Pokud vezmu jenom resort, které má na starosti Občanská demokratická strana a porovnáme výdaje z let 2009 a 2014, očištěné o evropské prostředky a některé finanční mechanismy jako jsou zdroje na obnovitelné zdroje energie, tak například ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo zemědělství sníží své rozpočty o 50 %, ministerstvo životního prostředí a ministerstvo obrany o 40 % a ministerstvo spravedlnosti pouze o 20 %, to znamená, že ostatní ministerstva ODS spořila dvakrát až dvaapůlkrát tolik, co ministerstvo spravedlnosti.
Jelikož se nám nepodařilo dohledat jakékoliv údaje, které by se vyjadřovaly k plánovaným rozpočtům jednotlivých ministerstev pro rok 2014, nemůžeme výrok premiéra Nečase ověřit.
Pro doplnění pouze uvádíme odkaz na tiskovou zprávu po jednání vlády dne 11. dubna 2012, na níž se rozhodlo o vázání některých výdajů na rok 2012 a na němž vláda jednala o úsporných opatřeních na léta 2013-2015. Plánované rozpočty jednotlivých ministerstev na rok 2014, a tedy rozdíly oproti roku 2009 bohužel nelze z dostupných informací odvodit.
Až v roce 2012 řada věcí, které se za této vlády přijaly, vešla v účinnost, ať už je to zákon o veřejných zakázkách, ať už je to zákon o trestněprávní odpovědnosti právnických osob a dalších, které už se teďka využívají.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim vešel v účinnost 1. ledna 2012, zákon o veřejných zakázkách pak 1. dubna 2012. Dále v roce 2012 došlo ke zpřísnění pravidel pro rozhodčí doložku, v účinnosti také od 1. dubna 2012, ke schválení zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů nebo k novelizaci zákona o zaměstnanosti (regulace činnosti pracovních agentur). V roce 2011 byl například novelizován trestní zákoník, který zpřísňuje tresty za korupční jednání.
Kompletní přehled splněných i nesplněných vládních opatření v boji proti korupci lze nalézt zde.
My máme připravený věcný návrh zákona o zdravotních pojišťovnách, který sloučí dohromady všechny pojišťovny pod jednu střechu.
Věcný záměr zákona o zdravotních pojišťovnách, předložený ministerstvem zdravotnictví, můžeme nalézt v Knihovně připravované legislativy zde, zadáme-li do vyhledávání "Věcný záměr zákona o zdravotních pojišťovnách" a vybereme-li dále záložku "Přílohy", kolonku "Materiál" (systém Knihovny připravované legislativy bohužel neumožňuje uvést přesný odkaz a Ministerstvo zdravotnictví na svých stránkách věcný záměr zákona nezveřejnilo).
O ambici uzákonit jednotnou právní úpravu pro všechny pojišťovny (v současné době existují dva samostatné zákony, jeden o VZP a druhý o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách) hovoří návrh v kapitole 2.1. Výrok ministra zdravotnictví Hegera tedy hodnotíme jako pravdivý.
Když se podíváte na ceny, nebo na procenta, kolik si můžou naúčtovat u nás provozovatelé přenosových sítí, tak jsou často o hodně vyšší, než jsou jinde v zahraničí.
Nepodařilo se nám najít informace o možných cenách nebo procentech, které si mohou provozovatelé přenosových sítí naúčtovat - ani v ČR ani v zahraničních zemích. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
Třeba viz. Pacovsko, nejsou naplněny počty na gymnáziu.
Podle dohledaných zpravodajských článků ze stránek Gymnázia Pacov, mikroregionu Strážiště a Pelhřimovského deníku označujeme tento výrok za pravdivý.
V Pacově existuje šestileté všeobecné gymnázium. Do přijímacího řízení se v prvním kole přihlásilo 15 uchazečů, z nich bylo přijato 13. Druhé kolo doplnilo další žáky, ale stále zůstalo devět volných míst do ideální kapacity 30 žáků. Škola proto vyhlásila ještě třetí kolo přijímacího řízení. Nově otevřená třída není naplněna a navíc nebude podle článků na škole početně nejslabší.
Já myslím, že ta vláda má podstatně většinovou podporu veřejnosti, pokud jde o její postoj konkrétně ke vstupu do eurozóny, než říkáte.
Tento výrok lze považovat za zavádějící.
Jediným existujícím výzkumem (časový rámec publikovaných výzkumů je vztažen od počátku roku 2012) veřejného mínění, který odpovídá na otázku, jež koreluje s faktickým výrokem řečníka, a která zní: "Pokud by se v tuto chvíli konalo všelidové referendum o vstupu ČR do eurozóny, souhlasili byste i se vstupem ČR do eurozóny a přijetím eura jako hlavní společné měny?", je výzkum agentury Sanep, publikovaný 22. ledna 2012. V něm 71,3% respondentů vyjádřilo svůj nesouhlas s účastí ČR v eurozóně. Pokud tedy použijeme argument "odmítnutí eurozóny veřejností" (na základě uvedeného průzkumu) a následně jej konfrontujeme s postojem vlády, je dále nutné uvést, že oficiální postoj vlády, který by deklaroval odmítnutí vstupu do eurozóny, a tudíž by byl v souladu se zmíněným průzkumem, neexistuje. Vláda v samotném vztahu a závazku k přijetí jednotné evropské měny není jednotná. Tento postoj dokládají následující uveřejněné výstupy z vládních jednání či vystoupení předsedy vlády a jejích členů (časově vymezeny opět počátkem roku 2012) - např. ČTK - novinky.cz, zpravy.rozhlas.cz, týden.cz, idnes.cz atd.
