Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme na základě emailové komunikace s Ministerstvem dopravy ČR jako pravdivý.

Odpoveď Ing. Bosákové ohledně Centrální komise:

Centrální komise byla na Ministerstvu dopravy zřízena jako poradní orgán v procesu posuzování návrhů investičních záměrů projektů staveb dopravní infrastruktury. Její složení a činnost je zakotvena v jednom z vnitřních předpisů Ministerstva dopravy, platném od 1.11.2011, a to ve „Směrnici pro zpracování, předkládání a schvalování investičních záměrů projektů v oblasti investiční a neinvestiční výstavby dopravní infrastruktury, financovaných bez účasti státního rozpočtu“, kterou se řídí jak MD, tak jím zřízené investorské organizace (ŘSD ČR, SŽDC a ŘVC ČR):

Složení Centrální komise je dáno v následujícím zastoupení funkcí:
předsedající komisi: 1. náměstek ministra dopravy,příslušný náměstek ministra dopravy, ředitel věcně příslušného odboru MD (dle platné organizační struktury), ředitel odboru strategie MD, zástupce SFDI.

K jednání Centrální komise jsou dále přizváni ředitel odboru kompetentní k příslušnému druhu dopravy a zástupci příslušného investora. K projednávání oponentního posudku k technickému řešení projektu mohou být přizváni zástupci projektanta a oponenta. Přizvané osoby však nemají hlasovací právo.

Doporučení Centrální komise na vrácení, resp. neschválení projektů nebo neschválení změn projektů, se týká následujících projektů dopravní infrastruktury ve fázi návrhu investičního záměru či podaných informací o navýšení nákladů o více než 10% oproti již schválenému investičnímu záměru (ke změnám dochází v průběhu přípravy staveb, zejména z důvodu navyšování stavebních objektů na základě požadavků účastníků řízení a dotčených orgánů v rámci územního a stavebního řízení):

- investorem předložené informace k prověření již schválených investičních záměrů staveb pozemních komunikací - navýšení nákladů na MD neschváleno, projekty vráceny investorovi k prověření úsporných opatření:

„Silnice I/68 Třanovice – Nebory“, „Silnice I/11 Nebory – Oldřichovice“, „Silnice I/11 Oldřichovice – Bystřice“, „R48 Frýdek-Místek, obchvat“, „R56 Frýdek-Místek, připojení na R48“, „R48 MÚK Bělotín - Rybí“,
„R48 Rybí - MÚK Rychaltice“, „I/11 Doudleby nad Orlicí - obchvat“, „Silnice I/38 Havlíčkův Brod, JV obchvat“



- vrácené/neschválené IZ na projekty pozemních komunikací:

„I/57 Valašské Meziříčí - Jarcová, obchvat, „I/9 Líbeznice, most evid.č. 9-002“, „I/27 Třemošná – křižovatka III/2312 k.ú. Horní Bříza“, „I/27 křižovatka III/2312 k.ú. Horní Bříza – Rybnice“, „I/27 Rybnice – Hadačka“, „I/27 Hadačka – hranice Plzeňského kraje“, „I/55 Přerov – průtah centrem, I. etapa“



- vrácené/neschválené IZ na projekty infrastruktury železnic:

„GSM-R Kolín - Havlíčkův Brod - Křižanov – Brno“, „Modernizace tratě Veselí n/L - Tábor, II. část Veselí n/L - Doubí u Tábora“,

Na základě statistiky Eurostatu označujeme tento výrok za pravdivý.

Z dokumentu (.pdf), který vydal Eurostat 24. dubna 2012 vyplývá, že průměrná hodinová mzda českého pracovníka je 10,5 € (cca. 258 Kč), čímž se řadíme na devátou příčku od konce před Bulharsko, Rumunsko, pobaltské státy, Polsko, Maďarsko a Slovensko. Průměr EU se pohybuje okolo 23,1 € (cca. 567 Kč).

Tento faktický výrok Nigela Farage hodnotíme jako pravdivý, a to na základě vyjádření W. Churchilla z roku 1943 pro BBC (.mp3), proslovu z roku 1946 v Zurichu a kongresu v Haagu 1948. Další informace k výroku lze nalézt i na oficiálních stránkách Rady Evropy. Informace o Radě Evropy v češtině lze nalézt například na portálu Euroskop či na stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR.

