Přehled ověřených výroků

V České republice bylo očkování zahájeno 27. prosince 2020. Ministerstvo zdravotnictví prostřednictvím svých webových stránek uvádí, že ke dni 24. ledna tohoto roku bylo naočkováno 195 280 lidí, přičemž více než 11 000 lidí obdrželo obě dvě dávky vakcíny. Míra proočkovanosti populace k tomuto dni tedy činila zhruba 1,8 procenta. Aktuální data Ministerstva zdravotnictví (ke dni 1. února) pak vykazují více než 280 066 očkovaných, což představuje proočkovanost zhruba 2,6 procenta populace. Co se týče jednotlivých krajů, nejvyšší míru podaných vakcín vykazuje Praha.

Německo zahájilo očkování ve stejné době jako Česká republika. Podle statistik Institutu Roberta Kocha bylo v Německu ke dni 24. ledna (.pdf, str. 1) tohoto roku naočkováno 1 469 353 občanů, což představuje zhruba 1,8 procenta populace. Obě dvě dávky vakcíny k tomuto datu obdrželo více než 163 000 lidí. Aktuální data k 1. únoru pak vykazují více než 1 935 000 (.pdf, str. 1) očkovaných, což představuje zhruba 2,3 procenta populace. Z jednotlivých spolkových zemí nejvyšší míru proočkovanosti vykazuje Meklenbursko-Přední Pomořansko, Porýní-Falc a Šlesvicko-Holštýnsko. 

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) kontroluje a registruje léčivé přípravky v rámci Evropské unie. Aktuálně k datu rozhovoru (24. ledna 2021) byly v EU schváleny vakcíny proti covidu-19 od firem Pfizer/BioNTech a Moderna, později získala podmínečnou registraci také vakcína společnosti AstraZeneca.

EMA ruskému výrobci vakcíny Sputnik V poskytuje poradenství ohledně vakcíny. Výkonná ředitelka EMA Emer Cooke nicméně v úterý 26. ledna 2021 uvedla, že EMA od ruské strany neobdržela žádost o schválení vakcíny. Doplňme, že Maďarsko je k datu 28. ledna 2021 jediným členským státem EU, který vakcínu Sputnik V schválil.

Pro úplnost dodejme, že čínských vakcín ve fázi vývoje je vícero. Ani Čína však nepožádala Evropskou agenturu pro léčivé přípravky o registraci jedné ze svých vakcín v EU. K datu rozhovoru také nebyly čínské vakcíny uvedeny například na seznamu očkovacích látek, u nichž probíhá hodnocení ze strany Výboru pro humánní léčivé přípravky (CHMP) EMA. Ředitel italské lékové agentury Nicola Magrini nicméně v polovině ledna uvedl, že vakcína čínského výrobce Sinovac bude pravděpodobně brzy podrobena schvalovacímu procesu EMA.

Nejprve zasaďme tento výrok do kontextu předchozích slov Jana Hamáčka. Ministr vnitra mluví o silné pozici Evropské unie, která si díky společnému postupu dokázala vyjednat dodávky dostatečného množství vakcín proti covidu-19: „Evropská unie spojila síly a vyjednala si velmi solidní kontrakty se všemi těmi dodavateli, samozřejmě hodně to závisí na tom, že v době, kdy se to vyjednávalo, tak ještě nebylo jasné, jak bude rychle která vakcína certifikována, ale v globále těch vakcín je objednáno dost, takže společně máme zajištěno hodně vakcíny.“

Brazílie má v současné době připraveno k distribuci v příštích několika dnech jen 6 milionů dávek vakcíny CoronaVac od společnosti Sinovac a očekává příchod 2 milionů dávek vakcíny vyrobené společností AstraZeneca a partnerskou Oxfordskou univerzitou.

„To je dobrá zpráva pro Brazílii, ale 6 milionů dávek je stále velmi málo. Nebude stačit na to, aby celá ohrožená skupina byla plně imunizována, ani není jasné, jak rychle země získá více vakcín,“ uvedla epidemioložka Ethel Maciel z Federální univerzity v Espiritu Santo.

