Přehled ověřených výroků

Richard Dolejš (poslanec ČSSD) dle aktuálních dostupných veřejných informací není obviněn z žádného trestného činu, ať již v souvislosti se skandálem Davida Ratha či v jiném případě.

Seznam doposud známých obviněných v kauze bývalého středočeského hejtmana tvoří: David Rath - bývalý hejtman, poslanec; Kateřina Pancová - ředitelka kladenské nemocnice; Petr Kott - exposlanec; Jan Drážďanský - ředitel společnosti Konstruktiva Branko; Tomáš Mladý - obchodní ředitel společnosti Konstruktiva Branko; Ivana Salačová - ředitelka a jednatelka společnosti FISA a Lucia Novanská - členka představenstva společnosti ML Compet. Jméno posledního osmého (donedávna neznámého) obviněného je Martin Jireš - Předseda představenstva firmy PURO-KLIMA.

Výrok senátora Šilara hodnotíme jako nepravdivý, a to z důvodu jeho mylné interpretace tzv. dokumentu Food Act.

Petr Šilar ve svém výroku (" tam mají ve vládním usnesení") má zjevně na mysli tzv. Food Act (.pdf) z roku 2006. Tento dokument se zabývá kvalitou potravin a jejich kontrolou, dále otázkami ochrany spotřebitele (ve smyslu co nejširšího informování o produktech) a prevencí zdravotních rizik konzumace potravin. O samotné soběstačnosti již dokument neinformuje, ani ji nijak konkrétně nevymezuje.

Co se týče volebních programů politických stran, tak senátor Šilar nespecifikuje, které politické strany Finska a jejich programy sleduje, tudíž je nemožné tuto část výroku zcela verifikovat.

Food Act má být obecně nástrojem, který bude mít vliv na kvalitu a dostatek potravin, není však zaměřen na potravinovou soběstačnost, ani nestanovuje žádné závazky v tomto směru. Výrok senátora Petra Šilara tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Výrok označujeme jako neověřitelný.

Míra diverzifikace rozložení bohatství a důchodů v jednotlivých územních celcích (v tom případě státech) se udává pomocí tzv. Giniho koeficientu. Jeho výpočet je dán různými postupy a metodami (zahrnující jednotlivce, rodiny, průměr i medián jejich příjmů, daněných i nedaněných atd.) pro různá časová období.

Podle údajů OECD při výpočtu Giniho koeficientu pro pozdní léta prvního desetiletí nového tisíciletí se Česká republika pohybuje v kritériích tohoto indexu pro celkovou populaci na 30. místě z celkového počtu 34 sledovaných zemí. Tzn., že ČR je zemí s velmi vyrovnanou strukturou rozložení bohatství a důchodů ve společnosti. Širší databázi nabízí např. publikace CIA The World Factbook, kde se v žebříku 135 sledovaných zemí (porovnávané údaje jsou z různých let) nacházíme na 109. místě.

Zohlednit v tomto kontextu změny provedené současnou vládou je však prakticky nemožné, neboť výpočty a komparace lze provádět pouze v dlouhodobém horizontu. Navíc jsou zveřejněné údaje a statistiky z let, které nemohou reflektovat změny provedené touto vládou (OECD ke konci prvního desetiletí 21. století a CIA k roku 2009). Tento výrok je tudíž neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě daňových zákonů a informací z médií.

Pohonné hmoty jsou zdaněny nejen DPH, ale také zvláštní spotřební daní. V rámci DPH spadají do základní sazby (20 %) a spotřební daň je pevně stanovena (nezávisle na ceně) na 12,84 Kč na litr za benzín a 10,95 Kč na litr u nafty. Uvádíme průměrné ceny k 2. 9.: 38 Kč/litr za benzín a 37,24/litr za naftu.

Jednoduchými výpočty tedy můžeme dojít k orientačnímu procentnímu zdanění pohonných hmot:

DPH benzín - 7,6

spotřební daň benzín - 12,84

celkem daně - 20,44

procento daně z ceny - 53,8 %

DPH nafta - 7,448

spotřební daň nafta - 10,95

celkem daně - 18,398

procento daně z ceny - 49,4 %

Zdanění práce je přitom 42,5 %, což je nižší zdanění, než současné zdanění jak u benzínu, tak nafty.

Na základě informací MPSV, serveru aktuálně.cz a některých dalších zdrojů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Současná vláda byla jmenována 13. července 2010, přičemž každý rok jejího působení (2011, 2012) docházelo k úsporným opatřením, která se dotkla všech skupin zmiňovaných poslancem Zaorálkem. Další úsporná opatření se plánují i pro rok 2013.

Co se týče zdravotně postižených, zde došlo ke snížení některých příspěvků již k lednu 2010, tedy ještě před jmenováním vlády Petra Nečase (např. snížení příspěvku na provoz motorového vozidla). Pro rok 2011 se již Nečasova vláda rozhodla ponechat většinu těchto příspěvků ve stejné, tedy snížené výši. V rámci sociální reformy 2012 pak ke změnám ve výši dávek pro zdravotně postižené došlo v důsledku sjednocení dosavadních osmi dávek do dvou- tzv. "příspěvku na mobilitu" a jednorázového "příspěvku na pomůcky".

