My spolupracujeme s Ministerstvem kultury, připomínkujeme novelu zákona o kopírovacím monopolu, který se teda nazývá omylem autorský zákon.
Výrok Ivana Bartoše hodnotíme na základě analýzy zdrojů Ministerstva kultury ČR jako pravdivý.
Ministerstvo kultury zahájilo na začátku roku 2011 veřejnou konzultaci k novele autorského zákona. Česká pirátská strana opravdu zaslala (.pdf) své připomínky a stanovisko k dané novele.
V záznamu (.doc) z úvodního jednání k přípravě novely autorského zákona (AZ) je uvedeno, že na tyto konzultace byli pozváni všichni, kdo zaslali podněty a návrhy k novele autorského zákona (AZ) v průběhu veřejných konzultací na jaře 2011; tudíž také Piráti.
Z dalších jednání je pak zřejmé, že se na nich Česká pirátská strana aktivně podílela a spolupracovala tak s Ministerstvem kultury ČR.
Kdykoliv v minulosti, pokud výbor řešil otázku imunity některého z poslanců, tak poslanec byl vždy osobně přítomen na schůzi výboru.
Výrok předsedy Sobotky je neověřitelný, neboť samotná Poslanecká sněmovna nezveřejňuje výstupy z jednání Mandátového a imunitního výboru v letech 1992-1998, tudíž není možné reálně potvrdit, že se obvinění poslanci vždy daného jednání účastnili. Např. ve volebním období 1996-1998 byla řešena imunita u tří zákonodárců SPR-RSČ, ovšem byli-li přítomni jednání o zbavení své imunity nelze ani potvrdit, ani vyvrátit.
Finové jsou vývozci mléka do Ruska.
Tento výrok je i přes malou výhradu pravdivý.
Finsko skutečně exportuje do Ruské federace mléko. Je však třeba podotknout, že v blízké minulosti platil ze strany Ruska zákaz na dovoz nejen této komodity. Po oboustranné dohodě o zpřísnění kontrol kvality mléka na finské straně byl tento vývoz obnoven.
Tento zdroj popisuje situaci, kdy byl po zlepšení kontrol kvality na finské straně znovuobnoven export mléka do Ruska, tudíž potvrzuje výrok senátora Šilara.
Neexistuje v tomto případě zákonná povinnost zadat si nezávislý posudek na cenu obvyklou (jedná se o kauzu Vlasty Parkanové a její případné pochybení, pozn.).
Tento výrok je neověřitelný z důvodů pravděpodobného výskytu rozdílných právních stanovisek obou stran sporu (tj. Ministerstva financí ČR a vyšetřovatele v zahájeném trestním řízení, jehož obsahem je nákup vojenských letadel CASA) o výklad legislativy vztahující se k problematice (důležité je podtrhnout slovo "pravděpodobného", neboť veřejnosti nejsou zcela dostupné informace z vyšetřovacího spisu či stanovisko vyšetřovatele o obsahu či výkladu diskutované povinnosti "zadat si nezávislý posudek na cenu obvyklou").
Ministerstvo financí dnes (25.6. 2012) vydalo své odborné stanovisko (.pdf), potvrzené a doplněné právním názorem (.pdf) Ústavu státu a práva Akademie věd ČR, ve kterém na základě právní argumentace a vztahu k zákonům o veřejných zakázkách, o majetku České republiky, o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a zákonu o oceňování majetku konstatuje, že "pokud neměl zadavatel povinnost provést ocenění majetku podle zákona o oceňování, neměl ani povinnost nechat si zpracovat znalecký posudek."
Tento právní výklad je zpochybňován jinými právníky např. z toho důvodu, že se samotný nákup má řídit rozdílným výkladem uvedených norem, než jak argumentuje ministerstvo atd. Samotné stanovisko vyšetřovatele či následně státního zástupce však není veřejně dostupné.
Já předně musím říci, že lidová strana v současné době není v Poslanecké sněmovně a nejde o návrh, který by byl z její dílny. (myšleno je majetkové vyrovnání s církvemi)
Tento výrok je pravdivý.
KDU-ČSL ve volbách do PS PČR v roce 2010 skutečně neuspěla. Současný návrh zákona (.pdf) o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi je z dílny Ministerstva kultury, které ve stávajícím volebním období vede (či vedl) zástupce zvolený na kandidátce strany TOP 09 a politického hnutí Starostové a nezávislí.
Poslanecká sněmovna zatím nebyla schopna dospět ani k tomu základnímu omezení poslanecké imunity, že se týká pouze tohoto mandátu.
Poslanecká sněmovna k rozhodnutí, že je potřeba omezit poslaneckou imunitu dospěla už 8. února, kdy byl schválen návrh na zrušení doživotní imunity a její omezení pouze na dobu výkonu mandátu. Nelze tedy tvrdit, že by k tomu Poslanecká sněmovna nedospěla vůbec. V platnost nevstoupil zákon schválený Parlamentem jako celkem. Výrok je tedy v tomto smyslu zavádějící.
Výrok podobného charakteru se na našem serveru vyskytoval už dříve, proto pouze zopakujeme, že do této doby bylo podáno šestnáct návrhů na omezení imunity poslanců a senátorů a šestnáctkrát bylo toto omezení zamítnuto některou z komor. V posledním, sedmnáctém případě prošel Poslaneckou sněmovnou návrh na zrušení doživotní imunity zákonodárců a ústavních soudců, což je prakticky omezení imunity na dobu jejich mandátu. Komplikace nastaly při hlasování v Senátu. 24. května ale na další pokus podpořil i Senát dva návrhy na omezení imunity, přičemž o tom, který bude poslán do Poslanecké sněmovny rozhodne ústavně-právní výbor a ústavní komise.