Podle brazilského ministra zdravotnictví Eduarda Pazuella Brazílie nasmlouvala již 354 milionů dávek vakcíny proti covidu-19. Pazuello uvedl, že země bude mít 254 milionů vakcíny AstraZeneca a Oxfordské univerzity a 100 milionů dávek vakcíny CoronaVac. Podle některých expertů však je i toto množství nedostatečné, vzhledem k více než dvousetmilionové brazilské populaci a potřebě dvou dávek pro každého člověka.

K porovnání, EU s cca dvojnásobnou populací oproti Brazílii nasmouvala téměř 2,3 miliardy dávek. Byly uzavřeny smlouvy s AstraZeneca (400 milionů dávek), Sanofi-GSK (300 milionů dávek), Johnson and Johnson (400 milionů dávek), BioNTech-Pfizer 600 milionů dávek, CureVac (405 miliónů dávek) a Moderna (160 milionů dávek).

Rada Asociace krajů České republiky zvolila 2. prosince 2020 Martina Kubu za svého předsedu a také za zástupce (.pdf, str. 2) Asociace krajů ČR v Ústředním krizovém štábu (ÚKŠ).

Starostové a nezávislí pak do ÚKŠ jako svého zástupce nominovali hejtmana Libereckého kraje Martina Půtu.

Ministr vnitra Hamáček ve výroku mluví o otrávení Alexeje Navalného 20. srpna 2020 a událostech, které následovaly. 

Alexej Navalnyj je považován za jednu z vůdčích postav ruské opozice. Je také zakladatelem Protikorupční nadace, která se dlouhodobě zabývá odkrýváním korupce v Rusku. Alexej Navalnyj je obětí dlouhodobého pronásledování, opakovaného zatýkání či fyzického napadání.

Posledním takovým činem byl pokus o otravu v roce 2020. Alexej Navalnyj zkolaboval 20. srpna 2020 při letu z Tomsku do Moskvy. Následně byl po nouzovém přistání hospitalizován v omské nemocnici. Ruští lékaři oznámili, že v těle nebyly nalezeny žádné známky otravy a že kolaps mohl být zapříčiněn metabolickými problémy, konkrétně prudkým poklesem hladiny cukru v krvi. 

Pro Alexeje Navalného bylo 20. srpna vypraveno letadlo s týmem specialistů. Toto letadlo ho mělo přepravit k léčbě do Berlína. Letadlo v Omsku přistálo 21. srpna ráno. Z počátku ovšem ruští doktoři tvrdili, že jeho stav neumožňuje přepravu letadlem. Manželka Alexeje Navalného na tento fakt reagovala tím, že si je jistá, že tak činí, aby jed, kterým podle ní byl otráven, z krve zmizel.

Ještě týž den své rozhodnutí ruští doktoři změnili a v 16 hodin bylo oznámeno, že stav Alexeje Navalného je stabilizovaný, a je tedy možná jeho letecká přeprava do nemocnice v Berlíně. Alexej Navalnyj byl z Omsku do Berlína přepraven v sobotu 22. srpna. V Německu byl v jeho oběhovém systému nalezen jed ze skupiny novičoků. Ruská strana ovšem jakoukoliv participaci na otravě odmítá. 

Podle vyšetřování portálu Bellingcat, The Insider, CNN a Der Spiegel stála za otravou ruská zpravodajská služba FSB. Jed byl pravděpodobně nanesen na jeho oblečení. Samotnému Alexeji Navalnému se jeden z podezřelých po telefonu, v domnění, že mluví se svým nadřízeným, přiznal, že se na otravě podílel.

V berlínské nemocnici strávil opoziční předák 32 dní, poté se zotavoval mimo nemocnici. 

Do Ruska se Alexej Navalnyj vrátil 17. ledna 2021. Ani jeho návrat ovšem neproběhl hladce. Let z Berlína do Moskvy měl nejprve přistát na letišti Vnukovo, na kterém se sešli Navalného příznivci. Let byl ovšem odkloněn a k přistání nakonec došlo na druhém moskevském letišti Šeremeťjevo. Podle oficiálních zpráv k této změně došlo kvůli nepříznivému počasí, které znemožňovalo přistání na letišti Vnukovo.

