Přehled ověřených výroků

Výrok Tomáše Jirsy hodnotíme jako pravdivý. Státní podnik Povodí Vltavy má mimo jiné jako jedno ze svých poslání uvedený bod " zabezpečení ochrany před povodněmi spadající do povinností správce vodních toků, správce povodí a vlastníka vodních děl. " Protipovodňová opatření investuje Povodí Vltavy například skrze dotační program Podpora prevence před povodněmi II. Na stránkách lze najít také mapu protipovodňových opatření realizovaných tímto státním podnikem.

Na základě volebního programu KSČM pro Královéhradecký kraj hodnotíme výrok Otakara Rumla jako pravdivý.

Ve volebním programu KSČM pro volby do zastupitelstva Královéhradeckého kraje se v části Rozvoj a kvalita života píše následující: "Podpoříme rozvoj sportu jako aktivní i pasivní náplně volného času občanů všech věkových kategorií. Podpoříme dotace na volnočasové aktivity mládeže, dětským a mládežnickým organizacím, které povedou ke zvyšování fyzické odolnosti a odvádějí mladé lidi od drog a kriminality."

Pro tento výrok se nám bohužel nepodařilo dohledat relevantní data, výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.

Žádné informace o dřívějších návrzích na rekonstrukci Náchodské nemocnice se nám nepodařilo dohledat. Pokud máte přesnější informace, rádi hodnocení upravíme.

Zákon je v tomto případě jasný. Pravidlo o tom, co se smí a nesmí, jsou definovaná v zákoně č. 114/1992, Sb.

§ 26

(1) Na celém území chráněných krajinných oblastí
je zakázáno
a) zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená se
souhlasem orgánu ochrany přírody,
b) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená se
souhlasem orgánu ochrany přírody,
c) vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými
přívěsy mimo silnice a místní komunikace
a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany
přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů
státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské
hospodaření, obranu státu a ochranu státních
hranic, požární ochranu a zdravotní a veterinární
službu,
d) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování
geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů,
e) používat otrávených návnad při výkonu práva
myslivosti,
f) stavět nové dálnice, sídelní útvary a plavební kanály
g) pořádat automobilové a motocyklové soutěže,
h) provádět chemický posyp cest,
i) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu
s bližšími podmínkami

(2) Na území první zóny chráněné krajinné oblasti
je dále zakázáno
a) umisťovat a povolovat nové stavby,
b) povolovat a měnit využití území,
c) měnit současnou skladbu a plochy kultur, nevyplývá-
li změna z plánu péče o chráněnou krajinnou
oblast,
d) hnojit pozemky, používat kejdu, silážní šťávy
a ostatní tekuté odpady,
e) těžit nerosty a humolity.
(3) Na území první a druhé zóny chráněné krajinné
oblasti je dále zakázáno
a) hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území
obcí způsobem vyžadujícím intenzivní technologie,
zejména prostředky a činnosti, které mohou
způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti,
struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně
poškozovat půdní povrch, používat biocidy,
měnit vodní režim či provádět terénní úpravy
značného rozsahu,
b) zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory,
farmové chovy, bažantnice,
c) pořádat soutěže na jízdních kolech mimo silnice,
místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem
orgánu ochrany přírody.

Zákon dává Lubomíru Francovi za pravdu, proto i my označujeme výrok za pravdivý.

Výrok, že nemáme hlavního hygienika je poměrně problematický v tom, že Michal Vít, který tuto funkci zastává má už půl roku neplacené volno a je postaven mimo službu. V průběhu této doby měl Vít sám odstoupit a pokud by tak neučinil, byl by odvolán. K odvolání ale dosud nedošlo. Fakticky ale funkci hlavního hygienika neplní, jelikož byl nahrazen Vierou Šedivou, která je zástupkyní hlavního hygienika a přebrala veškeré jeho povinnosti, z toho vyplývá, že Česká republika defacto nemá hlavního hygienika.

Výrok musíme označit za pravdivý vzhledem k faktu, že funkce hlavního hygienika nebyla nikým aktivně během posledního půlroku vykonávána.

Za zavádějící označujeme výrok Miloslava Plasse na základě tiskové zprávy Královéhradeckého kraje a doplňujících zpravodajských článků. ODS se podle dohledaných informací podařilo dluh krajských nemocnic skutečně od roku 2003, kdy pod správu kraje nemocnice přešly, snížit. Zcela bez dluhů ale nemocnice nejsou.

ODS byla v čele kraje od roku 2000 do 2008 (zvítězila ve 2 volebních obdobích), kdy ji vystřídal nový vítěz krajských voleb - ČSSD.

Právě nové vedení kraje si objednalo audit hospodaření nemocnic a dalších zdravotnických zařízení pod správou Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje. Ten ukázal, že nemocnice dlužily přes 170 mil. Kč a některé nemocnice hospodaří se ztrátou dlouhodobě. Nejhůře údajně dopadla Oblastní nemocnice Náchod, velké dluhy měla také nemocnice v Rychnově nad Kněžnou. Naopak trutnovská nemocnice jako jediná hospodařila se ziskem a bez dluhů. V roce 2003 měly v Královéhradeckém kraji nemocnice dlužit celkem 263. mil Kč a již v roce 2004 měl jejich dluh klesnout na 48 mil. Kč.

