Přehled ověřených výroků

Pravda

Tento faktický výrok Nigela Farage hodnotíme jako pravdivý, a to na základě vyjádření W. Churchilla z roku 1943 pro BBC (.mp3), proslovu z roku 1946 v Zurichu a kongresu v Haagu 1948. Další informace k výroku lze nalézt i na oficiálních stránkách Rady Evropy. Informace o Radě Evropy v češtině lze nalézt například na portálu Euroskop či na stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR.

S názvem Rada Evropy (pozn.: odlišné od Evropské rady i Rady EU, které jsou součástí EU a v té době ještě neexistovaly) přišel jako první právě Winston Churchill ve svém projevu z roku 1943, kde vyzývá k vytvoření Rady Evropy a Rady Asie.

Vizi pak dále obhajoval i v Zurichu, kde uvedl, že by Rada Evropy měla být prvním konkrétním krokem k vytvoření „něčeho jako Spojených států evropských“. Rozhodnutí o vytvoření Rady Evropy přišlo na evropském kongresu v Haagu. Zde bylo rovněž rozhodnuto, že Rada bude rozdělena na Výbor ministrů a Parlamentní shromáždění. Churchill viděl roli této instituce jako předstupeň větší institucionalizace kontinentální Evropy. Za příklad dával Evropě USA i britský Commonwealth.

Rada Evropy byla založena 5. května roku 1949. Sídlí dodnes ve Štrasburku a sdružuje nyní celkem 47 států, které „zachovávají zásady právního státu a zaručují všem osobám v rámci své svrchovanosti základní lidská práva a svobody“. Suverenita je také zachovávána ve Výboru ministrů – orgánu, kde je každá členská země zastoupena svým ministrem zahraničí. Zde se také rozhoduje o nových smlouvách a úmluvách Rady Evropy.

Pravda

Tento výrok považujeme za pravdivý.

Dle údajů Eurostatu je Česká republika (s hodnotami okolo 6,7 - 6,8 % v tomto roce) v porovnání s ostatními zeměmi sedmadvacítky skutečně na 5.-6. místě (s ohledem na období vykazování a úplnosti dat).

Pro doplnění kontextu ještě podrobněji vysvětlíme metodiku určování výše nezaměstnanosti, která se liší u různých institucí:

Problematika vykazování míry nezaměstnanosti v zemích Evropské unie naráží na dva druhy metodiky, které jsou používány (k jejich charakteristice viz tento dokument (.pdf, ang.)). Eurostat využívá pro vykazování nezaměstnanosti metodiku tzv. "harmonizované nezaměstnanosti". Ta se ve zkratce značí těmito charakteristikami: nezaměstnaní jsou osoby od 15 do 74 let, které 1) jsou bez práce během referenčního týdne (tj. nepracují ani jednu a více hodin jako zaměstnanec či OSVČ); 2) jsou schopni nastoupit do práce během následujících dvou týdnů; 3) aktivně hledali práci v posledních čtyřech měsících nebo již práci našli a nastoupí do ní až za následující tři měsíce (viz dokument výše).

Ministerstvo práce a sociálních věcí používá pro vykazování míry nezaměstnanosti metodiku tzv. "registrované nezaměstnanosti". Ta pracuje s čísly evidovaných nezaměstnaných na úřadech práce. Dle této metodiky nezaměstnanost v ČR k 31. 3. 2012 dosáhla hodnoty 8,9 % (odkaz MPSV ve formátu zip - údaje obsaženy v dokumentu 1. Zpra0312.rtf).

Příkladem důvodu, proč se údaje ve vykazovaných metodikách liší, je např. fakt, že dle současné legislativní úpravy v ČR (§ 25 odst. 3 písmeno a) Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (.pdf)) zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání např. výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy (avšak ne v době pobírání podpory v nezaměstnanosti). Evropská metodika tyto případy neregistruje.

Bohužel neexistuje jednotná statistika zemí EU, která by zohledňovala metodiku registrované zaměstnanosti. Její nastavení je však dáno odlišnou legislativní úpravou každé země a tedy neumožňuje komparativní využití zcela bez výhrad. Tento fakt byl i důvodem pro zavedení metodiky harmonizované zaměstnanosti užívané Eurostatem.

