Přehled ověřených výroků

Jana Vaňhová

Po celou dobu 20 let Ústecký kraj má nejvyšší nezaměstnanost.

Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 27. září 2012
Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě statistiky Ministerstva práce a sociální věcí. Ze statistiky(.xls) Ministerstva práce a sociální věcí (srovnávající zaměstnanost v jednotlivých krajích od roku 1997) skutečně vyplývá, že v rámci Ústeckého kraje dosahovala nezaměstnanost vždy nejvyšší míry. Níže uvádíme pro představu konkrétní míru nezaměstnanosti Ústeckého kraje v procentech od roku 1997. Pro srovnání s ostatními kraji rozklikněte prosím horní odkaz, kde je analýza uvedena kompletně. Doplňujeme, že data za rok 2004 jsou uvedena dvakrát neboť v tomto roce došlo ke změněn metodiky v rámci měření nezaměstnanosti.

19978,5%199811,1%199914,6%200016,0%200115,6%200216,3%200317,4%200417,2%200415,9%200515,4%200614,5%200712,2%20089,9%200912,4%201013,4%201112,9%

Na základě statistiky(Pdf.) Českého statistické úřadu ještě doplňuje data za zbylé roky.V roce 1993 nezaměstnanost tvořila 5,23%,v roce 1994 tvořila 5,24%, v roce 1995 tvořila 5,79% a v roce 1996 tvořila 7,05%. Přestože tedy nemáme k dispozici srovnání za celých 20 let, označujeme výrok za pravdivý neboť trend za posledních 16 let skutečně naznačuje, že je míra nezaměstnanosti v rámci Ústeckého kraje nejvyšší.

Pravda

Výrok Vladimíra Drymla hodnotíme jako pravdivý, neboť zmíněný zákon skutečně v současnosti čeká v Senátu na projednání.

Vladimír Dryml zjevně mluví o senátním tisku č. 364 - jde o Návrh senátního návrhu zákona Petra Pakosty a dalších, kterým se zakazuje používání metod hydraulického štěpení hornin při geologických pracích a hornické činnosti, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon, kterým se zakazuje hydraulické štěpení hornin). Senát na plénu tento tisk projednával již dvakrát, navíc o něm také jednaly příslušné výbory. Historie tisku je následující: Při prvním jednání 14. června (propuštění do výborů) jej poslanci propustili do dalšího jednání, Vladimír Dryml se tohoto jednání nezúčastnil.

Další jednání se konalo dne 16. srpna a Senát schválil přerušení tohoto tisku do 31. října 2012. V hlasování o tomto bodu se Vladimír Dryml zdržel.

Jiří Zimola

Jihočeský kraj od doby působení mě ve funkci hejtmana, nedal do investice na splavnění Vltavy ani jednu korunu.

Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 20. září 2012
Neověřitelné

Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Většina financování opravdu ležela a leží na bedrech státu (Ředitelství vodních cest ČR) a EU. Kraj se měl ovšem spoluúčastnit projektu v rámci zvýšení silničního mostu v Hluboké. Nelze však bohužel ověřit, zda k realizaci opravdu došlo a v jaké výši.

Podrobnější informace naleznete v článku Aktuálně.cz: " Výlety po Vltavě přijdou stát na miliardy, EU je nedá."

Neověřitelné

Výrok Petra Nečase hodnotíme jako neověřitelný, protože Úřad vlády ČR ve svých dokumentech neposkytuje informace o výši mzdových úspor ve všech rezortech.

Na stránkách Úřadu vlády ČR je možné dohledat dokumenty Rok vlády ODS, TOP 09 a VV (.pdf) a Dva roky vlády (.pdf), kde se sice informace ohledně úspor v jednotlivých rezortech vyskytují, nejsou však kompletní. Na základě těchto skutečností musíme daný výrok hodnotit jako neověřitelný.

Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý, nedovolená výroba lihu v novém trestním zákoníku není, tato změna proběhla za ministra spravedlnosti Pospíšila.

Podle ministerstva spravedlnosti byl nový trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb., ve znění zákona č. 306/2009 Sb.) schválen v roce 2009 a nabyl účinnosti 1. ledna 2010. Nový trestní zákoník nahradil trestní zákon č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Nedovolená výroba alkoholu skutečně v novém trestním zákoníku není, nejedná se tedy o trestný čin.

Předchozí trestní zákon č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů považoval nedovolenou výrobu lihu za trestný čin (§ 194a, odst. 1 a 2).

Nový trestní zákoník je z 8. ledna 2009, v té době byl ministrem spravedlnosti ve vládě Mirka Topolánka Jiří Pospíšil.

Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Podle programu schůze (.doc) vlády konané 24.8.2011 předkládá Návrh zákona o změně zákonů v souvislosti se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, kterým se mj. ruší “superhrubá mzda”, Ministerstvo financí ČR. Zákon prošel legislativním procesem a je platný od 30.12.2011.

Návrh na zrušení stropů pro výpočet zdravotního pojištění byl součástí balíčku daňových změn, který byl sněmovnou zamítnut 5.9.2012. Vláda však v zápětí zákon znovu předložila (.pdf) do sněmovny ve stejném znění a spojila s ním žádost o vyslovení důvěry.

Neověřitelné

Nepodařilo se nám najít ani žádnou studii, která by určovala náklady nutné na opravu silnic z roku 2001, ani žádně další informace mapující vývoj stavu financí, potřebných na opravu silnic II. a III. třídy v Jihomoravském kraji. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Pro doplnění a představu o stavu silnic v kraji, však uvádíme zprávu Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje, kde na čtvrté straně naleznete shrnující tabulku klasifikace stavu jihomoravských silnic za poslední roky. Z té vyplývá, že délka úseků v nevyhovujícím nebo havarijním stavu se spíše zvětšuje, a průměrná známka udělená silnicím v kraji se zhoršuje.

