Přehled ověřených výroků

Diplomatické výsady a imunity jsou zakotveny ve Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích, v níž se v čl. 9 píše: „Přijímající stát může kdykoliv a bez povinnosti uvést důvody pro své rozhodnutí oznámit vysílajícímu státu, že šéf mise nebo kterýkoliv člen diplomatického personálu mise je persona non grata anebo že kterýkoliv jiný člen personálu mise je nepřijatelný. V takovém případě vysílající stát podle okolností buď odvolá tuto osobu anebo ukončí její funkci na misi.“

Podle tzv. kompetenčního zákona je Ministerstvo zahraničních věcí „ústředním orgánem státní správy České republiky pro oblast zahraniční politiky“. Ke konkrétní praxi vyhošťování se v minulosti pro server iDnes.cz vyjádřil bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda, když uvedl, že o vyhoštění diplomatů rozhoduje Ministerstvo zahraničí po konzultaci s Úřadem pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Bývalý velvyslanec a diplomat Petr Kolář poté k postupu vyhoštění poznamenal: „Obvykle bývá předvolán velvyslanec na ministerstvo zahraničí, kde je mu oznámeno, že někteří diplomaté budou muset opustit svou misi. Je mu předána nóta, kde je všechno stručně popsáno.“

O vyhoštění 18 ruských diplomatů, kteří byli identifikováni jako pracovníci ruských tajných služeb, rozhodl bývalý ministr zahraničních věcí Jan Hamáček. Podle jeho vlastního vyjádření se tak stalo „po poradě s prezidentem a premiérem“. Lze legitimně předpokládat, že vyhoštění diplomatů v závažných kauzách probíhá se souhlasem premiéra nebo vlády. Vyjádření Pavla Fischera, že je ministr zahraničních věcí v této věci suverén, se však dá interpretovat tak, že akt vyhošťování spadá v konečném důsledku do kompetence ministerstva zahraničních věcí. Tak tomu skutečně je a výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, jemuž Pavel Fischer předsedá, na své schůzi 19. dubna 2021 schválil usnesení (.pdf), které se vztahuje k rozhodnutí vlády vyhostit 18 diplomatů Ruské federace. V něm navrhuje Senátu přijmout doprovodné usnesení „ke vztahům mezi Českou republikou a Ruskou federací v souvislosti s útoky ve Vrběticích“ (.pdf, str. 2).

Tento doprovodný dokument pak například kromě vyjádření podpory dosavadních vládních kroků obsahuje také právě doporučení, aby vláda „snížila počet pracovníků ZÚ (zastupitelského úřadu, pozn. Demagog.cz) Ruské federace v Praze na jednoho“. Uveďme, že nyní na ruském velvyslanectví v Praze zůstává celkově 67 členů administrativně-technického personálu a 27 diplomatů v čele s velvyslancem Alexandrem Zmejevským.

Zahraniční výbor Poslanecké sněmovny poté na své schůzi 20. dubna 2021 vydal podobné usnesení (.pdf). V něm, stejně jako výbor senátní, vyslovuje podporu vládnímu vyhoštění 18 ruských diplomatů i vyřazení ruských subjektů z tendru na výstavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany (.pdf, str. 1). Na rozdíl od senátního výboru však jako reakci na vyhoštění 20 českých diplomatů vyzývá vládu, „aby narovnala počty diplomatů Ruské federace na území České republiky s počty českých diplomatů na území Ruské federace“. (.pdf, str. 2)

Zahraniční výbor Poslanecké sněmovny přijal 20. dubna 2021 usnesení (.pdf) č. 175 k informaci k útoku tajných služeb Ruské federace na území České republiky a reakci na něj.

V odstavci VIII. (str. 2) zahraniční výbor uvádí, že „považuje vyhoštění 20 diplomatů českého zastupitelského úřadu v Moskvě, včetně zástupce velvyslance, za eskalaci napětí a vyzývá vládu České republiky, aby narovnala počty diplomatů Ruské federace na území České republiky s počty českých diplomatů na území Ruské federace“.

