Co já jsem v Poslanecké sněmovně, tak si nepamatuji, že by ve vedení sněmovny byl pouze tři místopředsedové a byla jsem ráda, že jsem tohle to prosadila.
Sněmovna měla tři místopředsedy už v letech 1998 až 2002.
Počet místopředsedů byl skutečně v minulosti vyšší: v r. 2006 se na ustavující schůzi odhlasovalo místopředsedů pět, v r. 2002 dokonce šest. V roce 1998 se ovšem sněmovna rovněž usnesla na počtu tří, který pak zůstal do r. 2002. Miroslava Němcová pro tento návrh sama hlasovala.
Když se však v r. 2010 diskutoval počet místopředsedů, Němcová sama počet tří nenavrhla, to udělal Petr Tluchoř. Němcová sice v tom okamžiku sněmovně předsedala, návrh ale podat mohla: ve všech zmíněných letech byl počet místopředsedů vždy stanoven dle návrhu předsedajícího (V. Klaus v r. 1998 podal hned tři návrhy). Výraz "prosadila" ovšem nemusí odkazovat na podání návrhu, nepodařilo se nám ale nalézt zdroj, který by potvrzoval, že Němcová počet tří prosazovala.
Nemůžeme posuzovat, co si poslankyně Němcová pamatuje, na druhou stranu se ani jedno z jejích tvrzení neshoduje s faktickým základem ve veřejných záznamech o sněmovně. Proto je posuzujeme jako nepravdivá.
(V koaliční smlouvě bylo jasně napsáno, že bude mezigenerační solidarita, to znamená, že pracující může dát 1 % svým rodičům a stát mu to nahradí.) A ač to bylo dokonce ve volebním programu TOP 09, tak to není dosud dodrženo.
Výrok poslance Johna je pravdivý, neboť volební program TOP09 skutečně obsahuje podobný závazek.
Volební program TOP09 pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (volby 2010) v části 4 (s. 18) - Reforma důchodového systému - obsahuje formulaci, že: " vstoupí-li občan do nově vzniklého kapitalizačního (II. pilíř) pilíře a má-li rodiče pobírající starobní důchod, je z jeho účtu rodičům pravidelně odesílána částka ve výši 2%." Radek John má tedy pravdu, byť je možná výše potenciálně odesílaných prostředků směrem k penzistům mírně rozdílná.
Na straně druhé já jsem si nevšiml, alespoň tedy v té poslední verzi, že by tam existoval ředitel úřadu a to byla věc, kterou jsme kritizovali.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný neboť není dostupná aktuální verze novely zákona o veřejné správě. V dokumentu vlády, který vytyčuje protikorupční strategii je potom uvedeno, že by ministerstvo vnitra mělo návrh paragrafového znění zákona o úřednících předložit vládě 30. září 2012.
„Vláda se tím (pozn. výhradami Evropské komise ve věci personální politiky v oblasti administrace evropských fondů.) zabývá velmi pravidelně na každém svém zasedání.“
Vzhledem k častým ústním projednávaním evropské agendy na zasedáních vlády nemůžeme výrok ověřit, protože nemáme přístup k stenografickým záznamům z jednání.
Vláda se v roce 2012 zabývala problematikou čerpání evropských fondů a operačních programů na zasedání 29.2. 2012, 22.2. 2012, 18.1. 2012, a 11.1. 2012, nemůžeme však určit, jestli i v kontextu výhrad Evropské komise ve věci personální politky v oblasti administrace evropských fondů.
Nám (ČR, pozn.) stoupají vývozy (potravin, pozn.).
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě údajů ČSÚ.
Analýza ČSÚ (.pdf) uvádí, že vývoz České republiky v oblasti zemědělských a potravinářských produktů stoupá. Zatímco v roce 2005 a 2006 představoval vývoz těchto komodit 78,5 mld. korun, za rok 2007 činil 96,9 mld., za rok 2008 106,9 mld., v roce 2009 101,7 mld. a konečně v roce 2010 se již jednalo o celkový objem v hodnotě 105,4 mld. Tato čísla nemusí vyjadřovat nic o rostoucích či klesajících hodnotách u jednotlivých komodit, ale každopádně celkově potvrzují slova ministra Bendla.