Rezerva, která byla v roce 2008 ve výši 1600 milionů dneska už není. (myšlena finanční rezerva kraje)
Podle závěrečných účtů (.pdf) Kraje Vysočina za roky 2008 ze dne 30. června 2009 a 2011 ze dne 6. srpna 2012 a zápisu (.pdf) schůze Finančního výboru ze dne 12. června 2012 hodnotíme výrok jako nepravdivý.
V závěrečném účtu za rok 2008 je uvedeno (strana 3 a 70) pod položkou Fond strategických rezerv 1 420 090 058,64 Kč, což je přibližně o 180 mil. Kč méně než uvádí Ota Benc.
Mýlí se rovněž ve faktu, že kraj dnes již žádnou rezervu nemá. V závěrečném účtu za rok 2011 (.pdf) na straně 5 a 75 je uvedena ke dni 31. prosince 2011 ve Fondu strategických rezerv suma ve výši 187 511 403,89 Kč. V zápisu ze schůze Finančního výboru (z 12. června) je v kapitole Rozpočtový výhled kraje na roky 2013 až 2015 (strana 8) počítáno s rezervou pro všechny roky ve výši 145 mil. Kč.
První, kdo škrtl investice do vězeňství, byly vlády sociální demokracie za Paroubka. V době, kdy tady ještě byl ekonomický růst.
Výrok Jiřího Pospíšila hodnotíme na základě nedostatku informací o rozpočtu vězeňství před rokem 2000 jako neověřitelný.
Jiří Paroubek byl premiérem České republiky v letech 2005-2006. Za jeho vlády ekonomika ČR opravdu rostla, Český statistický úřad uvádí tyto hodnoty (.xls) růstu HDP.
Rok20052006Růst HDP v %6,87,0
V prezentaci (.pdf, str. 9) Vězeňské služby je poté viditelné, že výdaje na vězeňství se v roce 2006 opravdu oproti předchozím rokům snížily. Navíc je z dané prezentace zřejmé, že jde o první snížení od roku 2000.
Data před rokem 2000 však nejsou dostupná a nemůžeme tedy s jistotou určit, zdali za vlády Jiřího Paroubka skutečně poprvé došlo ke snížení rozpočtu vězeňství. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Aktuálně vyjadřuje 79 % lidí nespokojenost s politickou situací, to je nejvíce za poslední dva roky.
Na základě průzkumů veřejného mínění CVVM označujeme tento výrok za pravdivý.
Podle průzkumu veřejného mínění (.pdf) CVVM z dubna 2012, na který se Soňa Marková odvolává, je skutečně aktuálně s politickou situací nespokojeno 79 % respondentů. Toto číslo nebylo podle starších průzkumů (.pdf) během dvou minulých let vyšší.
Sociálnědemokratičtí poslanci mnohokrát na půdě Poslanecké sněmovny z opozice kritizovali pořízení letounů CASA.
Výrok Bohuslava Sobotky je pravdivý, poslanci ČSSD skutečně často kritizují na půdě Poslanecké sněmovny pořízení letounů CASA.
Níže uvádíme několik příkladů kritiky nákupu z řad poslanců ČSSD:
22. září 2011 iniciovala ČSSD mimořádnou schůzi sněmovny, kde chtěla řešit mimo jiné právě problematiku letounů CASA. Bohuslav Sobotka vystoupil s projevem, ve kterém mluvil o otázkách, týkajících se ceny tohoto projektu a také zmiňoval problémy, které se objevují při jejich nasazení.
Předseda ČSSD pak v Poslanecké sněmovně s žádostí o svolání dalších mimořádných schůzí vystoupil 3. listopadu 2011. Letouny CASA opět kritizoval. Konkrétně říká " ...Nákup letounů CASA obsahuje celou řadu prvků, které budí velmi vážné pochybnosti a vážná podezření, zdali bylo jednáno vždy ve veřejném zájmu." Následně se zmínil také o technických problémech těchto strojů. V rámci stejné schůze kritizoval projekt letounů CASA také poslanec Zaorálek, který jej řadí mezi další projekty, v rámci kterých se v ČR zbytečně utrácí veřejné prostředky.
28. dubna 2011 pak interpeloval poslanec ČSSD Seďa ministra obrany Vondru právě v problematice nákupu letounů CASA. Celá interpelace je k dispozici zde.
Během aktuální aféry, která je s projektem pořízení letounů spjata, sněmovna o tomto problému diskutovala také. O několika vystoupeních poslanců ČSSD k této věci informuje Česká televize 15. června 2012.