Pro úplnost ještě uveďme, že se Sněmovní zahraniční výbor mimo jiné také usnesl (str. 1,2), že 

• bere na vědomí informace od bezpečnostních složek státu,
• odsuzuje teroristické útoky jednotek ruské vojenské zpravodajské služby na území České republiky,
• vyzývá vládu České republiky k zásadnímu odmítnutí tohoto vměšování Ruské federace,
• podporuje rozhodnutí vlády vyhostit 18 pracovníků zastupitelského úřadu Ruské federace,
• podporuje rozhodnutí vlády o vyřazení všech aktérů Ruské federace z tendru na nový blok Jaderné elektrárny Dukovany,
• vyzývá vládu České republiky, aby přezkoumala bilaterální vztahy mezi Českou republikou a Ruskou federací,
• vyzývá předsedu vlády České republiky, aby inicioval mimořádný summit Evropské rady a společný postup v rámci Evropské unie,
• oceňuje práci bezpečnostních složek a institucí, které se podílely na vyšetřování incidentu,
• děkuje za podporu spojenců z EU a NATO.

Předně uveďme, že ve výrocích politiků i v médiích jsou často zaměňovány pojmy „velvyslanectví“ a „ambasáda“. Ruská federace má v Česku Velvyslanectví Ruské federace v České republice, které zahrnuje (.pdf, str. 165–166) ambasádu v Praze a konzuláty v Brně a Karlových Varech. Přesto se objevují nepřesné pojmy jako „velvyslanectví RF v Praze“ či „ambasáda RF v ČR“, které mohou, ale nemusí mít stejný význam.

I vzhledem k těmto nejasnostem je tedy obtížné ověřit pojmově nepřesná vyjádření politiků na základě pojmově, a tedy i významově nejasných zdrojů. Nicméně se o to v následujících odstavcích pokusíme. Slova Jana Bartoška o ruské ambasádě budeme interpretovat volně, tedy že má na mysli Velvyslanectví Ruské federace v ČR zahrnující ambasádu a dva konzuláty.

Dle údajů, které serveru HlídacíPes.org poskytlo v květnu 2020 Ministerstvo zahraničních věcí (MZV), měla ruská ambasáda v Praze 120 zaměstnanců, přičemž diplomatů bylo 43. V pořadu Otázky Václava Moravce 18. dubna 2021 bylo uvedeno (video, čas 14:10), že k 12. červnu 2020 mělo ruské velvyslanectví 135 zaměstnanců.

Podle vyjádření mluvčí MZV Zuzany Štíchové pro Českou tiskovou kancelář (ČTK) z 19. dubna 2021 působilo dosud (tedy do vyhoštění některých pracovníků ruské ambasády, o němž bylo rozhodnuto 17. dubna) na „velvyslanectví Ruské federace v Praze“ kolem 120 zaměstnanců, z toho přes 40 diplomatů. Vyhoštěno bylo formálně 18 pracovníků velvyslanectví, reálně však Česko opustilo 26 osob s ruským diplomatickým pasem.

Dodejme, že dle informací serveru HlídacíPes.org publikovaných 21. dubna, založených na seznamu (.pdf) členů diplomatických misí v České republice a na informacích Ministerstva zahraničí, bylo k 20. dubnu 2021 (tedy již po vyhoštění zaměstnanců ruského velvyslanectví) v Česku 135 pracovníků Velvyslanectví Ruské federace:

• „28 lidí s diplomatickou funkcí na ambasádě v Praze
• v součtu 7 diplomatů na konzulátech v Brně a Karlových Varech
• 67 administrativně-technických pracovníků na ambasádě v Praze
• 10 administrativně-technických pracovníků na konzulátech
• 23 lidí jsou partnerky/partneři diplomatů, taktéž ale držitelé diplomatického pasu obvykle působící na ambasádě v pomocných pozicích (6 na konzulátech a 17 na velvyslanectví)"

