Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Jedním z hlavních důvodů zrušení Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje verdiktem Nejvyššího správního soudu bylo skutečně nedostatečné posouzení vlivu staveb na zdraví a životní prostředí.

Dle argumentace odpůrců je např. trasa R43 přes Bystrc nevhodná, právě kvůli překračování hygienických limitů hlučnosti a prašnosti.

Kompetence kraje v otázce řešení krizových situací jsou uvedeny v zákonu č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Tento zákon sice v Hlavě II - Orgány krizového řízení - Díl 1 Vláda §4 stanovuje, že:

"(1) Vláda při zajišťování připravenosti České republiky na krizové situace

a) ukládá úkoly ostatním orgánům krizového řízení, řídí a kontroluje jejich činnost

b) určuje ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad pro koordinaci přípravy na řešení konkrétní krizové situace v případě, kdy příslušnost ke koordinující funkci nevyplývá z působností stanovených ve zvláštním právním předpisu, 7)"

Vláda ČR je tím, kdo nese hlavní zodpovědnost za rozhodování v krizovém řízení, ovšem i kraje mají vymezeny své povinnosti v Dílu 4 Orgány kraje §14:

"(1) Orgány kraje zajišťují připravenost kraje na řešení krizových situací."

Povinností kraje je tedy realizovat opatření, jež jsou mu uložena exekutivou. Dále se v tomto paragrafu také uvádí, že krajský úřad zabezpečuje zpracování krizového plánu kraje, který je schvalován hejtmanem.

Kraje mají tedy širší kompetence, než je ve výroku naznačováno, jelikož na nich spočívá realizace opatření stanovených nadřízenými státními orgány.

Svolání bezpečnostní rady kraje je v kompetenci kraje, neboť se jedná o koordinační orgán pro přípravu na krizové situace, jehož předsedou je hejtman kraje.

Stejně tak může kraj zřídit bezplatnou linku, což můžeme doložit například na reakci Jihomoravského kraje na rizika požití nebezpečného alkoholu. V případě Olomouckého kraje však tato možnost nebyla využita, byla zvolena cesta vydání informačních letáků s odkazem na linku 155.

Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje byla zřízena k 1. lednu 2003 v souladu s ustanovením § 82 odst. 1 zák.č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, a je organizační složkou Ministerstva zdravotnictví ČR. Tato instituce tedy opravdu spadá pod státní nikoli krajskou správu.

Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako zavádějící, jelikož kraj je v řešení krizové situace sice podřízen nařízení exekutivy či jí stanoveným orgánem, ale právě na něm spočívá realizace opatření, která mají dopomoci k vyřešení krizové situace.

Tyto údaje 1,1 a 1,6 miliardy investovaných peněz se nám nepodařilo dohledat z veřejných zdrojů, zvhledem k tomu, že rozpočty Plzeňského kraje byly v různých letech počítány různými způsoby, tudíž jsme se nedostali k přesným datům, který by nám podala informaci o částce, který byla skutečně investovaná z peněz kraje.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. Janotův balíček byl schválen Poslaneckou sněmovnou v září r. 2009. Petr Tluchoř byl předsedou poslaneckého klubu ODS od r. 2006 do r. 2011. Janotův balíček byl tedy i podle veřejných výsledků hlasování Poslanecké sněmovny schválen poslaneckým klubem ODS. Pouze 2 poslanci ODS se k hlasování nepřihlásili, zbytek poslanců včetně Petra Tluchoře hlasoval pro přijetí.

Vycházíme-li z textu publikovaného na aktualne.centrum.cz, který byl zpřesněn na základě připomínek ministerstva financí, tak je Janotův balíček skutečně dosud největším schváleným zvýšením daní za posledních deset let.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť stávající systém kontroly potravin je skutečně rozdělen mezi několik specializovaných institucí.

Bude-li zákazník hypoteticky vystaven v restauraci závadné zvěřině (nebo jinému produktu živočišného původu), následné kontrola bude vedena jak z pozice Krajských hygienických stanic, zda nebyli v zařízení porušeny hygienické normy, tak z pozice Státní veterinární zprávy, která bude zjišťovat příčiny závadnosti zvěřiny, což v praxi znamená " dozor v chovech hospodářských zvířat, dozor ve zpracovatelských závodech a dozor při uvádění potravin živočišného původu do oběhu ".

Česká obchodní inspekce:"Česká obchodní inspekce kontroluje a dozoruje právnické a fyzické osoby prodávající nebo dodávající výrobky a zboží na vnitřní trh, poskytující služby nebo vyvíjející jinou podobnou činnost na vnitřním trhu, poskytující spotřebitelský úvěr nebo provozující tržiště (tržnice), pokud podle zvláštních právních předpisů nevykonává tento dozor jiný správní úřad.Česká obchodní inspekce nekontroluje kvalitu potravin, pokrmů a tabákových výrobků. Těmito produkty a službami se ČOI zabývá pouze z hlediska poctivosti jejich prodeje (jako je správné účtování ceny a pod.). Dozor nad kvalitou potravinářských výrobků vykonává Státní zemědělská a potravinářská inspekce."Státní zemědělská a potravinářská inspekce: "SZPI kontroluje, v rámci stanovených kompetencí, potraviny, suroviny k jejich výrobě, zemědělské výrobky a tabákové výrobky. Tyto kompetence se vztahují na výrobu, skladování, přepravu i prodej (včetně dovozu)."

