Přemysl Sobotka
Víte proč na Slovensku vznikla přímá volba? Protože se asi půl roku v parlamentu nebyli schopní dohodnout, kdo má být prezidentem
V roce 1998 proběhlo na Slovensku celkem 9 kol prezidentské volby (od 29. ledna až do 17. prosince). V šestém až devátém kole ovšem nebyl navrhnut žádný kandidát. Poslední volba, ve které někdo kandidoval, byla tedy pátá, která se konala 9. července, což odpovídá Sobotkou uváděnému intervalu půl roku. Přehlednou chronologii průběhu volby nabízí např. slovenská wikipedie. K důvodům přímé volby se vyjádřil např. prezident Kováč tak, že přímá volba zaručí rychlé obsazení prezidentského křesla. „Jak víme, současné složení parlamentu a permanentní nemožnost dohody mezi koalicí a opozicí nedává záruky, že prezident bude včas zvolený parlamentem.“, uvedl konkrétně. Hodnotíme proto výrok jako pravdivý.
Jeroným Tejc
Na konci roku 2011 tehdejší vládní koalice si odsouhlasila svorně to, že od 1. ledna příštího roku bude 17,5 % přes obstrukci sociální demokracie, přesto, že jsme se snažili tomu zabránit.
Podle dohledaných informací hodnotíme výrok jako pravdivý - pro novelu zákona na konci roku 2011 hlasovala vládní koalice, ČSSD byla proti.
Novela zákona o dani z přidané hodnoty byla projednávána 2. září 2011, na 22. schůzi Poslanecké sněmovny. Při projednávání novely zákony za ČSSD vystoupili poslanci Jaroslav Vandas, Bohuslav Sobotka, David Rath, Václav Votava, Milan Urban.
V 57. hlasování se pro vyjádřilo 99 poslanců, proti 68. Za ODS hlasovalo 40 poslanců pro, 1 proti, 8 poslanců nebylo přihlášeno a 4 byli omluveni. Z TOP 09 hlasovalo 37 pro, 1 poslankyně nebyla přihlášena a 3 poslanci byli omluveni. Za VV hlasovalo 19 poslanců pro, jeden nebyl přihlášen a jeden byl omluven.
Na 12. schůzi Senátu dne 7. října 2011 byl návrh zamítnut.
Na 25. schůzi Poslanecké sněmovny dne 6. listopadu 2011, ve 340. hlasování, Poslanecká sněmovna setrvala na původním znění novaly zákona. Pro se vyjádřilo 110 poslanců, proti 70. Za ODS hlasovalo pro 50 poslanců, 3 nebylo přihlášeni, za TOP 09 hlasovalo pro 40 poslanců, 1 byl omluven, za VV hlasovalo pro 19 poslanců, 2 byli omluveni.
Vojtěch Filip
Ve Středočeském kraji byla, řekl bych, nepsaná koalice s tím, že podporujeme jednobarevnou vládu kraje.
"Nepsaná koalice", tedy tichá podpora KSČM vůči sociálně demokratickému vedení kraje skutečně existovala: již volba hejtmana Ratha (přestože zápis ze zasedání - .zip, .doc, str. 2 - zmiňuje pouze součty hlasů) proběhla s pomocí komunistů. Hlasování bylo veřejné, můžeme tedy důvěřovat zdrojům, které to uvádějí: jde např. o Novinky.cz (dle Práva), Idnes.cz (dle ČTK) či Asociaci krajů ČR.
Přestože nemůžeme ověřit, jak členové jednotlivých stran hlasovali v průběhu období, neboť kraj v zápisech ze zasedání zveřejňuje pouze souhrnné počty hlasujících, lze s poslancem souhlasit, že jím zmíněná koalice od počátku volebního období existovala.
Zbyněk Stanjura
(Vycházíme ze zkušeností Janotova balíčku v roce 2009, pro který hlasovali i sociální demokraté, kdy se zvýšila jak základní, tak snížená sazba o 1 %.) Máme čísla, co to udělalo s výběrem daní, když se zvýšila základní i snížená sazba o 1 %. Šlo zhruba o těch zhruba 16 miliard nahoru, je to zkušenost z let 2010 a 2011.
Podle Státního závěrečného účtu ČR z roku 2011 (.pdf - str. 23) se na spotřební dani v letech 2009 až 2011 vybralo:
Rok200920102011Příjem ze spotřební
daně (mld. Kč)131,1138,3146,8
Jelikož rozdíl mezi příjmy ze spotřební daně v letech 2009 a 2011 činí 15,7 mld. Kč, tedy "zhruba 16 miliard", hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
Petr Nečas
Já chci připomenout, že důchodová reforma byla schválena v listopadu loňského roku.
Na 25. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, která se konala 6. listopadu 2011, byl přijaty následující zákony:
Zákon o důchodovém spoření - přijat celkovým počtem 109 hlasů ze 179 přítomných poslanců Zákon o doplňkovém penzijním spoření - přijat celkovým počtem 109 hlasů pro ze 179 přítomných poslanců
Na základě těchto údajů hodnotíme výrok jako pravdivý.
