Přehled ověřených výroků

Ministerstvo financí (MF) ve své tiskové zprávě z 1. února 2021 uvedlo, že státní rozpočet je ve schodku 31,5 miliardy korun.

„Meziroční zhoršení salda o 23,5 mld. Kč je výsledkem pokračujícího poklesu daňových příjmů prohloubeného změnou rozpočtového určení daní ve prospěch územních rozpočtů o 2,2 mld. Kč a převodem 12 mld. Kč na financování sociálních služeb, které v loňském roce proběhlo až v únoru," uvedlo MF ČR. 

Celkové příjmy rozpočtu v lednu meziročně klesly o 4 miliardy na 120,2 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu v lednu pak meziročně stouply o 19,5 miliardy na 151,6 miliardy korun.

Jde o nejvyšší lednový schodek od vzniku ČR. Loni v lednu schodek rozpočtu činil osm miliard korun.

Již v prvním měsíci nového roku je schodek státního rozpočtu na 1/10 schváleného deficitu. Schválený schodek rozpočtu na letošní rok je totiž 320 miliard korun. Nicméně schodek ještě nepočítá s dopady daňového balíčku, který mimo jiné zrušil superhrubou mzdu. Změna daní by měla podle dřívějších odhadů MF ČR snížit příjmy státního rozpočtu o 87,5 miliardy korun. Nová výše schodku s ohledem na dopady daňového balíčku by podle ministryně financí Aleny Schillerové měla být stanovena koncem února či počátkem března.

Ministerstvo financí vydalo tiskovou zprávu, ve které píše o lednovém hospodaření státního rozpočtu. Ten podle ministerstva skončil v deficitu ve výši 31,5 miliardy a po očištění od příjmů z Evropské unie a finančních mechanismů činil výsledný deficit 32,9 miliard korun. Podle České televize se jedná o „nejvyšší lednový schodek od vzniku Česka“. Pro představu bylo saldo státního rozpočtu za minulý rok 8 miliard a bez vlivu Evropské unie a finančních mechanismů 6,8 miliard korun. 

Ministerstvo uvádí, že jsou příjmy státního rozpočtu ovlivněny restrikcemi ekonomické činnosti v důsledku stále probíhající epidemie, poklesem zaměstnanosti a mírným růstem mezd a platů. Celkové příjmy do státního rozpočtu klesly meziročně o 3,2 %, to je o 4 miliardy korun.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob, které bylo ovlivněno výplatou kompenzačních bonusů, meziročně pokleslo o 7 %, což odpovídá jedné miliardě.  Také daně z příjmů právnických osob se meziročně propadly, a to o 400 milionů korun. Nejvyšší nominální meziroční pokles představovala daň z přidané hodnoty. Kvůli nižším daňovým sazbám na stravovací a jiné služby a restriktivním proticovidovým opatření se snížilo meziroční inkaso z DPH o 2,8 miliardy korun. Nejvyšší procentuální propad daňových příjmů pak byl zaznamenán u spotřebních daní, kde meziroční pokles činil 13,7 %, což odpovídá 1,7 miliardám korun. 

Po sečtení propadu všech daňových příjmů se dostaneme na 5,9 miliard korun.. Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože odchylka činí 0,3 miliardy, což nepřesahuje naši míru 10% tolerance u číselných údajů.

Ministerstvo financí uveřejnilo (.xlsx) lednové meziroční porovnání příjmů a výdajů (viz grafy). V lednu roku 2020 přiteklo do státní kasy 124,13 miliard a výdaje činily 132,13 miliard korun. Saldo bylo, jak už jsme psali výše, 8 miliard. V lednu letošního roku stát utratil 151,60 miliard, což převyšuje příjmy 120,15 miliard korun o 31,45 miliardy.

Zda propady příjmů v lednu 2021 „nakonec nejsou tak velké“, je poměrně subjektivní, nicméně je pravdou, že ve srovnání s lednem 2020 nejsou celkové rozdíly v rozpočtových příjmech vhledem k celkovým příjmům, zejména s ohledem na pandemii covidu-19, zásadní.

Na webových stránkách (.png) Ministerstva financí lze stáhnout dokument s názvem „Informační leták – Poskytnutá pomoc k 31. 1. 2021 v souvislosti s dopady pandemie COVID-19“. Stejnou tabulku sdílela ministryně financí Alena Schillerová na Twitteru.

Dle tabulky opravdu poskytl stát v souvislosti s pandemií covidu-19 k 31. lednu 2021 pomoc v celkové výši 302,1 miliard Kč. Celá částka ovšem nebyla vládou přímo uvolněna do ekonomiky, neboť do pomoci započítává rovněž záruční schémata v celkové výši 66,9 mld. Kč, konkrétně záruční programy COVID I-III a další. U těch se však jedná o komerční úvěry poskytnuté soukromými finančními institucemi, za které stát poskytl prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky částečnou záruku.