Pravda

Komplexní analýza jednotlivých rozhovorů v celé jejich šíři by zdaleka přesahovala standardní rozsah našich odůvodnění. Z toho důvodu jsme se zaměřili pouze na jejich stěžejní část, které se obecně věnují stavu ovzduší v Moravskoslezském kraji.

Argumentace většiny aktérů se dá shrnout do následující teze: Situace v ovzduší je špatná, nicméně se v mnoha ohledech za poslední roky zlepšila. Často je v souvislosti s tím vyzdvihován negativní mediální obraz regionu. Tyto argumenty uvádí Pavol Lukša z TOP09 (" Na jedné straně stojí, že je ten stav hrozný, ale osobně jsem přesvědčený, že za poslední léta se diametrálně změnil k lepšímu"); Martin Schubert z SPOZ (" My si jako kraj zavíráme tou přehnanou medializací špatného ovzduší cesty k rozvoji. (…) Tím, jak vytváříme pocit, že je to u nás naprosto špatné, a že se tu nedá dýchat. Někdy mi to tak ale vůbec nepřipadá."); David Sventek z ODS (" Je ale třeba vždy zvážit, na kolik je ten mediální obraz, ale i obecný obraz mimo region, založen na skutečnosti. Protože situace u nás je sice pořád špatná, to nezastírám, ale není to zdaleka tak negativní, jak je to občas komunikováno v některých médiích"); Josef Babka z KSČM (Myslím, že v řadě oblastí došlo na Ostravsku k výraznému zlepšení); Miroslav Novák z ČSSD ("Skutečně patříme mezi evropské regiony s tou nejhorší kvalitou ovzduší. Na jednu stranu je třeba zdůraznit, že je dobře, že je mu věnována mediální pozornost a je to diskutované téma. (...) Na druhou stranu musím říct, že za posledních dvacet let došlo k výraznému zlepšení stavu ovzduší.") Vít Slováček z KDU-ČSL ("Ale když vezmeme všechny tyto věci, tak znečištění je daleko míň, zatímco celkový efekt pro ty, kteří tady žijí, je hlavně v zimních měsících katastrofálně horší.").

Tyto argumenty jsou navíc často dávány do kontextu s možnou ztrátou pracovních příležitostí v kraji: "Konkurenceschopnost průmyslu se tady sníží a nebudou-li tyto závody konkurenceschopné, tak holt tady nebudou pracovní místa." (Pavol Lukša); " Aby tady nakonec nezůstalo pár lidí, kteří budou řešit téma vzduch, ale jelikož tu nebude práce, tak ostatní postupně odejdou jinam." (Martin Schubert); " Prostě chápu požadavek na zdravé životní prostředí, ale na druhé straně nechci žít ve městě, kde budeme všichni na úřadech práce a budeme podporováni sociálními dávkami." (Josef Babka).

Pavla Brady se pak jako jediná z debatérů skutečně explicitně staví proti takto postavené argumentaci. Konkrétně uvádí: " Já se velmi nerada srovnávám s něčím, co je horší. Ano, je to zde s životním prostředím lepší, než třeba před sto lety, ale přece jsme už jinde. (…)Když jsem si zjišťovala veškeré informace k tomuto tématu, tak mě překvapilo, že se někteří politici té zodpovědnosti zříkají. Dává se proti sobě zhoršená kvalita životního prostředí oproti snižování pracovních míst. (…) Nutné je vytvořit takové prostředí, ve kterém zároveň budeme mít velké producenty klasického průmyslu, ale i slušné životní prostředí, především pak čisté ovzduší." I když se nedá bez výhrady říci, že by všichni zúčastnění skutečně měli na danou problematiku zcela totožná stanoviska, jejich názory se, s výjimkou zmiňované Strany zelených, do velké míry překrývají a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý, ačkoliv Zákon o spotřebních daních byl schválen již v roce 2003, tedy nikoliv v letech 2004-2005. Bohuslav Sobotka byl ale členem všech vlád Sociální demokracie v letech 2002 až 2006.

Takzvané kolkování lihovin bylo zavedeno Zákonem o povinném značení lihuč. 676/2004 Sb., účinným od 1.1.2005. Stejný zákon svěřuje celnímu ředitelství a celním úřadům kompetence v oblasti administrace a kontroly značení lihu.

Zákon o spotřebních daních č. 353/2003 Sb., účinný od 1.1.2004 v části třetí omezuje prodej lihovin a tabákových výrobků na tržištích, v tržnicích a mimo provozovny určené k prodeji zboží a poskytování služeb kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu.

Pravda

Tabulka Evropské komise (poslední strana dokumentu) monitoruje vývoj DPH v zemích EU. K nějaké formě zvýšení DPH došlo od roku 2009 dokonce ve 21 státech.

Ve Francii a na Maltě pouze přidáním další skupiny do snížené sazby DPH. Ale i pokud tyhle země nepočítáme, premiérův výrok stále můžeme hodnotit jako pravdivý.

Zajímavostí je také Lotyšsko, které sice v posledním kroku o procento snížilo základní sazbu, ale od roku 2009 i tak došlo k celkovému nárustu.

V žádné zemi nedošlo k poklesu. V Belgii, Dánsku, Německu, Lucembursku, Rakousku a Švédsku se s mírou DPH dlouhodobě nehýbe.

Pokud bychom nepočítali mírně odlišné případy tří zemí, uvedl premiér číslo zcela přesně. S nimi má dokonce mírnou rezervu, uvedením menšího počtu zemí by si nevylepšil svou argumentační pozici a výrok tak můžeme hodnotit jako pravdivý.