David Sventek
...odcházení lidí, to, že nám odchází z kraje to největší bohatství a za poslední tři roky to bylo, dámy a pánové, 17 tisíc lidí.
Podle údajů Českého statistického úřadu publikovaných ve Statistických bulletinech Moravskoslezského kraje je počet vystěhovalých z Moravskoslezského kraje v posledních třech letech následující:
1. - 2. čtvrtletí 2012 (.pdf): 3 418 vystěhovalých 1. - 4. čtvrtletí 2011 (.pdf): 6 572 vystěhovalých 1. - 4. čtvrtletí 2010 (.pdf): 8 417 vystěhovalýchData za 3. - 4. čtvrtletí 2009 nejsou samostatně k dispozici (pouze údaje za celý rok 2009), nicméně za celý rok 2009 se vystěhovalo 7 708 obyvatel.
Celkový počet vystěhovalých za roky 2010 - 2012 činí 18 407 lidí. Ve vztahu k uváděnému počtu, tedy 17 000 vystěhovalých, se liší reálný počet vystěhovalých o 8,2 %. Reálná odchylka by pak po započítání údajů z druhého pololetí roku 2009 byla vyšší.
Na základě zjištěných informací tedy hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Ludmila Müllerová
Já jsem opravdu nebyla u toho, když se tato smlouva sepisovala, nebyla jsem u záměru, který byl prezentován Ministerstvem práce a sociálních věcí.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, k hodnocení ale dodáváme informace zjištěné na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), serveru Nasipolitici.cz a zpravodajských serverech.
Obchodní soutěž na takzvanou sKartu (kartu sociálních systémů) byla vyhlášena (.pdf) Ministerstvem práce a sociálních věcí 29. června 2011. Vítězem výběrového řízení se následně stala Česká spořitelna a s ní byla 24. ledna 2012 sepsána Smlouva (.pdf) o zajištění administrace výplaty nepojistných dávek a dávek z oblasti státní politiky zaměstnanosti a provozování karty sociálních systémů. Pod touto smlouvou je za MPSV podepsán bývalý náměstek Vladimír Šiška.
Jako náměstkyně ministra práce a sociálních věcí působila Ludmila Müllerová v letech 2002 - 2004. V roce 2004 pak byla zvolena za senátorku, po odchodu z horní komory v roce 2010 pracovala jako poradkyně ministra Drábka. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný, protože její roli v celém procesu nemůžeme s jistotou vyloučit.
Pavel Dobeš
my jsme přistoupili k tomu, že řešíme problematiku Ředitelství vodních cest, které chceme integrovat do ministerstva dopravy a následně do jednotlivých povodí. To je její (Karoliny Peake, pozn.) vlastní materiál, který předložila vládě za spolupráce s panem Mejstříkem.
Výrok Pavla Dobeše hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nám nepodařilo dohledat žádné relevantní informace. Na webových stránkách vlády můžete v knihovně RIA (Hodnocení dopadů regulace) najít položku věnující se novele zákona o vnitrozemské plavbě, jméno jejího předkladatele zde však nenaleznete. Naleznete zde ale dokument Stanovisko Komise RIA k novele vodního zákona final (.pfd), z něhož vyplývá, že pan Mejstřík je předsedou komise, která návrh hodnotila. Podle Plánu legislativních prací vlády však měl návrh této novely zákona předložit v květnu 2012 ministr dopravy.
Miroslava Němcová
Vypuštění té příčiny přípravy toho trestného činu, tak to bylo v roce 2006. Já jsem si nechala zjistit, jak to doopravdy bylo. Vznikla ta iniciativa na půdě ústavně právního výboru a byla přijata všemi tehdejšími i členy Sociální demokracie prohlasována na tom ústavně právním výboru.
Danou informaci nelze ověřit, neboť zápisy z jednání výboru v roce 2006 tuto informaci neobsahují.
Členové ústavně právního výboru PS ČR v období 2002 - 2006 (zápisy z jednání č. 78. - 84.) a 2006 - 2010. (č. 1. - 7.)
... on má ze zákona právo postoupit do poslanecké sněmovny, on neodstoupil, není žádná zákonná páka ho k tomu donutit. (poslanec Pekárek)
Poslanec Pekárek byl Sněmovnou vydán kvůli podezření z korupce (aktuálně je nepravomocně odsouzen na 6 let), informoval o tom např. iDnes nebo iHned. Jeho mandát ovšem tímto nezaniká (k zániku mandátu viz § 6 Jednácího řádu Sněmovny). Článek 26 Ústavy ČR totiž explicitně říká, že “ poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy.” Co se týče práva postoupit do Poslanecké sněmovny, tak zákon o volbách (odstavec “ trvání mandátu ”) stanovuje, že “vzdá - li se poslanec mandátu nebo jeho mandát zanikne za podmínek stanovených zákonem, postupuje na jeho místo náhradník z kandidátní listiny, na které byl poslanec zvolen.” Hodnotíme tedy výrok jako pravdivý.
