 12 obvodech, z toho v 10 obvodech stáli proti kandidátovi za ČSSD a ve 2 soupeřili s protikandidátem z ODS (přehlednější grafika s výpisem postupujících kandidtádů například na idnes.cz).
Jednalo se o ostře sledovaný obvod Praha 8, kde místopředseda strany Jiří Dolejš (KSČM) – postoupil z prvního místa – soupeřil s obhajující Danielou Filipiovou (ODS), a obvod Teplice, kde se do druhého kola dostal z druhého místa Jaroslav Dubský (KSČM) a postavil se obhajujícímu senátorovi a starostovi města Jaroslavu Kuberovi (ODS).
Zmiňovanou dohodou Petr Šimůnek pravděpodobně myslí výzvu ČSSD k hlasování pro nevládní kandidáty, o které informoval například deník Referendum.
pokračování předchozího výroku: My máme takový starý rodinný právo švýcarskýho občanství, původně to bylo občanství města Curychu, a přiznávám, že za totality jsem toto občanství a švýcarský pas velice využíval a za to jsem taky Švýcarsku velice vděčný.
Dle informací na serveru wikipedie mají všichni příslušníci rodu Schwarzenbergů již od středověku curyšské a tedy i švýcarské občanství. Fakt, že Karel Schwarzenberg využíval za totality švýcarský pas, on sám sděluje v rozhovoru pro časopis Instinkt. Bohužel nelze ve veřejně dostupných internetových zdrojích dohledat nezávislá tvrzení, která by jeho výrok potvrdila. Vzhledem k tomu, že první část výroku je potvrzena zdrojem z wikipedie a druhá část ministrem zahraničí samotným, je výrok jako celek hodnocen jako neověřitelný.
Ale už tenkrát jsme policii okamžitě dokázali, že např. všechny prostředky, které šly přes sponzory, se opravdu dostaly na volební účet ODA, také proto policie vlastně vyšetřování nezahájila.
V dohledaném článku z roku 2001 a z archivu Radia Prague z roku 1997 hovořícím o vyšetřování Občanské demokratické aliance z důvodu nejasného financování skrz firmu TMC je uvedeno, že “všechny hříchy ODA svého času prověřovala policie.” Zde ovšem není jasné, zda prověřováním je myšlen nutně začátek vyšetřování. Také nebylo možné dohledat, že se všechny tyto prostředky dostaly na volební účet ODA, a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný. Faktem je, že policii strana nakonec přiznala, že peníze ODA poslali například sponzoři Philip Morris, PPF nebo Železárny Vítkovice. Tyto firmy to však následně popřely. Vyšetřování tedy podle článku skončilo bezvýsledně.
...já jsem prezentoval svoje věci i v zahraničí, ve Spojených státech, v Anglii, měl jsem velkou výstavu v Berlíně.
Vladimír Franz měl v zahraničí několik ať už individuálních, nebo kolektivních výstav. Např. v roce 1990 v New Yorku nebo v roce 2001 v Berlíně, kde souborně prezentoval svou uměleckou činnost.
