Miroslav Novák
Daň z nemovitosti stanovuje obec, ne krajské zastupitelstvo.
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí dělí tyto daně na daně z pozemků a ze staveb. Základ daně a sazba daně u pozemků se řeší v § 5 a§ 6,u staveb pak v § 10 a§ 11.Obce mohou podle zákona upravovat koeficient, pomocí kterého se násobí základní sazba daně.
David Sventek
To, co jsem zmínil na začátku, to je aktivita, která se podařila a my jsme blízko k dojednání, abychom zase z evropských peněz, které teď přispívají na ty velké komíny, tak abychom dostali prostředky na to, aby mohly autobusy přejít od nafty k CNG a k elektřině. Máme rozjednánu miliardu korun, která zatím zůstává ve 2. prioritní ose Operačního programu životní prostředí k dispozici.
V aktuálním přehledu finanční podpory a podpořených projektů v 2. prioritní ose Zlepšování kvality ovzduší a omezování emisí jsou aktuální pouze 3 projekty, z nichž ani jeden neodpovídá modernizaci autobusové dopravy (Zateplení komunitního centra Paskov; Výměna energetického zdroje VOŠ DAKOL a SŠ Dakol; Snížení emisí NOx a SO2 v Elektrárně Třebovice). Nicméně nemůžeme potvrdit či vyvrátit, zda jsou v Moravskoslezském kraji aktuálně rozjednány některé jiné projekty, z toho důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Milan Chovanec
V minulém roce Plzeňský kraj dostal na sdílených daních 3 miliardy 300 milionů. Město Plzeň 3 miliardy 100 milionů.
Výrok hejtmana Chovance je hodnocen jako zavádějící, neboť u daňových příjmů kraje by se dala částka s výhradou akceptovat, ale reálný daňový příjem města Plzeň je velmi odlišný.
Město Plzeň získalo podle výroční zprávy (.pdf - str. 26) za rok 2011 na sdílených daních celkem 3,395 mld. Kč. Závěrečný účet (.pdf) Plzeňského kraje pro rok 2011 pak uvádí jako daňový příjem kraje za daný rok částku 3,384 mld. Kč.
Petr Gazdík
Za posledních 5 let odhalila 273 pachatelů pančování alkoholu. (celní správa)
Tento výrok Petra Gazdíka označujeme jako pravdivý na základě tiskové zprávy Celní správy ČR ze dne 18. 9. 2012. V tiskové zprávě se můžeme dočíst: "Za posledních pět let bylo v daňové oblasti zahájeno prověřování podezření ze spáchání trestného činu ve 285 případech. Policii ČR bylo předáno 105 odhalených případů k zahájení trestního stíhání a 93 případů bylo po jejich ukončení předáno přímo státnímu zástupci ve zkráceném řízení. Celkem došlo k odhalení 273 pachatelů."
Jiří Zimola
Já jsem, a pane doktore, když tady citujete, možná to budete vědět, někdy minulý podzim vyhlásil, že nebude-li dálnice, kraj učiní aktivní kroky k tomu, aby zabránil dostavbě Temelína.
Výrok hodnotíme jako zavádějící na základě mediálních podkladů.
Zimola skutečně na podzim minulého roku na mimořádné tiskové konferenci vyzval vládu k dostavbě D3. Hejtman k tomu dodal, že " pokud vláda nesplní své sliby, nepodpoříme dostavbu jaderné elektrárny Temelín", informoval o tom např. server idnes.cz či ihned.cz.
V pozdějším komentáři pro ČT24 ovšem Zimola svá slova mírnil, konkrétně uvedl, že "Jihočeský kraj nemůže (...) proti vládou schválenému záměru dostavby Temelína nijak aktivně vystupovat" (2:17 - 2:28). V kontextu tohoto vystoupení hodnotíme jeho výrok o tom, že "vyhlásil, že nebude-li dálnice, kraj učiní aktivní kroky", jako zavádějící.