Pan ministr Dobeš skonči svoji misi k 31. březnu letošního roku.
Ministr školství mládeže a tělovýchovy Pavel Dobeš oznámil svou rezignaci dne 22. března 2012 po jednání vlády ohledně škrtů v jednotlivých resortech. Svůj odchod zdůvodnil plánovanými škrty ve svém resortu, které by se dotkly platů učitelů.
Ministr podal svou rezignaci 23. března a premiér Nečas ji doručil prezidentu České republiky Václavu Klausovi dne 30.března. Prezident rezignaci přijal. Výkon funkce ministra Dobeše skončil 31. března.
Ten systém toho auditu (čerpání financí z evropských fondů, pozn.) byl u nás nastaven tak, že samozřejmě za audit odpovídá ministerstvo financí, které má auditní orgán a v době, kdy se ten systém nastavoval, tak se vytvořily na jednotlivých ministerstvech, které mají pod sebou ty operační programy, takzvané pověřené auditní subjekty. Což jsou ti, kteří provádí ty audity, ale byla tam taková zvláštní situace, protože oni spadali do toho auditního, pod ten auditní orgán ministerstva financí,ale na druhou stranu platil je, přijímal je, dával jim odměny resortní ministr, který současně měl pod sebou operační program.
12. prosince 2007 - tedy v době, kdy se nastavoval systém pro čerpání dotací z operačních programů na období 2007-2013 - vzala vláda Mirka Topolánka II svým usnesením (.pdf) č. 1382 na vědomí tzv. Manuál pro audit řídících a kontrolních systémů operačních programů spolufinancovaných v programovém období let 2007-2013 (v současné době je platná šestá verze (.zip) manuálu). Ministerstvo financí figuruje v tomto usnesení jako auditní orgán.
Auditní orgán dle informací na stránkách ministerstva financí: "...Řídí metodicky auditní subjekty pověřené auditním orgánem výkonem svěřených činností, vypracovává příslušné aplikované metodiky pro koordinaci výkonu auditů vykonávaných auditním orgánem a pověřenými auditními subjekty a plní zpravodajské povinnosti ve vztahu k orgánům EU i orgánům národním v souladu s platnými ustanoveními přímo použitelných právních předpisů ES/EU".
Pověřenými auditními subjekty byly dle usnesení (.doc) vlády č.760/2007 stanovena ministerstva, pod která spadají jednotlivé operační programy na roky 2007-2013. Dle přílohy (.pdf) č. 1 k tomuto usnesení, která pojednává o zásadách pro činnost auditního orgánu a pověřených subjektů auditního orgánu, vykonávají vlastní audit pověřené auditní subjekty (čili ministerstva).
Výrok Kamila Jankovského tedy hodnotíme jako pravdivý.
My jsme se to (problematiku porpojení organizovaného zločinu a nejvyšších pater české politiky, pozn.) pokusili po té zprávě Bezpečnostní informační služby otevřít na sněmovně, to se nepodařilo díky 115 hlasům koalice.
Dne 15. září, 8 dní po po zveřejnění výroční zprávy Bezpečnostní informační služby, byla svolána na základě žádosti 49 poslanců 24. schůze poslanecké sněmovny na 22. září.
Poslanci ČSSD a KSČM před projednáváním programu vznesli kritiku vůči vládě a neefektivnímu boji proti korupci. Kritika byla namířena i proti některým ministrům spojených s korupcí. Na pořadu programu schůze byly následující body spojené s těmito údajnými korupčními kauzami.
1. Informace ministra obrany Alexandra Vondry o podezřelých okolnostech nákupu transportních letadel CASA
2. Stanovisko předsedy vlády Petra Nečase k podezřením týkajícím se majetkových poměrů bývalého ministra dopravy za ODS Aleše Řebíčka
3. Informace ministra zdravotnictví Luboše Hegera k veřejné zakázce na vymáhání pohledávek Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky
4. Informace předsedy vlády Petra Nečase o plnění usnesení poslanecké sněmovny č. 569 z 16. června 2011 ve věci návrhu na odvolání ministra obrany Alexandra Vondry z funkce člena vlády
Program schůze byl v hlasování zamítnut, tudíž byla schůze před projednáváním navrhovaných bodů ukončena. Pro návrh programu hlasovalo 68, proti 77 poslanců.