Hasičský záchranný sbor dostává z integrovaného záchranného programu jednu miliardu korun na hasičské stříkačky, žebříky a spoustu následujících věcí, potápěčskou techniku.
Integrovaný záchranný program jako takový není dohledatelný, a proto předpokládáme, že šlo o pouhé přeřeknutí a jedná se o investiční program pro záchranné složky.
Ministerstvo vnitra v rámci investičního programu č. 114 230 Program periodické obnovy hlavní požární techniky jednotek zařazených do plošného pokrytí od roku 2007 každoročně plánovalo investovat do obnovy vybavení Hasičského záchranného sbotu ČR ze svého rozpočtu 200 mil. Kč. Tyto prostředky jsou použity především na cisternové automobilové stříkačky (CAS).
Ve státních závěrečných účtech (odkaz k jednotlivým závěrečným účtům kapitol 314 - Ministerstvo vnitra) za roky 2007, 2008, 2009, 2010 byly plánováné prostředky vynaloženy. Za rok 2011 závěrečný účet Ministerstva vnitra nebyl doposud publikován a informace ohledně programu Periodické obnovy hlavní požární techniky zařazených do plošného pokrytí pro rok 2011 se nepodařilo dohledat.
V rámci koncepce Jednotné vybavení Hasičského záchranného sboru ČR cisternovými automobilovými stříkačkami (.pdf) vydané Generální ředitelstvím HZS ČR pro rok 2011 se počítalo se snížením celkového počtu CAS za současné modernizace a unifikace. Je pravděpodobné, že v obnově techniky se tudíž pokračovalo i v roce 2011.
Nejspolehlivější údaje SZÚ pro rok 2011 prozatím není možné dohledat, proto je výrok hodnocený jako neověřitelný.
Když sociální demokracie navrhla jasné zákony, které by sloužily jako prostředek proti tomuto korupčnímu prostředí, tak vláda a koalice tyto zákony zamítla. Mám například na mysli zákony týkající se anonymních akcií, zákon týkající se majetkového přiznání, atd..
Poslanci ČSSD skutečně navrhli zákon, který upravoval majetková přiznání. Vláda jej na jednání z 5. října 2011 zamítla (plné znění návrhu zákona dostupné zde).
ČSSD rovněž předložila pozměňovací návrhy k občanskému zákoníku a k zákonu o obchodních korporacích, které měly zcela zrušit tzv. "anonymní akcie". Vláda však v tomto případě dala přednost vlastnímu návrhu z pera ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS). Ministr Pospíšil má v úmyslu upravit postavení vlastníků anonymních akcií, kteří si budou muset anonymní akcie zaregistrovat, a zároveň plánuje zavést databázi, do které v případě potřeby bude moci Policie ČR či jiné úřady nahlížet.
Nehodnotíme kvalitu návrhů ČSSD. To, zda úpravy, které ČSSD chtěla prosadit, by byly "jasné zákony, které by sloužily jako prostředek proti korupčnímu prostředí", je na zvážení.
Například Lukáš Martin, náměstek primátorky v Liberci, je zároveň jednatelem společnosti Korid.
Výrok Jana Korytáře hodnotíme na základě dohledaných informací jako pravdivý.
Lukáš Martin je náměstek pro rozvoj, dopravu a technickou infrastrukturu města Liberce. Jak vyplývá z internetových stránek firmy KORID LK, spol. s.r.o. (je vlastněna ze 100 % Libereckým krajem) a jejím jednatelem je skutečně Lukáš Martin.
Podle platného zákona a podle statutu naší komise (pro kontrolu BIS, pozn.) zase těch pravomocí tak moc nemáme. My samozřejmě nemůžeme vstupovat do živých věcí, ale můžeme žádat ředitele BIS, aby nám podal vysvětlení v určité kauze
Sněmovna skutečně do živých kauz nemůže vstupovat.
Kontrolu Bezpečnostní informační služby provádí sněmovna především skrze Stálou komisipro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby.
Ředitel BIS této komisi předkládá (podle §19 zákona o BIS) mj. zadání úkolů od vlády či prezidenta a podklady ke kontrole plnění rozpočtu. Komise si může od ředitele další informace vyžádat: zejména jde o "zprávu o použití zpravodajských prostředků ", která se ale vztahuje pouze na " věci a případy, ve kterých Bezpečnostní informační služba svou činnost již ukončila ". V tomto smyslu tedy komise nemůže vstupovat do živých věcí.
O věcech, ve kterých je BIS činná, může komise (podle §19 zákona) žádat pouze souhrnné informace o počtu případů použití zpravodajské techniky, s uvedením jejího druhu. BIS rovněž uvede, o jakou oblast její působnosti jde (pět oblastí dle §5 zákona o zpr. službách).
Poslanci tak zjevně nemají možnost vstupovat přímo do konkrétních kauz, je-li v nich BIS činná. Zda je to moc nebo málo pravomocí, nehodnotíme. Z hlediska faktické správnosti Bublanův výrok posuzujeme jako pravdivý.
(Obsahem zde mají V.Filip a F.Bublan identické výroky, proto se téměř shodují naše odůvodnění).
