Ludmila Müllerová
Zmínila bych i otázku předdůchodů, na které byla všeobecná politická shoda a napříč politickým spektrem.
Výrok Ludmily Müllerové označujeme za pravdivý na základě informací ze stránek Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a zpravodajských článků.
O nalezené politické shodě mezi vládou i opozicí informovala různá média (např. socialnidialog.cz; financninoviny.cz nebo mediafax.cz).
Celý legislativní proces pak můžete shlédnout na stránkách Poslanecké sněmovny, zákon o tzv. předdůchodech byl předmětem hlasování č. 242 dne 26. září 2012. V tomto hlasování se pro vyslovilo 115 poslanců, proti nebyl nikdo. Podobná situace byla v Senátu na schůzi ze dne 25. října 2012. Zde se pro vyslovilo 51 senátorů z 58 a nikdo nehlasoval proti návrhu.
Eliška Wagnerová
Přitom (Senát, pozn.) má na to (schválení/zamítnutí zákona, pozn.) pouhých 30 dnů.
Na základě Článku 46 Ústavy České republiky je výrok pravdivý.
Zmíněný článek uvádí, že (1) Senát projedná návrh zákona a usnese se k němu do třiceti dnů od jeho postoupení (Poslaneckou sněmovnou). (2) Senát svým usnesením návrh zákona schválí nebo zamítne nebo vrátí Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy anebo vyjádří vůli nezabývat se jím. (3) Jestliže se Senát nevyjádří ve lhůtě podle odstavce 1, platí, že je návrh zákona přijat.
Vladimír Dlouhý
Dnes působím na Karlově univerzitě a jsem dokonce v jedné radě na univerzitě v Chicagu...jsem členem různých uznávaných think thanků.
V oficiálním životopise Vladimíra Dlouhého na jeho kandidátských stránkách se můžeme dočíst, že působí na Institutu ekonomických studií při Univerzitě Karlově v Praze a také v mezinárodní radě Illinois Institute of Technology v Chicagu.
Je zakladatelem a předsedou správní rady obecně prospěšné společnosti Prague Twenty, která ze zabývá především “pořádáním konferencí, odborných přednášek a jiných vzdělávacích akcí v oblasti politiky, společenských věd a kultury”, a také členem správní rady české pobočky Aspen Institute.
Bohuslav Sobotka
Máme Všeobecnou zdravotní pojišťovnu krátce před nucenou správou.
Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť dne 16. října se ministr zdravotnictví Heger nechal pro server aktuálně.cz slyšet, že ministerstvo "opravdu o nucené správě [ve VZP] neuvažuje."
Jeroným Tejc
Prezident Klaus tehdy vracel zákony v době, kdy bylo před volbami a kdy nebylo možné tyto veta přehlasovat.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože o prezidentem vetovaných zákonech poslanecká sněmovna hlasovala ještě bezprostředně před volbami. . Poslední zasedání poslanecké sněmovny proběhlo 23.5.2006 a v jeho rámci byl např. opětovně navržen prezidentem vrácený zákoník práce (Sněmovní tisk 1153), který byl posléze i schválen. Na oficiálních webových stránkách Prezidenta Čr jsou uvedeny všechny zákony vrácené parlamentu, níže uvádíme výčet zákonů za měsíc květen vrácených bezprostředně před volbami v roce 2006(2.-3.6.2006): 12.5.2006 prezident vetoval zákon o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie 11.5.2006 prezident vetoval zákoník práce 5.5.2006 prezident vetoval zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních 2.5.2006 prezident vetoval zákon o omezení provozu zastaváren a některých jiných provozoven v noční době O všech výše uvedených zákonech bylo opětovně hlasováno na poslední schůzi poslanecké sněmovny, na konkrétní výsledky hlasování se můžete podívat níže. zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních (schválen) zákon o omezení provozu zastaváren a některých jiných provozoven v noční době (schválen) zákon o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie (zamítnut) Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Karel Schwarzenberg
Příliš lehké přehlasování prezidentského veta pochází z počátků ústavy – za to je z velké míry zodpovědný tehdejší ministerský předseda Václav Klaus, který chtěl eventuální veto Václava Havla lehce přehlasovat, a tudíž došlo k těmto poměrům.
