Přehled ověřených výroků

Na základě dohledaných informací z výpisů ze zasedání Zastupitelstva Zlínského kraje za roky 2001, 2002 a 2003 je výrok hejtmana Mišáka hodnocen jako nepravdivý. Vojtěch Jurčík nebyl v roce 2003 náměstkem hejtmana, ale "pouze" radním kraje.

Rozhodnutí o vzniku strategické průmyslové zóny Holešov padlo v roce 2003. Web Zlínského kraje obsahuje výpisy usnesení zastupitelstva kraje z volebního období 2000-2004. Z roku, kdy bylo o vzniku zóny rozhodnuto, je jich celkem 7. Kterým konkrétním bodem byla zóna v Holešově schválena, není jasné, neboť jednotlivé podklady pro konkrétní body jednání zastupitelstva již dostupné nejsou.

Vojtěch Jurčík byl zvolen členem rady kraje (nestal se tedy náměstkem hejtmana, tím byl za za Čtyřkoalici Josef Mikeska) a to na prvním zasedání (.doc) zastupitelstva 21. prosince 2000. Jelikož byl Josef Mikeska z této funkce odvolán až 23. dubna 2003 (.doc) a na jeho místo byl dosazen Jaroslav Drozd z ČSSD. Tuto situaci popisuje také samotný kraj. Ve zmíněné době schvalování byl Vojtěch Jurčík radním kraje, nikoli náměstkem hejtmana, a to po celé posuzované období.

Pro doplnění uvádíme, že statutárním náměstkem hejtmana byl zvolen (.doc) 12. září 2001 Libor Lukáš.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Jak doslovně uvádí krajský volební program ČSSD v sekci životní prostředí: "Budeme pokračovat v dotačním programu zaměřeném na výměnu lokálních topenišť na tuhá paliva."

Vláda ČR na svém jednání dne 16. listopadu 2005 přijala usnesení (.doc) "K zabezpečení investiční přípravy území pro realizaci výrobního závodu společnosti Hyundai Motor Company v České republice".

Pro úplnost dodáváme, že v té době šlo o vládu premiéra Paroubka.

Dle Situační zprávy k Programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje (.pdf) je podíl zvláště velkých a velkých zdrojů (REZZO 1) na emisích tuhých znečišťujících látek 42,4 % (str. 5).

Na základě informací z médií, která kauzu podrobně sledovala, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok Bohuslava Sobotky pochází ze dne 30. září, kdy na našem území bylo skutečně evidováno 26 smrtelných otrav závadným alkoholem. Informace o další oběti přinesla Česká tisková kancelář a poté média až o den později. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Státní maturita opravdu proběhla dvakrát, a to v letech 2011 a 2012. To potvrzují i stránky novamaturita.cz.

Jak dlouho je maturita připravovaná vysvětluje tehdejší ministrině školství, mládeže a tělovýchovy Miroslava Kopicová ve svém rozhovoru pro deník Právo z 12. června 2009. (Dostupný na webu ministerstva.)

V rozhovoru se uvádí: " OTÁZKA:Státní maturity se připravují od roku 1997. Kolik za tuto dobu stát vynaložil prostředků - hovoří se o stovkách miliónů - a na co vše peníze šly?Od roku 1997 do přijetí novely školského zákona v závěru roku 2004 byly provedeny jen některé přípravné práce, které měly (mimo jiné) ověřit nové formy ukončování středoškolského studia. Vyčíslit přesně, jaká část prostředků byla investována v přímé souvislosti s přípravou maturit, nelze. Od roku 2004 pak byly zahájeny vlastní analytické, přípravné a ověřovací práce na změnách podoby maturitní zkoušky. "

Začátek příprav v roce 1997 udávají české zpravodajské servery: novinky.cz, ihned.cz a další. Dále i zpráva NKÚ (.pdf) v úvodu říká, že přípravy státní maturity byly zahájeny na konci 90. let.

Výrok ministra Fialy označujeme jako pravdivý, protože opravdu proběhly dva ročníky státní maturity a doba příprav opravdu trvala od roku 1997 do roku 2011, kdy byly maturity spuštěny, tedy 14 let.

Oldřich Bubeníček se ve svém výroků mýlí hned ve dvou faktech. Z informací, které jsou dostupné na stránkách Českého statistického úřadu je zřejmé, že v roce 2011 bylo v Ústeckém kraji evidováno přibližně 40,2 tisíc (pdf. str. 9) nezaměstnaných osob v prvním čtrtletí roku 2012 je zde pak nárůst na 41,5 tisíce nezaměstnaných. Z toho je v prvním čtvrtletí téhož roku 14,7 tisíce lidí se základním vzděláním. Toto číslo tedy nepředstavuje téměř polovinu ze skutečné hodnoty a už vůbec ne z hodnoty, kterou uvádí Oldřich Bubeníček.

Vzhledem k nesprávným údajům o počtu nezaměstnaných a o poměru lidí se základním vzděláním označujeme výrok za nepravdivý.

Informace o rezervě Královéhradeckého kraje, která by činila 70 nebo 80 milionů korun, není dohledatelná.

Na základě dokumentu Evropské komise (strany 23-27) a tabulky TMF Group jsou tyto údaje pravdivé. V roce 2007 opravdu byla průměrná výše základní sazby DPH 19, 5%, přičemž nahoru jí táhly hlavně DPH v severských zemích EU (Dánsko, Švédsko a Finsko)a naopak dolů byla tlačena zeměmi s tradičně nízkou DPH, jako Lucembursko či Kypr.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. Přestože vláda explicitně nehovoří o "zmrazení" plateb za státní pojištěnce, faktem zůstává, že poslední navýšení proběhlo k 1. lednu 2010 a návrh současného ministra zdravotnictví Hegera na zvýšení vyměřovacího základu pro rok 2013 vládou neprošel.