Přehled ověřených výroků

Neověřitelné

Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť Plass blíže nespecifikuje, o který projekt se jedná. Přesto se domníváme, že hovoří o Strategii rozvoje lidských zdrojů Královéhradeckého kraje (.pdf), která byla schválena krajským zastupitelstvem 3. dubna 2008. Bohužel se nám podařilo nalézt pouze záměr projektu a nikoliv dokument potvrzující jeho následnou realizaci.

V této strategii se píše: " Podmínkou úspěšného řízení rozvoje lidských zdrojů je participace a spolupráce všech důležitých partnerů působících v oblasti lidských zdrojů (podnikatelského sektoru, veřejné správy, sociálních partnerů i neziskového sektoru). " (str. 4)

Příprava projektu započala v Listopadu 2006 (str. 7) a specifickými cíli jsou mj.: " 1. Rozvoj a zkvalitňování počátečního a dalšího vzdělávání zahrnující motivaci obyvatel pro účast na dalším vzdělávání, uplatňování nových metod a technologií ve výuce včetně podpory rozvoje environmentálních vzdělávacích programů a celkové environmentální osvěty meziobyvateli.2. Zlepšení spolupráce a koordinace vazeb mezi vzdělávacími institucemi a zaměstnavateli, mezi firmami, institucemi terciárního vzdělávání a výzkumnou a vývojovou sférou a to vše pro zajištění adaptability, flexibility, konkurenceschopnosti pracovních sil a zvyšování inovačního potenciálu " (str. 16).

Zde lze pak nalézt některé další dokumenty Rady pro rozvoj lidských zdrojů Královéhradeckého kraje.

Pravda

Výrok Ivana Mařáka je pravdivý, neboť jsou kompetence dozorových pravomocí z hlediska kontroly alkoholu rozděleny mezi čtyři různé skupiny státních orgánů. Jak plyne ze zprávy "Postup orgánů ochrany veřejného zdraví v případu otrav metanolem" (.doc), tak se tyto kompetence liší.

Kompetence dozorových pravomocí jsou podle § 16 zákona č. 110/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů rozděleny mezi tyto orgány:

1) Orgány veřejného zdraví, které vykonávají dozor v provozovnách společného stravování. Těmito orgány jsou podle zákona § 78 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zdravotnictví, krajské hygienické stanice, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo životního prostředí a krajské úřady.

2) Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, která vykonává úřední kontroly v prodejnách, u výrobců potravin neživočišného původu, v provozovnách, které nespadají pod kontroly Státní veterinární správy a při dovozu potravin, které nespadají pod kontrolu Státní veterinární správy.

3) Státní veterinární správu, která vykonává úřední kontroly u výrobců potravin živočišného původu a při jejich prodeji a při dovozu potravin živočišného původu.

4) Orgány celní správy, které kontrolu alkoholu řeší z hlediska daňových deliktů a falšování alkoholu.

Karola Haasová

A třetí systém byl zrušen. (systém hodnocení projektů v rámci ROP SZ)

Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 27. září 2012
Pravda

Třetí fáze hodnocení projektů byla skutečně zrušena, konkrétně se tak stalo 10. září 2012 (.pdf - bod 3a), výrok je tak hodnocen jako pravdivý.

Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Kraj ve spolupráci s MŽP realizuje projekt tzv. kotlíkových dotací určený k výměně neekologických kotlů. V rámci ochrany ovzduší vykonává kraj např. zprávu poplatků za znečištění ovzduší, stanovuje podmínky provozu stacionárních zdrojů znečištění, vydává závazné stanovisko k jejich umístění, informuje občany a vydává varování v případě překročení prahových hodnot znečištění.

Neověřitelné

V opozici Zastupitelstva Zlínského kraji sedí členové KSČM, STAR a nezařazených. Z veřejných zdrojů se nám nepodařilo najít indicie, které by poukazovaly na možnou spolupráci mezi STAR a KSČM předtím, než se Petr Gazdík stal poslancem. Zlínský kraj bohužel nezveřejňuje hlasování ze zasedání zastupitelstva, z něhož by se dala možná spolupráce odhadnout.

Nepravda

Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý. V programovém prohlášení vlády se explicitně dočteme o snaze eliminovat stávající degresi daně z příjmu nad stropy sociálních a zdravotních odvodů. Kalouskův návrh přesně tento bod mění a je tedy v souladu s programovým prohlášením vlády, ať už ho politici označují za druhou sazbu daně, solidární příspěvek nebo jinak.

iDnes.cz: "Ministr financí také hájil vyšší zdanění lidí s měsíčním příjmem nad čtyřnásobkem průměrné mzdy, tedy zhruba nad 100 tisíci korun měsíčně. "Někteří novináři ve své nekonečné tuposti tomu říkají milionářská daň. Žádná milionářská daň to není, to by byla daň z majetku. Tohle je daň z příjmu. Říkat tomu druhá sazba daně je fér, ale v ODS je to zakázané slovo, tak tomu říkáme solidární příspěvek," uvedl Kalousek. Fakticky také nejde o znevýhodnění lidí s nejvyššími příjmy, ale jen vyrovnání podmínek vůči lidem s příjmy nižšími. Zatím totiž lidé, kteří vydělávají nejvíc, platí fakticky daně nižší, a to díky stropu pro odvody na sociální a zdravotní pojištění."

Programové prohlášení vlády (.pdf - str. 5): "Vláda nechce zvyšovat progresi daně z příjmů fyzických osob. Vláda eliminuje degresi u této daně nad stropy sociálních a zdravotních odvodů do roku 2012 v souvislosti s důchodovou reformou a novým zákonem o daních z příjmů."