Stát je tedy připraven prostředky vyplatit pouze v případě, že úvěry u komerčních subjektů nebudou řádně splaceny. Bezpochyby tak na sebe bere riziko a přispívá k oživení ekonomiky, zároveň jde však o mechanismus výrazně odlišný od přímé finanční podpory. Podpořené úvěry nejsou reálnými výdaji vlády a nelze je započítávat do státem přímo poskytnuté pomoci.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť tvrzení Aleny Schillerové vyznívá tak, že se jedná o přímou finanční podporu, která již byla poskytnuta vládou v souvislosti s pandemií nemoci covid-19. Celková částka, kterou ministryně, respektive Ministerstvo financí, uvádí, nicméně zahrnuje záruční schémata, která nejsou přímými finančními prostředky uvolněnými vládou.

Výše výdajů vládní pomoci na podpůrná opatření v souvislosti s nemocí covid-19 činila (.xlsx, list Opatření COVID-19) v lednu 2021 dle Ministerstva financí 13,3 miliardy Kč ze státního rozpočtu, celkově 17,1 miliardu Kč ze všech veřejných rozpočtů.

V rámci přímých opatření představoval nejvyšší výdaj kompenzační bonus za podzimní bonusová období (1,9 miliard Kč z veřejných rozpočtů, z toho 1,3 miliardy Kč ze státního rozpočtu), zrušení daně z nabytí nemovitých věcí (1,4 miliardy Kč ze státního rozpočtu) a programy Antivirus A, A Plus i B (3,3 miliardy Kč ze státního rozpočtu).

Ve zdravotnictví a sociálních službách představovalo největší výdaj zvýšení plateb státu za státního pojištěnce (4,2 miliardy Kč ze státního rozpočtu). Naopak odklady a úpravy záloh daní představovaly nejnižší výdaje (celkem 0,7 miliard Kč z veřejných rozpočtů, z toho 0,3 miliardy Kč ze státního rozpočtu).

Ministerstvo financí do celkových výdajů na podpůrná opatření zahrnuje také výši poskytnutých či zaručených úvěrů z veřejných rozpočtů. Ty představovaly v lednu 2021 výdaj v celkové hodnotě 2,7 miliard Kč, z nichž největší část byly úvěry v rámci programu COVID III ve výši 1,6 miliard Kč. Ve skutečnosti se však jedná o komerční úvěry poskytnuté soukromými finančními institucemi, za které stát poskytl prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky částečnou záruku. Stát je tedy připraven prostředky vyplatit pouze v případě, že úvěry u komerčních subjektů nebudou řádně splaceny. Bezpochyby tak na sebe bere riziko a přispívá k oživení ekonomiky, zároveň však jde o mechanismus výrazně odlišný od přímé finanční podpory. Sčítat záruky s přímou podporou tak, jak to dělá Alena Schillerová, respektive Ministerstvo financí, je tedy zavádějící.

Bez započtení výdajů na záruční schémata by celkové výdaje z veřejných rozpočtů činily jen 14,4 miliardy Kč.

Z výše uvedeného tweetu ověřujeme pouze tu část týkající se výše výdajů na sociální služby a požadavků krajů.

Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje (.pdf, str. 1) pro rok 2021 vynaložit na běžné náklady sociálních služeb sumu ve výši 21,41 miliard Kč. V loňském roce tyto běžné náklady představovaly částku 18,6 miliard Kč. Vzhledem k pandemii koronaviru však ministerstvo vyhlásilo několik mimořádných dotačních titulů, a to za účelem úhrady zvýšených nákladů či podpory zaměstnanců. Tyto mimořádné dotace, jejichž přehled znázorňuje tabulka níže, tak představovaly další výdaj, a to ve výši 3,77 miliard Kč. Celková suma, kterou ministerstvo vynaložilo na sociální služby, tedy v roce 2020, byla 22,37 mld. Kč.

Pokud tedy porovnáme financování pouze samotných běžných dotací sociálním službám, byla by plánovaná částka 21,41 miliard Kč skutečně rekordní. Se započtením mimořádných dotací by však byla největší sumou ve výši 22,37 miliard Kč ta za rok 2020. Ministerstvo sice uvádí (.pdf, str. 2), že i pro rok 2021 plánuje vypsat mimořádné dotační tituly (na úhradu zvýšených nákladů či odměny pro zaměstnance), nijak blíže však tyto plány dále nespecifikuje.

