Přehled ověřených výroků

V dnešní (26.11.2012) mediální přestřelce Jany Bobošíkové a ministerstva vnitra padlo, že ministerstvo se na výzvu Jany Bobošíkové nechystá opravit vlastní rozhodnutí a počká si na rozhodnutí soudu, viz například zde.

Jelikož platné zákony popisují pravomoci ve znění výroku senátora Dientsbiera, je výrok hodnocen jako pravdivý.

Prezident je oprávněn podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení. (Zákon o Ústavním soudu, § 64, odst. 1, písm. a) ).

Zákon o zpravodajských službách (č. 153/1994 Sb.) v § 8 řeší Dientsbierem zmíněné pravomoci. Konkrétně tato pasáž zákona zní: "(1) Zpravodajské služby podávají prezidentu republiky a vládě jednou za rok a kdykoli v o to
požádají zprávy o své činnosti .

(4) Vláda a prezident republiky ukládají zpravodajským službám úkoly v mezích působnosti
těchto služeb. Prezident republiky ukládá zpravodajským službám úkoly s vědomím vlády."

Edvard Kožušník je poslancem Evropského parlamentu, mandát získal ve volbách v roce 2009.

V květnu letošního roku oznámil spuštění vlastního diskusního pořadu Evropa z metropole na regionální stanici Metropol TV. Pořad se vysílá ze studia ve Štrasburku a Kožušník si do něj zve osobnosti evropské politiky.

K tomuto Kožušníkově angažmá se nepodařilo dohledat žádné vyjádření Petra Nečase, ani žádného jiného představitele ODS. Na oficiálním stranickém webu se však občas objeví upozornění na tento pořad (například zde), zdá se tedy, že straničtí kolegové se nestaví zásadně proti této aktivitě Edvarda Kožušníka.

Podle údajů Konfederace odborových svazů SR (.ppt, slide 7) vstoupilo při startu důchodové reformy v květnu 2005 do systému 0,933 milionu lidí, v současné dobějiž spoří ve druhém pilíři 1,461 milionu lidí (údaj k 31.10.2012).

Jak rekapituluje server pravda.sk, II. pilíř důchodového spoření byl na Slovensku otevřen již třikrát

• na začátku roku 2008 odešlo 106 tisíc spořitelů a přibylo nových 23 tisíc
• na přelomu let 2008 a 2009 odešlo 66 tisíc spotřebitelů a přibylo 14,5 tisíce
• v současné době je system znovu otevřen do konce ledna 2013 a zatím systém opustilo téměř 9 tisíc klientů a přišlo 6 tisíc nových (údaj k 23. listopadu 2012).

Tyto údaje potvrzuje i deník sme.sk a hnonline.sk. Celkový úbytek je tedy mnohem více než 70 tisíc střadatelů a výrok ministryně Müllerové tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Integrovaná doprava se v roce 2015 sice skutečně má sjednotit, tato skutečnost ovšem není dána zákonem, ale vyplývá z usnesení zastupitelstva Středočeského kraje, tudíž je výrok hodnocen jako zavádějící.

Zastupitelstvo Středočeského kraje schválilo 27. června 2005 (.zip - .doc - str. 21-22) usnesení 5g - Návrh Integrovaného dopravního systému ve Středočeském kraji, kde počítá s postupným zaváděním integrované dopravy s tím, že jako koncový termín je uveden rok 2015. Toto sjednocení integrované dopravy se týká pouze Středočeského kraje. V tomto případě jde o sloučení dopravy na území Středočeského kraje a vytvoření krajského integrovaného systému. S Prahou se pak má jednat o další spolupráci v rámci obou krajů, nicméně tohoto faktu se výrok Josefa Řiháka netýká.

Zákon č. 298/1990 Sb. (Výčtový zákon) konkrétně uvádí v paragrafu 1, “ (1) Nemovitý majetek uvedený v příloze č. 1 tohoto zákona se prohlašuje ke dni účinnosti tohoto zákona za vlastnictví jednotlivých řádů a kongregací. ” Zmíněná příloha obsahuje výčet nemovitého majetku a příslušnou církev, která jej nově nabývá. Fischerová zcela přesně nepopisuje zmíněný rok, nicméně v pořadu také neurčitě hovoří o období “těsně po revoluci”, lze tedy považovat i časové vymezení za korektně uvedené.

Výsledky Dělnické strany ve volbách do zastupitelstev krajů v letech 2008 a 2012 jsme přehledně vyjádřili v níže uvedené tabulce na základě dat dostupných na stránkách www.volby.cz, které provozuje Český statistický úřad.

Bohuslav Sobotka vztahuje nárůst podpory Dělnické strany k všeobecné frustraci současnou vládou. "Celou řadu voličů" tedy interpretujeme ve smyslu, jestli opravdu narostla podpora Dělnické strany od posledních voleb.