Zavádějící

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Zdeněk Bezecný použil správné číslo (55 000 turistů), ale dal mu špatný význam.

Podle dokumentu Potenciál splavnění Vltavské vodní kaskády pro oživení turistického ruchu a atraktivity území - identifikace nároků a přínosů je Vltava bez problémů splavná do říčního km 91,6. Po provedení dokončovacích prací by se tok Vltavy dostal ze IV. třídy mezinárodní klasifikace vodních cest do I. třídy. Tímto přestupem do I. třídy by se dle předpokladů studie zvýšil počet turistů o 55 000 ročně.

Jednalo by se tedy o zvýšení oproti původní návštěvnosti.

Například Lidovky.cz uvedly výsledky průzkumu, který v roce 2003 provádělo Sdružení pro Vltavu. Podle něj se na řeku ročně vydá 100 000 lidí.

Po úpravách by se tedy jednalo o 155 000 turistů.

Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Zmíněný zákon prošel Poslaneckou sněmovnou ČR ve třetím čtení hlasy ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a US-DEU, proti skutečně byli téměř všichni přítomní poslanci ODS (jeden se zdržel) a nezařazený poslanec Tomáš Vrbík (zvolený za US-DEU).

Proti návrhu hlasovali i senátoři ODS, pouze senátor Alexandr Novák se zdržel (hlasovalo se za sníženého kvóra v situaci, kdy ještě nebyli jmenováni senátoři právě zvolení do funkcí).

Pravda

Komplexní analýza jednotlivých rozhovorů v celé jejich šíři by zdaleka přesahovala standardní rozsah našich odůvodnění. Z toho důvodu jsme se zaměřili pouze na jejich stěžejní část, které se obecně věnují stavu ovzduší v Moravskoslezském kraji.

Argumentace většiny aktérů se dá shrnout do následující teze: Situace v ovzduší je špatná, nicméně se v mnoha ohledech za poslední roky zlepšila. Často je v souvislosti s tím vyzdvihován negativní mediální obraz regionu. Tyto argumenty uvádí Pavol Lukša z TOP09 (" Na jedné straně stojí, že je ten stav hrozný, ale osobně jsem přesvědčený, že za poslední léta se diametrálně změnil k lepšímu"); Martin Schubert z SPOZ (" My si jako kraj zavíráme tou přehnanou medializací špatného ovzduší cesty k rozvoji. (…) Tím, jak vytváříme pocit, že je to u nás naprosto špatné, a že se tu nedá dýchat. Někdy mi to tak ale vůbec nepřipadá."); David Sventek z ODS (" Je ale třeba vždy zvážit, na kolik je ten mediální obraz, ale i obecný obraz mimo region, založen na skutečnosti. Protože situace u nás je sice pořád špatná, to nezastírám, ale není to zdaleka tak negativní, jak je to občas komunikováno v některých médiích"); Josef Babka z KSČM (Myslím, že v řadě oblastí došlo na Ostravsku k výraznému zlepšení); Miroslav Novák z ČSSD ("Skutečně patříme mezi evropské regiony s tou nejhorší kvalitou ovzduší. Na jednu stranu je třeba zdůraznit, že je dobře, že je mu věnována mediální pozornost a je to diskutované téma. (...) Na druhou stranu musím říct, že za posledních dvacet let došlo k výraznému zlepšení stavu ovzduší.") Vít Slováček z KDU-ČSL ("Ale když vezmeme všechny tyto věci, tak znečištění je daleko míň, zatímco celkový efekt pro ty, kteří tady žijí, je hlavně v zimních měsících katastrofálně horší.").

Tyto argumenty jsou navíc často dávány do kontextu s možnou ztrátou pracovních příležitostí v kraji: "Konkurenceschopnost průmyslu se tady sníží a nebudou-li tyto závody konkurenceschopné, tak holt tady nebudou pracovní místa." (Pavol Lukša); " Aby tady nakonec nezůstalo pár lidí, kteří budou řešit téma vzduch, ale jelikož tu nebude práce, tak ostatní postupně odejdou jinam." (Martin Schubert); " Prostě chápu požadavek na zdravé životní prostředí, ale na druhé straně nechci žít ve městě, kde budeme všichni na úřadech práce a budeme podporováni sociálními dávkami." (Josef Babka).

Pavla Brady se pak jako jediná z debatérů skutečně explicitně staví proti takto postavené argumentaci. Konkrétně uvádí: " Já se velmi nerada srovnávám s něčím, co je horší. Ano, je to zde s životním prostředím lepší, než třeba před sto lety, ale přece jsme už jinde. (…)Když jsem si zjišťovala veškeré informace k tomuto tématu, tak mě překvapilo, že se někteří politici té zodpovědnosti zříkají. Dává se proti sobě zhoršená kvalita životního prostředí oproti snižování pracovních míst. (…) Nutné je vytvořit takové prostředí, ve kterém zároveň budeme mít velké producenty klasického průmyslu, ale i slušné životní prostředí, především pak čisté ovzduší." I když se nedá bez výhrady říci, že by všichni zúčastnění skutečně měli na danou problematiku zcela totožná stanoviska, jejich názory se, s výjimkou zmiňované Strany zelených, do velké míry překrývají a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Pravda

Výrok můžeme označit za pravdivý, Hospodářské noviny mluví až o 15,6 mld. korun, které jsou z operačního programu Doprava ohroženy. Zvláště se výtky ze strany Evropského účetního dvora koncentrovaly na pochybná výběrová řízení, neúčelné vynakládání prostředků, problémy v dokumentaci a netransparentní navyšování víceprací.