Z veřejných zdrojů se nám dále nepodařilo dohledat přesnou částku, kterou na financování sociálních služeb pro letošní rok požadovaly kraje. Oslovili jsme proto Asociaci krajů České republiky a jednotlivě i několik hejtmanů – Martina Netolického, Martina Kubu, Petra Kulhánka a Vítězslava Schreka. Jelikož nám prozatím (k 28. lednu) na dotazy nikdo neodpověděl, nemůžeme pravdivost tweetu zcela vyhodnotit. Výrok tedy zatím hodnotíme jako neověřitelný.

Česká republika se v počtu obětí nemoci covid-19 v předešlých dnech (datováno k 24. lednu) pohybovala okolo 5. místa v přepočtu na milion obyvatel, a to v rámci celosvětového srovnání. Vzhledem k tomu, že se počty obětí mění každým dnem, se však v průběhu týdne před rozhovorem Česká republika o tento post dělila střídavě s Velkou Británií, Itálií či Bosnou a Hercegovinou. To naznačuje i graf níže, který zobrazuje situaci v zemích s nejvyšším počtem úmrtí na covid-19 při přepočtu na milion obyvatel. Přímo na 5. místě se poté Česká republika pohybovala ve dnech 22.–24. ledna 2021. 

K 24. lednu tak Česko mělo 1 435,2 obětí v přepočtu na milion obyvatel. V týdnu, který rozhovoru předcházel, se Česká republika drží na předních příčkách, i pokud se podíváme na 7denní průměr počtu úmrtí na milion obyvatel.

Vicepremiér Jan Hamáček reaguje svým výrokem na dřívější vyjádření ministra zdravotnictví Jana Blatného, podle kterého v České republice z oficiálních 15 tisíc obětí nemoci covid-19 zemřelo přímo na danou nemoc pouhých 30 %. Důvodem pak má dle něj být přísná metodika zaznamenávání obětí, které kupříkladu neměly zemřít na komplikace spojené s danou nemocí. Blatný dokonce v Poslanecké sněmovně uvedl, že se v Česku do statistik úmrtí s covidem-19 započítávají i oběti autonehod, u kterých je poté prokázán covid-19. To však odporuje oficiální metodice Ministerstva zdravotnictví.

Předběžná data Českého statistického úřadu za rok 2020 ovšem ukazují, že v porovnání s předchozími roky jsou loňské celkové počty zemřelých daleko vyšší a výrazně nad průměrem, v několika podzimních týdnech byl pak počet zemřelých dokonce dvojnásobný. Vysoký počet zemřelých naznačuje i graf níže, jenž obsahuje hodnoty prozatím do poloviny prosince 2020. Zatímco průměr za roky 2015 až 2019 vykazuje hodnotu 105 439 zemřelých, absolutní počet za rok 2020 činil (v půlce prosince) 120 486 zemřelých.

Při bližším porovnání roku 2020 pak nejvíce úmrtí připadlo na měsíce říjen (14 143) a listopad (15 646), jak znázorňuje graf níže. K postupnému navyšování počtu zemřelých začalo docházet od 40. týdne, tedy přelomu září a října. Vrchol v tomto ohledu představoval 44. týden (přelom října a listopadu) s 4 216 úmrtími.

Dodejme, že tato čísla přitom statisticky odpovídají křivce vývoje pandemie v Česku během podzimu. K největšímu nárůstu zachycených pozitivních případů nemoci covid-19 došlo v loňském roce právě během října a listopadu, což podrobněji znázorňuje následující graf.

Očkování proti covidu-19 v České republice začalo 27. prosince 2020. Mezi prvními očkovanými byl například i premiér Andrej Babiš či ministr zdravotnictví Jan Blatný. Dle Ministerstva zdravotnictví byla vakcína v úvodní fázi očkování poskytnuta především zdravotníkům a dále také zaměstnancům a klientům domovů pro seniory. Od 15. ledna se k očkování mohou registrovat všichni lidé starší 80 let.

Získat informace od Ministerstva zdravotnictví o počtu a struktuře lidí, kteří byli naočkováni prvními dávkami vakcíny, se na začátku roku 2021 snažil server Neovlivní.cz. Ministerstvo však dle tohoto serveru odmítlo odpovědět. S podobným dotazem se také již v prosinci 2020 server iROZHLAS.cz obrátil na Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), který rovněž ve své odpovědi ze 4. ledna informace uvést odmítl.

Jan Blatný na tiskové konferenci 5. ledna uvedl, že informace o očkování, tedy „kolik se za minulý týden dostalo do Česka vakcín a kolik jich bylo naočkováno“, budou zveřejňovány každý čtvrtek. Doplňme, že 5. ledna 2021 vládu k poskytování detailnějších dat o očkování vyzvali také experti ze sdružení KoroNERV-20.

