O: Názor na exposlance ČSSD Zdeňka Koudelku, kterého na soudce ÚS navrhoval Klaus. Zeman: Znám ho poměrně dobře, byl místopředseda ústavně-právního výboru, vím, že má bohatou a zajímavou publikační činnost
JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D. byl poslancem v letech 1998-2006, místopředsedou Ústavně právního výboru byl ve svém druhém volebním období v letech 2002-2006.
Podle jeho osobní stránky na webu Masarykovy univerzity, kde působí na právnické fakultě, má skutečně bohatou publikační činnost, je například autorem knihy Prezident republiky, která se zabývá nejvyšší ústavní funkcí a k níž napsal předmluvu Václav Klaus, publikoval i množství odborných článků.
To dochází drobné sponzorské dary občanů po tisícikoruně a na to jsou samozřejmě všechno smlouvy.
Finanční dary na volební kampaň od jednotlivých občanů se pohybují v řádech stovek až tisíců korun. Jako nejvyšší darovaná částka je na účtu Vladimíra Franze uvedeno 10.000,- Kč, nejnižší sumy jsou 100,- Kč.
Co se týče smluv ohledně sponzorských darů, podle informací ze stránek Vladimíra Franze je darovací smlouva nutná u darů nad 3.000,- Kč. V případě neuzavření darovací smlouvy se tento finanční dar vrací zpět odesílateli. O darovacích smlouvách v případě nižší částky není zmínka.
Pět milionů korun dala strana TOP 09, pak byli některý soukromníci.(na kampaň - pozn. Demagog.cz)
Na základě seznamu dárců na stránkách Karla Schwarzenberga strana TOP 09 skutečně přispěla na jeho prezidentskou kampaň 5 000 000 Kč. Tento seznam obsahuje také řadu fyzických osob, které na kampaň Karlu Schwarzenbergovi přispěly.
U nás v kraji Vysočina i díky našemu předsedovi legislativního výboru používáme nebo využíváme legislativní iniciativu krajů a nemyslím si, že by vždycky zůstaly naše návrhy zaparkovány. Jsou v Poslanecké sněmovně projednávány a někdy docela úspěšně.
Výrok označujeme jako zavádějící, neboť Kraj Vysočina předložil ve svém stávajícím volebním období (2008-2012) fakticky pouze dva návrhy zákonů. První z jmenovaných byl stažen ještě před projednáním (tudíž byl "zaparkován"). Druhý a třetí jsou totožné a týkají se pouze změny názvu kraje, což je nutně považováno za pouhou formalitu.
Z dat uveřejněných na webu Poslanecké sněmovny parlamentu České republiky vyplývá, že Kraj Vysočina figuruje jako navrhoval legislativy ve svém volebním období 2008-2012 pouze ve třech případech.
Nejprve se jednalo o Novelu insolvenčního zákona číslo 777/0 (.doc). Tento návrh však byl vzat zpět před projednáním. Druhým a třetím návrhem jsou totožné Novely zákona o VÚSC číslo 1045/0 a 38/0 (.doc). Důvodem duplikace předložení novel je ukončení volebního období sněmovny a opětovné podání návrhu (původní novela byla projednána pouze v prvním čtení). Ten byl schválen jako Zákon č. 135/2011 Sb.
Předseda Podvýboru (nikoliv výboru) pro legislativu a kontrolní systémy (od 20. 1. 2011) RNDr. Vladimír Koníček byl a je autorem či spoluautorem třináctí legislativních návrhů v letech 2008-2010 a dalších šesti v letech 2010-2012 (2008-2012 je námi sledované volební období v Kraji Vysočina). Návaznost návrhů poslance Koníčka na Kraj Vysočina je však nejasná.
Původní bezpečná, velmi vysoká většina v Poslanecké sněmovně se díky rozkladu Věcí veřejných dostala vlastně na tu nejtěsnější možnou většinu.
Vládní koalice ODS, TOP 09 a VV začínala se 118 hlasy. Současná vládní koalice disponuje hlasy ODS(51), TOP 09(41) a LIDEM(9). Tzn. předpokládá se, že se opírá se o těsnou většinu 101 hlasů.
Po krizi Věcí veřejných a odštěpení části jejich poslanců vznikla nová strana LIDEM, která poté VV v koalici nahradila. ODS od začátku volebního období přišla také již o 2 poslance (Pavla Béma a Michala Doktora).
V souvislosti s jednáním o daňovém balíčku však není vůbec jisté, jestli vláda většinu v Poslanecké sněmovně má. Ukáže se to při hlasování, které je také spojeno s důvěrou vládě. V této chvíli tedy o skutečném počtu hlasů můžeme jen spekulovat, a výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.
Ale jejich vlastní politika (ČSSD, pozn.) chce zvýšit daňovou kvótou o tři až čtyři procenta, to znamená vytáhnout z lidí o 120 až 160 miliard víc.
Tento výrok Miroslava Kalouska jsme pro vás ověřovali na konci června 2012 po Otázkách Václava Moravce s tématem: Oprávněná obvinění v kauze CASA? Výsledky reformních kroků vlády - Miroslav Kalousek x Bohuslav Sobotka a také ve stejném pořadu z 30. srpna 2012, kde se hosté Miroslav Kalousek, Bohuslav Sobotka a Boris Šťastný věnovali kauze methanol. Situace se od té doby opět nikterak nezměnila, a my tak nadále označujeme tento výrok jako nepravdivý.