Po přistání došlo během pasové kontroly k zatčení Alexeje Navalného. Jeho zatčení bylo odůvodněno porušením podmínečného odsouzení z roku 2014. Tehdy byl se svým bratrem odsouzen za zpronevěru. Bratři Navalní takto měli získat 30 milionů rublů. Evropský soud pro lidská práva tento rozsudek označil za nespravedlivý a k odsouzení podle něj došlo neprávem.

Po přistání byl Alexej Navalnyj zatknut, jelikož údajně porušil několik pravidel uložených trestem z roku 2014. Například prý řádně neoznámil svůj pobyt v Německu nebo se po propuštění z nemocnice nedostavil na schůzky ve věci jeho podmínečného trestu, jak mu uložily ruské úřady. Poté byl Alexej Navalnyj vzat na 30 dní do vazby.

Zatčení vyvolalo protesty po celé zemi. Protestující žádali jeho propuštění na svobodu. Při násilných střetech s policií bylo zadrženo přes 5 000 osob.

Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý, jelikož Alexej Navalnyj je skutečně považován za vůdčí postavu ruské opozice. Došlo i k prodlevě mezi žádostí o možnost přepravit Alexeje Navalného a umožnění této přepravy. Jedním z důvodů, proč byl po návratu zatčen je skutečně i fakt, že řádně neoznámil svůj pobyt v Německu.

Olga Richterová předložila 26. ledna 2021 tři pozměňovací návrhy k vládnímu návrhu zákona (.pdf), kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.

Pozměňovací návrh č. 7296 (.docx) hovoří o navýšení náhrady mzdy, která se vyplácí v prvních 14 dnech nemoci v důsledku pracovní neschopnosti nebo karantény z důvodu onemocnění covidem-19, na 80 % průměrného výdělku (str. 2). „Zaměstnavatel má nárok na úhradu poskytnuté náhrady mzdy nebo platu (…) ze státního rozpočtu.“ (str. 3)

Náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci prvních 14 dní pracovní neschopnosti. Dle § 192 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce se nynější náhrada mzdy pohybuje ve výši 60 % průměrného výdělku.

V návrhu č. 7297 (.docx) poslankyně Richterová navrhuje mimořádné nemocenské ve výši 80 % denního vyměřovacího základu (str. 3) pro osoby „uznané dočasně práce neschopné v důsledku onemocnění covid-19“ nebo kterým „byla nařízena izolace či karanténa v souvislosti s epidemií covid-19“ (str. 2).

Poslední předložený návrh č. 7299 (.docx) se týká jednorázového příspěvku ve výši 3 000 Kč osobám, které z důvodu karantény či izolace kvůli onemocnění covidem-19 přišly o schopnost vykonávat práci (str. 2).

Výrok hodnotíme jako pravdivý s tím upřesněním, že návrh na navýšení nemocenské se netýká všech onemocnění, ale pouze onemocnění covidem-19 či karantény v souvislosti s ním. V tomto kontextu však Richterová o svém návrhu také hovoří.

Jan Hamáček mluví o tzv. sociálních hospitalizacích. To jsou takové, kdy na lůžkách leží pacienti, kteří již nepotřebují akutní lékařskou péči. Jedná se hlavně o ty, kteří nemají příbuzné, kteří by si je mohli převzít do domácí péče. Nebo o ty, kteří rodinu mají, ale příbuzní si je odmítají převzít ze strachu z covidu-19. 

Týká se to také starších pacientů, zejména klientů domovů důchodců či pečovatelských domů, u kterých je potřebná už jen ošetřovatelská a sociální péče. Jenže vracet tyto stále ještě pozitivní klienty zpět do zařízení není možné, aby nenakazili ostatní klienty.

Ještě v říjnu se ředitel Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík v rozhovoru pro Novinky.cz vyjádřil, že přibližně 40 % pacientů hospitalizovaných kvůli covidu-19 je bezpříznakových a nemocniční péči nepotřebují.

