Přehled ověřených výroků

Evropský soud pro lidská práva v uvedeném rozsudku (celé znění), uvádí, že novela volebního zákona upravující registraci stran do voleb byla přijata příliš pozdě. Stěžovatelka, strana Ekoglasnost, měla pouhý měsíc na splnění podmínek pro registraci, které nemohla předpokládat. Tuto skutečnost ESLP považuje za porušení práva stran na svobodné volby chráněné Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod (konkrétně čl. 3 Protokolu č. 1). Přímo volební kampaně se ale rozsudek netýká.

ESLP odkazuje stejně jako prezident Zeman na Benátskou komisi Rady Evropy, která přijala kodex volební praxe. V něm konstatuje (str. 24), že změna volebního systému méně než rok před volbami může být účelovým zásahem a jedná se o zásah do stability volebního práva, což je prvek, který by volební právo mělo mít. Dále je v kodexu uvedeno, že případné změny by měly začít platit až po volbách, které by do jednoho roku proběhly. Probíhající volební kampaň ale zmíněna není.

Miloš Zeman mluví v kontextu aktuálního procesu přijímání nového volebního zákona, který vzniká na základě nálezu Ústavního soudu ČR, označujícího některé prvky předešlého volebního zákona za protiústavní. Konkrétně za takové označil v souvislosti s různě velkými volebními kraji d’Hondtovu metodu přepočtu hlasů a aditivní klauzuli, která zvyšovala hranici pro vstup do Sněmovny koalicím.

Čl. 62 písm. d) Ústavy České republiky pouze stanovuje, že: „Prezident republiky pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejich funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády.“ Vláda v demisi by tak podle Ústavy měla vykonávat tuto funkci pouze prozatímně, než bude jmenována nová vláda. Ústava však výslovně nespecifikuje žádnou lhůtu, která by vymezovala, jak dlouho může tato „prozatímnost“ trvat.

Nicméně podle ústavních zvyklostí je povinností prezidenta jmenovat novou vládu bez zbytečného odkladu. Vyplývá to i z nálezu Pl. ÚS 29/09 (body 116–119), který se zabýval (nevyřčenou) lhůtou pro podepsání („ratifikaci“) mezinárodní smlouvy prezidentem republiky. Ústavní soud v tomto svém nálezu řekl, že při absenci přesně vymezených lhůt v Ústavě se má postupovat bez zbytečného odkladu, což lze obdobně použít i v případě, kdy Ústava výslovně neupravuje žádnou lhůtu pro vládnutí vlády v demisi.

Ústavní právník Jana Kysela k této problematice pro ČT24 řekl, že „z hlediska správnosti, legitimity, korektnosti vláda, která nemá důvěru, má vládnout pouze po krátkou dobu“. Obdobně i ústavní právník Aleš Gerloch ve stejném článku tvrdí, že „není-li stanovena lhůta, postupuje se bez zbytečného odkladu“. Dodává ovšem, že mohou existovat důvody, proč prezident nemusí novou vládu ihned jmenovat. Oba tito právníci se však shodují, že pokud by „situace přesáhla únosnou mez, a zejména pokud by tu nebyly žádné racionální důvody", pak by se jednalo o hrubé porušení ústavního pořádku prezidentem. To by pak mohlo vést k ústavní žalobě prezidenta republiky podle čl. 65 Ústavy.

Pro kontext uveďme, že nejdéle vládla v demisi úřednická vláda Jiřího Rusnoka, jejíž demisi přijal prezident Miloš Zeman. Rusnokova vláda setrvávala v tomto stavu od 13. srpna 2013 do 29. ledna 2014, dohromady tedy 169 dnů. Toto jednání prezidenta Zemana bylo předmětem Ústavní žaloby Senátu ČR, podle kterého se tímto jednáním prezident dopustil hrubého porušení ústavního pořádku. Poslanecká sněmovna však nevyslovila souhlas s podáním ústavní žaloby proti prezidentu Zemanovi k Ústavnímu soudu, a tak k rozhodnutí ve věci nedošlo.