Politolog Lubomír Kopeček ve své knize Éra nevinnosti na straně 157 popisuje tento problém následovně: “Pracovní text ústavy dostala vláda na stůl na konci října (1992). Premiér ovšem neskrýval nespokojenost a některé pasáže “zkorigoval”. Příznačně jeho hlavní zásahy do “karlovarského” návrhu ústavy se týkaly pravomocí prezidenta. Klaus omezil právo veta hlavy státu pouze na ústavní zákony (původně se mělo vztahovat na všechny zákony)...”. Autor odkazuje také na článek MF DNES z 4. prosince 1992 “Takzvané škrty v ústavě”. Kopeček dále píše (str. 158): “(Havel) díky svému velkému neformálnímu vlivu na politiky opozice i koalice přitom dokázal mnohé své představy o postavení prezidenta i tak prosadit, což dokládá osud tří zmíněných umenšení prezidentských pravomocí prosazovaných Klausem.”
Na základě tohoto textu lze tvrdit, že tehdejší premiér Václav Klaus chtěl institut veta omezit, nicméně díky postavení tehdejšího prezidenta Havla na politické scéně došlo ke kompromisu, který vedl k současné úpravě prezidentské pravomoci v otázce veta.
Doplňme, že současná úprava prezidentského veta vychází z článku 50 Ústavy:
(1) Prezident republiky má právo vrátit přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, s odůvodněním do patnácti dnů ode dne, kdy mu byl postoupen.(2) O vráceném zákonu hlasuje Poslanecká sněmovna znovu. Pozměňovací návrhy nejsou přípustné. Jestliže Poslanecká sněmovna setrvá na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl přijat.
Jsem byl dlouhá léta činný v politice u nás i v zahraničí, dva roky jsem pracoval jako šéf kanceláře pana prezidenta Havla a Hrad docela dobře znám.
Karel Schwarzenberg byl v 80. letech předsedou Mezinárodního helsinského výboru pro lidská práva, v letech 1990 - 1992 byl kancléřem prezidenta republiky (tehdy ČSFR) Václava Havla. Senátorský post vykonával ve volebním období 2004 - 2010 za obvod Praha 6 a téhož roku se stal poslancem za TOP 09.
Jana Bobošíková
(Naši právníci zhodnotili celý vývoj situaci a zjistili, že ministerstvo může samo o sobě udělat opravu své vlastní chyby, my si myslíme ze je lepší chyby napravovat rovnou než se obracet k soudu), ale z mediálních informací vím, že se k tomu ministerstvo nechystá.
V dnešní (26.11.2012) mediální přestřelce Jany Bobošíkové a ministerstva vnitra padlo, že ministerstvo se na výzvu Jany Bobošíkové nechystá opravit vlastní rozhodnutí a počká si na rozhodnutí soudu, viz například zde.
Milan Štěch
Co se týká úplného zrušení s-karet, ten zákon je připraven a je prakticky mi předán navrhovateli, takže ho začneme na příští řádné schůzi projednávat.
Nepodařilo se nám dohledat k 29. říjnu 2012 předsedou Senátu zmíněný návrh, tudíž nelze ani posoudit, zda bude projednáván na příští řádné schůzi Senátu. Legislativa je v tuto chvíli pravděpodobně připravována, nicméně pro absenci veřejně dostupného zdroje o ní je výrok hodnocen jako neověřitelný.
Miroslava Němcová
Přestože ODS obhájila pouze 4 mandáty, tak já chci říci, že naši kandidáti získali, například když tady byla zmínka o Elišce Wagnerové, o tom že byla úspěšnou jaksi účastnicí toho klání, tak naši všichni kandidáti získali více hlasů, dá se tedy říci, že tu voličskou podporu hlasů mají větší, silnější, všichni čtyři, kteří postoupili, než Eliška Wagnerová a další tři, kteří se nedostali z řad ODS.
Dle volebních statistik ČT, měli skutečně kandidáti zmiňovaní Miroslavou Němcovou v 2. kole senátních voleb více hlasů, než Eliška Wagnerová a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Srovnání výsledků Elišky Wagnerové(SZ) a kandidátů ODS zmiňovaných M. Němcovou:
kandidát
obvod
1. kolo
2. kolo
poč. opráv. voličů v 2. kole
Brno-město
7396
10756
98764
Jaroslav Kubera
Teplice
12582
13130
103431Daniela Filipiová
Praha 8
6468
19284
104891Tomáš Grulich
Praha 12
5284
12416
91940Jaroslav Zeman
Jablonec n. Nisou
8043
14403
115032Tomáš Töpfer
Praha 4
6756
11076
92814Adolf Beznoska
Mladá Boleslav
10338
11885
112794Rudolf Salvetr
Domažlice
7521
11391
104294