Na tiskové konferenci 13. ledna poté Jan Blatný uvedl, že všechna vakcinační centra budou muset údaje o očkování hlásit do Informačního systému infekčních nemocí (ISIN) každý den. Na dotaz, zda budou také zveřejňována data o počtech očkovaných každý den, odpověděl, že důležitější je „přesnost“ dat před rychlostí jejich poskytnutí. Podobně se Jan Blatný vyjádřil i v Poslanecké sněmovně 19. ledna, kdy uvedl, že „správné číslo je důležitější než rychlé číslo“.

Uveďme, že nedostatek informací o očkování kritizovala i opozice, která požadovala pravidelnější zveřejňování dat.

Ve druhé polovině ledna server Neovlivní.cz následně zveřejnil další článek, ve kterém uvádí, že se redakce bližší data o očkování pokusila získat ještě několikrát – avšak opět neúspěšně. Na otázky týkající se vakcinace pak mělo Ministerstvo zdravotnictví přestat úplně reagovat.

Zveřejňování rozšířených informací o očkování, které budou rozčleněné podle krajů a věkových skupin, včetně denních vykázaných vakcinací, poté ministr Blatný přislíbil až po setkání s Piráty a hnutím STAN, které proběhlo 19. ledna.

Na závěr doplňme, že aktuálně jsou všechna data týkající se očkování proti covidu-19 zveřejňována na webu Ministerstva zdravotnictví vždy k 20. hodině předchozího dne.

Aktuální protiepidemický systém PES 2.0 (.pdf), který momentálně platí od 6. ledna 2021, ukazuje aktuální epidemickou situaci v krajích i celé ČR a daná opatření. Bodová škála indexu se pohybuje v rozmezí 0–100 bodů (.pdf, str. 12). PES zohledňuje v indexu rizika následující ukazatele (.pdf, str. 8):

• 14denní počty pozitivních na COVID-19 (na 100 000 obyvatel)
• 14denní počty pozitivních na COVID-19 (na 100 000 obyvatel ve věku od 65 let)
• zjednodušený výpočet reprodukčního čísla
• podíl hospitalizovaných nezachycených v komunitě za posledních 14 dní

Pozměněný protiepidemický systém vláda projednala v pondělí 25. ledna, tedy den po výroku Jana Hamáčka, a platit by měl od 1. února 2021. Ten má, dle neoficiálních verzí tabulky PES z 20. a 21. ledna (TN.cz, SeznamZprávy), nově obsahovat i ukazatel „orientační zatížení zdravotnického systému“, který by zobrazoval počet hospitalizovaných pacientů s covidem-19 (včetně osob na jednotkách intenzivní péče) jako podmínku pro možný přesun do jiného stupně pohotovosti.

Pro lepší pochopení výroku uveďme větu moderátorky Terezie Tománkové, která Hámáčkovu vyjádření předchází: „Zkuste se zeptat úplně normálních běžných lidí, jestli se vyznají v tom, jak se ten systém, ten index počítá, věřím, že vám málokdo odpoví.“

Aktuální protiepidemický systém PES 2.0 (.pdf), který platí od 6. ledna 2021, ukazuje aktuální epidemickou situaci v krajích i celé ČR a daná opatření (.zip). Bodová škála indexu rizika se pohybuje v rozmezí 0–100 bodů (.pdf, str. 12). PES zohledňuje v indexu následující ukazatele (.pdf, str. 8, 9):

• 14denní počty pozitivních na COVID-19 (na 100 000 obyvatel)
• 14denní počty pozitivních na COVID-19 (na 100 000 obyvatel ve věku od 65 let)
• zjednodušený výpočet reprodukčního čísla
• podíl hospitalizovaných nezachycených v komunitě, za posledních 14 dní

Na základě výše zmíněných ukazatelů se ke každému přiřadí body dle následujících tabulek (.pdf, str. 2–3):

K ukazatelům 14denní počty pozitivních na COVID-19 (na 100 000 obyvatel ve věku od 65 let) a podíl hospitalizovaných nezachycených v komunitě, za posledních 14 dní se přičítají 2 body, pokud je hodnota ukazatele v daném dni vyšší než před sedmi dny (.pdf, str. 3).

Příklad výpočtu indexu je uveden na straně 4 a 5. 

V datech MZČR (.csv) jsou uvedeny přímo údaje k daným ukazatelům a k nim body, případně i za týdenní růst. Sčítají se tedy 4 čísla za čtyři ukazatele, avšak mohou se přičítat body za týdenní růst.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, byť se ve výsledku může jednat o sčítání 5 či 6 čísel (pokud je indikován týdenní růst). Dvě ze čtyř čísel se mohou navýšit o dva body, stále se však jedná o součet čtyř čísel. Druhou část výroku – „to zas tak složitá věc není“ – pak nehodnotíme kvůli její subjektivnosti.