S názvem Rada Evropy (pozn.: odlišné od Evropské rady i Rady EU, které jsou součástí EU a v té době ještě neexistovaly) přišel jako první právě Winston Churchill ve svém projevu z roku 1943, kde vyzývá k vytvoření Rady Evropy a Rady Asie.

Vizi pak dále obhajoval i v Zurichu, kde uvedl, že by Rada Evropy měla být prvním konkrétním krokem k vytvoření „něčeho jako Spojených států evropských“. Rozhodnutí o vytvoření Rady Evropy přišlo na evropském kongresu v Haagu. Zde bylo rovněž rozhodnuto, že Rada bude rozdělena na Výbor ministrů a Parlamentní shromáždění. Churchill viděl roli této instituce jako předstupeň větší institucionalizace kontinentální Evropy. Za příklad dával Evropě USA i britský Commonwealth.

Rada Evropy byla založena 5. května roku 1949. Sídlí dodnes ve Štrasburku a sdružuje nyní celkem 47 států, které „zachovávají zásady právního státu a zaručují všem osobám v rámci své svrchovanosti základní lidská práva a svobody“. Suverenita je také zachovávána ve Výboru ministrů – orgánu, kde je každá členská země zastoupena svým ministrem zahraničí. Zde se také rozhoduje o nových smlouvách a úmluvách Rady Evropy.

Na základě dohledaných informací o návrzích zákona z Poslanecké sněmovny hodnotíme výrok jako pravdivý.

V tomto volebním období předložila ČSSD novelu zákona o přiznání k registrovanému majetku dvakrát. Do Sněmovny byly tyto návrhy předloženy 8. září 2010 a 8. září 2011. V obou případech byl tento návrh zamítnut již v 1. čtení, kdy skutečně neprošel přes hlasy koaličních poslanců. Hlasování pak dopadla následovně - první návrh; druhý návrh.

Tento výrok označujeme za pravdivý.

Půta má totiž na mysli zákon o střetu zájmů 159/2006 Sb., jehož návrh byl tehdejší vládou (premiér Jiří Paroubek za ČSSD) předložen sněmovně 26. července 2005. Návrh byl přijat 25. ledna 2006 s účinností od 1. ledna 2007.

Pro doplnění: Pro návrh zákona hlasovala jak vládní koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU, tak opoziční ODS i KSČM. Přestože se několik poslanců zdrželo hlasování, nikdo z přítomných nebyl proti.

Marek Poledníček se v počtu návštěvníků lázní mýlí, ve skutečnosti lázně ročně navštíví zhruba dvakrát více klientů.

Český statistický úřad vydal 7. srpna 2012 statistiku Návštěvnost v lázeňských ubytovacích zařízeních v ČR a krajích (.xls), která uvádí, že v roce 2011 přijelo do lázeňských ubytovacích zařízení Karlovarského kraje celkem 420 386 hostů; za první 2 kvartály roku 2012 to bylo 210 922 hostů. Marek Poledníček se tak výrazně odchyluje od reálné výše návštěvníků a jeho výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Podle tiskové zprávy ministerstva spravedlnosti takový věcný záměr (.doc) existuje a obsahuje mj. zmiňovanou úpravu. Výrok je tedy pravdivý.

Tisková zpráva ministerstva spravedlnosti výslovně v bodu dva uvádí:

"Zřízení zvláštního útvaru pro boj s korupcí, závažnou finanční kriminalitou a terorismemVznikne specializovaný útvar státního zastupitelství pro boj s korupcí, který sdruží nejkvalitnější státní zástupce z okresních, krajských a vrchních státních zastupitelství. V čele útvaru bude stát náměstek nejvyššího státního zástupce, a to pouze po dobu jednoho – rovněž desetiletého – funkčního období. Jmenování náměstka bude nezávislé na politické moci. Jednotliví státní zástupci budou k útvaru přiděleni Nejvyšším státním zástupcem na 7 let s tím, že toto jmenování bude moci být i opětovné." První část výroku o stavu ve fázi věcného záměru tedy hodnotíme jako pravdivou.

