Přehled ověřených výroků

Uveďme, že část výroku „učitelé celých 12 měsíců učili on-line z domu na své mobilní data“ neověřujeme. Zaměříme se pouze na srovnání podpory učitelů na Slovensku a v Česku.

Slovenské ministerstvo školství v říjnu 2020 po dohodě s mobilními operátory oznámilo navýšení mobilních dat pro učitele. Operátoři se zavázali poskytovat tuto službu bezplatně. Slovenský ministr školství uvedl, že učitelé, kteří učili online a byli nuceni využívat k výuce svůj telefon, mohli zažádat prostřednictvím ředitelů o navýšení nejen dat na minimálně 10 GB, ale i o neomezené volání. Např. mobilní operátor Telekom se rozhodl pro neomezený objem dat pro pedagogy. Slovenští učitelé mohli využít akci do 30. června 2021.

Dodejme, že výzkum, který si nechala zpracovat společnost Avast, ukázal z pohledu rodičů hodnotících výuku to, že učitelé na Slovensku distanční výuku zvládali lépe než jejich čeští kolegové. Na Slovensku kupříkladu funguje webová stránka Učíme na diaľku, která slouží jako nástroj podpory učitelům, aby zvládali distanční vyučování.

V Česku ministerstvo školství také zřídilo podobný web nazvaný Na Dálku, s mobilním připojením k internetu však učitelům nijak finančně nepomohlo. Ministerstvo nicméně pro školy vyčlenilo více než miliardu korun na pořízení techniky nutné k distanční výuce. Doplňme, že z českých operátorů se zvýhodněným tarifem pro učitele přišel v listopadu 2020 Vodafone.

Marian Jurečka svým výrokem nesprávně naznačuje, že Slovensko dalo učitelům peníze na mobilní internet. Reálně službu navýšení dat hradili operátoři a slovenský stát nemusel vynaložit ani euro. Nicméně Marian Jurečka zjevně upozorňuje zejména na rozdíl v přístupu na Slovensku a v Česku – na Slovensku ministerstvo školství vyjednalo lepší podmínky s operátory, zatímco v Česku nic takového neproběhlo. Výrok Mariana Jurečky proto hodnotíme jako pravdu s výhradou.

Současná vláda Andreje Babiše se ve svém programovém prohlášení z června 2018 (.pdf, str. 14) zavázala, že na konci volebního období v roce 2021 budou platy pedagogů i nepedagogických pracovníků ve školství odpovídat minimálně 150 % jejich výše v roce 2017. V rámci tohoto vládního slibu pak skutečně došlo k poměrně výraznému zvýšení průměrného platu učitelů v regionálním školství.

Uveďme, že Andrej Babiš či Alena Schillerová dlouhodobě hovoří o tom, že navýšení platu učitelů na 150 % oproti roku 2017 znamená nárůst na 45 tisíc Kč v roce 2021. Podle dat MŠMT (.xlsx, list A4.1.2) nicméně průměrný plat učitelů v regionálním školství v roce 2017 činil 31 578 Kč, a růst na 150 % by proto měl odpovídat 47 367 Kč.

Vládní představitelé zde tak pravděpodobně zaměňují pojem učitel s širším pojmem pedagogický pracovník, kam kromě učitelů spadají například také asistenti pedagoga či školní psychologové atd. V roce 2017 (.xlsx, list T2.3.E) totiž jejich průměrný plat byl 30 259 Kč. Z této částky by pak 150 % činilo 45 389 Kč, což více odpovídá číslům, která ve spojitosti s platy učitelů používá premiér Babiš.

Nyní se ale zaměřme na skutečný vývoj platů učitelů, o nichž v námi ověřovaném výroku mluví Andrej Babiš. Upřesněme, že data za první a druhé čtvrtletí roku 2021 prozatím nejsou k dispozici, můžeme však popsat růst těchto platů do roku 2020.

Jak lze vidět v grafu níže, který zobrazuje hodnoty platů pracovníků v regionálním školství za roky 2017, 2018, 2019 a 2020 (vše .xlsx, list T2.3.E), průměrný plat učitelů v minulém roce dosáhl 44 224 Kč, tedy přibližně 140 % platu učitelů v roce 2017.

Popsat stav platů v roce 2021 je složitější, jelikož jde o probíhající období a nemáme k dispozici přesné statistické údaje. Musíme tedy posuzovat letos probíhající navyšování platů a zjistit, jestli došlo k meziročnímu navýšení, které by vedlo ke splnění vládního slibu.