Obdobně se v říjnu vyjádřil i bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Při interpelacích v Poslanecké sněmovně prohlásil, že 42 % hospitalizovaných lidí nemá příznaky covidu-19 a v nemocnicích se nachází jen kvůli nedostatku lůžek následné péče. V rádiu Impuls řekl, že v nemocnicích jsou hospitalizováni lidé, „kteří nepotřebují péči a vlastně jen čekají na umístění do sociálních zařízení“.

S řešením, jak pacientům, kteří už nepotřebují akutní lékařskou péči, zajistit lůžka následné péče, přišla vláda až na podzim.

Dle usnesení vlády ČR č. 1117 ze dne 30. října 2020 vláda ukládá:

„1. hejtmanům krajů a primátorovi hlavního města Prahy 

a) vyčlenit nebo zřídit s účinností ode dne 9. listopadu 2020 s odpovídajícím personálním zabezpečením na území každého kraje a hlavního města Prahy prostory s lůžkovou kapacitou pro izolaci osob, u kterých se prokázala nákaza koronavirem označovaného jako SARS CoV-2 a jejich zdravotní stav nevyžaduje poskytování zdravotní péče, alespoň v rozsahu 80 lůžek na 550 000 obyvatel kraje nebo hlavního města Prahy a nad 550 000 obyvatel dalších 80 lůžek.“

Ode dne 2. listopadu se zavedl také Národní dispečink lůžkové péče, který pomáhá nemocnicím s hledáním míst pro pacienty. Dispečink eviduje kapacity lůžek a může nařídit přijetí pacienta na volné lůžko. Z rozhovoru ČTK s národním koordinátorem intenzivní péče Vladimírem Černým vyplývá, že dispečink může v zařízeních následné péče, rehabilitačních ústavech, hotelech nebo v lázních umístit lidi s covidem-19 i bez něj. Například ty, kdo potřebují izolaci jako nakažení nebo karanténu po setkání s nakaženým.

Od března funguje podobné řízení kapacit, tzv. Dispečink intenzivní péče. Sleduje se v něm obsazenost lůžek na ARO a JIP nejen na centrální úrovni, ale i po krajích. Je však třeba zdůraznit, že Dispečink řeší výhradně kapacity intenzivní péče, nikoliv tzv. sociální hospitalizace.

Abychom to shrnuli, jelikož si ještě v říjnu 2020 ředitel FN Motol Ludvík i bývalý ministr zdravotnictví Prymula stěžovali na hospitalizaci lidí, kteří již nepotřebují akutní lékařskou péči, a vláda uložila hejtmanům zajistit kapacitu pro sociální hospitalizace až 30. října, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Ministerstvo zdravotnictví ČR na svých stránkách pravidelně aktualizuje informace o kapacitách lůžek, která umožňují poskytování daného typu péče, tj. mají nezbytný personál a odpovídající materiálně-technické zabezpečení.

Dne 24. ledna 2021, kdy se konala tato diskuze, bylo z celkového počtu 3 969 lůžek ARO + JIP pro dospělé volných 551 lůžek pro necovidové pacienty a 226 lůžek pro covidové pacienty. Volných bylo tedy 19,58 % lůžek určených pro pacienty ve vážném stavu.

Anesteziologicko-resuscitační oddělení (ARO) i jednotky intenzivní péče (JIP) jsou vyhrazené pro pacienty, „kteří vyžadují nepřetržitou specifickou péči a trvalou monitoraci životních funkcí“ (.pdf, str. 1). Na JIP jsou přijímáni pacienti s hrozícím nebo probíhajícím selháním jednoho či více orgánů, na lůžka ARO (.pdf, str. 5) pacienti s bezprostředním ohrožením základních životních funkcí.

Dodejme, že dne 23. ledna 2021 bylo volných 19,90 % lůžek ARO + JIP pro dospělé, 22. ledna jen 19,12 % lůžek.

I náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Černý například 26. ledna 2021 varoval, že kapacity v nemocnicích jsou na hraně. Zejména ty personální. Co se týče kapacit lůžek, Černý pro Český rozhlas uvedl, že pro každého pacienta se zatím našlo odpovídající lůžko – byť za cenu toho, že ho bylo nutné převézt do jiné nemocnice nebo jiného kraje. „Občas se děje, že pacienti v sanitkách objíždějí nemocnice. To je prostě fakt a realita, která se vyskytovala už před pandemií,“ komentoval situaci Černý.

Alexej Navalnyj zkolaboval 20. srpna 2020 při letu z Tomsku do Moskvy. Následně byl po nouzovém přistání hospitalizován v omské nemocnici. Ruští doktoři oznámili, že v těle Alexeje Navalného nebyly nalezeny žádné známky otravy a že kolaps mohl být zapříčiněn metabolickými problémy, konkrétně prudkým poklesem hladiny cukru v krvi.

Nicméně v Německu, kam byl Alexej Navalnyj dva dny po zkolabování přepraven, byl v jeho oběhovém systému nalezen jed ze skupiny novičok. Podle vyšetřování portálu Bellingcat, The Insider, CNN a Der Spiegel stála za otravou ruská zpravodajská služba FSB. Jed byl pravděpodobně nanesen na oblečení Alexeje Navalného. Samotnému Navalnému se jeden z podezřelých po telefonu, v domnění, že mluví se svým nadřízeným, přiznal, že se na otravě podílel.

Neurotoxiny ze skupiny novičok jsou považovány za jedny z nejsmrtelnějších vůbec. Zasahují například kardiovaskulární systém, dýchací systém, nervový systém nebo také svalstvo. Může dojít až k úplnému kolapsu těchto orgánových systémů a následné smrti. Při použití neurotoxinů ze skupiny novičok tedy lze zajisté hovořit o pokusu o vraždu.

Alexej Navalnyj otravu tímto jedem skutečně přežil. Po otravě byl 22. srpna přepraven z Omsku do Berlína, kde v nemocnici strávil 32 dní, z toho 24 na jednotce intenzivní péče. 17. ledna 2021 se Alexej Navalnyj vrátil do Ruské federace, kde byl v den příletu na letišti zatčen a vzat do vazby. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, jelikož použití jedu ze skupiny novičok proti člověku je pokusem o vraždu a přežití takového útoku lze označit za štěstí.

Nejprve je třeba poznamenat, že podobu projevu kancléřky Angely Merkelové nehodnotíme. Zda tedy byl „nejsilnější“, je zcela subjektivní hodnocení vicepremiéra Jana Hamáčka.

Kancléřka Merkelová v loňském roce na téma koronaviru uskutečnila hned několik veřejných vystoupení. Pandemii se poprvé věnovala v polovině března v celostátním projevu, kdy Němce mj. informovala o zcela nové a překotné situaci, požádala o respektování příslušných bezpečnostních opatření a nastínila další vývoj a postup. Pandemii se věnovala například také v krátkém videovzkazu v říjnu 2020, kdy došlo k opětovnému zhoršení situace, nebo během svého novoročního projevu.

Projev, zaměřený na postup proti šíření epidemie, dále přednesla kancléřka Merkelová na začátku prosince ve Spolkovém sněmu. I přes listopadová opatření, která omezovala sociální kontakty (například uzavření restauračních zařízení a barů či lokální lockdowny), se situace nadále zhoršovala a stále docházelo k růstu počtu pozitivních případů v Německu, jak ukazuje graf níže. Ve spojitosti s tímto nárůstem pak Angela Merkelová v projevu zdůrazňovala také nutnost dalšího řešení situace, tedy zavedení ještě přísnějších opatření.

K tomu nakonec také v polovině prosince došlo vyhlášením „tvrdého“ lockdownu. Opětovně tak byly uzavřeny školy a obchody (s výjimkou nezbytných potřeb), omezeny však byly například i tradiční německé vánoční trhy a taktéž bylo nařízeno omezení návštěv příbuzných. V tomto ohledu se tak jednalo o restrikce, které Německo v období Vánoc v minulosti nezažilo.

Na závěr doplňme, že zpřísněná opatření a lockdown pak německá vláda po dohodě s premiéry jednotlivých spolkových zemí prodloužila na počátku a v průběhu ledna 2021.