V obou výše zmíněných analýzách jsme došly k tomuto závěru: Výrok Miroslava Kalouska je na základě dohledaných programových materiálů a rozhovoru Bohuslava Sobotky pro MF Dnes hodnocen jako nepravdivý.
V současnosti je složená daňová kvóta na úrovni 34,7 %, toto číslo potvrzuje i sám ministr financí Kalousek (Po schválení daňového balíčku, jehož účinnost je vztažena na rok 2013, by se složená daňová kvóta měla slovy Miroslava Kalouska dostat na úroveň 35,5 %.). V programových prioritách ČSSD je uvedeno, že socialisté chtějí zvýšit složenou daňovou kvótu alespoň na úroveň 36 %. Z uvedeného tedy není patrné o kolik přesně chtějí sociální demokraté kvótu navýšit. Stanovili pouze minimální hranici 36 % (.pdf), což byla úroveň na které byla kvóta v roce 2008. To by oproti současnému stavu znamenalo navýšení o 1,3 procentního bodu. Jediný zdroj, který toto Kalouskovo tvrzení potvrzoval byly Parlamentní listy, které se odvolávaly na rozhovor MF Dnes (Rozhovor je v online podobě dostupný pouze na stránkách ČSSD. Ověřit si jeho autenticitu však lze např. prostřednictvím mediální databáze Anopress - Monitoring.) s Bohuslavem Sobotkou. V tomto rozhovoru ale Bohuslav Sobotka mluví o zvýšení sazby o dva až tři procentní body, nikoli tři až čtyři, jak upraveně uvádí Parlamentní listy. Jelikož v případě složené daňové kvóty představuje každý procentní bod výrazný rozdíl, hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Jestli 3 až 4 procentni body daňové zátěže představují 120-160 miliard se nám nepodařilo ověřit, nicméně Miroslav Kalousek není faktický přesný již v první části výroku, a tak to na celkovém hodnocení nic nezmění.
Miroslav Kalousek postavil ten zákon o státním rozpočtu na zákonech, které neplatí, on ho měl postavit na zákonech, které platí. On spekuloval na to, co ještě bude schváleno a teď jsme v situaci, kdy nám hrozí rozpočtové provizorium.
Dle zákona§ 13 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů je rozpočtové provizorium vyhlášeno za následujících podmínek:
"Nebude-li rozpočet schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření územního samosprávného celku nebo svazku obcí v době do schválení rozpočtu pravidly rozpočtového provizoria." Jeroným Tejc má sice pravdu, že prvotní návrh státního rozpočtu ze dne 23. července 2012 počítal s daňovými příjmy se sazbou, která nebyla sněmovnou schválena. Nicméně od 5. listopadu vláda pracuje na alternatnivním návrhu státního rozpočtu, který zohledňuje nové odhady vývoje ekonomiky a zároveň nepočítá s daňovým balíčkem. Tento návrh musí vláda dle ČT předložit do 23. listopadu.
Výrok Jeronýma Tejce hodnotíme na základě těchto faktů jako zavádějící. Nový návrh státního rozpočtu není podmíněn jinému neschválenému zákonu a hrozba rozpočtového provizoria není za této situace iminentní.
O: Když zmiňujete tuto banku (ECBR), vy jste si nejprve vzal neplacené volno, a pak jste měl rezignovat na post viceprezidenta, to jste už udělal? JF: To už se stalo, čili to co jsem slíbil.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě mediálních zpráv a informací ze stránek Evropské banky pro obnovu a rozvoj. O odchodu na neplacené volno informuje i sama ECBR. O definitivní rezignaci Jana Fischera informoval například server Mediafax. Fischerovo odstoupení z funkce potvrzuje i absence jeho jména na přehledu nejvyšších postů na stránkách ECBR.
Zaměřili jsme se na kampaň, která nemá rysy takových těch mítinků a rysy papalášství. Je to kampaň, která je víceméně skoro zadarmo, je to kampaň, která sází na hravost lidí, na to, aby lidé přemýšleli, aby to bylo svěží.
Ověřujeme, zda je Franzova kampaň “víceméně skoro zadarmo”. Podle zákona o volbě prezidenta (z. č. 275/2012 Sb., .pdf, §24 odst. 3) platí, že “veškeré finanční operace, jimiž se financuje volební kampaň, se uskutečňují prostřednictvím volebního účtu”. Vycházíme tedy z toho, že náklady i příjmy kampaně musejí být uvedeny na zmíněném účtu. U Vladimíra Franze jde o dva účty u banky Fio. Pokud sečteme veškeré příjmy prvního i druhého Franzova účtu, dobereme se částky 177 177 Korun. Podobně sečtené výdaje dosahují výše 161 452 Korun. Franzova kampaň tedy nákladnou být ani nemůže. Dodejme srovnání s jinými prezidentskými kandidáty: J. Fischer získal již v prvním měsíci existence svého transparentního účtu přes 10 mil. Korun, M. Zeman přes 1 milion.
Úvěr 4 miliardy korun byl podepsán panem Bendlem.
Dle informací Komerční banky byl zmiňovaný úvěr až do výše čtyř miliard korun podepsán 12. září 2007, tedy v době, kdy byl hejtmanem Středočeského kraje skutečně Petr Bendl. Z uvedené zprávy Komerční banky ale vyplývá, že smlouvu nepodepsal sám hejtman, nýbrž radní Středočeského kraje pro finance Antonín Podzimek. Zastupitelstvo kraje zmocnilo usnesením (.zip; .doc - str. 4; bod 4a) právě Podzimka k podepsání příslušného úvěru a to 13. srpna 2007.