O navýšení platů na rok 2021 vláda rozhodla v prosinci 2020. V jejich tarifní části však došlo k navýšení jen o 4 %. Podle ministra školství Roberta Plagy se ale další prostředky k učitelům měly dostat v nárokových nadtarifech, odměnách a příplatcích, a celkový objem prostředků na jejich platy tak měl v roce 2021 narůst o 9 %. Takovýto nárůst platů pak oznámilo i MŠMT.

Rozpočtové prostředky na platy ve školství pak na rok 2021 skutečně meziročně narostly o 9 %. I dle srpnové predikce projektu IDEA Cerge-Ei (.pdf, str. 6), jež se týká vývoje poměru učitelských platů a průměrné mzdy, by se platy učitelů oproti roku 2020 měly zvýšit o 9 %.

Meziroční nárůst o 9 % by pak zvedl průměrný plat učitele na 48 204 korun, tedy 152,7 % platu z roku 2017. Ačkoli přesné hodnoty průměrných platů ve školství za rok 2021 budou k dispozici až v následujícím roce, z dostupných údajů lze bezpečně dovodit, že platy učitelů nyní skutečně dosahují úrovně slíbené v programovém prohlášení vlády.

Jan Hamáček mluví o údajném záměru Víta Rakušana, respektive koalice Pirátů a Starostů, na snížení počtu státních zaměstnanců o 13 %. Tato koalice ale ve svém programu ani jinde takový záměr nezmínila. Naopak koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09), ve svém programu pro nadcházející volby slibuje snížení počtu státních úředníků o 13 %. Zdůrazněme, že se jedná o „státní úředníky“, nikoliv státní zaměstnance.

Počet státních zaměstnanců (případně úředníků) je překvapivě velmi složitým ukazatelem. Vývoj počtu státních zaměstnanců každoročně sleduje například Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) či Ministerstvo financí. Každá z těchto institucí však zahrnuje do svých dat různé složky státních zaměstnanců a jiné vynechává.

Například NKÚ ve svém Stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2019 (.pdf) nezapočítává do svých dat zaměstnance, kteří „nemají status zaměstnance ve státní správě (např. učitelé, vojáci)“ (.pdf, str. 39). Podle těchto dat působilo v roce 2019 ve státní správě přibližně 161 tisíc osob (.pdf, str. 40).

Ministerstvo financí v rámci publikací Státní rozpočet v kostce (.pdf) pak sleduje počty všech zaměstnanců „organizačních složek státu a příspěvkových organizací“, tedy také učitele či policejní složky. Celkový počet pracovních míst těchto zaměstnanců k 1. lednu 2021 činil zhruba 482 tisíc (.pdf, str. 33).

Podrobněji jsme o počtu státních zaměstnanců psali zde.

Nicméně ať už bychom porovnávali kterýkoliv ukazatel, na výpočet, o kterém Jan Hamáček mluví, to nebude mít vliv. Ten totiž mluví výhradně o policistech a potenciálním snížení jejich počtu o 13 %. K 1. lednu 2021 působilo v České republice celkem 40 434 státních policistů. Pokud by tedy došlo ke snížení jejich stavu o 13 %, o zaměstnání by přišlo opravdu přibližně 5 tisíc z nich.

Je však nutné podotknout, že záměr koalice SPOLU se týká „státních úředníků“, zjevně ne příslušníků Policie ČR. Jan Hamáček tedy pro ilustraci dopadu 13% snížení stavu nevybral správný příklad, protože se snížením počtu policistů koalice SPOLU nepočítá. Dalším důvodem pro hodnocení výroku jako zavádějícího, je pak skutečnost, že vicepremiér Hamáček přisuzuje záměr Vítu Rakušanovi, přestože 13% snížení počtu úředníků je záměrem konkurenční koalice SPOLU.

Dle aktuálního zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostl hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí roku 2021 meziročně o 8,2 %. V mezičtvrtletním srovnání česká ekonomika vzrostla o 1,0 %. Růst byl způsoben převážně rostoucí spotřebou domácností. Jedná se o nejvyšší meziroční nárůst v historii, což je důsledkem oživení ekonomiky po uvolnění protiepidemických opatření a propadu ekonomiky během první vlny pandemie covidu-19 v roce 2020.

První předběžný odhad ČSÚ z konce července kalkuloval s o něco menším růstem HDP, a to s meziročním zvýšením o 7,8 % a mezičtvrtletním o 0,6 %.

Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč poté očekával meziroční nárůst kolem 8 %. Někteří analytici pro ČTK uvedli, že původní odhad růstu HDP ve 2. čtvrtletí roku 2021 byl o něco vyšší. Například dle prognózy Komerční banky z dubna se mělo jednat o meziroční nárůst o 8,4 % (.pdf, str. 25).