Z přítomných opozičních poslanců hlasovali pro návrh všichni poslanci. Z řady koalice hlasovali pro návrh programu Aleš Rádl (ODS) a Petr Skokan (VV), zdrželi se z ODS Zbyněk Stanjura, za TOP 09 a Starosty Jaromír Drábek a Rudolf Chlad a za VV Radek John. Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože proti nebylo 115 koaličních poslanců, ale pouze 77 z vládní koalice, někteří koaliční poslanci dokonce hlasovali pro.
V každým případě já jsem v loňském roce dostal na rok 2012 navýšení od ministra financí a premiéra ve výši 900 milionů korun a v podstatě v tomto rozsahu se teď odehrává to snížení.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě následujících informací
Tisková zpráva vlády ze dne 26. 8. 2011 uvedla, že v rámci rozpočtu pro rok 2012 bude navýšen rozpočet ministerstvu " vnitra o 900 miliónů. 200 milionů korun poputuje hasičskému záchrannému sboru, 700 milionů je určeno policii ČR na provoz. Nehrozí proto, že by byly rušeny místní oddělení policie, tak stanice profesionálních hasičů“. Informuje tedy o navýšení rozpočtu ministerstva vnitra o 900 miliónů korun.
O tomto následně informovala i některá česká média, jako například E15, IHNED či Parlamentní listy.
21. 3. 2012 byl pak vládou schválen návrh opatření k dodržení schváleného deficitu státního rozpočtu na rok 2012. O tom informovalo ministerstvo financí, přičemž tato informace je dohledatelná také na stránkách vlády.
I přes to, že doposud nebyl na oficiálních stránkách vlády zveřejněn záznam z jednání, je informace o tom, že pro něj ministr Kubice hlasoval a že z návrhu vyplývá snížení rozpočtu jeho rezortu o 800 mil. prezentována některými českými médii, jako je Česká televize či tisková agentura Mediafax.
Česká televize konkrétně uvádí: "Z letošního rozpočtu policie bude zmrazeno zhruba 803,2 milionu korun, z rozpočtu hasičského sboru bude vázáno asi 193,3 milionu korun. Ministerstvo se podle Nováka snažilo o to, aby se zmrazené částky co nejvíce blížily objemům peněz, které oba sbory letos dostaly navíc, oproti původním předpokladům. Hasičům se rozpočet na letošek dodatečně navyšoval asi o 200 milionů, policii o 700 milionů, uvedl mluvčí."
Vláda však sobotní, více než stotisícovou demonstraci požadující demisi vlády pouze bagatelizuje. Zúčastnili se jí však nejen odboráři, kterých bylo určitě nejvíc, ale i zdravotně postižení, důchodci, aktivisté z více než dvaceti občanských sdružení či profesních svazů. Dávali vládě Petra Nečase najevo, že si nepřejí, aby dál pokračovala ve svém způsobu vládnutí a v prosazování nespravedlivé, asociální a likvidační politiky reforem, škrtů a zvyšování daní.
Výrok poslance potvrzuje několik mediálních zdrojů.
Sobotní demonstrace (o její velikosti se vedou spory, odbory udávají číslo větší než 100 000 účastníků, policie naopak odhadla počet demonstrujících na 80 000 - 90 000) byla skutečně nejen v režii odborářů, účastnily se jí také další dvě desítky sdružení a iniciativ (o podrobném průběhu demonstrace si můžete přečíst např. zde, zde nebo zde.) Mj. byl přítomen také předseda Národní rady osob se zdravotním postižením, penzisté i zástupci nevládních iniciativ typu ProAlt nebo Stop vládě. Demonstranti opakovaně vyzývali vládu k demisi a vypsání předčasných voleb.