Pravda

Cena topných olejů (zjednodušeně ropy) má skutečně značný podíl na vývoj ceny plynu a to hned z několika důvodů. Prvním je existence společného trhu energetických komodit, na kterém hraje primární roli právě ropa. Na růst či pokles její hodnoty jsou navázány ostatní komodity, jež značně kopírují její vývoj. Co se týká zmiňovaného vzorce, ten je postaven na vývoji cen více komodit, nicméně ropa je opět jednoznačně nejdůležitější složkou výpočtu a její cena radikálně ovlivňuje cenu při nákupu zemního plynu. Tvrzení Milana Urbana je tedy pravdivé, což potvrzují i stránky Energetického regulačního úřadu, na nichž lze nalézt nejen zmiňovaný vzorec, ale i data potvrzující Urbanovo tvrzení.

Neověřitelné

Výrok ministra Dobeše je neověřitelný, neboť jak harmonogram prací, tak konkrétní zmíněné kroky nelze dohledat ve veřejně dostupných zdrojích.

Konkrétní harmonogram prací na dálnici D47 nelze dohledat. 18. května se v článku pro Novinky.cz vyjádřil ministr Dobeš ve smyslu k nastartovaným opravám, že "v této chvíli je ještě předčasné uvést konkrétní termín (pozn. zahájení oprav) . Tam, kde se objevily závady, byly provedeny kontrolní vrty. Máme ale zájem, aby kontrolu složení podloží provedly i zahraniční laboratoře a to nějaký čas potrvá." Ve stejném textu pak ministr poukazuje na nemožnost využití uzavírek, a to z důvodu blížícího se fotbalového mistrovství Evropy - podle ministra Dobeše není možné komplikovat fanouškům cestu na tento šampionát.

Ministrem popsané stavební práce nejsou nikde přesně popsány, tudíž jeho výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Máte-li však s touto dálnicí a pracemi na ní osobní zkušenost, rádi toto hodnocení na základě Vašich informací aktualizujeme.

Pravda

Tento výrok je pravdivý, neboť je skutečně v dokumentu Strategie kraje Vysočina 2020 (.doc) v kapitole věnované dopravě (str. 26) uvedeno následující: "...Zastupitelstvo kraje vyjádřilo vůli řešit silniční síť kraje koncepčně schválením tzv. Páteřní silniční sítě Kraje Vysočina. Cílem identifikace nejdůležitějších silnic v kraji je kvalitní dostupnost všech obcí v kraji nad 3 tis. obyvatel. Síť má zajistit kvalitní propojení mezi okresy kraje a řeší i důležitá silniční spojení se sousedními kraji." Specifika, analýza a návrhu vztahující se k páteřní silniční síti jsou dále popsány na str. 41 až 43 dokumentu.

Pravda

Na základě dohledaných informací o návrzích zákona z Poslanecké sněmovny hodnotíme výrok jako pravdivý.

V tomto volebním období předložila ČSSD novelu zákona o přiznání k registrovanému majetku dvakrát. Do Sněmovny byly tyto návrhy předloženy 8. září 2010 a 8. září 2011. V obou případech byl tento návrh zamítnut již v 1. čtení, kdy skutečně neprošel přes hlasy koaličních poslanců. Hlasování pak dopadla následovně - první návrh; druhý návrh.

Neověřitelné

Na stránkách PS PČR lze pouze nalézt oznámení o svolání mimořádné schůze výboru pro bezpečnost z důvodu, že "o její svolání požádal zákonem předepsaný počet členů" (§ 36 Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádů Poslanecké sněmovny ve znění pozdějších předpisů, stanovuje, že "předseda je povinen svolat schůzi výboru (...) požádá-li o to (...) alespoň dvě pětiny členů všech výboru ". Podle vyjádření předsedy výboru Johna o svolání schůze požádalo osm z patnácti členů. Kteří členové to byli se nám nepodařilo dohledat.

Ve výboru pro bezpečnost v současnosti zasedají 4 členové za ČSSD.