Seznam diplomatů (.pdf, str. 166–168) aktualizovaný MZV k 20. dubnu neobsahuje administrativně-technický personál velvyslanectví. Nicméně takřka shodné počty zaměstnanců ruské ambasády v Praze jako server HlídacíPes později uvedlo i Ministerstvo zahraničí. I když se různé zdroje v počtu pracovníků ruského velvyslanectví rozcházejí, je možné, že Jan Bartošek vycházel ze stejných údajů, které uvádí server HlídacíPes. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Pro kontext dodejme, že Bezpečnostní informační služba (BIS) dlouhodobě upozorňuje na vysoký počet ruských diplomatů v ČR. Například ve výroční zprávě za rok 2018 (.pdf, str. 6) BIS uvádí, že „dlouhodobým bezpečnostním problémem zůstává personální naddimenzování ruské diplomatické mise v ČR, které pro české občany zvyšuje hrozbu vystavení se kontaktu se zpravodajskou službou cizí moci."

Pro úplnost také doplňme, že ministr zahraničí Jakub Kulhánek po Ruské federaci žádal, aby do 12:00 dne 22. dubna 2021 umožnila návrat všech českých diplomatů, které Rusko vyhostilo v reakci na české kroky 18. dubna. Jelikož ruská strana na požadavek neodpověděla, Ministerstvo zahraničí rozhodlo o vyhoštění dalších pracovníků ruské ambasády. 63 zaměstnanců ruského velvyslanectví tak má opustit území České republiky do konce května.

Dne 20. dubna 2021 pokračovala 98. schůze Poslanecké sněmovny. Část jejího programu byla věnována výbuchu muničního skladu ve Vrběticích, který se odehrál v roce 2014. Za tímto incidentem podle Bezpečnostní informační služby ČR stojí příslušníci ruské tajné služby GRU.

Volební koalice SPOLU (tvořená ODS, TOP-09 a KDU-ČSL) navrhla a prostřednictvím Jana Bartoška Poslanecké sněmovně předložila usnesení, které mj. vyzývá vládu, aby „zásadně omezila početní zastoupení na ambasádě Ruské federace podle principu reciprocity“. Poslanecká sněmovna pak toto usnesení přijala svým hlasováním.

Uveďme, že tímto usnesením Poslanecká sněmovna rovněž souhlasila s vyhoštěním 18 ruských diplomatů z České republiky či odsoudila „teroristické útoky speciálních jednotek ruské vojenské zpravodajské služby organizované na území České republiky“.

Pro úplnost doplňme, že k narovnání počtu diplomatů České republiky a Ruska vyzval po schůzi konané 20. dubna (.pdf) také Sněmovní výbor pro obranu.

V původním rozhovoru pro iDNES, ze kterého je výrok vybrán, je uvedeno, že „rada jejich pacientů odmítá některé vektorové vakcíny (…)“. Při hodnocení i vzhledem k nalezeným vyjádřením však vycházíme z toho, že se jedná o chybu a mělo být uvedeno „řada jejich pacientů (…)“. To nám na náš dotaz potvrdila také spoluautorka rozhovoru Eva Zahradnická.

Premiér Slovenské republiky Eduard Heger se k vakcíně Sputnik V a důvodům její akvizice vyjádřil během své oficiální návštěvy České republiky. Během tiskové konference dne 15. dubna 2021 pronesl (čas 8:54) toto: „Vakcínu Sputnik V jsme vlastně přinesli na slovenský trh právě proto, že máme v populaci občany, kteří by jinou vakcínu nechtěli, a z důvodu dosažení kolektivní imunity je důležité, abychom měli proočkovaný co největší počet občanů.“

Výrok ministra Arenbergera je tak správnou parafrází jiného výroku premiéra Hegera. Doplňme, že rozhovor s ministrem zdravotnictví byl na iDNES.cz publikován v sobotu před šestou hodinou ranní, a tak lze předpokládat, že byl pořízen již v pátek 16. dubna. Proto je i první část výroku („jak říkal včera slovenský premiér“) pravdivá.

