Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě záznamu z programu jednán í(.doc) Senátu Čr. V tomto programu jednání je na druhé straně uvedeno, že ve středu 1.srpna 2012 vznikla na půdě Senátu pracovní skupina Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu a lidská práva v níž má své zástupce také česká pobočka Rakouské hospodářské komory. Tato pracovní skupina se primárně zabývá problematikou učňovského školství, jehož prestiž v rámci celé České republiky klesá, a tím pádem klesá i dostatek kvalifikovaných pracovníků. Zástupkyně Rakouské hospodářské komory Martina Honsová se v tomto ohledu vyjádřila následovně: „Oslovovali jsme různé subjekty s tím, že by bylo zapotřebí něco s učňovským školstvím v ČR udělat, reformovat, ale naše snahy zůstaly a nedostává se jim kvalifikované síly. My můžeme nabídnout zkušenosti a cenné „know how“, ale i stáže a výměny pracovníků. Pokud se situace nezmění, budou muset rakouské firmy svoje investorské aktivity přesouvat jinam.“ Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle dat ČSÚ byl roční deficit pro rok 2010 ve výši 4,83 % HDP. V roce 2011 deficit klesl na 3,09 % HDP. Vládě premiéra Nečase se tedy daří snižovat deficit veřejných financí. Čísla ČSÚ potvrdil i Eurostat.

Petr Nečas uvedl pravdivý výrok, vyplývá to z definice složené daňové kvóty.

Již v předchozím díle OVM jsme zmínili, jak se složená daňová kvóta definuje. Z Národního programu reforem pro roky 2008-2010 (.pdf - str. 20) vydaného Ministerstvem financí ČR plyne, že složená daňová kvóta je podíl daní včetně cla a povinných příspěvků na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění na HDP v běžných cenách.

Pokud tedy HDP poklesne, při stejném výběru daní složená kvóta naroste. Uvedený výrok je tedy pravdivý.

Nepodařilo se nám z veřejných zdrojů dohledat posudek zmíněné firmy a její konstatování stavu krajských silnic. Stavu dopravní infrastruktury se v dalších hodnoceních široce věnujeme, nicméně zdroj od firmy Pavex, který by celkově podpořil/vyvrátil výrok poslance Pospíšila, se nepodařilo dohledat. Musíme tak výrok Jiřího Pospíšila hodnotit jako neověřitelný.

Na základě nedostatku jednoznačných informací hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Zásady územního rozvoje Zlínského kraje byly schváleny 10. 9. 2008 na předposledním zasedání zastupitelstva ve volebním období 2004 - 2008. V té době byli mezi zastupiteli Jiří Čunek, Libor Lukáš a Stanislav Mišák. V září roku 2012 proběhla aktualizace zásad územního rozvoje. V tomto volebním období jsou zastupiteli Petr Gazdík, Libor Lukáš, Ivan Mařák a Stanislav Mišák. Jediným z hostů Václava Moravce, který se schvalování zásad územního rozvoje neúčastnil v žádné fázi, byl Lubomír Nečas. Záznamy z hlasování zastupitelstva bohužel nejsou dostupné, nemůžeme proto jednoznačně říct, kdo se jednání zúčastnil, případně jak hlasoval. Nemůžeme bohužel ani jednoznačně říct, jak přesně Libor Lukáš myslel ony "tři generace politiků".

Bohužel nejsme dostatečnými odborníky na územní plánování, abychom mohli určit, kde přesně v územním plánu je definována Holešovická průmyslová zóna. Jak ze stránek průmyslové zóny, tak ze stránek jejích odpůrců vyplývá, že průmyslová zóna, a snaha ji zaplnit investory, reálně existuje, což by bez zakotvení v územním plánu nebylo možné.

Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť první vláda, která reálně uvažovala o zpoplatnění silnic I. třídy, byla ta (druhá) pod Topolánkovým vedením mezi roky 2007 - 2009. (viz níže)

Vláda Miloše Zemana, která vládla před 12 lety, o zpoplatnění silnic I. třídy neuvažovala - viz Střednědobá strategie sektoru dopravy, telekomunikací a poštovních služeb z roku 2001. (.doc - str. 45) Špidlova vláda o zpoplatnění silniční sítě vůbec nehovoří (.pdf - kapitola 4.5.). V programovém prohlášení Grossovy vlády najdeme: " ...zpoplatnění vybrané silniční sítě nejpozději v roce 2006. " (.pdf - kapitola 4.4.) Totéž obsahuje programové prohlášení vlády Jiřího Paroubka. (.pdf - kapitola 4.3.) První Topolánkova vláda usiluje pouze o: "... zpoplatnění dopravní infrastruktury tak, aby se železničnídoprava stala konkurenceschopnou alternativou silniční kamionové dopravy." (.pdf - kapitola 6)

Topolánkova druhá vláda jako první ve svém programovém prohlášení explicitně zmiňuje zpoplatnění dálnic a silnic I. třídy (případně i ostatních): " Vláda zavede mýtné pro vozidla nad 3,5 tuny, zpoplatní všechny silnice spravované státem a povede jednání s kraji s cílem rozšířit zpoplatnění také na jimispravovanou síť silnic II., případně i III. třídy... "

Současná vláda o zpoplatnění silnic I. třídy hovoří již od začátku volebního období, přesto dnes (k 3. srpnu 2012) funguje systém mýta pouze na několika klíčových komunikacích. Nehledě na dálniční kupóny, které jsou v provozu pouze na dálnicích.

V Plzeňském kraji je podle ŘSD ČR celkem 424,7 km silnic I. třídy. (.pdf - str. 3) K 6. lednu 2012 však nebyla zpoplatněna žádná silnice I. třídy na území kraje (zde mapa s platností dokonce od 14. května 2012).

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Ani při podrobném hledání se nám v médiích nepodařilo nalézt výrok Miloše Zemana, na který se pan Lubomír Nečas odvolává.

Jediným dohledatelným výrokem je pak vyjádření Miloše Zemana, kde kritizuje vysokou daň za domácí pálení a navrhuje možnost vypálit si až 200 litrů za rok „pro rodinu a známé“.

Úsek dálnice, procházející městem Ostrava, nepatří mezi zpoplatněné.

Mapa zpoplatněných úseků Ředitelství silnic a dálnic ČR (.png), jejich seznam Státního fondu dopravní infrastruktury, či seznam Ministerstva dopravy jednoznačně uvádějí, že (ode dne 1.ledna 2012) úsek dálnice, procházející městem Ostrava (od exitu 354 dál) není zpoplatněn.

Je to sice výsledkem relativně nedávné změny (loni se o ní zmínilo např. Idnes.cz), výrok Lukáše Černohorského je nicméně nepravdivý. Dodejme, že i kdyby "si Ostrava platila", byla by v podobné situaci, jako např. Brno, kde zpoplatněný úsek také vede "v podstatě skoro skrz město".

Výrok je na základě informace ředitele PR Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. pana Petra Vaňka hodnocen jako pravdivý.

Kompletní vyjádření: "Za společnost Hyundai Motor Manufacturing Czech, s.r.o. (HMMC) tedy konstatuji, že z celkového počtu zaměstnanců HMMC k 1. lednu 2012 (3481 osob) jich bylo 3341 (96%) občanů České republiky a z nich pak 3174 občanů Moravskoslezského kraje, což je 91,18% celkového počtu zaměstnanců. Pan hejtman M. Novák tedy pravdu měl – výsledné číslo zaokrouhlil na desítky procent."

Podle publikace OECD Factbook 2011-2012 je Česká republika zemí s jednou z nejvyšších měr spotřeby alkoholu mezi zeměmi OECD, konkrétně je na žebříčku OECD na čtvrtém místě za Francií, Portugalskem a Rakouskem (str. 275).

Na základě zjištěných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.