Výrok prezidenta Zemana hodnotíme jako zavádějící, jelikož má pravdu v tom, že Ústava přímo nestanovuje lhůtu omezující dobu vládnutí v demisi. Nicméně absence této lhůty dle Ústavního soudu i ústavních právníků neznamená, že prezident není povinen konat. Zeman přitom vyvolává dojem, jako by zde taková povinnost nebyla.

Koaliční smlouva mezi hnutím ANO a ČSSD v článku 1 říká, že vláda se bude skládat z 15 členů, přičemž obě strany budou zastoupeny v poměru 10 : 5. ČSSD tak podle koaliční smlouvy náleží 5 ministrů. 

Článek 4 pak vymezuje jmenování a odvolávání členů vlády: „Smluvní strany respektují ústavní právo předsedy vlády navrhovat prezidentu republiky jmenování a odvolání členů vlády. Pro každý takový krok musí předseda vlády hledat podporu příslušné koaliční strany. Předseda příslušné koaliční strany může předsedovi vlády podat návrh na odvolání a jmenování člena vlády nominovaného za tuto stranu. Další postup o takovém návrhu podléhá dohodě předsedy vlády s předsedou příslušné koaliční strany s tím, že předseda vlády by měl návrh předsedy příslušné koaliční strany respektovat." V praxi tento bod stanovuje, že předseda vlády Andrej Babiš nemůže jmenovat a odvolat člena vlády nominovaného za ČSSD bez podpory ČSSD, a tedy logicky bez souhlasu jejího předsedy Jana Hamáčka (pokud se chce pohybovat v limitech daných koaliční smlouvou).

Na tomto místě je třeba zdůraznit, že koaliční smlouva uzavřená mezi hnutím ANO a ČSSD je politická dohoda. Povinnosti z ní vyplývající jsou povinnosti politického charakteru, nikoliv právního. Samotný proces odvolávání a jmenování členů vlády je pak popsán v Ústavě. Tento postup je zakotven v www.zakonyprolidi.cz/cs/1993-1#cl74">článku 74 Ústavy, kde se praví, že „Prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády.“ a dále v www.zakonyprolidi.cz/cs/1993-1#cl68-2">článku 68, kde je uvedeno, že „Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.“ Jak odvolání, tak jmenování ministrů tedy prezidentu Zemanovi navrhuje premiér.

Proces popsaný prezidentem Milošem Zemanem odpovídá postupu, který plyne z koaliční smlouvy a Ústavy. Ustanovení koaliční smlouvy však nejsou pro prezidenta republiky nijak závazná.

Prezident Miloš Zeman tento citát „Buď to dělají z blbosti, nebo za cizí peníze.“ užívá v různých obdobách často. Zmínil ho například v únoru 2019 v pořadu Týden s prezidentem či v listopadu 2020, kdy jím narážel na tvůrce výzkumů volebních preferencí. 

Původní znění tohoto citátu, tedy „Já to říkám částečně z vlastní blbosti a částečně za cizí valuty“, zaznělo ve hře Voskovce a Wericha Pěst na oko. Konkrétně se jedná o repliku Papula, kterého hraje právě Jan Werich (.pdf, str. 36). Hra Pěst na oko z roku 1938 je koncipovaná jako divadlo na divadle a jedná se o poslední divadelní hru Osvobozeného divadla před jeho zavřením nacisty.

Citát zazněl přesněji v osmnáctém obraze hry Pěst na oko (VOSKOVEC, Jiří, WERICH, Jan. Hry Osvobozeného divadla III. Československý spisovatel, Praha: 1959, str. 559): 

Miloš Zeman používá tento údajný citát prvorepublikového sociálního demokrata a ministra Rudolfa Bechyně opakovaně, znění i kontext jsou však vždy stejné. Poprvé citaci můžeme zaznamenat již ve vánočním projevu prezidenta republiky z 26. prosince 2017, kdy ji doplňuje vlastním dovětkem „a já dodávám, tato skýva někdy není ani posolená“. I nadále pak citát bývalého ministra železnic, zásobování i školství a národní osvěty zakončuje vlastním dodatkem.