Prognóza vývoje české ekonomiky České národní banky z července 2021 nicméně odhadovala meziroční nárůst HDP v druhém čtvrtletí 2021 na 9,0 % a mezičtvrtletní na 1,7 % (.pdf, str. 44). Z tohoto důvodu proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Miloslava Vostrá odpovídá na otázku moderátorky: „Čím to je, že jsme na tom tak špatně v rámci evropských zemí?“ V následujících odstavcích se proto podíváme na srovnání Česka s ostatními zeměmi Evropy, respektive vzhledem k obvyklé struktuře mezinárodních statistik Evropské unie.

Předsedkyně rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miloslava Vostrá pravděpodobně čerpá z informací, které vychází z analýzy statistického úřadu Evropské unie, Eurostatu. Ten 22. července 2021 vydal analýzu (.pdf) o stavu státních dluhů zemí EU a jejich porovnání ku HDP.

Eurostat porovnává ukazatel zadlužení ku HDP evropských zemí a jeho vývoj. Srovnává tedy to, jak velký dluh mají evropské státy v poměru k výkonnosti, představované ukazatelem HDP. Pokud se podíváme na celkový stav tohoto ukazatele (.pdf, str. 4) na konci prvního kvartálu roku 2021, jsou nejvíce zadluženými státy Řecko (209,3 %), Itálie (160,0 %) a Portugalsko (137,2 %). Česká republika je se svými 44,1 % pátou nejméně zadluženou zemí v EU.

Miloslava Vostrá však zmiňuje tempo růstu zadluženosti. Eurostat porovnává i toto kritérium, a to jako změnu ukazatele zadlužení proti HDP mezi posledním čtvrtletím roku 2020 a prvním čtvrtletím roku 2021. Při tomto srovnání má Česká republika opravdu druhé největší tempo růstu v EU. Největší tempo růstu zaznamenala (.pdf, str. 4) kyperská ekonomika (+6,5 p. b.), poté již zmíněné Česko (+6,3 p. b.) a na třetím místě se pak nachází Španělsko (+5,3 p. b.).

Informace o zrychlujícím se tempu růstu vládního dluhu představil také Nejvyšší kontrolní úřád (NKÚ) v rámci svého stanoviska (.pdf) k návrhu Státního závěrečného účtu za rok 2020. NKÚ ve stanovisku uvádí (.pdf, str. 21): „Předpoklad rychlejšího tempa zadlužování než u ČR v letech 2021 a 2022 je pouze u Malty. Mnohem pomalejší tempo zadlužování v tomto období se očekává i u ostatních zemí V4.“ Dále na stejné straně doplňuje: „(…) přesto ČR i v roce 2020 patřila k nejméně zadluženým zemím EU. Na druhou stranu na roky 2021 a 2022 je v ČR očekáváno druhé nejrychlejší tempo zadlužování v EU v důsledku prohlubování strukturálního deficitu (mj. zrušení superhrubé mzdy, růst platů, sociálních dávek).“

Míra inflace v České republice dosáhla v červenci 2021 3,4 %. Jedná se o poslední dostupná data ke dni rozhovoru (31. srpna 2021). Německý i španělský statistický úřad nicméně již na konci srpna zveřejnily data o srpnové inflaci.

Tyto statistické úřady zveřejňují vedle míry inflace i tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), který se používá při měření inflace v eurozóně a zajišťuje „skutečnost, že všechny země Evropské unie dodržují stejnou metodiku výpočtu“. Harmonizovaná míra inflace pak byla ve Španělsku 3,3 % a v Německu 3,4 %, zde nejvíce od roku 2008.

Miloslava Vostrá tedy uvádí správné hodnoty u všech tří států. V Česku dosáhla inflace v červenci 3,4 %, stejnou hodnotu měla v srpnu i harmonizovaná inflace v Německu. Ve Španělsku pak činila 3,3 %.

Miloslava Vostrá (KSČM) odpovídá na otázku moderátorky, která se ptala (video, čas 3:33): „A ví vláda, co chce, když při ekonomickém růstu plánuje další obří schodek státního rozpočtu ve výši 390 miliard korun?“ Uveďme, že rozhovor se konal 31. srpna, tedy ještě předtím, než Ministerstvo financí (MF) předložilo vládě návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2022.

Předpokládané parametry státního rozpočtu pro budoucí rok MF předložilo na konci května 2021. Tehdejší návrh skutečně počítal se schodkem 390 miliard korun, jak správně uvádí poslankyně Vostrá. MF předpokládalo příjmy ve výši 1485,7 mld. a výdaje ve výši 1875,7 mld. Kč. Podle ministryně financí Aleny Schillerové návrh již zahrnoval mj. i zvýšení důchodů o 300 Kč nad zákonnou valorizaci, které bylo schváleno v téže době. Vláda parametry rozpočtu schválila 7. června.