Pro kontext uveďme, že z březnového výzkumu, který na Slovensku iniciovala Slovenská akademie věd, vyplývá, že až 30,6 % z těch, kteří se neplánují nechat očkovat proti covidu-19, by se naočkovat nechalo, pokud by měli k dispozici vakcínu Sputnik V.

Na jednání, které se uskutečnilo v pondělí 12. dubna 2021, vláda schválila usnesení č. 372 (.pdf) o návrhu na vytvoření dotačního programu „na úhradu nákladů na sekvenování vzorků na SARS-CoV-2“. Právě detailní rozbor pomocí sekvenace vzorků, tedy čtením genetické informace viru, podle Ministerstva zdravotnictví „pomáhá odhalovat výskyt nových nebezpečných mutací koronaviru v české populaci“.

Na uskutečnění tohoto záměru vyčlenila vláda finanční prostředky ve výši 161 280 000 Kč (.pdf). Finance budou rozděleny mezi jednotlivá sekvenační centra uvedená v Národní strategii molekulárně-biologické surveillance SARS-CoV-2, tedy ve strategii, která se zaměřuje na sledování změn viru. Uvedená částka by měla laboratořím a dalším pracovištím pokrýt předpokládané výdaje za sekvenace do konce roku 2021.

Návrh na vytvoření dotačního programu pak skutečně předložilo (.doc, str. 5) Ministerstvo zdravotnictví.

Doplňme, že moderní a rychlá metoda tzv. sekvenování nové generace (next generation sequencing), která pomáhá identifikovat jednotlivé mutace viru SARS-CoV-2, umožňuje sekvenovat tisíce až miliony sekvencí současně.

V pondělí 12. dubna 2021 proběhl návrat některých žáků do lavic základních škol. S tím souviselo i testování dětí na covid-19. Je to jedna ze zásadních podmínek Ministerstva zdravotnictví pro to, aby mohly být školy alespoň pro část žáků otevřené. Testování antigenními testy se rozběhlo (.pdf, str. 3) poprvé v pondělí 12. dubna a probíhá dvakrát týdně. Tento režim by pak měl pokračovat i nadále každý týden.

Během prvního dne bylo otestováno celkem 354 648 žáků a 138 766 zaměstnanců školských zařízení. Ministerstvo zdravotnictví ve své tiskové zprávě uvádí, že „z testování vyšly nižší stovky pozitivních případů“. O den později podstoupilo antigenní test 17 519 žáků a 10 727 zaměstnanců školských zařízení.

Konkrétně v pražských školách bylo jen za první den (pondělí 12. dubna 2021) otestováno 35 729 žáků a z toho vyšlo 15 pozitivních výsledků. Otestovaných zaměstnanců pak bylo 13 264 a jen pět z nich bylo pozitivních. Podle Víta Šimrala, radního hlavního města Prahy pro oblast školství, bylo z 15 pozitivních žáků potvrzeno metodou PCR 14 případů a z pěti pozitivních zaměstnanců byl potvrzen jen jeden případ. Míra konfirmace tedy byla u žáků 93 %, u zaměstnanců 20 %, celkem 75 %.

Druhé testování minulého týdne proběhlo na pražských školách ve čtvrtek 15. dubna 2021, kdy bylo otestováno 37 892 žáků, z čehož pozitivní výsledek byl potvrzen u 18. Testovaných zaměstnanců ve školách pak bylo 9 979 a pozitivní výsledek mělo pět z nich. Podle Víta Šimrala bylo v ten den u žáků z 18 pozitivních antigenních testů potvrzeno metodou PCR jen 6 případů, tedy 33 %.

Rovněž doplňme, že PCR testy detekují přítomnost virové RNA. Jsou tedy přesné a účinné. Tento druh testů je citlivější než antigenní testování a je schopný odhalit nakažené covidem-19 i předtím, než jsou infekční. Umožňuje tak včasnou izolaci nakaženého. Antigenní testy naopak detekují virové bílkoviny. Odhalují tedy především nemocné na vrcholu infekce, kdy je v těle nejvyšší koncentrace těchto bílkovin. Z tohoto důvodu nejsou tak citlivé jako standardní PCR testy a mohou vykazovat falešnou negativitu.

