Čistě nominálně, kdybychom to brali podle členů klubů, tak už dokonce vláda ani většinu nemá.
Na základě informací z Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a zpravodajských článků hodnotíme výrok jako pravdivý.
Pokud bereme v potaz pouze členy poslaneckých klubů, pak je vláda postavena na podpoře pouze 90 poslanců, z nich 49 jsou členové poslaneckého klubu ODS, 41 pak TOP 09. Věci veřejné vládu opustily a nově vzniklá formace LIDEM má osm členů, kteří musí vystupovat jako nezařazení poslanci, protože nesplňují podmínku 10 poslanců pro založení poslaneckého klubu.
My máme sazbu 15 (daně z příjmu, pozn.).
Sazbu daně z příjmu u nás stanoví zákon č. 586/1992 o daních z příjmů.
Ten rozlišuje mezi daní z příjmu fyzických a právnických osob. Jednotná sazba 15% skutečně existuje, vztahuje se ale pouze na daň z příjmu fyzických osob (§ 16).
Daň z příjmu právnických osob je upravena v § 21 tohoto zákona, který stanoví, že výše daně z příjmu právnických osob činí 19%. Nižší sazbou (15%) se zdaňují příjmy investičních, podílových a zahraničních fondů. Penzijní fondy a instituce penzijního pojištění daní své příjmy sazbou 5%.
Vzhledem k tomu, že Jeroným Tejc mluví o dani z příjmu fyzických osob, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.
Když vezmete, že by se tam poskytovaly i důchody, tak to je někam ke třem milionům zákazníků.
Podle statistiky vydané Ministerstvem práce a sociálních věcí, bylo ke dni 31.března 2012 v ČR cca 2,87 mil. důchodců vč. poběratelů důchodu invalidního a pozůstalostního. Již tento počet odpovídá senátorově "někam ke třem milionům". Krom toho by mezi "zákazníky" České spořitelny měli patřit i příjemci dávek v hmotné nouzi aj., byť z výroku není zřejmé, že je senátor Štěch do zmíněných tří milionů počítá.
My se tady bavíme, víte, ty závazky týkající se 4 miliard, tak ty jsou přece splatný do roku 2025 a ty závazky kolem nemocnic, které se vzaly, které podepsal hejtman Bendl a spol, tak 2007. (dále v diskuzi se Josef Řihák opravil na 2027)
Závazky týkající se úvěru ve výši 4 miliard Kč, které si přímo půjčil Středočeský kraj, jsou splatné do 20 let od podepsání smlouvy. Tuto informaci uvádí v tiskové zprávě o poskytnutí úvěru Středočeskému kraji Komerční banka.
Úvěrová smlouva s KB byla podepsána 12. září 2007, tedy v době, kdy byl středočeským hejtmanem Petr Bendl.
Také závazky, které se týkají nemocnic a činí 2 miliardy Kč, byly přijaty v době hejtmanství Petra Bendla. O tom informuje tisková zpráva na internetových stránkách kraje. Podmínky tohoto úvěru se však nepodařilo dohledat.
Vzhledem k tomu, že se nepodařilo dohledat podmínky závazků přijatých nemocnicemi, hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Je to odpovědnost vlády. (tvorba zahraniční politiky - pozn. Demagog.cz)
Podle Koncepce (.pdf, str .23) zahraniční politiky České republiky z roku 2011 naplňuje cíle zahraniční politiky především zahraniční služba, která uskutečňuje politiku vlády. Z tohoto tedy vyplývá zodpovědnost vlády za tvorbu zahraniční politiky.
Podle novely zákona č.2/1969 Sb. (Kompetenční zákon) je dle §6 Ministerstvo zahraničí ústředním orgánem státní správy České republiky pro oblast zahraniční politiky. Ve třech odstavcích jsou rozepsány úkoly Ministerstva zahraničí.
To, že to bylo zadáno jako veřejná obchodní soutěž, přezkoumával Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, konstatoval naprosto jednoznačně, že ministerstvo postupovalo správně.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se zabýval problematikou veřejné zakázky na tzv. sociální karty. Své původní rozhodnutí o zrušení možnosti uzavřít smlouvu na základny veřejných zakázek ze dne 27. září 2011 (č. j. ÚOHS-S451/2011/VZ-15224/2011/520/EMa), které se ale bohužel nepodařilo v původním znění dohledat, však antimonopolní úřad zrušil rozhodnutím (.pdf) ze dne 9. prosince 2011 a uznal, že ministerstvo při svém postupu nepochybilo.
Jelikož ÚOHS nakonec shledal, že MPSV postupovalo správně, hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
Například v Karlovarském kraji, kde jsme byli v radě kraje, měli jsme vícehejtmana, jsme volby vyhráli.
Výrok Vojtěcha Filipa hodnotíme jako pravdivý na základě informací dostupných na webových stránkách Karlovarského kraje a portálu volby.cz. Zde se uvádí, že pro období 2008 - 2012 byl náměstkem hejtmana pro oblast majetkoprávní a vnitřních věcí Jaroslav Borka za KSČM, dalším členem rady za KSČM byla Eva Valjentová.
Na portálu volby.cz se můžeme dozvědět, že KSČM získala v Karlovarském kraji 22,98 % hlasů, což byl skutečně nejlepší výsledek v tomto kraji.
Myslím, že instrument (VETO - pozn. Demagog.cz) není příliš účelný, hlavně v zemi, kde ústava káže, že může být velice lehce přehlasován. V jiných zemích je ten rozdíl mnohem větší.
Právo veta v České republice upravuje Čl. 50 Ústavy ČR, který v odst. 2 stanoví, že prezidentem vrácený zákon musí být přijat nadpoloviční většinou všech poslanců, jinak nebyl přijat. Např. ve Spojených státech amerických (. pdf - str. 65) může být prezidentské veto přehlasováno pouze dvoutřetinovou většinou každé z komor Kongresu, v Polsku je možné prezidentem vrácené veto přehlasovat třípětinovou většinou všech poslanců.
(..) jsou i tak velké rozdíly v těch volebních výsledcích, kde na jedné straně jsme měli relativně úspěšné kraje, nebo velmi úspěšné kraje jako Plzeň, jako je Středočeský kraj, kde jsme dosáhli slušného procenta. A pak kraje, kde to procento bylo velmi slabé.
Na základě dostupných volebních statistik ČSÚ výrok hodnotíme jako pravdivý.
Volební výsledek ODS v jednotlivých krajích
Kraj
Výsledek
Plzeňský
26,48 %
Středočeský
18,32 %
Jihočeský
12,56 %
Olomoucký
10,91 %
Pardubický
10,90 %
Královéhradecký
10,62 %
Vysočina
10,29 %
Moravskoslezský
9,92 %
Karlovarský
9,79 %
Ústecký
9,68 %
Zlínský
9,49 %
Liberecký
9,26 %
Jihomoravský
9,21 %
Ten návrh (na zvýšení platu poslanců, pozn.) přišel do sněmovny s pěti variantami od vlády.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Vládní návrh zákona 236/1995 Sb o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánu a soudců a poslanců Evropského parlamentu skutečně obsahuje pět možných variant navrhovaných úprav.
