Ministerstvo financí je gestorem příslušných zákonů o majetku státu, o oceňování majetku státu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích včetně svých novel skutečně spadá pod kompetence Ministerstva financí ČR. Tato skutečnost vyplývá ze Zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, kde je uvedeno následující: "Ministerstvo financí je ústředním orgánem státní správy pro (....) hospodaření s majetkem státu."
Standardně bychom přiložili odkaz na sněmovní tisk z Poslanecké sněmovny týkající se onoho zákona (zákon č. 219/2000 Sb), z něhož by byl patrný jeho navrhovatel, v současné době jsou však bohužel stránky Poslanecké sněmovny v rekonstrukci a jsou na nich uveřejněné informace týkající se pouze současného volebního období.
„(...) rozpočet EU (…) činí pouze cca 1% HDP členských států.“
Na základě údajů Evropské komise a Eurostatu hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
Podle údajů na stránkách EU rozpočet EU skutečně činí zhruba 1% HDP členských států. Konkrétně v roce 2011 se například HDP všech členských států pohybovalo ve výši 12 629 458.3 milionů euro a rozpočet Evropské unie ve výši 126 527.2 euro milionů euro, tj. 1,002%.
(80 % hrubého domácího produktu Evropské unie s vytváří v sektoru služeb) a přitom více než dvě třetiny tohoto sektoru dodnes nejsou liberalizovány, nejsou předmětem volného trhu Evropské unii.
Informace o výši liberalizace je velmi těžké ověřit, bylo by nutno spolehnout se na článek na stránkách webového portálu euroskop.cz, který se ale odvolává na slova premiéra Nečase a neumožňuje nám tedy dostatečně nezávisle ověřit faktickou správnost. Liberalizace terciálního sektoru podle článku dosahuje pouze 1/3 celkového objemu služeb. Více než 60% není buďto liberalizováno vůbec, nebo je jejich liberalizace součástí agendy lisabonské strategie (ekonomický pilíř).
Česká republika je na tom v ceně práce devátá nejhorší v Evropě.
Výrok poslance Filipa je na základě dohledaných statistik pravdivý.
Podle statistik Eurostatu (.pdf) je opravdu cena práce na 9 nejnižším místě v rámci EU.
My jsme zde měli příklad právě z povodních 2010, kdy už tedy tato vláda nějakým způsobem fungovala, a docházelo tady k bizarní situaci, že armádní vrtulníky, které létaly ze Kbel, tak protože někdo v mezičase vymyslel, tak musely tankovat zpátky ve Kbelích.
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Armádní vrtulníky skutečně musely podle vyjádření pana Pavla Bezpalce z Letecké služby PČR na videozáznamu konference Air ambulance 2011 létat doplňovat palivo do Kbel. Posléze však byla do Liberce dovezena cisterna Policie ČR, armádní vrtulníky tak již měly možnost tankovat i zde. Koordinace Integrovaného záchranného systému a možnost armádních vrtulníků vyčleněných pro IZS tankovat z civilních zdrojů a naopak byla vyřešena právě na zmíněné konferenci v r. 2011.
Skončilo to ale nakonec tím, že v čele stojí přeci jenom komunista (myšleno v Regionální radě soudržnosti Severozápad, pozn.).
Podle webových stránek Regionálního operačního programu Severozápad je v čele Regionální rady regionu soudružnosti Severozápad komunista Jaroslav Komínek. Výrok je tedy pravdivý.
Jaroslav Komínek (KSČM) byl do funkce předsedy zvolen 20. června 2012.
Jeden okruh (systémových problémů, na které upozorňovala Evropská komise, pozn.) byl nedostatečná úprava zákona o veřejných zakázkách. Tento problém se vyřešil, protože novela z našeho ministerstva vstoupila v platnost 1.dubna.
Výrok ministra Jankovského je neověřitelný, neboť novela sice vstoupila v platnost k jím uváděnému datu, nelze však zcela konkrétně posoudit, řeší-li kritiku EU v této oblasti.