Státní veterinární zpráva: "Ochrana spotřebitelů před případnými zdravotně závadnými produkty živočišného původu, monitorování a udržování příznivé nákazové situace zvířat, veterinární ochrana státního území České republiky, ochrana pohody zvířat a ochrana před jejich týráním."Krajské hygienické stanice: "Hygienická služba je orgánem ochrany veřejného zdraví. Má dozor nad dodržováním hygienických předpisů v zařízeních společného stravování a v restauracích, kontroluje osobní a provozní hygienu ve výrobnách potravin a v provozovnách prodávajících potraviny. Dále se zabývá hygienou pracovního prostředí."

Výrok Jiřího Pospíšila hodnotíme jako nepravdivý, na základě Usnesení Rady Plzeňského kraje o Stanovení počtu zaměstnanců zařazených do KÚ.

Hned na začátek musíme uvést, že stav zaměstnanců pro rok 2012 ještě není schválen. Rada kraje počty schvaluje vždy zpětně na podzim daného roku.

rok 20072008200920102011 počet zaměstnanců385394420432451

Změna v počtu zaměstnanců za vlády ČSSD (od roku 2008) dosahuje výše 66 zaměstnanců. Nikoli tedy 90, jak zmiňuje Jiří Pospíšil.

Odkazy na jednotlivé roky bohužel fungují vždy jen den po tom, co je vložíme. Pokud si chcete naše data ověřit, na webovém rozhraní Plzeňského kraje klikněte na dalekohled v levém horním rohu, klikněte na usnesení Rady a vyhledejte si usnesení číslo - 3239/07 pro rok 2007, 4305/08 pro 2008, 1159/09 pro 2009, 2951/10 pro 2010 a 4800/11 pro rok 2011.Omlouváme se za tuto nepříjemnost, systém plzeňského kraje nám bohužel znemožnil klasický trvalý odkaz přímo na usnesení.

Na základě informací z médií hodnotíme výrok jako pravdivý.

V médiích se objevují informace o minimálně 2,5 miliardách korun, které by měl ROP Severozápad vracet kvůli chybám v rozdělování dotací. Objevují se i informace o dokonce 3,3 miliardách. V rozhovoru pro server iHNED hejtman karlovarského kraje Josef Novotný shrnuje: " Čísla se neustále různí, dříve zaznělo 2,5 miliardy, teď už to jsou 3,5 miliardy. "

Každopádně lze dát Vladislavu Raškoví za pravdu, že se obecně hovoří minimálně o částce 2,5 miliardy korun.

Výrok hejtmana France hodnotíme na základě dohledaných mediálních zpráv jako pravdivý.

Kauza nemocnice ve Vrchlabí byla skutečně spouštěčem odchodu Vladimíra Drymla z funkcí v rámci ČSSD. Šlo o potenciální prodej soukromé nemocnice ve Vrchlabí Královéhradeckému kraji, kdy Dryml byl angažován v nemocnici, kterou řídil, a současně byl krajským zastupitelem a šéfem krajského zdravotního holdingu. Podle mediálních zpráv (ČTK, Idnes, Deník) skutečně prodej prosazoval Vladimír Dryml. V tomto ohledu má hejtman Franc pravdu. Nicméně přímý důvod k odchodu Vladimíra Drymla z pozic v kraji souvisel především s jinou kauzou - a to s jeho údajnou snahou o sehnání kompromitujících materiálů na poslankyni Orgoníkovou (rovněž ČSSD) - celou kauzu pokrýval především server Idnes. Již zmíněný potenciální prodej nemocnice ve Vrchlabí však byl příčinou (podle serveru Idnes) dalšího konání Vladimíra Drymla. Další informace o kauze přinesl opět server Idnes.

Hejtman Franc má tak pravdu, že Vladimírem Drymlem navrhovaný prodej nemocnice ve Vrchlabí a související kauza údajného shánění kompromitujících materiálů na poslankyni z jeho tehdejší strany byly příčinami konce senátora Drymla v krajských funkcích.

Výrok Pavly Brady je hodnocen jako pravdivý, a to na základě informací dostupných na webu statutárního města Opava. Zpráva o stavu smogu v Opavě se o zdrojích znečištění zmínila takto:

"...V Opavě nelze jednoduše ukázat na velké znečišťovatele. Situaci u nás proto mapovala rozptylová studie. Z ní je zřejmý vliv dálkových zdrojů. Nicméně nejvýraznějšími znečišťovateli jsou lokální topeniště a v blízkost frekventovaných cest navíc doprava."

Vliv z Polska potvrdila krajská hygienička Miroslava Rýparová dne 23. listopadu 2010 pro Opavský deník těmito slovy:

"Na kvalitě ovzduší se podílí lokální zdroje lehkého průmyslu, obytné zástavby a doprava. Opavsko je rovněž dotčeno přeshraničními vlivy sousední průmyslové oblasti Polska."

Integrované povolení Moravskoslezského kraje (.pdf) k této záležitosti (laguny Ostramo) je veřejně k dispozici, výrok náměstka Nováka je na jeho základě hodnocen jako pravdivý.