Přehled ověřených výroků

Na základě níže uvedeného rozboru smlouvy a dalších informačních zdrojů jsme označili výrok europoslance Zahradila o novém mechanismu kontroly fiskální odpovědnosti států eurozóny evropskými orgány za pravdivý.

Zásadní body ve Smlouvě (.pdf) o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (tzv. fiskální pakt) jsou následující:

Hned v preambuli je uvedeno, že rozpočtový schodek nesmí překročit 3 % HDP a deficit veřejných financí musí být podle této smlouvy nižší než 60 % HDP. V tomto ohledu nejde o nic nového, k těmto hodnotám se již země eurozóny zavázaly v Paktu růstu a stability. O těchto hodnotách se píše také ve článku třetím, kde je dále uvedeno, jak mají vstoupit daná pravidla v platnost ve vnitrostátních právních řádech. Optimální řešení je dle smlouvy ustanovení ústavního charakteru. Případně je ovšem možné také ustanovení jinak závazného charakteru.

Zde je zajímavé podotknout, že v programové prohlášení (.pdf) Nečasova kabinetu se píše, že "vláda předloží ústavní zákon o rozpočtové kázni a odpovědnosti."

Článek pátý uvádí:

"Smluvní strana, vůči které se dle smluv, na kterých je založena Evropská unie, uplatňuje postup při nadměrném deficitu, zavede program rozpočtového a ekonomického partnerství obsahující podrobný popis strukturálních reforem, které se musí zavést a vykonat za účelem zabezpečení účinné a udržitelné korekce nadměrného deficitu. Obsah a forma takových programů se vymezí v rámci práva Evropské unie. Jejich předkládaní Radě Evropské unie a Evropské komisi na účely jejich schválení a monitorování se uskuteční v kontextu existujících postupů dohledu stanovených v Paktu stability a růstu.
Vykonávaní programu rozpočtové a ekonomického partnerství a ročních rozpočtových plánů, které jsou s nimi v souladu, bude monitorovat Rada Evropské unie a Evropská komise. "

Jak uvádí dále rozbor serveru aktuálně. cz, další články obsahují následující:

"Článek 6 předpokládá koordinační a oznamovací povinnost týkající se emisí dluhopisů.
Článek 7 navrhuje zakotvit v zásadě ,,automatické" přijetí navrženého opatření Komise vůči příslušnému státu v řízení pro nadměrný rozpočtový schodek, pokud není kvalifikovaná většina členských států eurozóny proti.
Článek 8 zakotvuje pravomoc Soudního dvoru Evropské unie přezkoumávat správnost a úplnost transpozice pravidel o vyrovnaném státním rozpočtu v právních řádech členských států EU. Nově je umožněno, aby SDEU sankcionoval smluvní stranu, která nesplní jeho první odsuzující rozsudek.
Článek 12 zavádí orgán EU složený z hlav států a vlád zemí eurozóny. Článek navrhuje pravidelné neformální zasedání (nejméně dvakrát ročně) na úrovni hlav států a předsedů vlád členských států eurozóny v rámci tzv. Euro summitů a předsedy Evropské komise. Na jednání by byl zván i prezident Evropské centrální banky. Tento Euro Summit bude mít také svého zvoleného šéfa."

V analýze smlouvy provedené Tomášem Břicháčkem v časopisu Revue politika se opravdu píše o přenosu pravomocí, je zde uvedeno následující:

"Smlouva by z hlediska českého ústavního pořádku byla nepochybně smlouvou podle článku 10a Ústavy, tj. takovou, jíž jsou některé pravomoci orgánů České republiky přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci. Na jejím základě by totiž jednak byly svěřeny konkrétní pravomoci mezinárodním institucím, jednak, jak již bylo řečeno, by došlo k faktické změně zakládacích smluv EU.
Přenos kompetencí na mezinárodní instituce je nejlépe patrný u pravomocí svěřených Soudnímu dvoru v článku 8, tj. pravomoci přezkoumávat zakotvení pravidla vyrovnaného rozpočtu a případně ukládat sankce. Dále je případné o takovém přenosu hovořit v souvislosti s rolí, jakou by měly hrát Rada a Komise při schvalování zmíněných „programů rozpočtového a hospodářského partnerství" či v případě vytvoření eurosummitu a jeho úkolů při řízení eurozóny. V širším smyslu lze považovat za přenos pravomocí i posílení postavení Komise v rámci změny hlasovací procedury v řízení o nadměrném schodku (čl. 126 SFEU), protože zde získává prakticky možnost přijímat rozhodnutí sama, nejsou-li kvalifikovanou většinou vetována.
Ze závěru o faktické změně zakládacích smluv EU, které jsou z pohledu českého práva smlouvami podle článku 10a, vyplývá logicky nutnost kvalifikovat navrženou smlouvu stejným způsobem.
Na tomto posouzení nic nemění skutečnost, že pro smluvní státy, které (zatím) neplatí eurem, by se povinnosti ze smlouvy (pokud by se iniciativně nepřihlásily k těm, kde to smlouva umožňuje) bezprostředně nevztahovaly a aktivovaly se až okamžikem přijetí eura. Už ratifikací smlouvy by byl dán nevratný souhlas s přenosem pravomocí, který bude účinný ke dni přijetí eura. Šlo by tedy jen o přenos s odloženou účinností.
K souhlasu s ratifikací tohoto druhu mezinárodních smluv vyžaduje Ústava ČR souhlas Parlamentu daný ústavní většinou, popř. souhlas daný občany v referendu."

Kraj Vysočina v současné podobě vznikl ústavním zákonem o vytvoření vyšších územních samosprávných celků z roku 1997. Je tvořen pěti okresy. Konkrétně to jsou Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Před územní reformou, podle původního zákona z roku 1960, všechny výše uvedené okresy existovaly jako součást Jihomoravského kraje (Jihlava, Žďár nad Sázavou, Třebíč) nebo Východočeského kraje (Havlíčkův Brod) či Jihočeského kraje (Pelhřimov).

Tento výrok označujeme na základě závěrečných účtů kapitol MŠMT za nepravdivý.

V bilanci (.pdf) MŠMT za rok 2008 se uvádí, že pro oblasti sportu byly v návrhu státního rozpočtu vyčleněny výdaje ve výši 2 234 450 tis. Kč.

Rozpočet (.pdf) pro rok 2011 počítal s částkou 1 899 160 tis. Kč, což není o 57 % , ale o cca 17,7 % méně.

Klesání výdajů na sport je však nepopiratelně dlouhodobým trendem. Další problémy českému sportu přinesla rovněž situace okolo sázkové společnosti Sazka, která se na financování sportu podílí.

Fiskální smlouva EU a balíček six-pack k sobě opravdu mají velmi blízko, ale jak je zřetelné z níže vypsaných bodů, fiskální smlouva je v některých oblastech konkrétnější a jde více do hloubky. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok Jiřího Čáslavky jako zavádějící.

Podle nově vzniklé fiskální smlouvy EU (.pdf) by státy měly:
1. mít vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet,
2. celkový veřejný dluh by neměl překročit 60 % HDP,
3. automatické sankce za nedodržení 3 % deficitu veřejných financí,
4. dosáhout maximálního rozpočtového schodku ve výši 0,5 %.

5. Pakt rovněž upravuje otázku společných summitů- členové eurozóny by se měli neformálně scházet minimálně dvakrát ročně, přičemž nečlenům, kteří ale podepsali fiskální úmluvu, bude účast také umožněna.

Balíček six-pack(ang.) obsahuje tyto zásady:
1. Míra veřejného dluhu pod 60%
2. Finanční postih ve výši 0,1 % HDP v případě nedodržení doporučení Rady EU v otázce nadměrného schodku
3. Dodržování přísné a zodpovědné fiskální politiky i v období růstu
4. Sankce ve výši 0,2 % DPH v případě nedodržení fiskálních pravidel
5. Zavedení základních nástrojů fiskální politiky (účetní systémy, statistiky, daňové předpisy)
6. Pravidelná posuzovaní rizika nerovnováhy pomocí ekonomických ukazatelů

Výše zmíněná fakta dokazují, že ač jsou si oba legislativní akty velmi blízké, přijetí six-packu rozhodně nenutí státy k aplikaci pravidel fiskální smlouvy.

