Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám i přes intenzivní snahu a zapojení švédských kolegů, nepodařilo nalézt relevantní zdroj, který by popisoval vztah mezi švédským králem a tamějším podnikatelským sektorem.

V médiích proběhlo několik zpráv o názorových střetech Přemysla Sobotky a Václava Klause.

Šlo mimo jiné o spor o další fungování vedení ODS po volbách v roce 2002. Přemysl Sobotka dle dostupných informací (uvedených např. na serverech iDnes, ČT24) prosazoval změnu vedení strany a byl prvním, kdo vyzval Václava Klause k odchodu z vedení strany.

K dalšímu konfliktu mezi Přemyslem Sobotkou a Václavem Klausem došlo v roce 2009, kdy Lisabonská smlouva prošla Senátem a prezident s jejím přijetím nesouhlasil. Informace o tomto rozporu mezi tehdejším předsedou Senátu a prezidentem lze najít např. na stránkách Aktuálně.cz zde a zde nebo na serveru IHNED. Videozáznam kritiky prezidenta Klause na adresu senátorů lze shlédnout také na serveru IHNED.

Na základě výše uvedených informací z médií hodnotíme výrok Pavla Blažka jako pravdivý.

Výrok Miloše Zemana je pravdivý, neboť vstupu do sněmovny v roce 2006 skutečně se ziskem 6 poslaneckých mandátů obsadili 4 ministerské posty v 2. vládě Mirka Topolánka.

Strana Zelených získala ve volbách v roce 2006 skutečně 6 poslaneckých mandátů. Strana následně vstoupila do druhé vlády Mirka Topolánka, tedy do koalice ODS, KDU-ČSL a právě SZ. Zelení získali ve vládě následující posty: Ministerstvo životního prostředí (Martin Bursík), Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (Dana Kuchtová, Ondřej Liška), Ministerstvo zahraničních věcí (Karel Schwarzenberg), Ministr/ministryně vlády ČR pro lidská práva a menšiny (Džamila Stehlíková, Michael Kocáb).

Kandidátka KDU-ČSL svůj nesouhlas se zvýšením DPH v kontextu vládního balíčku účinného od 1. 3. 2012 vyjádřila např. pro ČTK, iDnes nebo ČT24.

Hlava třetí Ústavy ČR hovoří mj. o roli prezidenta republiky. Článek 63 pak hovoří o právu prezidenta účastnit se schůzí obou komor Parlamentu a schůzí vlády. Doslova se v tomto článku praví:

“(1) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. Udělí se mu slovo, kdykoliv o to požádá.
(2) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti.”

Fakt, jestli má případný proslov prezidenta v těchto institucích malý či větší účinek, nehodnotíme.

V Kosovu proběhly již dvoje parlamentní volby (.eng), premiérem je Hashim Thaçi.

Dlouhodobě působí v zemi jednotky KFOR (celkem 30 zemí – 23 zemí NATO), které zprvu dbaly především na bezpečnost, což v letech po proběhnuvším válečném konfliktu často zcela nezvládaly, v současné době se pak spíše snaží agendu bezpečnosti postupně předávat k zodpovědnosti místním policejním sborům, které jsou již kosovské. Již první volby proběhly podle demokratických standardů.

Karel Schwarzenberg má tak pravdu jak s vládou premiéra Thaciho, tak i v tom, že se k moci dostala na základě demokratických voleb. Centrální vláda pak skutečně kontroluje své území, od vzniku země však také díky mezinárodním vojenským silám.

Současný předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský zastával ve vládě Miloše Zemana (po celou dobu fungování vlády) post místopředsedy vlády a předsedy Legislativní rady vlády.

Přemysl Sobotka na svých strankách zveřejnil dopis, který adresuje protestujícím studentům a ve kterém jim vyjadřuje svou podporu. V dopise neukazuje na konkrétní aspekty dané kauzy, spíše vyjadřuje obecnou podporu této studentské aktivitě.

Výrok Karla Schwarzenberga hodnotíme podle dohledaných informací z ministerstva zahraničních věcí jako pravdivý.

Státy jihovýchodní Asie jsou sdružené pod organizaci ASEAN (Sdružení národů jihovýchodní Asie), jejímž úkolem je mimo jiné i ekonomický rozvoj. V článku na stránkách ministerstva zahraničních věcí můžeme nalézt informaci o obchodním summitu EU-ASEAN ze dne 5. května 2011. Zde se uvádí, že státy jihovýchodní Asie budou v období let 2011 - 2015 " jedním z nejrychleji se rozvíjejících světových regionů. "

Táňa Fischerová se dle informací z volebního webu ČSÚ při kandidatuře do Senátu za Stranu zelených na Praze 2 skutečně dostala do druhého kola, když v prvním kole získala 18,97% hlasů a skončila tak druhá za Danielou Filipiovou (59,55% hlasů). Ve druhém kole získala Táňa Fischerová 40,97% hlasů a do Senátu tedy zvolena nebyla. Celkem se o tento mandát ucházelo 12 kandidátu. Výrok tedy s malou výhradou hodnotíme jako pravdivý.