V případě důchodců se úsporná opatření promítají především do podoby valorizace, přičemž v praxi každoročně dochází k nepatrnému snižování státních penzí v porovnání s průměrnou mzdou, kdy průměrná mzda roste rychleji než důchody. Zásadní změnu v otázce valorizace pak vláda připravuje pro rok 2013, od kterého by se po dobu tří let měly penze valorizovat o třetinu růstu cen a třetinu růstu reálných mezd. Dosud se důchody zvyšovaly v případě inflace o celou její míru.

Rodin s dětmi se v roce 2011 dotkly především změny v porodném (nově vypláceno pouze na první dítě, a to jen rodinám, jejichž příjem je menší než 2,4 násobek životního minima) a ve čtyřleté variantě rodičovského příspěvku (pokles o 1/5 až 1/6 oproti předcházejícímu roku). V roce 2012 pak mezi nejvýraznější patřily změny v tříleté variantě rodičovského příspěvku (pokles až o téměř 16 tisíc korun).

Celkovou výši úsporných opatření dopadajících na výše zmiňované skupiny obyvatel se nám nepodařilo dohledat. Již ze samotné tiskové zprávy MPSV (pdf.) o vývoji sociálních výdajů v roce 2011, v níž se mimo jiné uvádí, že „Na dávky státní sociální podpory bylo v roce 2011 uvolněno cca 36,0 mld. Kč, což bylo o 4,8 mld. Kč méně než v roce předchozím, přičemž tento meziroční pokles souvisí převážně s úspornými legislativními úpravami účinnými od počátku roku 2011…“ je však patrné, že úspory se skutečně budou pohybovat v řádu miliard korun.

Čtyři bloky Jaderné elektrárny Dukovany jsou provozovány dle povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Pro první blok je toto povolení platné do roku 2015, pro druhý blok do roku 2016 a pro bloky třetí a čtvrtý do roku 2017, vždy do 31.prosince.

Jaderné elektrárny získávají povolení pro své jednotlivé bloky. Ty totiž mohou být v některých případech i technologicky odlišné (např. při dodatečné dostavbě bloků) a jsou proto testovány a povolovány zvlášť.

V současné chvíli, tedy měsíc od aplikace změn v systému vyplácení sociálních dávek, není možné daný výrok objektivně posoudit. Úspory, o kterých ministr Drábek hovoří, jsou zatím ve stadiu proklamací. Na webových stránkách sociální reformy z dílny ministra Drábka je neurčitě poukazováno na úspory v rámci systému, aniž by byly blíže kvantifikovány. Konkrétnější představu nabízí ministr Drábek ve svém rozhovoru pro MF DNES z 16. ledna, kde říká, že " jen sjednocením úřadů práce a převedením agendy z obecních úřadů se ročně ušetří miliarda". Nicméně v současné chvíli nejsou k dispozici žádná objektivní data, která by potvrdila/vyvrátila výrok ministra Jaromíra Drábka.

Problematika rozpočtové kázně organizačních složek státu je upravena Zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. V souvislosti s novelizací Zákona č. 280/2009Sb., daňový řád, která nabyla své účinnosti k 1.1. 2011, byl rovněž upraven také výše zmíněný Zákon č. 218/2000 Sb. (v novele se jedná o ČÁST sedmou - Změna rozpočtových pravidel). Pro naše hodnocení je nejdůležitější změna úpravy v § 44a odst. 9, kde se slovo “Ministerstvo” nahrazuje slovy “Generální finanční ředitelství". Takto upravené znění Zákona č. 218/2000 Sb., tedy v § 44a odst. 9 konstatuje, že: "Generální finanční ředitelství může z důvodů hodných zvláštního zřetele zcela nebo zčásti prominout odvod za porušení rozpočtové kázně nebo penále za prodlení s ním."

Z uvedených informací rovněž vyplývá, že před nabytím účinnosti této novely mohlo odvod (pokutu) za nedodržení rozpočtové kázně organizační složce státu (v tomto případě se jedná o Krajský soud v Brně) odpustit ministerstvo financí.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný neboť není dostupná aktuální verze novely zákona o veřejné správě. V dokumentu vlády, který vytyčuje protikorupční strategii je potom uvedeno, že by ministerstvo vnitra mělo návrh paragrafového znění zákona o úřednících předložit vládě 30. září 2012.

Výrok premiéra Nečase hodnotíme na základě analýzy programu ODS z roku 2006 jako pravdivý.

Program ODS Společně pro život (.pdf, str. 39) z roku 2006 obsahoval následující: " Zřídíme specializovaný Zvláštní soudní tribunál, který bude rozhodovat o korupci veřejných a ústavních činitelů. Na státním zastupitelství vznikne speciální složka pověřená bojem proti korupci."