Já jsem dávno před metanolovou aférou dal do připomínkového řízení zákon o značení lihu, který právě na tohle reaguje. Který reaguje na to, že ten nelegální, nebo organizovaný zločin, ta nelegální činnost se dostala technicky na takovou úroveň, že my musíme technicky vylepšit tu ochranu kolků a vůbec prodeje alkoholu.
Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme jako pravdivý na základě informací dostupných v Knihovně připravované legislativy (klikněte na záložku hledání a zde hledejte podle názvu toto slovní spojení: " Návrh zákona o povinném značení lihu "). Sem byl zákon vložen 13.8. 2012, přičemž připomínkové období trvalo do 10.9. 2012.
Na webových stránkách Hospodářské komory ČR je pak dostupná Předkládací zpráva (.doc), ve které se na druhé stránce v posledním odstavci uvádí: "Současně však zefektivněním kontrolní činnosti dojde k posílení ochrany spotřebitele před nekvalitním lihem a k ochraně poctivě podnikajících subjektů před prodejem mimobilančního lihu."
Dáváme do Vinařského fondu částku od 3 do 5 milionů korun ročně.
Výrok Stanislava Juránka je nepravdivý, neboť senátor mluví o částce v rozmezí 3 - 5 milionů, nicméně v letech 2009 a 2011 byla tato částka výrazně odlišná, konkrétně šlo o 8, resp. 7 milionů.
Závěrečné účty z let 2009, 2010 a 2011 obsahují informaci o dotaci kraje do vinařského fondu. Za rok 2009 (.xls - záložka 32c) šlo o bod 27 - dotace kraje dosáhla 8 milionů korun. Rok 2010 (.pdf - tabulka č. 28d - str. 201). Krajská dotace do Vinařského fondu byla ve výši 5 milionů korun. I v roce 2011 (.xls - záložka 27d) byla krajem udělena dotace do Vinařského fondu. Konkrétní výše dosáhla 7 milionů korun.
Kraj tedy prostřednictvím dotací dává peníze do Vinařského fondu, v letech 2009 a 2011 se však výše těchto dotací výrazně odlišovala od tvrzení senátora Juránka.
Když vezmu počet 235 inspektorů Státní zemědělské a potravinářské inspekce v České republice, to je 2,3 inspektorů na jeden okres.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Počet inspektorů Státní zemědělské a potravinářske inspekce v České republice je podle dostupných zdrojů 215. ČR se dělí na 76 okresů, což představuje 2,8 inspektorů na okres.
Tak Nezávislí konali. My jsme byli ti, co požádali pana Klause o milost pro pana Romana Smetanu (Roman Smetana je řidič, který pomalovával billboardy politických stran)...
Výrok Jany Zwyrtek Hamplové hodnotíme na základě informací z médií a internetových stránek hnutí Nezávislí jako pravdivý.
Dle informací ČTK, které převzaly např. servery ČT24 a FN, podalo hnutí Nezávislí v Olomouckém kraji žádost o milost 30. srpna 2012. Tuto informaci potvrzují také údaje na stránkách hnutí Nezávislí, kde lze nalézt text žádosti a petiční dopis prezidentovi.
Ve čtvrtek 6. září už jsme měli dva mrtvé a 6 osob podezřelých na otravu metylalkoholem leželo v havířovské nemocnici.
Podle údajů zveřejněných dne 6. září 2012 KŘP Moravskoslezského kraje, bylo v období od 1. září do 6. září 2012 v NsP Havířov hospitalizováno celkem šest osob s podezřením na otravu Metylalkoholem. Z těchto šesti lidí k datu 6. září 2012 dva zemřeli a tři byli ve vážném stavu. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, jelikož postižených osob bylo šest a nikoli osm, jak vyplývá z výroku
Když se ovšem podíváme na jednotlivá města, pak ty velké zdroje (znečištění), mezi které patří i ten Mittal jsou zásadní pro Ostravu a Frýdek-Místek. V ostatních městech včetně Opavy a Nového Jičína, tak právě ty malé a střední zdroje převažují.
Výrok je dle seznamu hlavních zdrojů znečištění v Situační zprávě k Programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje (.pdf.) pravdivý. Je však záhodno dodat, že mezi velké zdroje též patří Třinecké železárny a tím pádem by se výčet měst se zásadním dopadem velkých zdrojů rozrostl ještě o Třinec (str. 7).
Kraj ročně rozdává přes 700 milionů korun na dotacích jiným organizacím.
Výdaje Jihomoravského kraje na dotace se sice pohybují kolem čísla 700 milionů ročně, avšak tuto přesáhly za poslední tři roky pouze v roce 2010.
Ve výroční zprávě Jihomoravského kraje za rok 2011 (.pdf) je na straně 73 v kapitole 6. Hospodaření kraje, v části nazvané Poskytnuté dotace, příspěvky a dary ze zdrojů Jihomoravského kraje, uvedeno, že Jihomoravský kraj poskytl v roce 2011 z vlastních zdrojů dotace, příspěvky a dary v hodnotě 696 552 000 Kč. Za rok 2010 (.pdf - str. 80) uvolnil kraj prostředky ve výši 713 483 000 Kč a v roce 2009 (pdf. - str. 72)) pak bylo na dotace poskytnuto 656 714 000 Kč.
Výrok tedy na základě výše uvedených údajů hodnotíme jako nepravdivý. I když nejsou odchylky ve výši částky příliš velké, není pravda, že více než 700 milionů kraj vydává každoročně.
Mohelnice byla jednou na seznamu případně této krajské spalovny z iniciativy našeho bývalého starosty...
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Jana Zwyrtek Hamplová má zřejmě na mysli stavbu nové krajské spalovny (.pdf) (také odborněji nazývané: Zařízení na energetické využití odpadu - ZEVO).
Olomoucký kraj je v současnosti co se týče zpracování odpadu nesoběstačný (.pdf) a část odpadu putuje do sousedního Jihomoravského kraje. Kraj proto v budoucnu hodlá vybudovat vlastní spalovnu. Problémovým bodem projektu je v současnosti umístění této nové spalovny, kde iniciativa politiků často naráží na nevoli občanů postavit takovou stavbu v jejich lokalitě. Rozhodnutí mělo padnout do konce prázdnin, avšak nakonec bylo odloženo na dobu po krajských volbách.
Co se týče Mohelnice, tak ta skutečně byla za bývalého starosty Aleše Mikety uvažována jako jedno z možných míst pro tuto stavbu.
Z hlediska této stavby je to 14 hektarů prostor, 14 hektarů. (lanovka na Hochficht)
Na základě mediálních zpráv hodnotíme výrok jako pravdivý. 12. ledna 2012 informoval server Idnes o připravovaném návrhu zákona o Národním parku Šumava. Co se týká rozlohy parku, která bude potřeba pro stavbu lanovky, server konkrétně píše: "Úzký koridor lanové dráhy by měl mít velikost 13,7 hektaru a měl by být vyčleněn z území národního parku."
Byl tam, byl tam jasný příslib tehdejší vlády... (v roce 2008 na stavbu dálničního spojení do Vídně)
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Topolánkův kabinet se v roce 2008 usnesl (pdf.) na vytvoření dálničního spojení ČR s Rakouskem. Vláda schválila hned dvě alternativy tohoto spojení a to trasu R52 přes Mikulov a také trasu R55 kolem Břeclavi. Tlakem tehdejší koaliční Strany Zelených byla prosazena trasa R55 Břeclav. Avšak v říjnu 2010 tento záměr nová vláda změnila na nátlak Jihomoravského kraje. Prosazovanou trasou se tak stalo spojení R52 přes Mikulov.