Zde se můžete podívat na tabulku zadluženosti krajů z článku na serveru týden.cz: Zdravotnické zařízeníDluhy za rok 2008Dluhy za minulá období ON Jičín a.s.10 mil. Kč12 mil. KčON Náchod a.s.42 mil. Kč49 mil. KčON Rychnov nad Kněžnou a.s.16 mil. Kč40 mil. KčON Trutnov a.s.zisk 700 tis. Kč-MN a.s. Dvůr Králové nad Labem1,1 mil. Kč2,5 mil. Kč

Informace o tomto návrhu se nepodařilo dohledat.

Na základě dohledaných informací z výročních finančních zpráv KDU-ČSL za roky 2010 a 2011 hodnotíme výrok Pavla Bělobrádka jako zavádějící, neboť sice správně pojmenoval fakt, že se straně podařilo snížit vlastní zadlužení, nicméně se již mýlí v procentuálním podílu propuštěných pracovníků a to poměrně výrazně.

Pavel Bělobrádek se stal předsedou KDU-ČSL 20. listopadu 2010 na sjezdu strany (video - ČT24) ve Žďáru nad Sázavou. Na internetových stránkách KDU-ČSL jsou zveřejněny finanční výroční zprávy z let 2009 - 2011, pro toto hodnocení vycházíme z těchto zdrojů.

V roce 2010, tedy v roce, kdy se stal Pavel Bělobrádek předsedou KDU-ČSL, informuje výroční finanční zpráva (.pdf - str. 8) o průměrném počtu pracovníků ve výši 52. V roce 2011 (.pdf - str. 8) pak průměrný počet pracovníků byl 31. Meziročně tak došlo k poklesu o 21 pracovníků, což představovalo zhruba 40 % pokles. Pavel Bělobrádek tak uvádí procentuální podíl propuštěných pracovníků výrazně odlišný.

Co se týče snížení dluhů strany, dlouhodobé závazky strany se skutečně za dobu působení předsedy Bělobrádka snížily. Konkrétně jde o (podle výročních finančních zpráv z let 2010 a 2011 - .pdf - str. 4) o pokles z 37 milionů v roce 2010 na 27 milionů na konci roku 2011.

Výrok Pavla Bělobrádka tak hodnotíme jako zavádějící, neboť strana pod jeho vedením skutečně snížila své dlouhodobé zadlužení, nicméně počet propuštěných pracovníků pro stranu byl ve výroku předsedy KDU-ČSL, jak dokládají výroční finanční zprávy strany, výrazně nadhodnocen.

Je však třeba dodat, že není zatím k dispozici ucelená zpráva za rok 2012, oceníme tedy doplňující informace, které by mohly tento výrok případně doplnit.

Kompetence kraje v otázce řešení krizových situací jsou uvedeny v zákonu č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Tento zákon sice v Hlavě II - Orgány krizového řízení - Díl 1 Vláda §4 stanovuje, že:

"(1) Vláda při zajišťování připravenosti České republiky na krizové situace

a) ukládá úkoly ostatním orgánům krizového řízení, řídí a kontroluje jejich činnost

b) určuje ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad pro koordinaci přípravy na řešení konkrétní krizové situace v případě, kdy příslušnost ke koordinující funkci nevyplývá z působností stanovených ve zvláštním právním předpisu, 7)"

Vláda ČR je tím, kdo nese hlavní zodpovědnost za rozhodování v krizovém řízení, ovšem i kraje mají vymezeny své povinnosti v Dílu 4 Orgány kraje §14:

"(1) Orgány kraje zajišťují připravenost kraje na řešení krizových situací."

Povinností kraje je tedy realizovat opatření, jež jsou mu uložena exekutivou. Dále se v tomto paragrafu také uvádí, že krajský úřad zabezpečuje zpracování krizového plánu kraje, který je schvalován hejtmanem.

Kraje mají tedy širší kompetence, než je ve výroku naznačováno, jelikož na nich spočívá realizace opatření stanovených nadřízenými státními orgány.

Svolání bezpečnostní rady kraje je v kompetenci kraje, neboť se jedná o koordinační orgán pro přípravu na krizové situace, jehož předsedou je hejtman kraje.

Stejně tak může kraj zřídit bezplatnou linku, což můžeme doložit například na reakci Jihomoravského kraje na rizika požití nebezpečného alkoholu. V případě Olomouckého kraje však tato možnost nebyla využita, byla zvolena cesta vydání informačních letáků s odkazem na linku 155.

Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje byla zřízena k 1. lednu 2003 v souladu s ustanovením § 82 odst. 1 zák.č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, a je organizační složkou Ministerstva zdravotnictví ČR. Tato instituce tedy opravdu spadá pod státní nikoli krajskou správu.

Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako zavádějící, jelikož kraj je v řešení krizové situace sice podřízen nařízení exekutivy či jí stanoveným orgánem, ale právě na něm spočívá realizace opatření, která mají dopomoci k vyřešení krizové situace.