Na závěr shrňme výsledky testování v pražských školách v týdnu od 12. dubna 2021. Hygienická stanice hlavního města Prahy zveřejnila data pouze za pondělí a čtvrtek, kdy probíhala největší část testování. V pondělí bylo metodou PCR potvrzeno 75 % pozitivních antigenních testů žáků a zaměstnanců škol. Ve čtvrtek pak bylo potvrzeno jen 33 % antigenních testů žáků.

Doplňme, že rozhovor s ministrem zdravotnictví byl na iDNES.cz publikován v sobotu před šestou hodinou ranní, a tak lze předpokládat, že byl pořízen již v pátek 16. dubna. Zároveň data za čtvrtek 15. dubna pražská hygienická stanice zveřejnila až po půl dvanácté pátečního dopledne. Ministr Arenberger tak pravděpodobně v době konání interview neměl k dispozici data za čtvrtek 15. dubna, jak vyplývá i z jeho dalších vyjádření v rozhovoru.

Předpokládáme tedy, že čtvrteční data ještě ministr neměl k dispozici, a vycházel tudíž z posledních dostupných dat z pondělního testování. Petrem Arenbergerem uvedená „souvztažnost“ 80 % se od 75% míry konfirmace testů z pražských škol liší jen nepatrně, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Nový ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) na otázku redaktorů serveru iDNES.cz, zda se děti ze tříd druhého stupně základních škol vrátí do lavic do konce školního roku, odpověděl slovy britského premiéra Borise Johnsona – „data, not dates“ (tedy „číselná data, nikoli data kalendářní“). Odkazoval tak na přístup britské vlády k zvládání epidemie a k rozvolňování protiepidemických opatření.

Zmiňovaná slova Boris Johnson uvedl například 17. února 2021 při návštěvě očkovacího centra v jižním Walesu. Tehdy slíbil, že se při rozvolňování protiepidemických opatření bude řídit daty, nikoli datumy a dodal, že je nutné postupovat opatrně. O pět dní později britský premiér představil harmonogram, podle kterého by se ve Velké Británii restrikce měly zmírňovat. 

Předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Ondřej Veselý (ČSSD) zde ruské zpravodajské služby zmiňuje (video, čas 25:22) ve spojitosti s údajným zapojením GRU do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích v roce 2014 a s diskutovaným vyloučením ruského Rosatomu z tendru na dostavbu Dukovan. Poslanec Veselý poukazuje na to, že na rozdíl od informací o aktivitách ruských agentů ve Vrběticích, které jsou tajné, jsou informace o napojení ruských rozvědek na ruského prezidenta veřejně známé.

Služba vnější rozvědky Ruské federace (SVR), nástupkyně sovětské První hlavní správy KGB, je civilní rozvědka zaměřená především na zahraničí. Její činnost řídí podle článku 12 ruského zákona o zahraničních zpravodajských službách prezident Ruské federace (.pdf, str. 3).

GRU, celým názvem Hlavní správa rozvědky generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace, je na rozdíl od ostatních ruských bezpečnostních a zpravodajských agentur (SVR, FSB, FSO) vojenská rozvědka. Dle ČT24 „informace o svých aktivitách GRU nezveřejňuje, rovněž její struktura, počet členů a financování jsou ruským státním tajemstvím“. Podle zprávy, na kterou se odvolává zpravodajská agentura Reuters, se „jedná o agresivní a dobře financovanou organizaci, která má přímou podporu (ruského prezidenta Vladimira) Putina“.

Podle veřejně dostupných informací GRU řídí náčelník Igor Kosťukov, zástupce náčelníka generálního štábu ruské armády, jež spadá pod ruské ministerstvo obrany (.pdf, str. 2, 7). Prezidentovi tak GRU podle dostupných zdrojů přímo nepodléhá, zejména však informace o potenciálním napojení GRU na prezidenta nejsou veřejně známé. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.