Ve druhém návrhu rozpočtu na rok 2022, kterou Ministerstvo financí představilo vládě 1. září, však očekávaný schodek klesl. V současné době je předpokládán v hodnotě 376,6 mld. korun. Tento návrh byl již zpracován jako návrh zákona o státním rozpočtu, který musí vláda Poslanecké sněmovně předložit nejpozději do 30. září.

Pro srovnání můžeme uvést, že rozpočet na rok 2020 končil se schodkem 367,4 mld.korun. Letošní rok měl být původně zakončen s deficitem (.pdf, str. 13) 320 miliard Kč. Nicméně, podobně jako v loňském roce, byl plánovaný schodek novelizací posunut až na 500 miliard. Dodejme, že ke konci srpna dosáhl schodek rozpočtu 298,1 mld. Kč, což je o cca 67 miliard více než v totožné době loňského roku.

Zmiňme také rozpočet prozatím posledního roku, kdy se ekonomika nemusela vyrovnávat se zátěží pandemie onemocnění covid-19. Rok 2019 zakončila vláda se schodkem 28,5 mld. Kč.

Požadavek vyhlášení pracovního volna vyslovil 8. listopadu 2020 v pořadu Otázky Václava Moravce (video, čas 52:48) předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Požadoval tehdy, aby bylo vyhlášeno pracovní volno zejména v pondělí 16. listopadu, tedy mezi víkendem a státním svátkem v úterý 17. listopadu. „Vidíme před sebou příležitost. Za náklady jednoho dne se získá časový úsek čtyř dnů, kdy se omezí kontakty. Ideální by bylo, když by volno bylo i v pátek 13. listopadu. Za relativně nízké náklady se tak přeruší komunitní přenos viru,“ vysvětloval záměr odborů jejich předseda Středula.

Zaměstnavatelé s návrhem odborů nicméně nesouhlasili, protože se obávali, že by volno musely zaplatit firmy, které byly často samy v tíživé situaci. Stát nakonec pracovní volno 16. listopadu nenařídil. „Neexistuje žádná legální forma, jakým způsobem by to v současné době stát mohl nařídit nebo umožnit,“ řekl tehdy po jednání vlády někdejší ministr zdravotnictví Jan Blatný (video, čas 0:19).

Obdobný požadavek Středula zopakoval 22. února 2021 prostřednictvím twitterového příspěvku, ve kterém se vyslovil pro tzv. velikonoční lockdown na začátku dubna. „Nejen 4 dny přerušené práce, ale klidně celý týden pomohou omezit šíření nemoci a odlehčit nemocnicím a přerušit komunitní šíření viru,“ uvedl tehdy k požadavku odborů. „Nenavrhujeme totální lockdown, ale umíme si představit přejít na delší dobu do svátečního módu – tedy funguje kritická infrastruktura a všechny k tomu určené služby, včetně nepřetržitých provozů,“ vysvětloval později Středula stanovisko odborů v rozhovoru pro Český rozhlas. Středulou popsaná situace by tedy znamenala zastavení průmyslu.

Doplňme, že s analogickým požadavkem zastavení průmyslu před Velikonocemi přišel o měsíc později i epidemiolog Petr Smejkal, člen Rady vlády pro zdravotní rizika a vedoucí Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES), která tehdy působila jako odborný poradní orgán Ministerstva zdravotnictví. 

Proti zastavení průmyslu se však v březnu opět vymezili zaměstnavatelé, jejichž postoj potvrdil prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák nebo prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner. „O tom je potřeba vést debatu hlavně s tripartitou, oni by měli mít rozhodující slovo,“ uvedl tehdy k návrhu na zastavení průmyslu před Velikonocemi premiér Andrej Babiš. Dodejme, že k uzavření průmyslu nakonec nedošlo.

Českomoravská konfederace odborových svazů tedy dvakrát požadovala, aby v souvislosti s epidemickou situací došlo ke krátkodobému zastavení průmyslu. Poslankyně Vostrá ve svém výroku použila spojení „úplné uzavření ekonomiky“, což lze chápat jako lehce nadnesený popis požadavku odborů. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ministryně financí Schillerová jednala od zveřejnění svého návrhu státního rozpočtu na konci května letošního roku s jednotlivými ministry o případných požadavcích jejich resortů. Druhá verze návrhu zákona o rozpočtu na rok 2022, kterou Ministerstvo financí vládě předložilo 1. září, obsahuje několik změn. Mezi ně patří například i navýšení financí pro resort dopravy o 10,5 mld. Kč.