Výraznější dopad však mělo sousloví o suché skývě v Zemanově proslovu na 40. sjezdu ČSSD z dubna 2018, kterým odrazoval stranu od odchodu do opozice. Poslance sociální demokracie tak varoval před smícháním se do jakéhosi podivného (opozičního) koktejlu, který by mohl znamenat ještě větší ztrátu v následujících volbách, poněvadž by se strana vytratila z obecného povědomí. Jednoznačně tedy vyslovil svou radu spolupracovat s vládou ANO.

V dubnu 2018 stačil svá slova ze 40. sjezdu ČSSD zopakovat i na sjezdu KSČM, ovšem zde se jednalo spíše o kontext popisu jeho předchozích vystoupení na sjezdech jiných parlamentních stran.

Na následujícím 41. sjezdu ČSSD v březnu 2019 pak svá slova opakuje jako odkaz k minulému roku.

Rudolf Bechyně byl nejen aktivní politik, ale také publicista, přispíval například v listech Přítomnost, Právo lidu, Nová svoboda nebo Hlas lidu. Vydal také vlastní knihu pod názvem Pero mi zůstalo. Bohužel, archivy periodik z této doby jsou často nekompletní nebo veřejně nepřístupné. V žádném z veřejně dostupných textů ani jeho vystoupení v Parlamentu však nebyla příslušná citace nalezena.

Miloš Zeman hovoří o sjezdu ČSSD, který se konal online ve dnech 9. a 10. dubna 2021 a na kterém se mj. volilo vedení strany.

Kateřina Valachová oznámila svou kandidaturu na funkci předsedkyně ČSSD v rozhovoru pro Českou televizi 31. března. Poslankyně Valachová uvedla: „Rozhodla jsem se nečekat na změnu, jestli přijde, nebo nepřijde s tím nebo kterým kandidátem, a rozhodla jsem se, že budu sama kandidovat na předsedkyni sociální demokracie.“

Zájem ucházet se o funkci předsedy ČSSD dříve projevili rovněž stávající předseda, vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček, tehdejší ministr zahraničí Tomáš Petříček a starosta brněnské městské části Líšeň Břetislav Štefan. Doplňme, že Břetislav Štefan na post předsedy ČSSD nakonec nekandidoval.

Post předsedy ČSSD obhájil Jan Hamáček, který získal 140 hlasů z 270. Tomáš Petříček dostal 95 hlasů a poslankyně Kateřina Valachová skutečně obdržela 23 hlasů, jak uvádí Miloš Zeman.

K odkladu otevření škol v okrese Děčín došlo na základě mimořádného opatření Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje ze dne 10. dubna 2021 (.pdf, bod 4, str. 2). Opatření je účinné od 12. dubna 2021 do 18. dubna 2021 do 23.59 hodin na území okresu Děčín. Mimo jiné je opatřením zakázána „osobní přítomnost žáků na základním vzdělávání“ s výjimkou základních škol při zdravotnických zařízeních, individuálních konzultací a škol zřízených pro výkon ústavní výchovy.

Ministerstvo zdravotnictví České republiky (MZČR) dle ČTK schválilo odklad otevření škol na Děčínsku dne 9. dubna 2021. Podle Českého rozhlasu je důvodem přetrvávající vážná epidemická situace. 

Prezenční výuka byla v ostatních okresech České republiky částečně obnovena v rámci první fáze rozvolňování mimořádným opatřením MZČR ze dne 6. dubna 2021 s účinností od 12. dubna 2021 (.pdf).

Premiér Andrej Babiš v rozhovoru z 4. dubna 2021 pro TV Nova a TN.cz uvedl, že nouzový stav, který končí v neděli 11. dubna 2021, se už nebude prodlužovat. Další mimořádná a ochranná opatření budou vyhlašována na základě pandemického zákona.