Vladimír Dryml
Kraj je zadlužen s tím 600 milionovým úvěrem částkou 1,8 miliardy. To je obrovská částka. Na jednoho, na jednoho člověka včetně nemluvňat je to pro občana kraje, je to 3 372 korun.
Senátorem uváděná čísla přibližně odpovídají dohledatelným hodnotám.
Souhrnné údaje o zadlužení krajů, které sleduje Ministerstvo financí, přinesl např. portál E15. Podle toho Královéhradecký kraj dlužil v roce 2011 1,23 mld. Korun. S šestisetmilionovým úvěrem, o jehož výši kromě krajského úřadu informovala např. Česká televize, jde tedy zaokrouhleně o 1,8 mld. korun, jak uvádí senátor Dryml.
Pokud pak 1,83 mld. dělíme počtem obyvatel, který podle ČSÚ činil k 1.1.2012 celkem 553 856, získáme částku 3 304 Korun na jednu osobu, znovu tedy přibližně stejnou hodnotu, jako uvádí Dryml. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Petr Nečas
My jsme propustili 15 tisíc státních zaměstnanců.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný neboť se nám nepodařilo získat přesné informace o úbytku státních zaměstnanců za období vlády Petra Nečase. Níže však přikládáme odkazy na web, které s touto problematikou alespoň částečně souvisejí. Zde je odkaz na web ministerstva práce a sociálních věcí, kde je v sekci Výdaje na státní politiku zaměstnanosti, několik statistik, které se okrajově týkají např. nákladů na zaměstnance státní sféry. Konkrétní informace o celkovém počtu zaměstnanců státní sféry případně o jejich úbytku oproti předchozím vládám se nám však získat nepodařilo, proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Karel Šidlo
Ten rozpočet je rozdělen do kapitol. A když vezmu současně námi podpořen rozpočet pro rok 2012, tak ten rozpočet na dopravu představuje 37 % a je v tom 1,7 miliardy a v té 1,7 miliardy je 800 milionů, které souvisí s opravami, údržbou a investicemi do komunikací
Na základě výdajů ze schváleného rozpočtu na akce, o kterých mluví poslanec Šidlo, hodnotíme výrok jako pravdivý.
Rozpočet Plzeňského kraje na rok 2012 ve výdajích na dopravu (.pdf - str. 4-5) a částech, které zmiňuje poslanec Šidlo - tedy opravy, údržba a investice do komunikací - uvádí dotaci 694 milionů na provoz Správy a údržby silnic v Plzeňském kraji a taky v bývalých jednotlivých okresech, dále 55 milionů na investiční akce na silnicích a 116 milionů na dokončení různých projektů na silnicích (např. oprava povrchu, oprava krytu apod.). Celková suma z rozpočtu pak na tyto akce činí dokonce o 65 milionů více, výrok Karla Šidla je tak pravdivý.
Tam, kde nástroje máme, byť omezené, je průmysl, kdy od roku 2003 kraje v rámci zákona o integrované prevenci nařizují emisní limity jednotlivým provozovatelům velkých zdrojů.
Výrok lídra ČSSD je na základě dohledané legislativy hodnocen jako pravdivý. Miroslav Novák má na mysli § 13, odstavec 4, písm. a) zákona č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci, v jehož rámci kraje stanovují emisní limity provozovatelům zařízení.
Podle stanov Občanské demokratické strany je kongres svoláván předsedou v termínu, o kterém rozhodne předseda.
"Kongres strany je nejvyšším orgánem strany. Schází se nejméně jednou za dva roky. Předseda je povinen kongres svolat, požádá-li o to nejméně 1/3 členů výkonné rady nebo minimálně 1/3 oblastních sdružení; koná se nejpozději 2 měsíce od podání návrhu."
Z výše uvedeného výňatku ze Stanov ODS vyplývá, že svolání kongresu není tak zcela v rukou předsedy strany.