Sama Alena Schillerová toto navýšení komentovala slovy: „Navyšujeme o 10,5 miliardy oproti červnovému rozpočtu. Bude to ryze proinvestiční rozpočet. Po tomto jednání jsme na částce 218 miliard. Investice navyšujeme velmi vysoce.“ Uveďme, že zmíněná hodnota 218 mld. je podle ministryně současná výše investic v rámci rozpočtu. Tato složka rozpočtu je důležitá také pro prezidenta Zemana; s tím se ministryně setkala 28. srpna. Podle mluvčího prezidenta by Miloš Zeman bez patřičných změn rozpočtu mohl daný návrh vetovat.

I přes navýšení financí pro resort dopravy disponovala zářijová verze návrhu zákona o státním rozpočtu nižším schodkem. V květnu počítalo Ministerstvo financí se schodkem minus 390 mld., zatímco v současné době se jedná o minus 376,6 mld. Kč.

Pro srovnání můžeme uvést, že rozpočet na rok 2020 končil se schodkem 367,4 mld. Kč. Letošní rok měl být původně zakončen s deficitem (.pdf, str. 13) 320 mld. Kč. Podobně jako v loňském roce byl plánovaný schodek novelizací posunut až na úroveň 500 mld. Kč. Ke konci srpna dosáhlo hospodaření státu rekordního schodku 298,1 mld. Kč, což je téměř o 70 mld. víc než v loňském roce.

Podle zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny je vláda povinna předložit Poslanecké sněmovně návrh státního rozpočtu nejpozději tři měsíce před začátkem následujícího roku. Toto zákonné znění tedy odpovídá termínu 30. září, které zmiňuje poslankyně Vostrá ve výroku.

Loni, tedy v roce 2020, se při přípravě státního rozpočtu na nadcházející rok ovšem postupovalo jinak. Ve stavu legislativní nouze byl přijat zákon č. 288/2020 Sb., na základě kterého byl jednorázově změněn nejzazší termín pro předložení návrhu státního rozpočtu na rok 2021 Poslanecké sněmovně na 30. října 2020. V důvodové zprávě (.pdf, str. 2). k tomuto zákonu je uvedeno, že „v roce 2020 (…) nelze ani předložit zákon o státním rozpočtu na rok 2021 do Poslanecké sněmovny do konce září z důvodu extrémní nejistoty ohledně hloubky zdravotní a ekonomické krize, jejího trvání a následných projevů po jejím skončení.“ Loni tak vláda schválila návrh státního rozpočtu na nadcházející rok 19. října 2020. Vládou schválený návrh byl předložen Poslanecké sněmovně 30. října 2020.

Nicméně předchozí roky vláda postupovala v souladu s ustanovením § 101 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, který jsme zmiňovali v úvodu. V roce 2019 tedy vláda Andreje Babiše schválila návrh státního rozpočtu na následující rok 16. září, přičemž tento návrh byl předložen dolní komoře Parlamentu 30. září. Obdobně i předcházející rok 2018 návrh státního rozpočtu vláda schválila 19. září a následně předložila Sněmovně 27. září.

Odlišná situace ovšem nastala v roce 2017, tedy v roce, kdy se konaly volby do Poslanecké sněmovny. Návrh státního rozpočtu byl schválen 25. září 2017, a to ještě vládou Bohuslava Sobotky. Návrh státního rozpočtu byl nejprve předložen Sněmovně ve standardní lhůtě 29. září.  Nicméně znovu byl předložen Poslanecké sněmovně ještě 30. října, tedy až po volbách, které se konaly 20. a 21. října. Není totiž možné, aby nově zvolená Sněmovna automaticky projednala návrhy, které byly předloženy předchozí Sněmovně. „Návrh rozpočtu jsme dnes znovu schválili v identickém znění a bude odeslán do Poslanecké sněmovny tak, aby se neztrácel čas a aby nová sněmovna, jakmile se ustaví, jej mohla začít projednávat a schválit, aby se země vyhnula rozpočtovému provizoriu,“ komentoval situaci 23. října 2017 tehdejší předseda vlády Bohuslav Sobotka. O návrhu státního rozpočtu tehdy rozhodovala až nově obsazená Poslanecká sněmovna. Obdobná situace se pravděpodobně bude opakovat i letos.

Výrok poslankyně Vostré hodnotíme jako pravdivý, protože vláda musí skutečně předložit Poslanecké sněmovně návrh státního rozpočtu na nadcházející rok nejpozději 30. září.