6. dubna 2021 informoval server CNN Prima NEWS, že premiér Andrej Babiš má v plánu odvolat tehdejšího ministra zdravotnictví Jana Blatného a ministra školství Roberta Plagu. Tentýž den se Jan Blatný a Robert Plaga na tiskové konferenci po jednání vlády vyjádřili, že takovou informaci od premiéra nemají. Tehdejší ministr zdravotnictví se také vyjádřil k opatřením, která s koncem nouzového stavu již nebudou platit: „s koncem nouzového stavu padají omezení pohybu mezi okresy, padají omezení shromažďování ve smyslu dva na dva tak, jak byly doposud, a je tam nastaveno pro shromáždění a veřejné akce omezení deset uvnitř, dvacet venku, a padá také zákaz nočního vycházení“.

7. dubna 2021 Jan Blatný oznámil, že jej prezident Zeman na návrh premiéra Babiše odvolal. Nahradil ho Petr Arenberger, ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

Petr Smejkal, člen Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES), se již 7. dubna 2021 v rozhovoru pro Český rozhlas vyjádřil k plánovanému rozvolnění, které navrhoval Jan Blatný. Podle epidemiologa Smejkala je míra rozvolnění příliš velká vzhledem ke stále vysokému počtu lidí nakažených koronavirem.

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger 10. dubna oznámil, že v pondělí 12. dubna 2021 navrhne vládě, aby se venku a uvnitř mohli sejít pouze dva lidé. Toto rozhodnutí konzultoval s odbornou skupinou MeSES. V České televizi v pořadu Události okomentoval (čas 0:18) situaci: „Můj předchůdce 6. 4. vydal mimořádné opatření, které umožňovalo trošku širší pohled na věc, tzn. deset uvnitř lidí a dvacet venku. (…) Skupina MeSES, což jsou právě ti odborníci, které bychom měli poslouchat, protože mají nejlepší přehled o tom, jak se epidemie vyvíjí, tak velmi byli proti tomu (…) a trvali na tom, aby zůstala ta opatření stejná, jako platí dnes a budou platit ještě zítra, to znamená dva lidé uvnitř, dva lidé venku."

Doplňme, že vláda na svém jednání 12. dubna 2021 návrh ministra zdravotnictví na zachování setkávání jen ve dvojici potvrdila.
 

Prezident Zeman o ruské společnosti Rosatom mluví v souvislosti s plánovanou stavbou nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany, která by měla být zahájena v roce 2029. Poukazuje na to, že právě Rosatom má ze všech uchazečů nejlepší „skóre“, co se týče výstavby jaderných elektráren. Dokonce předčí i čínského uchazeče.

V našem odůvodnění se proto podíváme na jednotlivé uchazeče o český jaderný tendr a počty jaderných elektráren a reaktorů, jež dosud postavili či staví. Kromě Rosatomu má o dostavbu Dukovan zájem také francouzská společnost Électricité de France (EdF), jihokorejská KHNP a kanadsko-americký Westinghouse. Vláda v březnu 2021 rozhodla, že Česko pátého uchazeče, čínskou společnost China General Nuclear Power Group (CGN), s nabídkou neosloví.

Uveďme, že Rosatom je ruská státní korporace zaměřující se na jadernou energetiku a s ní související průmyslová odvětví, jako je strojírenství a stavebnictví. V Rusku provozuje 11 jaderných elektráren (38 jaderných reaktorů). V zemi jsou rovněž ve výstavbě 2 jaderné reaktory v Kurské jaderné elektrárně. 

V současnosti má Rosatom sjednanou výstavbu 36 jaderných reaktorů ve dvanácti zemích světa. Výstavba již probíhá u 9 elektráren v 8 zemích, např. Turecku, Číně, Bangladéši, Indii, Egyptě či Finsku. Doplňme, že se dále Rosatom také částečně podílel na výstavbě pěti dnes již fungujících jaderných elektráren mimo Rusko, např. na Ukrajině či v Bělorusku.

Nicméně je důležité upozornit na to, že byť byla společnost Rosatom formálně založena v roce 2007, její minulost je mnohem delší. Na jaderné energetice se v Sovětském svazu (.pdf) i dalších zemích východního bloku, mimo jiné i v Československu, podílela již od 50. let 20. století (str. 1–2). Miloš Zeman však zjevně mluví o jaderných elektrárnách, které dnešní Rosatom v současnosti provozuje, nikoli o těch, na jejichž výstavbě se v minulém století podílel předchůdce této společnosti.