Novela zákona o veřejných zakázkách skutečně vstoupila v platnost k 1. dubnu 2012. Jak ukazuje historie tohoto návrhu v legislativním procesu, tento návrh byl vládní, do vlády jej předkládalo Ministerstvo pro místní rozvoj.
Novela zákona přinesla celou řadu opatření v problematice veřejných zakázek. Zrušily se např. tzv. losovačky, byl snížen limit, kdy je nutné zadat veřejnou zakázku nebo bylo zavedeno také to, že zadavatel musí zakázku zrušit, nepřihlásí-li se alespoň 2 zájemci atd.
Nelze však dohledat konkrétní výtky ze strany EU na systémové problémy v této legislativě, nelze tudíž relevantně posoudit, nakolik novela zákona tyto problémy řeší.
České průměrné platy a české průměrné důchody jsou na úrovni zhruba třetiny těch německých.
David Rath nehovoří v případě penzí pravdu, jejich hodnota byla v ČR v minulém roce ve srovnání s Německem mnohem vyšší než třetinová.
Statistiky Eurostatu uvádí za rok 2010 (poslední dostupná souhrnná data) míru průměrného hrubého ročního výdělku v ČR 11 312 EUR (943 EUR měsíčně), v případě Německa pak 42 400 EUR (3 533 EUR měsíčně, tj. 1/3 se rovná 1 177 EUR).
Podle ČTK pak byla průměrná měsíční penze za rok 2011 v ČR 10 557 Kč, němečtí důchodci pak za stejné období pobírali v průměru 742 EUR měsíčně, což podle tehdejšího kurzu odpovídá 18 550 Kč (1/3 = 6 183 Kč). Zatímco tedy míra české průměrné mzdy přibližně odpovídá jedné třetině té německé (jedná se o cca. 33 %), míra českých důchodů byla v minulém roce na úrovni cca. 57 % těch německých.
Tato čísla sice nemusí zcela odpovídat současné výši průměrných platů a důchodů v obou zemích, jediná vzájemně porovnatelná data se ovšem bohužel vztahují pouze k letům 2010, resp. 2011. Na základě veřejně přístupných informací tak nemluví David Rath v druhém případě pravdu a jeho výrok proto hodnotíme jako zavádějící.
(Jinak by nebylo možné v době krize, kdy říkáte, že se všichni musíme uskromnit,) že za poslední dva roky nám přibylo dolarových milionářů v České republice - shodou okolností mezi růstovým rokem 2010 a 2011, kdy se zmrazily platy a klesaly životní náklady - o 29 % více dolarových milionářů.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Z mediálních zdrojů odkazujících na analýzu společnosti Capgemini vyplývá, že v rozmezí let 2010-2011 se v České republice skutečně zvýšil počet dolarových milionářů o 29 %. O tomto trendu informovala na svém webu Česká televize, konkrétně uvedla následující informaci : "V Česku loni (uveřejněno 22.9.2011) vzrostl počet dolarových milionářů o více než 29 procent, přes milion dolarů mělo 16 200 lidí. Vyplývá to ze zprávy firem Capgemini a Merrill Lynch Global Wealth Management." Obdobné informace se objevily také na serverech E15, Eurozpravy a Deník.cz. Samotná analýza společnosti Capgemini je po zaregistrování dostupná zde.
Vzhledem k těmto informacím tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
Snížení (hranice pro registraci plátce DPH, pozn.) ze současného milionu na 750, to už navrženo a schváleno bylo. Byl milion, v rámci diskusi o paušálu nakonec byl jediný kompromis, že se snížilo na 750 tisíc.
Ministr má pravdu, snížení hranice pro registraci je už schváleno.
1. ledna 2013 nabude účinnosti změna zákona o dani z přidané hodnoty (Čl. XIII), která snižuje hranici pro povinnost uplatňování DPH. Touto hranicí (dle § 6) je zatím 1 milion korun obratu za 12 předcházejících měsíců. Nově se sníží na 750 tisíc korun za stejné období.
Tato změna byla definitivně schválena už 20. prosince 2011.