Marek Poledníček

Do lázní přijíždí ročně 200 tisíc klientů.
Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 28. srpna 2012
Nepravda

Marek Poledníček se v počtu návštěvníků lázní mýlí, ve skutečnosti lázně ročně navštíví zhruba dvakrát více klientů.

Český statistický úřad vydal 7. srpna 2012 statistiku Návštěvnost v lázeňských ubytovacích zařízeních v ČR a krajích (.xls), která uvádí, že v roce 2011 přijelo do lázeňských ubytovacích zařízení Karlovarského kraje celkem 420 386 hostů; za první 2 kvartály roku 2012 to bylo 210 922 hostů. Marek Poledníček se tak výrazně odchyluje od reálné výše návštěvníků a jeho výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Zavádějící

Výrok poslance Zaorálka se opírá o výroční zprávu Evropského účetního dvora. V české části této zprávy, kterou ve svém vydání z 24. května 2012 poprvé citoval deník Insider, se skutečně uvádí, že: „Kontrola zjistila významné riziko (significant risk), že centrální auditní orgán České republiky systematicky upravuje výsledky auditů tak, aby se v roční kontrolní zprávě snížil podíl chyb pod nebo na dvouprocentní hranici." Jako příklad zpráva uvádí dotace v oblasti dopravy za rok 2011. Auditní orgán odhalil, že špatně bylo rozděleno 1,85 procenta evropských dotací. Šlo tedy o zanedbatelnou částku do dvou procent, která potvrzuje, že dotační systém funguje správně. Lucemburská kontrola však toto tvrzení prověřila a zjistila, že v dopravních projektech bylo chybně rozděleno 41,82 procenta celkové částky, což znamená, že počet chyb byl ve skutečnosti zhruba 22krát větší, než uvedl auditní orgán.

Ministerstvo financí fakt, že by docházelo ke zkreslování výsledků auditů, kategoricky odmítlo. Zároveň upozornilo, že zpráva představuje pouze návrh předběžných zjištění, přičemž ten jako takový ještě bude projednán s Evropským účetním dvorem v kontradiktorním řízení a teprve poté bude audit uzavřen a budou moci být poskytnuty jejich výsledky. Dle ministerstva přitom dosavadní zkušenosti prokazují, že konečné zprávy vydané po tomto řízení se výrazně liší od původních návrhů zpráv.

S odkazem na výše uvedené musíme výrok poslance Zaorálka hodnotit jako zavádějící, a to především z důvodu jeho formulace. Poslanec Zaorálek tvrdí, že "se ukázalo, že centrální auditní orgán České republiky systematicky upravoval výsledky kontroly čerpání evropských dotací...", zpráva Evropského účetního dvora však explicitně nehovoří o tom, že se toto skutečně děje, ale o tom, že zde existuje "významné riziko, že by se to dít mohlo." Zpráva navíc hovoří o pravách výsledků auditů tak, aby se v roční kontrolní zprávě snížil podíl chyb pod nebo na dvouprocentní hranici", a tedy ne o "úpravách výsledků tak, aby se ve výroční zprávě snížil počet chyb zhruba 20krát", jak tvrdí poslanec Zaorálek . Ono "snížení chyb zhruba 20krát" se vztahuje ke konkrétnímu případu citovanému ve zprávě účetního dvora, a jako takové tak nemůže být automaticky vztahováno k čerpání dotací obecně. Z důvodu formulace výroku a taktéž toho, že zjištění Evropského účetního dvora jsou v současné době pouze zjištěními předběžnými, a jako taková je tedy až do doby definitivního přezkoumání nelze brát jako definitivní, hodnotíme výrok poslance Zaorálka jako zavádějící.

Pravda

Výrok Bohuslavy Sobotky hodnotíme jako pravdivý, neboť žádná ze stran nedávno ukončené vládní koalice, tedy ODS, TOP 09 a VV, nevyhrála volby. Se ziskem 22,08 % se na prvním místě umístila ČSSD.

Druhá ODS získala 20,22 %, TOP 09 16,70 % a Věci veřejné 10,88 %.