V rámci jednání schůze Vlády ČR dne 18. ledna 2012 se projednávalo průběžné vyhodnocení výsledků tzv. Strategie bezpečnosti potravin a výživy na období let 2010-2013 (.pdf). Zda se další jednání dotýkala bezpečnosti či kvality potravin není z dokumentů přístupných z webu úřadu Vlády ČR zřejmé. Nelze proto ověřit, jestli ministr Bendl debatu na jednání české vlády otevřel.

Co se týče návštěvy premiéra Petra Nečase v Polsku, webové stránky české vlády o ní neinformují. Polské ministerstvo zahraničních věcí ani kancelář premiéra Tuska se o zahraniční cestě premiéra Nečase nezmiňují. Vyjma prohlášení Petra Bendla v pořadu OVM a citace jeho slov v tiskovém prohlášení ministerstva zemědělství, které následně převzala česká ambasáda ve Varšavě, neexistuje jiný zdroj, který by tuto informaci potvrzoval.

Na základě níže uvedených zdrojů hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Výše hrubého veřejného dluhu za poslední léta významně stoupla. V průměru evropské sedmadvacítky stoupl dluh z 59 % v roce 2007 na 82,7 % v roce 2011. V zemích eurozóny je tento průměr dokonce ještě vyšší, a to 87,2 %. Přehled dluhů všech zemí EU uvádí Eurostat.

Jako odpověď na krizi zavádí většina států EU úsporná opatření. Nejnaléhavější jsou takovéto kroky u skupiny tzv. "evropských hříšníků" - Portugalska, Irska, Řecka a Španělska, kterým se zkráceně přezdívá PIGS (podle počátečních písmen názvů těchto zemí v angličtině). V současné době už se však mluví o skupině PIIGS, do které se přiřadila ještě i Itálie.

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí vypracoval dokument (.pdf) "Protikrizová opatření ve vybraných zemích EU", ve kterém detailně popisuje kroky, které podnikly vlády v Německu, Velké Británii, Francii, Belgii, Slovensku, Dánsku, Finsku, Švédsku, Irsku a Španělsku.

Analýzu opatření proti krizi ve vybraných zemích EU provedl také CEVRO (.pdf, čtrnáctideník 13/2009). Tato analýza poskytuje na základě informací z médií rozbor úsporných opatření v devíti zemích Unie - Litvě, Lotyšsku, Německu, Maďarsku, Slovensku, Itálii, Francii, Španělsku a Rakousku.

Jen na základě těchto materiálů, které dokazují provádění úsporných opatření v 17 státech EU, již můžeme tvrdit, že většina členských států ve svých národních rozpočtech šetří. Týká se to však rovněž dalších států, jako jsou Slovinsko, Nizozemí, Bulharsko a v neposlední řadě také Česká republika (.pdf).

Na základě níže uvedeného rozboru smlouvy a dalších informačních zdrojů jsme označili výrok europoslance Zahradila o novém mechanismu kontroly fiskální odpovědnosti států eurozóny evropskými orgány za pravdivý.

Zásadní body ve Smlouvě (.pdf) o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (tzv. fiskální pakt) jsou následující:

Hned v preambuli je uvedeno, že rozpočtový schodek nesmí překročit 3 % HDP a deficit veřejných financí musí být podle této smlouvy nižší než 60 % HDP. V tomto ohledu nejde o nic nového, k těmto hodnotám se již země eurozóny zavázaly v Paktu růstu a stability. O těchto hodnotách se píše také ve článku třetím, kde je dále uvedeno, jak mají vstoupit daná pravidla v platnost ve vnitrostátních právních řádech. Optimální řešení je dle smlouvy ustanovení ústavního charakteru. Případně je ovšem možné také ustanovení jinak závazného charakteru.

Zde je zajímavé podotknout, že v programové prohlášení (.pdf) Nečasova kabinetu se píše, že "vláda předloží ústavní zákon o rozpočtové kázni a odpovědnosti."