Čína má dvě státní korporace zabývající se jadernou energetikou, a to China National Nuclear Corporation (CNNC) a China General Nuclear Power Group (CGN). V Číně je nyní v provozu 15 jaderných elektráren (50 jaderných reaktorů) a v zemi je ve výstavbě dalších 17 reaktorů. CGN má v zemi v provozu 6 elektráren (16 reaktorů), které rozšiřuje o 11 dalších reaktorů.

Francouzská společnost EdF provozuje (.pdf, str. 5) ve Francii 18 jaderných elektráren s celkem 56 reaktory, další blok elektrárny s jedním reaktorem je pak ve výstavbě. Ve Velké Británii má EdF 8 jaderných elektráren s 15 reaktory, které koupila v roce 2008. Skupina EdF se podílela také na výstavbě či provozu jaderných elektráren v Belgii, Číně a USA.

Jihokorejská společnost KHNP provozuje pět jaderných elektráren v Jižní Koreji a podílela se na výstavbě elektrárny ve Spojených arabských emirátech.

Společnost Westinghouse na svých stránkách uvádí, že po celém světě funguje 430 reaktorů postavených na základě její technologie, přičemž jen ve Spojených státech je technologie společnosti Westinghouse zastoupena v 60 % všech jaderných elektráren. To představuje přibližně 56 reaktorů. Přesto zmínka o této technologii zjevně neznamená, že by za výstavbou těchto reaktorů reálně stál přímo Westinghouse. Dle informací z března 2021 totiž funguje po celém světě přibližně 440 reaktorů (tedy jen o 10 více, než kolik uvádí Westinghouse), a společnost Westinghouse tak zřejmě poukazuje jen na svou roli v historii vývoje základních prvků technologie jaderného reaktoru.

Počet elektráren, respektive reaktorů, které skutečně společnost Westinghouse vybudovala, se nám bohužel z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo dohledat. Obrátili jsme se proto s dotazem na společnost Westinghouse, zatím jsme však neobdrželi odpověď.

Na závěr ještě jednou uveďme, že výrok prezidenta Zemana se týká srovnání jednotlivých společností, které se ucházejí o dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany. Toto porovnání může být z určitého pohledu problematické, např. s ohledem na skutečnost, že společnost Westinghouse byla založena o více než 100 let dříve než ruský Rosatom.

Prezident Zeman má pravdu v tom, že Rosatom má, co se týče výstavby jaderných elektráren, lepší „skóre“ než čínská společnost CGN. Nepodařilo se nám však ověřit, jaké je „skóre“ dalšího uchazeče o dostavbu Dukovan, společnosti Westinghouse, a výrok proto musíme hodnotit jako neověřitelný. 

Prezident Miloš Zeman o svém záměru počkat na vakcínu Johnson & Johnson hovořil už v lednu 2021 v rámci pořadu serveru Blesk.cz S prezidentem v Lánech. V něm si posteskl, že se mu nesplnila naděje, že mu vakcína bude aplikována jen jednou. „Bude to, jako vždy, dvakrát, protože ta jednodávková vakcína Johnson & Johnson sem dorazí až v březnu a kromě toho ještě ani nemá certifikaci,“ dodal.

V námi ověřovaném rozhovoru i v rozhovoru z ledna 2021 prezident Zeman v tomto kontextu zmínil, že se bojí jehel, čímž preferenci jednodávkové vakcíny Johnson & Johnson odůvodňuje.

Kvůli pozdějšímu schválení i dodání uvedené vakcíny však nakonec Miloš Zeman ve dnech 20. ledna a 12. února podstoupil očkování vakcínou Pfizer/BioNTech. A to i přesto, že původně chtěl podle svých slov vyčkávat až do začátku února, jelikož nechtěl „nikoho předbíhat“.

Doplňme, že vakcína firmy Johnson & Johnson byla Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) i Evropskou komisí podmínečně schválena až 11. března 2021 a do České republiky se zatím nedostala.