V roce 2008 kandidovala Dělnická strana do zastupitelstev krajů pod názvy Dělnická strana - NE americkému radaru (v Plzeňském kraji) a Dělnická strana - za zrušení poplatků ve zdravotnictví (v ostatních krajích). V tomto roce pak pod názvy Dělnická strana sociální spravedlnosti (ve Středočeském, Jihomoravském a Olomouckém kraji a na Vysočině) a Dělnická strana sociální spravedlnosti - STOP NEPŘIZPŮSOBIVÝM! (v ostatních krajích). V tabulce jsou tedy uvedeny hlasy pro všechna tato seskupení.

Tučně je vždy zvýrazněn rok s vyšším počtem hlasů, případně s vyšší relativní hodnotou hlasů.

krajpočet hlasů
(2008)% všech
hlasů (2008)počet hlasů
(2012)% všech
hlasů (2012) Středočeský

40701,02

3444

0,98

Jihočeský

2454

1,20

3480

1,81

Plzeňský

2639

1,47

2604

1,56

Karlovarský

1019

1,23

2401

3,34

Ústecký2881

1,19

9322

4,37

Liberecký1157

0,89

2093

1,61

Královéhradecký1838

1,02

2480

1,51

Pardubický 2229

1,28

2226

1,43

Vysočina 16710,92

1198

0,73

Jihomoravský2146

0,56

2634

0,75

Olomoucký16050,82

1763

0,99

Zlínský 13230,68 1150

0,61

Moravskoslezský3833

1,00

6908

2,15Celkem28 8650,9941 7121,57

Z uvedené tabulky vyplývá, že v roce 2012 došlo oproti roku 2008 k relativnímu i absolutnímu nárůstu hlasů pro Dělnickou stranu. Počet hlasů narostl v osmi krajích. Nejvyšších počtů bylo v roce 2012 dosaženo v Moravskoslezském, Ústeckém a Jihočeském kraji.

Výrok předsedy Sobotky na základě uvedených volebních výsledků tedy hodnotíme jako pravdivý.

Mezi politiky jsou názory dobře patrné, obavy z této formy dohledu nad bankami mají například také němečtí či čeští odborníci. Širší veřejnosti je ale toto téma údajně neznámé. Průzkum veřejného mínění ohledně zavedení bankovní unie však doposud nebyl realizován a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný. Obecně je postoj veřejnosti (např. podle průzkumu CVVM (.pdf) vůči evropskému projektu a další integraci spíše negativní.

Podle Koncepce (.pdf, str .23) zahraniční politiky České republiky z roku 2011 naplňuje cíle zahraniční politiky především zahraniční služba, která uskutečňuje politiku vlády. Z tohoto tedy vyplývá zodpovědnost vlády za tvorbu zahraniční politiky.

Podle novely zákona č.2/1969 Sb. (Kompetenční zákon) je dle §6 Ministerstvo zahraničí ústředním orgánem státní správy České republiky pro oblast zahraniční politiky. Ve třech odstavcích jsou rozepsány úkoly Ministerstva zahraničí.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože dokonce ani web Ministerstva pro místní rozvoj o evropských strukturálních fondech neposkytuje jasné informace o systému auditů. Faktem zůstává, že ve většině programů je na národní úrovni nejvyšším auditorem příslušný odbor Ministerstva financí, na druhou stranu neříká nic o auditorech na nižší (regionální úrovni), kteří by byli přímo podřízeni řídícímu orgánu daného programu, jak o tom hovoří Miroslav Kalousek. Níže Vám nabízíme informace, které jsme k problematice našli.

V současné době funguje v ČR celkem 26 operačních programů (časové období 2007 - 2013) financovaných ze strukturálních fondů (4 programy: Tematické operační programy, Regionální operační programy, Operační programy Praha, Evropská územní spolupráce). Auditorem celkem 24 z nich je Centrální harmonizační jednotka (Ministerstvo financí ČR).

Je-li například v OP Praha adaptabilita řídícím orgánem Odbor fondů EU Magistrátu hl. m. Prahy, pak auditním orgánem je právě nadřízené Ministerstvo financí. Totéž platí i pro ostatní OP s výjimkou ESPON 2013 a INTERACT II (viz řízení a monitoring), které jsou celoevropského charakteru.

Řídící orgán: "Řízení jednotlivých operačních programů včetně výběru projektů a dohledu nad jejich realizací již spadá do kompetencí tzv. řídicích orgánů, kterými jsou v případě tematických OP odpovídající oborová ministerstva a u regionálních OP jsou jimi regionální rady regionů soudržnosti." Auditní orgán: "Auditem připravenosti řídicího a kontrolního systému všech operačních programů, nastavením řídicích a kontrolních systémů operačních programů, metodickým vedením všech auditních subjektů zapojených do realizace operačních programů a dalšími úkoly souvisejícími s auditem je v České republice opět pověřen jediný subjekt, a to odbor Auditní orgán - Centrální harmonizační jednotka na Ministerstvu financí ČR. "