Na základě údajů Evropské komise a Eurostatu hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Podle údajů na stránkách EU rozpočet EU skutečně činí zhruba 1% HDP členských států. Konkrétně v roce 2011 se například HDP všech členských států pohybovalo ve výši 12 629 458.3 milionů euro a rozpočet Evropské unie ve výši 126 527.2 euro milionů euro, tj. 1,002%.

Výrok lze hodnotit jako pravdivý, skupina poslanců ČSSD v této otázce opravdu podala podání k Ústavnímu soudu.

Podle informací dostupných na stránkách Ústavního soudu: „Poslanci Parlamentu ČR podali Ústavnímu soudu návrh na zrušení tzv. zdravotnické reformy, která dělí zdravotní péči hrazenou z veřejného pojištění na „základní“ a „ekonomicky náročnější“. Celkem 51 poslanců v čele s Bohuslavem Sobotkou žádá zároveň Ústavní soud o přednostní projednání návrhu.“ Stalo se tak v prosinci 2011. Text podání je dostupný na stránkách Ústavního soudu (.pdf).

V roce 2008 byla skutečně podepsána rámcová smlouva (.zip) mezi Ministerstvem vnitra ČR a firmou Fujitsu Siemens Computers, s. r. o., na poskytování licencí a služeb pro subjekty veřejné správy. Za Ministerstvo vnitra podepisoval tuto smlouvu tehdejší ministr Ivan Langer.

Výrok hejtmana Novotného hodnotíme jako pravdivý, neboť již několik škol s učňovskými a technickými obory nabízí svým studentům motivaci v podobě prospěchových stipendií.

Server iDnes.cz informoval 22. března 2011 o skutečnosti, v Karlovarské kraji další střední škola zavádí možnost prospěchového stipendia pro dobré studenty. Konkrétně se jedná o Integrovanou střední školu technickou a ekonomickou v Sokolově (tato škola nabízí měsíční prospěchová stipendia ve výši (.pdf) 200 - 600 Kč.).

Podobný systém zavedla Integrovaná střední škola Cheb, která, jak informovala Česká televize, začne od nového školního roku (2012/2013) vyplácet měsíční prospěchová stipendia ve výši 200 - 600 Kč.

Další odbornou školou, kde je zaveden systém stipendií pro studenty, je Střední průmyslová škola v Ostrově, což lze dokumentovat na stipendijním řádu (.pdf) dané školy.

Na základě informací z portálu EUR-Lex hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

V roce 1999 byla skutečně vydána směrnice Rady 1999/74/ES, která stanovila minimální požadavky na ochranu nosnic v EU a od 1. ledna 2012 zakázala chov nosnic v jiných než tzv. „obohacených klecích“.

Tento výrok lze hodnotit jako pravdivý. Lisabonskou smlouvu projednával dvakrát Ústavní soud, byla schválena oběma komorami parlamentu a následně se objevil požadavek prezidenta Klause na výjimku.

Lisabonská smlouva (jako Sněmovní tisk 407) byla 29. ledna 2008 předložena vládou Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací. Senát následně podal Ústavnímu soudu ČR návrh na přezkum souladu Lisabonské smlouvy s ústavním pořádkem ČR a ten konstatoval, že Senátem označená ustanovení nejsou v rozporu s Ústavou. Poslanecká sněmovna návrh schválila 18. Února 2009 (pro bylo 125 poslanců). Senát dal souhlas s ratifikací smlouvy 6. května 2009 (pro bylo 54 senátorů). V září 2009 ale skupina senátorů podala druhý návrh Ústavnímu soudu na přezkum Lisabonské smlouvy. Prezident se rozhodl vyčkat s podpisem smlouvy, dokud senátoři návrh k Ústavnímu soudu nepodají. V říjnu 2009 také prohlásil, že bude požadovat výjimku z Listiny základních práv a svobod, jako si vyjednalo Polsko a Velká Británie. Ústavní soud 3. listopadu 2009 konstatoval, že Lisabonská smlouva jako celek není v rozporu s ústavním pořádkem ČR. Ještě ten den ji pak podepsal jak prezident, tak předseda vlády.