Článek pátý uvádí:

"Smluvní strana, vůči které se dle smluv, na kterých je založena Evropská unie, uplatňuje postup při nadměrném deficitu, zavede program rozpočtového a ekonomického partnerství obsahující podrobný popis strukturálních reforem, které se musí zavést a vykonat za účelem zabezpečení účinné a udržitelné korekce nadměrného deficitu. Obsah a forma takových programů se vymezí v rámci práva Evropské unie. Jejich předkládaní Radě Evropské unie a Evropské komisi na účely jejich schválení a monitorování se uskuteční v kontextu existujících postupů dohledu stanovených v Paktu stability a růstu.
Vykonávaní programu rozpočtové a ekonomického partnerství a ročních rozpočtových plánů, které jsou s nimi v souladu, bude monitorovat Rada Evropské unie a Evropská komise. "

Jak uvádí dále rozbor serveru aktuálně. cz, další články obsahují následující:

"Článek 6 předpokládá koordinační a oznamovací povinnost týkající se emisí dluhopisů.
Článek 7 navrhuje zakotvit v zásadě ,,automatické" přijetí navrženého opatření Komise vůči příslušnému státu v řízení pro nadměrný rozpočtový schodek, pokud není kvalifikovaná většina členských států eurozóny proti.
Článek 8 zakotvuje pravomoc Soudního dvoru Evropské unie přezkoumávat správnost a úplnost transpozice pravidel o vyrovnaném státním rozpočtu v právních řádech členských států EU. Nově je umožněno, aby SDEU sankcionoval smluvní stranu, která nesplní jeho první odsuzující rozsudek.
Článek 12 zavádí orgán EU složený z hlav států a vlád zemí eurozóny. Článek navrhuje pravidelné neformální zasedání (nejméně dvakrát ročně) na úrovni hlav států a předsedů vlád členských států eurozóny v rámci tzv. Euro summitů a předsedy Evropské komise. Na jednání by byl zván i prezident Evropské centrální banky. Tento Euro Summit bude mít také svého zvoleného šéfa."

V analýze smlouvy provedené Tomášem Břicháčkem v časopisu Revue politika se opravdu píše o přenosu pravomocí, je zde uvedeno následující:

"Smlouva by z hlediska českého ústavního pořádku byla nepochybně smlouvou podle článku 10a Ústavy, tj. takovou, jíž jsou některé pravomoci orgánů České republiky přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci. Na jejím základě by totiž jednak byly svěřeny konkrétní pravomoci mezinárodním institucím, jednak, jak již bylo řečeno, by došlo k faktické změně zakládacích smluv EU.
Přenos kompetencí na mezinárodní instituce je nejlépe patrný u pravomocí svěřených Soudnímu dvoru v článku 8, tj. pravomoci přezkoumávat zakotvení pravidla vyrovnaného rozpočtu a případně ukládat sankce. Dále je případné o takovém přenosu hovořit v souvislosti s rolí, jakou by měly hrát Rada a Komise při schvalování zmíněných „programů rozpočtového a hospodářského partnerství" či v případě vytvoření eurosummitu a jeho úkolů při řízení eurozóny. V širším smyslu lze považovat za přenos pravomocí i posílení postavení Komise v rámci změny hlasovací procedury v řízení o nadměrném schodku (čl. 126 SFEU), protože zde získává prakticky možnost přijímat rozhodnutí sama, nejsou-li kvalifikovanou většinou vetována.
Ze závěru o faktické změně zakládacích smluv EU, které jsou z pohledu českého práva smlouvami podle článku 10a, vyplývá logicky nutnost kvalifikovat navrženou smlouvu stejným způsobem.
Na tomto posouzení nic nemění skutečnost, že pro smluvní státy, které (zatím) neplatí eurem, by se povinnosti ze smlouvy (pokud by se iniciativně nepřihlásily k těm, kde to smlouva umožňuje) bezprostředně nevztahovaly a aktivovaly se až okamžikem přijetí eura. Už ratifikací smlouvy by byl dán nevratný souhlas s přenosem pravomocí, který bude účinný ke dni přijetí eura. Šlo by tedy jen o přenos s odloženou účinností.
K souhlasu s ratifikací tohoto druhu mezinárodních smluv vyžaduje Ústava ČR souhlas Parlamentu daný ústavní většinou, popř. souhlas daný občany v referendu."